Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

 Žije v teplejších evropských mořích.  Lastury jsou nestejně velké, hrbolaté, bělošedé, až 10 cm velké. Silnější lasturou přirůstá ústřice k podkladu,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: " Žije v teplejších evropských mořích.  Lastury jsou nestejně velké, hrbolaté, bělošedé, až 10 cm velké. Silnější lasturou přirůstá ústřice k podkladu,"— Transkript prezentace:

1

2

3  Žije v teplejších evropských mořích.  Lastury jsou nestejně velké, hrbolaté, bělošedé, až 10 cm velké. Silnější lasturou přirůstá ústřice k podkladu, noha je zakrnělá, ústřice se nepohybuje.  Ústřice je považována za nejchutnější z jedlých mlžů. Je třeba ji konzumovat živou kvůli nebezpečí jedů vznikajících rychlým rozkladem.  Původně byly sbírány divoce, čímž byly málem vyhubeny. Počátkem 19. století byl tedy jejich sběr regulován a dnes jsou na trhu k dostání převážně ústřice pěstované.

4  Slávky jedlé se nachází v mírných i polárních vodách po celém světě. Žijí přichycení v příbřežních oblastech na skalách a dalších pevných podkladech. Noha je zakrnělá, slávka se v dospělosti nepohybuje.  Žije v koloniích, často ve velkém počtu vytvářející až souvislé porosty na podkladě.  Konzumuje se za živa, protože se rychle rozkládá a rozkladem vzniká jed.

5  Srdcovky žijí mělce zahrabány do písčitého nebo bahnitého dna a jsou schopny poskakování po dně odrážením dlouhé nohy. Okolo nasávacího otvoru je množství druhotných oček.  Známo je několik set druhů, většinou střední velikosti, jen několik druhů dosahuje více než 10 cm délky.

6  Většina druhů žije v tropických vodách.  Někteří se přichycují k podkladu, jiní žijí volně a plavou klapáním misek.  Lastury jsou většinou nesouměrné, levá bývá plochá, pravá vyklenutá.  Mají modré oči.

7

8 Perlotvorka je rod mořských mlžů s masivními plochými lasturami, žije u pobřeží většiny teplých moří. Tvoří kolem cizích tělísek (např. zrnko písku, parazit), která pronikla skrz plášť k tělu perlotvorky perly. Perly nejsou nic jiného než uhličitan vápenatý, takže se snadno rozpouštějí i v mírně kyselém prostředí a narušuje je lidský pot, jsou měkké a křehké, otírají se, ztrácejí lesk, jen málokterá je pravidelná. Typickou barvou perel je bílá. Ale perlotvorky produkují – snad v závislosti na barvě pláště či složení potravy – i perly jiných barev. Jsou perly nažloutlé, stříbrošedé, zlaté. Za nejkrásnější jsou považované černé perly. Ve skutečnosti nejsou tmavě černé, ale bývají stříbřitě šedé až nazlátlé, a ty nejvzácnější mají nádech do zelena.

9

10

11  Draví mořští plži s ostnitými výběžky na ulitě.  Žláza v plášťové dutině vylučuje nažloutlý hlen, který se na světle postupně mění do nachového zbarvení.  Ve starověku byly používány k výrobě barviva a k barvení tkanin. Na 1g nachu bylo třeba až ostranek, proto nachový plášť měl cenu paláce a nachová barva byla symbolem majetku a vysokého postavení.  Mají jedlé maso.

12

13  Jedná se o známou a často vyhledávanou skupinu plžů, zejména pro krásu jejich lastur.  Žijí obvykle v teplých oceánech a mořích tropického a subtropického pásma.  Jde vesměs o jedovaté živočichy. Svými toxiny jsou nebezpeční i člověku a mohou mu způsobit smrt.  Homolice jsou dravé, svou kořist, kterou většinou tvoří ryby a měkkýši, usmrcují jedovou harpunou. Tu vystřelují z chobotu na užší straně lastury. Harpunky se v tělech homolic tvoří neustále a jsou uložené v zásobníku.

14

15 Jednou z nejpestřejších skupin mořských bezobratlých jsou nahožábří plži. Jsou to dravci. Obvykle ožírají různé skupiny přisedlých živočichů. Některé druhy dokážou ve svém těle ukládat nebo dále upravovat toxiny z potravy v takové míře, že nejsou jedovatí jen při pozření, ale při vyrušení mohou otrávit dokonce i vodu kolem sebe.

16

17  Hlavonožci jsou aktivní mořští dravci.  Patří mezi ně např. chobotnice, sépie, či krakatice.  Hlavonožci měří od jednoho centimetru do mnoha metrů (i přes 20 m).  Mají dvoustraně souměrné tělo a chapadla. Mezi chapadly jsou zrohovatělá ústa podobná zobáku, pomocí nichž porcuje potravu. Kromě slinných žláz mají i žlázy jedové.  Hlavní smysl hlavonožců je zrak, jejich dokonalé komorové oči jsou lepší než savčí.  Podobně jako smysly i jejich nervová soustava je nejdokonalejší ze všech bezobratlých. Inteligence hlavonožců se vyvíjela v důsledku jejich konkurence, obratlovců. Chobotnice jsou nejinteligentnější, sépie a olihně také vykazují známky inteligence.  V případě ohrožení vypouštějí hlavonožci inkoustový oblak, který je skryje a mohou tak nepozorovaně uplavat. Je buď černý nebo hnědý.  Mohou měnit barvu pokožky, a to nejen kvůli maskování, ale také kvůli komunikaci. Kromě toho vyjadřují zbarvením pokožky své emoce. Běžné barvy jsou žlutá, oranžová, červená, hnědá a černá.

18

19

20  Chobotnice se nachází ve všech oceánech nebo mořích kromě polárních oblastí. Vyskytuje se převážně na skalnatém pobřeží, kde vyhledává bezpečné skrýše, ve kterých přečkává den. Jedná se o nočního dravce, který výborně plave.  Bývá většinou světlá až tmavě hnědá (zbarvena až do červena). Jako ochranu používá převážně maskování, ale když potřebuje uniknout, nabere ze dna písek a rozhází ho kolem sebe.  Chobotnice má osm chapadel a vak, ve kterém se nachází velmi vyvinutý mozek a nervový systém. Je schopna se bránit svými chapadly i před velkými dravými rybami, může rybě obmotat chapadly žábry a ryba se udusí.

21

22

23  Sépie obecná patří k desetiramenným hlavonožcům. Dosahuje délky až 30 cm.  Má osm krátkých ramen s přísavkami a dvě dlouhá lapací ramena, která jsou zatažitelná.  Tělo je zploštělé a kolem dokola obroubené ploutvovým lemem.  Zbarvení je velmi proměnlivé a sépie dokáže rychle změnit jeho barvu v závislosti na okolním prostředí i v závislosti na své náladě.  Na hřbetě pod kůží má zbytek vápenité schránky – je možné jí najít vyplavenou na pobřeží jako sépiovou kost.

24

25

26  Tělo korýšů se skládá z hlavohrudi a zadečku.  Tělo je víceméně kryto krunýřem s vápenatými solemi. Krunýř svlékají, aby mohli růst.  Hruď a zadeček nese množství končetin, včetně žaberních nožek.  Na 1. páru nohou jsou klepeta.

27 LOUSKÁČEK NŮŽKY

28  Pravé klepeto je zpravidla silnější, opatřené krátkými zuby, slouží jako louskáček k drcení lastur. Levé klepeto je štíhlejší s úzkým ostřím. Tímto klepetem jako nůžkami ustřihuje humr kusy z větší kořisti, často také z nalezeného uhynulého zvířete.  Za potravou se vydává v noci.  Je lovený jako pochoutka díky svému výtečnému masu.  Humr evropský je mořský korýš, který dorůstá téměř metrové délky a dožívá se až 100 let.  Má obrovitá klepeta, kterými otevírá lastury mlžů, jimiž se živí. Mezi levým a pravým klepetem humra je rozdíl.

29

30  Krabi mají široce oválný plochý krunýř.  Mají 5 párů nohou, stejně jako humři, první pár je zakončen klepety.  Jsou rozšířeni ve všech mořích.  Potravou pro kraby jsou téměř všichni živí i mrtví menší živočichové. Potravu si krab nejprve klepety roztrhá na malé kousky.  Krabi se dovedou pohybovat směrem kupředu pouze velmi pomalu, daleko rychlejší a pohodlnější je pro ně pohyb do strany.  Jsou hojně loveni pro maso, které se získává převážně z klepet a těla.  Největší krab je velekrab japonský s rozpětím klepet až 3,7 m.

31 37. hodina Moře a oceány – bezobratlí MĚKKÝŠI - měkké tělo, obvykle kryté schránkou: Mlži -2 lastury jedlé druhy: ústřice, slávka, srdcovka, hřebenatka; perlotvorka: tvorba perel - obalením cizího tělíska pod schránkou perletí Plži - ulita ostranka; homolice – jedovatí dravci plži bez ulity – jedovatí, pestře zbarvení Hlavonožci – nejdokonalejší měkkýši chobotnice – inteligentní; vakovité tělo s 8 rameny; ústa podobná zobáku; jedovatí dravci KORÝŠI: tělo kryje krunýř humr – až 60cm velký; dvě nestejná klepeta; dravec; jedlý krab – oválný krunýř, 2 klepeta; pohyb – do strany; dravec i mrchožrout

32 Závěr: 1)Kteří měkkýši žijí v mořích a oceánech?  Vysvětli hlavní rozdíly mezi jednotlivými skupinami měkkýšů. Jaké může být využití měkkýšů člověkem? 2)Kteří korýši žijí v mořích a oceánech? Stručně je popiš.


Stáhnout ppt " Žije v teplejších evropských mořích.  Lastury jsou nestejně velké, hrbolaté, bělošedé, až 10 cm velké. Silnější lasturou přirůstá ústřice k podkladu,"

Podobné prezentace


Reklamy Google