Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

1.1. ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "1.1. ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc."— Transkript prezentace:

1 1.1. ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc.

2 2.2. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ VZNIK ČESKOSLOVENSKÉ REPUBLIKY A BOJ O JEJÍ CHARAKTER Ve druhé pol. října 1918 se Rak-Uher rozpadlo, snaha o záchranu, císař Karel – sliv změny říše na svaz svobodných národů vznik NÁRODNÍHO VÝBORU a ČESKÉHO SVAZU – sdružují poslance českých stran ve vídeňském parlamentu Český tisk jako celek – loajální stanovisko k Vídni – prohlášení požadavku vytvoření českého státu v rámci habsburské monarchie, velký vliv ruské buržoazní revoluce – únor 1917 Návazně pak změna orientace– ruská únorová revoluce a úvahy o vzniku českého státu

3 3.3. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ 28. října 1918 – Národní výbor přebírá moc a vyhlašuje První zákon o československém státu – svoláno Národní shromáždění – republikánská forma státu, zvolen TGM prezidentem. Předseda vlády – K.Kramář, MZV – E.Beneš, vojenství M.R.Štefánik, MV – A.Švehla – Slovensko, prohlášení o začlenění do nového státu založení KSČ, pravicové strany – částečně orientace fašistická Hospodářská konjunktura – hospodářská krize – ve světě 30 milionů nezaměstnaných, U nás 1931 – nezaměstnaných, 1933 – agrární krize, zahraniční obchod výrazný pokles.

4 4.4. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ STRUKTURA TISKU V Praze 1926 vycházelo přes a 1929 přes novin a časopisů Na rozdíl od jiných evropských zemích většina titulů patří politickým stranám, nikoliv podnikatelům – tedy jasné politické zájmy. Ale pol. strany nebyly právnické osoby, proto založeny a.s., která vydávají, v jejich čele vždy politik. Mimo pol.strany. NEJSOU ORGÁNY POL.STRAN – LIDOVÉ NOVINY, NÁRODNÍ POLITIKA, NÁRODNÍ OSVOBOZENÍ Vládním deníkem byl deník vládnoucí politické strany Zahraniční politiku ČSR tlumočila PRAGER PRESSE

5 5.5. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ NEJVĚTŠÍ TISKOVÉ KONCERNY Snaha buržoazie vybudovat silný tisk Cesta – budování velkých tiskových domů Dvě velké banky – ŽIVNOBANKA, ANGLO –PRAGOBANKA MELANTRICH Národní socialisté -4 deníky: ČESKÉ SLOVO, VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO, A- ZET, TELEGRAF + deníky v Plzni, Ostravě, Brně, Olomouci – také 3 deníky na Slovensku. Desítky časopisů – většinou týdeníků (PRAŽSKÝ ILUSTROVANÝ ZPRAVODAJ, HVĚZDA, AHOJ NA NEDĚLI, módní, literární a vědecké časopisy. Také brakový časopis – ROZRUCH=senzační levné romány. NOVINA – agrární strana Deník VENKOV a VEČER (na venkově LIDOVÝ DENÍK). + deníky ve velkých městech, několik desítek politických týdeníků, filiálky na Slovensku (SLOVENSKÝ DENÍK, SLOVENSKÁ POLITIKA)

6 6.6. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ PRAŽSKÉ AKCIOVÉ TISKÁRNY – velký český kapitál - NÁRODNÍ LISTY - s již značně omšelým image, jejich večerník NÁROD SPOLEK PRO VYDÁVÁNÍ KATOLICKÉHO TISKU - klerikální -LIDOVÉ LISTY spolu s PRAŽSKÝM VEČERNÍKEM - Brno – DEN, Olomouc – NAŠINEC atd. - Ve velkých nákladech katolické časopisy, -Vydávali RODOKAPS TEMPO – korupční politik J.Stříbrný - bulvár -POLEDNÍ LIST, EXPRES, VEČERNÍ LIST, PONDĚLNÍ LIST - satirický týdeník ŠEJDREM -Týdeník VEČERY POD LAMPOU (á la HARLEQUIN)

7 7.7. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ ČECHIE – s podporou agrárníků deník NÁRODNÍ STŘED a NOVÝ VEČERNÍK, V Olomouci – ČESKOSLOVENSKÝ DENÍK GLOBUS zdánlivě nezávislý, ale sloužil agrárníkům MORAVSKÉ NOVINY, MORAVSKÁ ORLICE RODINA LIST PANÍ A DÍVEK – ženský týdeník, v mutacích pak jako PRAŽANKA, MORAVANKA, SLOVENKA Německé ženské týdeníky FRAUENFREUDE, MÄDCHENGLÜCK

8 8.8. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ FORMY KONKURENČNÍHO BOJE cenové podbízení – zejména večerníky prodávány se ztrátou – cena 20 hal. inzerce – falešné údaje o nákladech, Večerníky koupit ráno, deníky večer Citát – Pimper a Pichl

9 9.9. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ NÁKLADY / SÍLA PERIODICKÉHO TISKU ČSR – PARLAMENTNÍ BURŽOAZNÍ REPUBLIKA 1920 – vychází titulů, z toho českých a slovenských, 738 jinojazyčných 1925 – 55 českých, 7 slovenských, 35 německých, 8 maďarských deníků 1925 – politických týdeníků – 670, 400 českých, 70 slovenských, 128 německých, 43 maďarských, 27 ostatních 1930 = titulů – 115 deníků, 88 obdeníků, 423 týdeníků –celkem 914 titulů s politickým zaměřením GLOBÁLNĚ – převažoval politický tisk nad zpravodajským 1925 – jen jeden titul s nákladem vyšším než exem. většina ze 600 titulů méně než exem – MELANTRICH – NEDĚLNÍ ČESKÉ SLOVO exem., VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO – exem.

10 10. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ 1936 SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE – VEČERNÍ PRÁVO LIDU – , NOVÁ DOBA – , PRÁVO LIDU – KOMUNISTICKÝ TISK – RUDÉ PRÁVO – všední , nedělní ROVNOST , HALÓ NOVINY – , NÁRODNÍ LISTY , NÁRODNÍ POLITIKA ,VENKOV – , LIDOVÉ NOVINY , Průměrně v letech 1920 – 1935 periodika jednorázový náklad 10, exem Deníky s večerníky – 1, exem úplných tiskáren a 39 akcidenčních

11 11. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ Noviny značně pestré, obsahově bohaté, řada rubrik – vnitro, zahraničí, ekonomika, kultura, sport, sociální otázky, soudničky, reportáže Také specializace novinářů Jazyk srozumitelnější, střízlivější, vyjma bulváru Citát - PIMPER

12 12. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ AGENTURNÍ ŽURNALISTIKA DO R.1918 A PO ROCE 1918 V NAŠEM TISKU ZPRÁVY TISKOVÝCH AGENTUR SE OBJEVUJÍ KOLEM R Výsledek dohody o rozdělní sfér vlivu – výlučné shromažďování a šíření zpráv České země – sféra vlivu Wollfovy telegrafní kanceláře - také vídeňské Telegraphen – Korrespondenz Bureau – vznik 1859/ pobočka v Praze, 1894 v Brně a Ostravě Pražská odbočka pracovala v němčině do r. 1906, pak vedle německé redakce také česká. 28.října 1918 – vznik ČTK

13 13. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ 28.ŘÍJNA 1918 – VZNIK ČTK 14. listopadu 1918 přebírá pražskou pobočku Korrespondenz-Burreau (KORBYRO) zpočátku jen domácí zpravodajství, pak přebírání zpravodajství ze zahraničí z Vídně, zbavovalo jej rakouského výkladu a předávalo tisku spolupráce v r smluvně – WOLF, HAVAS, REUTER, ROSTA / TASS, atd – založení AGENCES ALLIÉES – V Bernu sdružení Spojené evropské agentury – společná dohoda o výměně informací = zajištění spojení ČTK s 25 agenturami ČTK vysílá své zpravodaje do důležitých center Evropy – důležité pro čs. zahr. politiku – Paříž, Londýn, Curych Od r.1930 v nynější Opletalově ulici – nově postavená budova. Členění: politické zpravodajství – česká a německá redakce, redakce pro odbočky, ta také Sněmovní korespondence, rozhlasové zprávy, sport, fotoreportáž Komerční zpravodajství = PRAGORADIO = běžné hosp. zprávy a soukromé burzovní zprávy - placené / pak příjem radiotelegrafických zpráv, oddělení inzertní.

14 14. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ odbočky Brno, Ostrava, Plzeň, Košice, Užhorod a další Vznik archívu – pol. 30. let 1927 – ČTK – 27 novinářů, 1938 – 47 novinářů Leden 1919 na Slovensku – Žilina – STK – Slovenská tisková kancelář. Po stěhování do Bratislavy sjednocení s ČTK – únor 1919 TECHNIKA – telefony, telegraf, radiové vysílání, později jiskrový dálnopis, 1937 – vysílání do zahraničí bezdrátově.

15 15. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ ČESKOSLOVENSKÝ ROZHLAS - RADIOJOURNAL 18.KVĚTNA 1923 – PRAVIDELNÉ VYSÍLÁNÍ Od září 1923 se vydávají koncese – zpočátku 47 přijímačů, 1925 – , 1929 – abonentů, 1937 – milion, , koncesí DO ROKU 1926 PRAXE – ČTK 3X denně zprávy telefonem do Radiojournalu – kde je předčítá hlasatel, pak studio přímo v ČTK – předčítá redaktor Snahy státu získat monopol nad médiem - od dubna 1924 zprávy pro rozhlas ČTK, červenec 51% akcií stát= ministerstvo pošt a telegrafů, v něm silnou pozici agrární strana. Vysílání – zpočátku jen hodinu denně večer, od ledna 1924 denně 2 hodiny, koncem roku již 6 hodin. Vysílá se z bytu na Vinohradech, 1933 nová budova na Vinohradské třídě Brno z experimen. vysílání na pravidelné, také zahajuje 1926 Blava, 1927 – Košice, 1929 – Ostrava

16 16. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ 1926 – simultánní rozhlas – přenos po drátě prostřednictvím telefonu, zesílení a vysílání. Každá stanice tak mohla přispívat do celostátního vysílání. Srpen 1936 – krátké vlny – vysílání pro Čechy a Slováky v zahraničí Program: zpočátku hlavně hudba, pak zpravodajství ČTK, od r – přednášky. Únor 1925 – přímý přenos z ND – Dvě vdovy – mimo studia Další přenosy her, koncertů. 1. přímá reportáž - léto 1926 – přenos z 8. všesokolského sletu. Sportovní reportáž – Josef Laufer – 1926 podzim – přenos rozhlasového utkání = zároveň 1. sport. reportáž v Evropě. Vznik odborných rozhlasů – 1926 Zemědělský rozhlas (hudba a slovo, dialog pantátů Brázdy a Rákose, písničky, dohromady propaganda agrární strany) – respektování profilace cílového segmentu

17 17. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ Dělnický rozhlas = nár. soc a soc.dem. vlivy – lidovýchovný profil, přednášky, analýzy apod – Odborný rozhlas pro průmysl, obchod a živnosti – Čs. živnostenská strana středostavovská, Svaz průmyslníků Na přelomu 20. a 30.let – krize hospodářská, diskuse o zaměření rozhlasu – aby byl příklon k současným problémům, více celostátně zapojovat krajská studia, Nejvýznamnější Brno – rozhlasová publicistika, brněnská škola. Složitá situace ve druhé pol. 30. let – snaha rozhlasu zapojit „do svých pracovních úkolů také propagaci státní myšlenky a kladnou informativní zahraniční propagandu“ Navenek linie Hradu,před mikrofonem Z.Nejedlý, V.Nezval, F.X.Šalda, V.Vančura, J.Honzl, E.F.Burian atd – rozhlas jasně pro zachování republiky

18 18. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ ZPRAVODAJSKÝ FILM A POČÁTKY TELEVIZE Vůbec první snímky v habsburské monarchii - snímky Jana Kříženeckého Svatojánská pouť, Polední výstřel z děla, Purkyňovo nám. Na Král.Vinohradech apod. Natáčel a předváděl snímky „časovosti, aktuality“. Snaha o autenticitu jevu a prezentace. Ale již 1896 zahraniční společnosti prezentovaly v Praze nový vynález – film 1.film - Paříž bratří Lumièrové Po slibných začátcích – stagnace – chyběly základní podmínky – technika, kina, půjčovny, výroba filmů 1911 vznik společnosti KINOFA, 1911 – ILLUSION, 1912 ASUM – snaha zároveň vydávat 1. časopis Pražský kinematografický žurnál – jen několik čísel.

19 19. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ 1937 – 1833 stálých kin v ČR Filmové zpravodajství – ovládá mezinárodní trh UFA, MGM, PATHÉ, FOX, PARAMOUTH Snaha vydávat filmová periodika – periodicky se opakující filmové zpravodajství, např. AB zpravodaj , ELEKTAJOURNAL – 1925 – 1930 a další. Zanikly, ale 1930 – 1937 z ELEKTAJOURNALU vychází Československý filmový týdeník. Vznikají specializované snímky periodické – Osvětový zpravodaj, Vojenský zpravodaj AKTUALITA – týdeník promítaný na celém území republiky, jde o zvukový týdeník, 1.číslo , pro pohraničí také německá verze – Tschechoslowakische Tonbildschau AKTUALITA – zapojena do boje za mír, proti fašismu.

20 20. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ Na přelomu 30. let v ČR experimenty s televizí, zejména doc. Šafránek, ale i amatéři, Šafránek – nízkořádková TV v Praze – poprvé veřejně V r Ministerstvo pošt a telegrafů sestavuje skupinu tří expertů – zvážit, zda jde o seriozní jev, analýza stavu TV ve světě, stanovení vysílání u nás 1938 – doc. Šafránek – jeho aparatura – 250 řádek, obrazovka 13x15 (2/3 A4) V té době také první pokusy s barevným obrazem

21 21. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ TISKOVÁ A CENZURNÍ PRAXE v OBORU TISKOVÉHO PRÁVA PŘEVZALA REPUBLIKA ZPOČÁTKU VŠE Z LEGISLATIVY Rak.Uher. Zákon o mimoř. opatřeních 1920 – pro případ války nebo nepokojů – zrušit občanské svobody až na 3 měsíce, vydávání novin a časopisů – pozastaveno až zastaveno. Předběžná cenzura nejdéle 2 hodiny před vydáním předkládat výtisky. Neuposlechnutí pokuta až Kč nebo 1 měsíc vězení, nebo obé Celých 20 let i přes žádosti novinářů – nebyl vydán nový tiskový zákon. Atentát na min. Rašína = zákon na ochranu republiky – – zastavení listu až na 1 měsíc, 1924 – Novela tisková – ještě zhoršuje stav, povinnost tiskové opravy – namířeno hlavně proti odpovědným redaktorům, potrestaný redaktor – 2 roky nesměl vykonávat tuto funkci. Pokud redaktor odsouzen za rok 5x – 10 x, mohlo MV odejmout výhody při dopravě poštou a železnicí redakci, vydavateli od 1 do 6 měsíců

22 22. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ Omezení laických porotců při soudech, naopak předání agendy tiskového zákona kmetským soudců – soudcům z povolání. Cenzurní praxe – konfiskace nedovoleného zpravodajství a šíření nepravdivých zpráv. Zákazy vystavovat pokrokový tisk v prodejnách, na nádražích, - např pro železnici MALÝ TISKOVÝ ZÁKON – – zavedení titulu urážka, pomluva, utrhání na cti, Peněžní pokuty a vazba, povinnost otiskovat projevy prezidenta ČR a členů vlády

23 23. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ NOVINÁŘSKÉ ORGANIZACE V letech 1918 – 1938 v ČR – cca 1300 novinářů Několik novinářských organizací – některé vznikly již před 1. válkou jako podpůrné spolky Nejstarší – SPOLEK ČESKÝCH ŽURNALISTŮ – 1877 – z iniciativy red. Národních listů Jana Nerudy. Založen – 44 řádných členů, z 5 pol. deníků a 6 dalších listů, 55 členů zakládajících a 182 přispívajících. Základní fond – pro podporu v nouzi, z příspěvků, loterií, tombol, plesů. Podmínka členství ve Spolku – nejméně 5 let v politickém listu, mladší 40 let. Proto další novináři založili 1902 JEDNOTU ČESKÝCH NOVINÁŘŮ 1906 při ní vzniká Havlíčkův fond – dobročinné a prosebné akce 1929 má Jednota 90 řádných a 20 mimořádných členů mladí novináři založili SYNDIKÁT PRAŽSKÝCH DENÍKÁŘŮ, stal se nejdůležitější novin.organizací Již 1911 jednotný Syndikát čs. denního tisku – se Slováky

24 24. doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc., :: ČESKÁ ŽURNALISTIKA POLOVINY 20. STOLETÍ Měl 400 členů převážně českých, protože v té době na Slovensku jen 20 redaktorů z povolání. Květen 1926 SYNDIKÁT ČESKOSLOVENSKÝCH NOVINÁŘŮ – na valné hromadě přeměněn Syndikát čs. tisku Stal se profesionální a odborovou organizací čs. žurnalistů. Syndikát pobočky v krajských městech, v r – 879 členů – výhody v dopravě Syndikát řeší sociální problémy žurnalistů – podpora v nemoci, vdovám, sirotkům po novinářích, podpora v nezaměstnanosti. Od r vydává VĚSTNÍK ČS. NOVINÁŘŮ – 1935 přejmenován na TISK, NOVINY A NOVINÁŘI 1936 po fúzi s ČASOPISEM SVOBODNÉ ŠKOLY POL. NAUK = TISK A POLITIKA Výchova novinářů – SVOBODNÁ ŠKOLA POLITICKÝCH NAUK - od r. 1928


Stáhnout ppt "1.1. ČESKÁ ŽURNALISTIKA PRVNÍ POLOVINY 20. STOLETÍ doc. PhDr. Dušan Pavlů, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google