Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací."— Transkript prezentace:

1 Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Odborné vzdělávání Vzdělávací obor Architektura Tematický okruh Architektura novověku (do konce 19. století) Téma Architektura novověku (do konce 19. století) Tematická oblast Architektura novověku (do konce 19. století) Název Architektura a stavitelství renesance II. AutorIng. arch. Jiří Šobáň Vytvořeno, pro obor, ročníkzáří 2013, stavebnictví, 3. ročník Anotacehumanismus, česká renesance, kupole, klenba uzavřená, lidské měřítko, obroda, Přínos/cílové kompetenceseznámit žáky s architekturou a stavitelstvím baroka VY_32_INOVACE_38_02

2  CÍLE KAPITOLY  dozvíte se o návratu lidského měřítka do renesanční architektury  osvěžíte si stručnou historii renesance  seznámíte se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami  seznámíte se s charakteristickými znaky stavitelství renesance

3  RYCHLÝ NÁHLED A OBSAH TÉTO KAPITOLY  V této kapitole je důležitý návrat k antickým principům architektury, tvorba staveb s lidským měřítkem, zásada uzavřeného a jasně definovaného vnitřního prostoru.

4  ČAS POTŘEBNÝ KE STUDIU  na tuto kapitolu si rezervujte dvě vyučovací hodiny.  KLÍČOVÁ SLOVA  humanismus, česká renesance, kupole, klenba uzavřená, lidské měřítko, obroda,

5  Dřevo  Krovy  trámové kazetové stropy  zavěšené klenby  pilotové základy  konzoly říms

6  Kámen  lomový (základy, smíšené zdivo)  opracovaný (stěny, pilíře, sloupy, klenby, konzoly)  kamenné obklady (bosované, schodiště, zábradlí)  leštěný kámen (vnitřní obklady, podlahy)

7  Omítka  interiér i exteriér  dvě až tři vrstvy různých barev(sgrafito)

8  Kovy  železo (kleštiny krovů, táhla kleneb, konstrukce říms, tepané mříže)  měď (střešní krytina)

9  Pomocné hmoty  zlato, stříbro, sádra, asfalt, rákosí, proutí, tkaniny, kůže, perleť, smalt, sklo

10  KONSTRUKCE  SVISLÉ NOSNÉ KONSTRUKCE  ZDIVO – stěnový systém, omítané a obkládané SLOUPY – oddělovaly jednotlivé lodě nebo tvořily s archivoltou arkády do nádvoří atria

11  KONSTRUKCE  VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE  KLENBY – většinou uzavřené: KUPOLE KUPOLE nad polygonem KUPOLE melounová VALENÁ klenba

12  KONSTRUKCE  VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE  KLENBY – většinou uzavřené: VALENÁ klenba s lunetami KLÁŠTERNÍ klenba ČESKÁ klenba (česká placka) NECKOVITÁ klenba ZRCADLOVÁ klenba ZAVĚŠENÁ klenba dřevěná

13  KONSTRUKCE  VODOROVNÉ NOSNÉ KONSTRUKCE  KLENBY – většinou uzavřené: VALENÁ klenba s lunetami KLÁŠTERNÍ klenba ČESKÁ klenba (česká placka) NECKOVITÁ klenba ZRCADLOVÁ klenba ZAVĚŠENÁ klenba dřevěná

14  KONSTRUKCE  STROPY PLOCHÉ – dřevěné nosné trámy s kazetovými výplněmi  DŮLEŽITÉ!  Pozorně prostudujte konstrukci Brunelleschiho kupole Dómu Santa Maria del Fiore ve Florencii !

15  TEORIE  empirie, stavební plány : půdorysy, řezy, pohledy  Leon Battista Alberti (1404 – 1472) - Deset knih o architektuře  Giacomo Barozzi da Vignola (1507 – 1573) - Pravidla pěti řádů  Andrea Palladio (1508 – 1580) - Čtyři knihy o architektuře  K ZAMYŠLENÍ  seznamte se s obsahem knihy L. B. Albertiho!

16  URBANISMUS  Centrální dispozice v ideích renesančních měst, znovuoživení římského pravoúhlého systému cardo a decumanus (město Palma Nuova z 1593, město Vitry- le-Francois)  Městský prostor byl chápán jako prostor vnitřní – viz Kapitolské náměstí v Římě od Michalangela nebo náměstí San Marco v Benátkách od Sasovina.

17  URBANISMUS  Opevnění měst již podle renesančních pravidel (S.Vauban)  Snaha o změnu původně gotického úzkého průčelí na šířkovou dispozici a tím změnit charakter uličních front. U „české renesance“ ponechání úzkých parcel, ale nahrazení gotických štítů renesančními (Telč, Slavonie, aj.)  V našich zemích se šíří teoretické práce Sebastiana Serlia a Vrademana de Vriese.

18 Nalezinec ve Florencii („Špitál neviňátek“) – ( ) – první renesanční stavba vůbec – Filippo Brunelleschi (* )

19 DÓM SANTA MARIA DEL FIORE, v němž se snoubí gotická katedrála toskánského typu s renesační kupolí, dominuje panoramatu Florencie.gotickátoskánskéhorenesačníkupolíFlorencie

20

21

22

23 Dóm ve Florencii s Brunelleschiho kupolí ( )

24 Průčelí SM Novella, Florencie (Alberti, )

25 Dóm sv. Petra, Řím (Bramante, Rafael, Michelangelo)

26 Vila La Rotonda u Vicenzy (A. Palladio,

27 Queen’s House u Greenwiche ( )Greenwiche

28 LETOHRÁDEK KRÁLOVNY ANNY (nazývaný též Belvedere, Belvedér, Belveder či Královský letohrádek, dříve též Matematický dům) je renesanční stavba na Pražském hradě v Královské zahradě.BelvederrenesančníPražském hraděKrálovské zahradě Letohrádek v renesančním stylu dal vystavět v letech 1538–1565 Ferdinand I. jako součást v předchozích letech založené královské zahrady Ferdinand I.

29 LETOHRÁDEK KRÁLOVNY ANNY

30

31

32 JINDŘICHŮV HRADEC (ZÁMEK) ZámekZámek, původně gotický hrad v Jindřichově Hradci byl založen ve 13. století. Hrad se stal postupněhradJindřichově Hradci13. stoletíHrad komfortním renesančním zámkem, který byl přizpůsoben moderním trendům. O největší přestavbu se zasloužil Adam I. z Hradce a jeho syn Jáchym, kteří čerpali z prostředků, kterých dosáhl Adam když pomohl Ferdinandu I. na trůn, díky čemuž získal vysoké postavení.renesančnímAdam I. z HradceJáchymFerdinandu I. Na jeho renesanční přestavbě se podíleli nejprve stavitel Antonio Ericer, později pak Baldassare Maggi.Antonio EricerBaldassare Maggi

33 JINDŘICHŮV HRADEC (ZÁMEK)

34

35 ZÁMEK V LITOMYŠLI jeden z největších renesančních zámků v Česku.zámkůČesku Počátky zámeckého areálu sahají až do středověku, avšak současné podoby nabyl až v průběhu 16. století. Na místě původního hradu nechal nejvyšší kancléř Království českého, Vratislav II. z Pernštejna (1530– 1582), postavit své reprezentativní sídlo. Kompletní rozsáhlou přestavbu navrhl Giovanni Battista Aostalli (1510–1575) v letech 1568–1581. středověku16. stoletíVratislav II. z PernštejnaGiovanni Battista Aostalli

36 ZÁMEK V LITOMYŠLI

37

38

39

40 SAMOSTATNÝ ÚKOL Nakreslete si půdorys renesančního paláce nebo zámku! Nakreslete si schémata typicky renesančních kleneb! Nakreslete si schéma renesanční kupole v řezu! Nakreslete si typický renesanční portál!

41 SHRNUTÍ KAPITOLY Dozvěděli jste se o návratu lidského měřítka do renesanční architektury. Osvěžili jste si stručnou historii renesance. Seznámili jste se se stavebními konstrukcemi a stavebními hmotami. Seznámili jste se s charakteristickými znaky stavitelství renesance !

42  KRESBY A FOTOGRAFIE: 

43  KRESBY A FOTOGRAFIE:  PREISS, Pavel: Italští umělci v Praze, Panorama, Praha 1986, s PREISS, Pavel  BAŽANT, Jan: Pražský Belvedér a severská renesance, Academia, Praha  BALŠÁNEK, Antonín. Belvedere : Letohrádek královny Anny na Hradčanech. Praha : Topič, [1897]. Dostupné online. BALŠÁNEK, AntonínDostupné online.  ZAP, Karel Vladislav. Popis královského hradu, hlavního chrámu u sv. Víta a všech jiných kostelův a světských stavení na Hradčanech v Praze. Praha : Kober, Dostupné online. - kapitola Královská zahrada a milohrádek (Belvedere). ZAP, Karel VladislavDostupné online.Královská zahrada a milohrádek (Belvedere)  MIHULKA, Antonín. Královský letohrádek zvaný Belvedere na Hradě Pražském. Praha : Kruh pro pěstování dějin umění, Zkrácený otisk dizertační práce se zabývá historií vzniku, architektonickou podobou, výtvarnou výzdobou i významem pražského letohrádku královny Anny zvaného Belvedér.. Dostupné online.Dostupné online.


Stáhnout ppt "Www.zlinskedumy.cz Škola Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/34.0333 Vzdělávací."

Podobné prezentace


Reklamy Google