VELMOCI NA KONCI 19. STOLETÍ

Prezentace na téma: "VELMOCI NA KONCI 19. STOLETÍ"— Transkript prezentace:

1 VELMOCI NA KONCI 19. STOLETÍ

2 PRUSKO

3 vůdčí postavou něm. politiky
Otto von Bismarc (císařem Vilém I.) zahraniční politika: obava z Francie→ hledá spojence – R-U (Fr. Josef I.) a Rusko (Alexandr II.)→ 1873 tzv. spolek tří císařů vnitřní politika: příznivé hospodářské podmínky, rychlé tempo industrializace (strojírenské, železářské, zbrojní závody – hlavně oblast Porúří) - zásahy proti sociální demokracii (Něm. soc. demokracie na konci 90. let nejsilnější strana v říšském sněmu), předpisy proti katolické církvi

4 po nástupu Viléma II. ( ) – poslední něm. císař – neshody s kancléřem Bismarckem v otázkách zahr. politiky → B. odstoupil a Vilém nastolil nový kurz: budování námořní flotily zbrojení (mimořádné výdaje na armádu) představy o něm. nadřazenosti (snaha o expanzi do stř. a vých. Evropy) → zostření mezinár. napětí

5 FRANCIE

6 2. největší koloniální mocnost po Anglii
po porážce ve válce s Pruskem se stala 3. republikou (platí reparace), časté střídání vlád hospodářské obtíže (ztráta Alsaska, Lotrinska = uhlí a ruda, nevýhoda malých rolnických hospodářství, nízké investice do domácího průmyslu)

7 Paříž = centrem vědy, umění, módy (1889 Eiffelova věž)
mezinár. ohlas Dreyfusovy aféry zahraniční politika: úspěchy v dobývání kolonií (Afrika)

8 Anglie

9 prvenství v koloniálním panství, ale koncem století ztráta průmyslového prvenství (pokles schopnosti konkurovat na světovém trhu) zahraniční politika: obchod s koloniemi – náhrada za ztrátu poklesu vývozu do Evropy (největší kolonie Indie – bavlnářský průmysl, zpracování juty, zbrojařský průmysl,…r Indický národní kongres –boj s koloniálním režimem) búrské války

10 USA Občanská válka Sever proti Jihu

11 po občanské válce rychlý hospodářský vzestup, na přelomu století nejsilnější světová velmoc (USA bohatly vývozem bavlny a obilí, těžbou ropy, uhlí a železné rudy) příčinou hosp.růstu: svoboda podnikání, demokratické politické prostředí, příliv nových přistěhovalců, mechanizace (uplatnění strojů, sériová výroba na běžícím pásu)

12 2 hlavní politické strany: republikáni (zástupci velkých průmyslníků) a demokraté (zvl. farmáři)
zahraniční politika: snaha bránit dalšímu rozšiřování evropských kolonií na americkém kontinentě

13 1898 americko-španělská válka o Kubu (výsledek: Španělsko předalo Spojeným státům Kubu, Portoriko a část Španělské východní Indie)

14 Japonsko otevírá se světu (příchod Evropanů), na přelomu století modernizace – zakládány továrny, stavba železnice, budování armády potlačena vzpoura samurajů (vojenská šlechta)→konstituční monarchie (císař Mucuhito) 1902 – spojenectví s Velkou Británií

15 1904-1905 – válka s Ruskem o území Koree
bitva u Cušimy - vítěz Japonsko – zisk Koree, vliv v Mandžusku, - válka poukázala na zaostalost Ruska

16 Čína období mocenského a hospodářského úpadku (častá povstání rolníků)
–čínsko-japonská válka (vítězství moderně vyzbrojené japonské armády –zisk Thaj-wanu)

17 snaha evropských mocností rozdělit v Číně sféry vlivu x odpor – r
snaha evropských mocností rozdělit v Číně sféry vlivu x odpor – r proticizinecké povstání (nazýváno boxerské = ve znaku sevřená pěst)-povstání tvrdě potlačeno úpadek moci mandžuské dynastie → revoluce - svržení vládnoucí dynastie, nastolení republiky

18 Rusko reformy Alexandra II.(1855-1881): 1861 carským manifestem
zrušeno nevolnictví (osobní svoboda nevolníků, ale bez politických práv) reformy v soudnictví –nezávislost soudců a porotců, zákaz tělesných trestů školství – zpřístupněno pro širší vrstvy, větší volnost na univerzitách armáda – vojenská služba zkrácena z 25 let na 6 let, zavedena všeobecně branná povinnost

19 polské lednové povstání 1863-1864 = národně osvobozenecký boj v ruském záboru:
vznik revoluční vlády (ale nejednotné názory podnikatelů a statkářů), zpočátku podpora venkovského lidu, marně očekávaná vojenská pomoc z ciziny -povstání potlačeno, popravy, vyhnanství na Sibiř (zhoršení postavení Poláků)

20 zahraniční politika: růst územní rozlohy (Finsko, Besarábie, Kavkaz), postup na Sibiř a dálný východ
rusko-turecká válka – 1877: Rusko vystupuje jako ochránce Slovanů (balkánských států), porážka Turků, mír v San Stefanu- Turecko uznalo rozhodující vliv Ruska na Balkáně

21 berlínský kongres – upravil san stefanský mír
1881 car zavražděn

22 Mikuláš II. ( ) poslední ruský car, svržen únorovou revolucí ve velkých městech rychlá industrializace (železářské, textilní závody), růst počtu průmyslového dělnictva – nízké mzdy, dlouhá pracovní doba, chybí sociální zákonodárství → počátky dělnického hnutí (r ustavena Sociálně demokratická strana Ruska)

23 1905 – „krvavá neděle“ = pokojná demonstrace petrohradských dělníků rozehnána jízdní gardou (střelba do davu) → stávky po celé zemi (rolnické bouře, vzpoura námořníků na křižníku Potěmkin, povstání vojáků v Kronštadtu) car nucen vydat manifest (1905) – vytvořena státní duma (celoruský zákonodárný orgán), uznal některé občanské svobody (volební právo)

24 Stolypinova agrární reforma
- rolníci právo vystupovat z vesnické občiny a držet půdu jako soukromý majetek