Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK I. Cíl: Modelování akutní nemoci z ozáření I. stupně - krevní formy  změny parametrů KO + diferenciál  změny hmotnosti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK I. Cíl: Modelování akutní nemoci z ozáření I. stupně - krevní formy  změny parametrů KO + diferenciál  změny hmotnosti."— Transkript prezentace:

1 RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK I. Cíl: Modelování akutní nemoci z ozáření I. stupně - krevní formy  změny parametrů KO + diferenciál  změny hmotnosti vybraných orgánů  změny tělesné hmotnosti

2 Ionizující záření způsobuje ionizaci elektroneutrálních atomů a molekul (přímo nebo sekundárně vzniklými elektrony):  elektromagnetické záření (  a RTG)  korpuskulární záření  (heliová jádra)  (elektrony)  (elektrony) mezony mezony neutrony neutrony

3 Elektromagnetické záření: - schopno pronikat do hloubky a ionizovat při průchodu tkáněmi Korpuskulární záření: - průnik je limitován nábojem, rychlostí a hmotností částic

4 Dávky záření  Velikost účinku: absorbovaná dávka (J/kg) - gray (Gy) absorbovaná dávka (J/kg) - gray (Gy) 1Gy = 100 rad 1Gy = 100 rad  Různá biologická účinnost dávkový ekvivalent (J/kg) – sievert (Sv) dávkový ekvivalent (J/kg) – sievert (Sv)  Q - faktor kvality záření: gama: Q=1 neutrony: Q=10 neutrony: Q=10  částice: Q=20  částice: Q=20

5 Teorie o účincích ionizujícího záření 1. Zásahová teorie  v každé buňce je citlivý terč, jehož zasažení vede jejímu poškození  exponenciální závislost mezi efektem a dávkou = jeden terč  sigmoidální závislost = více terčů (více zásahů)  N (přežívajících) = n  N 0  e -vD

6

7 2. Teorie nepřímého účinku (radikálová) Záření vyvolává přímo či nepřímo  tzv. excitaci molekul (přechod elektronů na vyšší energetické hladiny)  uvolněné protony pronikají do protoplazmy a dochází ke vzniku iontových párů  reagují hlavně s vodou  vznik volných radikálů (.H) a (.OH)  při interakcích vznikají reaktivní formy H 2 O 2 a (.HO 2 ) interakce s nukleovými kyselinami, enzymy, membránami  poškození DNA

8 3. Teorie duálové radiační akce Předpoklady:  prvotní vyvolání sublézí - počet je přímoúměrný sdělené energii, odpovídají tzv. absorpčním aktům (diskretním interakcím částic záření s látkou)  primární biologická léze vzniká kombinací dvou sublézí  efekt = aD + bD 2 + c  relativní biologická účinnost: poměr efektivní dávky řídce a hustě ionizujícího záření

9

10 4. Molekulárně biologická teorie  poškození je kombinací dvou primárních dějů - buď v průběhu dráhy jedné částice - buď v průběhu dráhy jedné částice - nebo je každý vázán na průchod jiné částice - nebo je každý vázán na průchod jiné částice  přesně definuje terč  vliv biochemických procesů a stavu buňky (reparační mechanizmy)  manifestace efektu není s poškozením vázána deterministicky, ale pravděpodobnostně N =  D +  D 2 N =  D +  D 2

11 Účinky záření na buňku  buňky zmírají mitotickou, postmitotickou smrtí (x lymfocyty, zárodečné buňky) (x lymfocyty, zárodečné buňky)  průměrná letální dávka je několik Gy (x stovky Gy pro biochemickou smrt) (x stovky Gy pro biochemickou smrt)  ústřední poruchou - poškození DNA (změny membrán, zpomalení průchodu buněk jednotlivými fázemi cyklu - využití v radioterapii) (změny membrán, zpomalení průchodu buněk jednotlivými fázemi cyklu - využití v radioterapii)  nemusí způsobit zánik buňky - změny genetické (genové x chromozomové mutace) (genové x chromozomové mutace) (gametické x somatické mutace) (gametické x somatické mutace)

12 Radiosenzitivita buněk  přítomnost kyslíku, endogenních thiolů (-SH zvl. glutathiol) v okolí DNA - hypoxie = cca 3 x radiorezistentnější - hypoxie = cca 3 x radiorezistentnější  výkonnost enzymatických reparačních mechanizmů  fáze buněčného cyklu (nejcitlivější v mitóze,  rezistence v pozdní S-fázi)

13 Účinek ionizujícího záření na tkáně  nutná znalost cytokinetiky tkáně - rychlost vtoku buněk (trvání buněčného cyklu a růstová frakce) - rychlost vtoku buněk (trvání buněčného cyklu a růstová frakce) - odtok buněk (ztráty) - odtok buněk (ztráty)  čas potřebný k tomu, aby se projevilo poškození, závisí na zmíněných cytokinetických parametrech  obvykle je určitá funkční rezerva  obvykle je určitá funkční rezerva

14 Hematologické změny u pacientů po dávce 4.3 Gy

15

16 Účinky ionizujícího záření na člověka  nestochastické: - akutní nemoc z ozáření - akutní nemoc z ozáření - akutní lokalizované poškození - akutní lokalizované poškození - poškození plodu in utero - poškození plodu in utero - pozdní nenádorová poškození - pozdní nenádorová poškození  stochastické - zhoubné nádory - zhoubné nádory - genetické změny - genetické změny

17

18 Akutní nemoc z ozáření (akutní postradiační syndrom)  následkem ozáření celého těla či jeho podstatné části  3 formy - liší se klinicky i mortalitou  všechny fáze mají prodromální příznaky, období latence, období vystupňovaných příznaků a pokud nemocný přežije - období rekonvalescence  délka latence i způsob manifestace - závisí na velikosti ozáření

19 Neurovaskulární syndrom  vznik po dávce několika desítek Gy (  50 Gy)  krátká prodromální fáze (nauzea, zvracení)  rychlý nástup letargie, apatie, ataxie, záchvaty (grand mal)  rezistentní hypotenze, arytmie, šok  smrt v rozmezí hod

20 Gastrointestinální syndrom  vznik po dávce kolem 10 Gy  prodromy: anorexie, nauzea, zvracení  latence dní  Úporné zvracení, průjmy, známky dehydratace (dány úvodní toxémií z nekróz tkání a pokračující atrofie střevní sliznice)  zmenšení plazmatického volumu, oběhové selhání  terminálně - nekrózy střevní sliznice, masívní ztráty plazmy do střeva, smrt

21 Hemopoetický syndrom  po dávkách Gy (hraničně po dávkách Gy) (hraničně po dávkách Gy)  prodromy: anorexie, nauzea, meningeální dráždění, zarudnutí kůže a spojivek (mizí do 36 hod)  období latence (1 - 2 týdny)  známky porušené obranyschopnosti a krvácivé projevy - sepse, krvácení, poškození sliznic  fáze rekonvalescence týden (úprava do roka)

22 Laboratorní nálezy  okamžitá lymfopenie (extrémní citlivost - intermitotická smrt, glukokortikoidy)  zmnožení neutrofilů (obraz zánětlivé reakce s vyplavením granulocytů ze dřeně)  pomalejší nástup trombocytopenie  ještě pomalejší pokles Ery, Hb, Htk...

23 Praktikum  potkani kontrolní a dvě skupiny ozářených (po 3 a 20 dnech)  zvážení zvířete (v éterové anestezii)  odběr krve ze srdeční komory  2 nátěry  zbytek krve do zkumavky  odběr a zvážení slezin

24 Náš úkol  Stanovení: - počtu erytrocytů - počtu erytrocytů - množství hemoglobinu - množství hemoglobinu - hematokritu - hematokritu - počtu leukocytů - počtu leukocytů - počtu trombocytů - počtu trombocytů  Příprava periferního nátěru: - pro počítání diferenciálu - pro počítání diferenciálu - pro počítání retikulocytů - pro počítání retikulocytů

25 Stanovení počtu Ery  do baničky s Hayemovým roztokem - 25  l krve  minuty protřepáváme  naplníme Bürkerovu komůrku  počítáme ve 20 obdélnících a vypočítáme: T=Σ20 x (počet/  l) T=Σ20 x (počet/  l)

26 Stanovení hemoglobinu  hemiglobinkyanidová metoda (oxidace roztokem ferrikyanidu draselného)  25  l krve do roztoku (dle Drabkina)  10 minut necháme stát  měříme absorbanci v kyvetě proti Drabkinově roztoku  z kalibrační křivky odečteme konc. v g/l

27 Stanovení hematokrytu  naplníme kapiláry délky 75mm krví  centrifugujeme 3 min při g  odečteme pomocí odečítacího zařízení

28 Počítání leukocytů  do baničky s 475  l Türkova roztoku - 25  l krve  2 – 3 min necháme stát  protřepeme a naplníme Bürkerovu komůrku  počítáme v 50 čtvercích a vypočítáme T=Σ50 x 100 (počet/  l) T=Σ50 x 100 (počet/  l)

29 Počítání destiček  do baničky s prokainem - 25  l krve  20 minut čekáme na hemolýzu erytrocytů  protřepeme a naplníme Bürkerovu komůrku  počítáme ve 20 obdélnících a vypočítáme T=Σ20 x 1000 (počet/  l)  u člověka tis./  l, u potkana cca 600 tis./  l u potkana cca 600 tis./  l

30 RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK II. Cíl: Pokračováním praktika z minulého týdne je zhodnocení periferního krevního nátěru

31 1. Počítání retikulocytů  mladé erytrocyty - nelze prokázat v nativním stavu  brilantkresylová modř v erytrocytu se objeví modrá vlákna a zrna (substantia reticulofilamentosa - zbytky ribonukleové kyseliny v plazmě)  podle množství zrn s sítě se dále rozeznávají méně či více zralé retikulocyty  v krvi u člověka je: % (5-15% O ) retikulocytů % (5-15% O ) retikulocytů

32

33

34 Hodnocení  počítáme s imerzí, 100 násobné zvětšení  spočítá se 1000 ery a zaznamená se, kolik je retikulocytů  Norma: kolem 20 % O retikulocytů v krvi potkana  počtu: zvýšená krvetvorba (regenerace) ery  počtu: zvýšená krvetvorba (regenerace) ery  počtu: útlum tvorby erytrocytů  počtu: útlum tvorby erytrocytů

35 2. Diferenciální rozpočet bílých krvinek  určuje se v nátěru obarveném Leukodifem  Počet jednotlivých druhů se určuje nejméně na 100, přesněji na 200 leukocytů  počítá se procentuelní zastoupení počítá se procentuelní zastoupení

36 Nátěr - prohlížet meandrovitě rozložení leukocytů v nátěru není stejnoměrné  větší leuko : na okrajích (mono, Eo)  menší leuko: ve středu (lymfo) Prohlížení nátěru

37 Diferenciální rozpočet u laboratorního potkana  Počet leukocytů cca 12.5 tis.mm -3 - neutrofilní granulocyty % - neutrofilní granulocyty % - eosinofilní granulocyty 1 - 4% - eosinofilní granulocyty 1 - 4% - bazofilní granulocyty 0 - 1% - bazofilní granulocyty 0 - 1% - lymfocyty % - lymfocyty % - monocyty 1 - 6% - monocyty 1 - 6%

38 Myeloická vývojová řada  Myeloblast  Promyelocyt (objeví se granula)  Myelocyt (granula jasně diferencovaná)  Metamyelocyt  Tyčka (nesegmentované jádro)  Segment (členěné jádro)

39

40

41

42 Monocytární vývojová řada  Monoblast  Promonocyt  Monocyt - velká buňka, bohatá na plazmu, jádro s řídkou vláknitou stavbou, chudé na chromatin, tvar podkovy, fazole nebo laločnaté uložené excentricky

43

44

45

46 Lymfatická vývojová řada  Lymfoblast  Prolymfocyt  Lymfocyt - malý: 80-90% všech lymfo plazma tvoří jen úzký bledě modrý lem plazma tvoří jen úzký bledě modrý lem kolem jádra (srpek měsíce) kolem jádra (srpek měsíce) jádro okrouhlé, tmavé jádro okrouhlé, tmavé - velký: více plazmy, méně hutné jádro

47

48

49

50 Závěr:  výsledky vyšetření periferní krve (všech testů a hodnot) zaznamenat do tabulky  porovnat rozdíly mezi skupinami ozářených zvířat s různým časovým odstupem (3, resp. 20 dní po dávce 4 Gy celotělově) a skupinou kontrolní  diskuse výsledků


Stáhnout ppt "RADIAČNÍ POŠKOZENÍ KREVNÍCH BUNĚK I. Cíl: Modelování akutní nemoci z ozáření I. stupně - krevní formy  změny parametrů KO + diferenciál  změny hmotnosti."

Podobné prezentace


Reklamy Google