Česká energetika na rozcestí Zámek Mělník 22. - 23. června 2009 Stanovisko oponentní rady ke zprávě Nezávislé energetické komise Miroslav Vrba, člen oponentní.

Prezentace na téma: "Česká energetika na rozcestí Zámek Mělník 22. - 23. června 2009 Stanovisko oponentní rady ke zprávě Nezávislé energetické komise Miroslav Vrba, člen oponentní."— Transkript prezentace:

1 Česká energetika na rozcestí Zámek Mělník 22. - 23. června 2009 Stanovisko oponentní rady ke zprávě Nezávislé energetické komise Miroslav Vrba, člen oponentní rady

2 Vznik Nezávislé energetické komise Z programového prohlášení vlády : Zachovány zůstanou územní limity těžby hnědého uhlí. Vláda nebude plánovat a podporovat výstavbu nových jaderných bloků a na základě konsenzu všech tří politických stran zúčastněných na vládě zřídí po konzultaci s opozicí nezávislou odbornou komisi k posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém horizontu. Komise byla zřízena 24. ledna 2007 usnesením vlády č. 77. Jejím účelem bylo: přezkoumat minulé energetické koncepce ČR posoudit realizační možnosti současného programového prohlášení vlády v oblasti energetiky na základě nezávislých odborných analýz doporučit vládě další postup při zajišťování energetických potřeb ČR. Komise se svým spektrem činnosti soustředí především na dlouhodobé koncepce a možnosti jejich realizace, které svým významem přesahují horizont jednoho volebního období.

3 USNESENÍ VLÁDY ČESKÉ REPUBLIKY ze dne 24. ledna 2007 č. 77 o zřízení Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu Vláda I. zřizuje Nezávislou odbornou komisi pro posouzení energetických potřeb České republiky v dlouhodobém časovém horizontu jako poradní orgán vlády; II. jmenuje prof. RNDr. Václava Pačese, DrSc., předsedu Akademie věd České republiky, předsedou Komise; III. pověřuje předsedu Komise oslovit politické strany zastoupené v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky s žádostí o nominaci dvou nezávislých odborníků do Komise; IV. ukládá 1. vedoucímu Úřadu vlády a předsedovi Komise vypracovat a předložit vládě návrh statutu Komise, 2. vedoucímu Úřadu vlády zajistit pro potřeby Komise technické a administrativní zázemí včetně tajemníka Komise. Provedou: předseda vlády, Předseda vlády vedoucí Úřadu vládyIng. Mirek Topolánek v. r

4 Práce Nezávislé energetické komise členové NEK (v abecedním pořádku): Ing. Josef Bubeník Ing. Vladimír Dlouhý prof. Ing. Petr Moos, CSc. Prof. Ing. František Hrdlička, CSc Ing. Miroslav Kubín, DrSc Doc. Ing. Petr Otčenášek, CSc Ing. Edvard Sequens Ing. Vladimír Vlk tajemník komise: Ing. Hynek Beran Komise (NEK) zahájila svoji činnost na svém prvním zasedání dne 7. dubna 2007. Dalšími milníky byly: Tisková konference 4.7. 2008 (Stručná zpráva o výsledcích práce NEK) Zveřejnění Zprávy NEK – verze k oponentuře 1.10. 2008 Odborná a tisková konference NEK k Závěrečné zprávě 24.11. 2008

5 Zadání vlády ČR pro NEK 1.Snížit energetickou náročnost ČR 2.Uspokojit rozvoj společnosti energií 3.Motivovat k investicím do špičkových inovací a snížení emisí 4.Omezit rizika zásobování ČR energií Vysoká profesionalita Nezávislost a spolehlivost Inovativní přístup bez oprašování starých scénářů Kvalitně plánovaný a organizovaný projekt Reporting na sytému řízení programových projektů vlády – Programový projekt 06-07 Spolupráce s expertním týmem předsedy vlády Hlavní motivy nové energetické koncepce Styl práce komise

6 Vznik oponentní rady Oznámení premiéra na tiskové konferenci 4.7. 2008 Jmenování členů oponentní rady (OR) k 1.8. 2008 Pavel A. Stehlík Petr J. Kalaš František Janouch Milan Kajtman Miroslav Vrba

7 Cíle práce oponentní rady Posoudit úplnost a kvalitu vstupů pro zprávu NEK Posoudit relevanci závěrů NEK Posoudit implikace a východiska pro státní energetickou koncepci ČR (SEK) Posoudit proveditelnost scénářů vypracovaných NEK Posoudit kritéria a váhy, podle kterých NEK identifikovala optimální dlouhodobou energetickou koncepci ČR Navrhnout případné korekce a doplnit doporučení zprávy NEK Přispět k zajištění kvality závěrečné zprávy NEK

8 Principy a způsob práce oponentní rady Odbornost Nezávislost Rozdělení odpovědností za jednotlivé oblasti energetiky Pravidelné pracovní schůzky členů OR NEK poskytla OR podkladové studie, které si nechala zpracovat NEK poskytla OR pracovní verzi analytické části závěreční zprávy Konzultace se členy NEK i s autory podkladových studií Posouzení závěrečné zprávy NEK z hlediska její úplnosti, vyváženosti, vnitřní koheze a kompatibility, formálních náležitostí

9 Oponentní rada se zaměřila na to, zda Nezávislá energetická komise: Naplnila zadání Respektovala priority, které si sama stanovila Pokryla celé potřebné spektrum s vlivem na energetiku Navrhla relevantní závěry a implikace pro SEK Navrhla proveditelné scénáře vývoje energetiky ČR Provedla jejich kriteriální posouzení podle zadání, cílů a priorit Dala relevantní doporučení pro dlouhodobou SEK

10 Oponentní rada Konstatovala shodu názorů se zprávou NEK Upozornila na nesrozumitelnost některých konkrétních částí zprávy Vyjádřila odlišné názory na některé závěry závěrečné zprávy a zdůvodnila je Formulovala vlastní doporučení pro dlouhodobou Státní energetickou koncepci

11 Očekávání OR k obsahu závěrečné zprávy NEK analýza současného stavu české energetiky a jejího minulého vývoje diagnostika hlavních problémových oblastí a návrhy realizovatelných řešení posouzení přiměřeného spektra realizovatelných alternativních scénářů budoucího rozvoje české energetiky v krátkodobém (2015), střednědobém (2020) a dlouhodobém (2050) horizontu vyhodnocení alternativních scénářů a citlivostních analýz vlivů na základě tří hlavních kriterií: ekonomického, ekologického a strategicko-bezpečnostního

12 Očekávání OR k obsahu závěrečné zprávy NEK identifikace možných krizových situací a stavů v české energetice a jejich řešení/ošetření závěry, doporučení a úvahy založené na kvantifikovaných rozborech potřebná doprovodná opatření k dosažení rozvojových cílů energetiky (legislativní, fiskální, institucionální či jiná) propojení a kompatibilita scénářů s energetickou politikou a direktivami EU

13 V čem vidí Oponentní rada přínos zprávy NEK Předkládá kvalitní studie a analýzy stavu energetiky ČR Pokrývá všechny významné oblasti a aspekty energetiky ČR Identifikuje významné světové a EU trendy v energetice Obsahuje řadu podnětných závěrů a doporučení pro aktualizaci SEK ČR Akcentuje program úspor a zvýšení energetické efektivnosti Nachází významnou roli obnovitelných zdrojů energie (OZE) v budoucím energetickém mixu Modeluje několik scénářů vývoje energetiky ČR Dokladuje, že bez využití jaderné energie nelze pro ČR současně zajistit spolehlivé dodávky elektřiny pro rozvoj společnosti, nezvyšovat závislost na jejím dovozu a omezovat vypouštění emisí Iniciuje potřebné legislativní změny pro zjednodušení a urychlení příprav energetických staveb Identifikuje vnitřní i vnější energetická rizika

14 Co pokládá Oponentní rada ve zprávě NEK za diskutabilní Podhodnocuje budoucí konečnou spotřebu energie v ČR Nebyl zpracován žádný scénář s využitím alespoň části uhlí těžitelného za stávajícími limity těžby pro eliminaci rizik teplárenství, dovozů a OZE Základní scénář NEK pro teplárenství je prakticky nerealizovatelný Realizací základního scénáře by se dovozní energetická závislost ČR zvýšila během 30let ze 42% na 80% s riziky z toho vyplývajícími Nenavrhuje program omezení rizik nepokrytí energetických potřeb ČR pro případ nenaplnění podílu OZE na výrobě Predikce NEK je založená na mnohonásobném zvýšení objemu investic v domácnostech a v dopravě, které je z pohledu financování v čase nepravděpodobné Základní scénář netlumí růst cen energie NEK pro základní scénář zadává vysoké ceny povolenek ETS, což zásadním způsobem určuje energetický mix, který základní scénář navrhuje.

15 Oponentní rada doporučuje pro SEK ČR Respektovat princip 4/40 a stavět SEK ČR na horizont „40“ let Korigovat predikci konečné spotřeby energií ČR na více pravděpodobný vývoj Zohlednit alespoň část uhelných zásob za současnými limity do SEK ČR (cca 400mil.t) pro omezení rizik zásobování ČR energií a pro stabilizaci teplárenství Přijmout urgentně sadu opatření pro zajištění dodávek tepla pro podniky a domácnosti v oblasti centrálního zásobování teplem Realizovat národní „Program energetické odolnosti ČR“. (Hlavní prvky: zvýšení energetické efektivnosti, úspory, bezpečnost dodávek, tlumení růstu cen energie. Prioritou úspor jsou budovy, energetická výrobní zařízení, průmysl a motory vozidel) Posílit roli a účast státu při zajištění dodávek energie a tranzitu elektřiny, plynu a ropy Prověřit reálnou míru využití OZE v čase, realizovatelnost a náklady takového scénáře, připravit rezervní plán pro případ jeho nenaplnění.

16 SEK ČR Zabezpečení rozvoje společnosti energií Legislativní a motivační nástroje V energetice se investuje na 40 let. Volební cyklus je 4 roky. SEK musí být dlouhodobá a změna exekutivy by neměla vést k změně energetické politiky a nástrojů. Opak by vedl ke ztrátám pro podniky i domácnosti a oslabení energetické odolnosti ČR. Prioritou je vyšší účinnost přeměny paliva na energii a snížení ztrát v rozvodech. To vyžaduje investice do nových technologií. Vysoká energetická náročnost ČR je významným rizikem. Úspory zejména u budov a v dopravě musí být iniciovány účinnějšími nástroji a to rychle. Rostoucí dovozní energetická závislost ohrožuje bezpečnost dodávek energie do ČR Toto riziko lze tlumit využitím domácích zdrojů – OZE, uhlí, uranu. Urgentní je palivové zabezpečení CZT. Bezpečnost dodávek energie je v tranzitních zemích vyšší. Investice do přenosové soustavy, distribučních soustav a plynovodů a ropovodů posílí i vnitřní odolnost ČR. Výzkum a vývoj musíme zaměřit na místa s největším efektem, česká specifika a tam, kde získáme konkurenční výhodu. Nové technologie lze i koupit. Výstavba nových jaderných zařízení je spolu s tepelnými elektrárnami nového typu a OZE zárukou spolehlivých dodávek při omezení emisí za rozumnou cenu. Princip 4/40 Využití domácích paliv a OZE Úspory v energetických zařízeních Posílení role státu v zajištění bezpečnosti dodávek a v tranzitu Výzkum a vývoj zaměřený na úspory, OZE a GEN IV Úspory energie u spotřebitelů Urychlení výstavby a obnovy zdrojů Legislativa a regulace musí být spolehlivými dlouhodobými signály pro investory i spotřebitele. Zjednodušení a urychlení schvalovacích procesů je zcela nezbytné. Shrnutí

17 Program energetické odolnosti ČR Hlavní prvky energetické odolnosti ČR Cílové stavy Klíčové změny oproti současnosti Nástroje státu a dotčené subjekty Časový rozvrh Přínosy programu Kdo bude vlastníkem vzniklých přínosů Jak se budou přínosy sledovat a měřit Jaký bude dopad na současné rozpočty/ cíle vlády Struktura programu Klíčoví manažeři programu Rozhodovací procesy Systémové zajištění Projekty programu Klíčové milníky programu a projektů Co se musí udělat pro Den 1 a pro realizaci programu Jak lze program urychlit Jaké problémy / rizika je třeba řešit urgentně Jaká rozhodnutí je třeba přijmout V jakém čase Co je třeba udělat pro jejich zvládnutí PROGRAM ENERGETICKÉ ODOLNOSTI ČR Harmonogram a klíčové oblasti programu Organizace zapojené do realizace Koordinace Financování Programové priority versus obvyklé činnosti Zásady pro výběr realizačního týmu Rozhodovací procesy Stupeň otevřenosti a přístupu k informacím VIZE A STRATEGIE PLÁN A ORGANIZACE PŘÍNOSY KLÍČOVÉ PRINCIPY PROGRAMU KLÍČOVÉ MILNÍKY PROGRAMU ŘÍZENÍ PROGRAMU RIZIKA a PROBLÉMY