Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pardubický kraj (Fyzicko - geografická sféra) zpracoval: Marek Hoffmann.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pardubický kraj (Fyzicko - geografická sféra) zpracoval: Marek Hoffmann."— Transkript prezentace:

1

2 Pardubický kraj (Fyzicko - geografická sféra) zpracoval: Marek Hoffmann

3 Základní údaje Rozloha Pardubického kraje je km2 – je to jeden z nejmenších krajů ČR Pardubický kraj vznikl k z části bývalého Východočeského kraje na území okresů Pardubice, Chrudim, Ústí nad Orlicí a Svitavy. Jihovýchodní část zasahuje na historické území Moravy. Pardubický kraj sousedí na severu s Královehradeckým krajem, na západě se Středočeským,na jihovýchodě s Vysočinou, na jihu s Jihomoravským a na východě s Olomouckým krajem

4 Povrch Nejnižší nadmořskou výšku má místo, kde u Kojic řeka Labe opouští území kraje (200 m n.m). Nejvyšší bod je vrchol Králického Sněžníku 1423 m n.m. Geomorfologická provincie Česká vysočina je na území kraje reprezentována třemi subprovinciemi: krkonošsko-jesenickou, česko-moravskou a Českou tabulí. Krkonošsko-jesenická soustava je výsledkem starohorních a prvohorních horotvorných procesů, z nichž poslední byl hercynský, vrcholící v karbonu. Pohoří pak prošla procesem zarovnávání. Během alpínsko-himálajského vrásnění byly některé části vyzdviženy podél zlomů přibližně do současné výšky. Nejdůležitější celky jsou: Orlické hory, Podorlická pahorkatina, Kladská kotlina, Králický Sněžník, Hanušovická vrchovina, Zábřežská vrchovina. Na území kraje zasahují čtyři celky České tabule: Svitavská pahorkatina, Orlická tabule. Východolabská tabule a Středolabská tabule. Mezi geomorfologické zvláštnosti Pardubického kraje nepochybně patří jeskyně. Krasové jeskyně ve vápencích jsou známy z Železných hor (Podolská a Páterova jeskyně ve Vápenném Podole) a v masívu Králického Sněžníku (Patzeltova jeskyně a Tvarožné díry).

5

6 Podnebí Většina území patří do oblasti mírně teplé (průměrná červencová teplota °C, průměrný počet letních dnů , průměrný počet mrazových dnů ). Jen oblasti s nejvyšší nadmořskou výškou (Žďárské vrchy, Hřebečovský hřbet, Orlické hory a Králický Sněžník) náleží klimatické oblasti chladné (průměrná červencová teplota °C, průměrný počet letních dnů do 30, průměrný počet mrazových dnů nad 140). Nejmenší roční srážkové úhrny jsou zaznamenávány v nížinných oblastech (kolem 550 mm), nejvyšší ve Žďárských vrších (700 – 800 mm) a v horských oblastech na severovýchodě (až mm). Nejvíce srážek spadne během letních měsíců, nejméně nejčastěji v únoru.

7 Vodstvo Na území kraje se nachází hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Černého, Baltského a Severního moře. Tímto rozvodím je vrch Klepý. Větší část kraje náleží k úmoří Severního moře prostřednictvím Labe a jeho přítoků. Východní a jihovýchodní část kraje je odvodňována do Černého moře Moravou, Moravskou Sázavou, Třebůvkou, Svitavou a několika dalšími toky. Rozvodnice mezi úmořím Severního a Černého moře přibližně odpovídá historické hranici Čech a Moravy. Největší vodní tok je Labe, na území kraje v délce 53 km. V Přeloučí má průtok průměrně 56,4 m3/s. Z Labe odbočuje řada náhonů původně sloužících k napájení rybníků. Nejdelší je Opatovický kanál, dlouhý asi 30 km, vybudovaný v 16. století. Další významné řeky jsou Tichá a Divoká Orlice. Divoká Orlice prolamuje hřeben Orlických hor v Zemské bráně. Její velký spád byl využit při stavbě vodní nádrže Pastviny s vyrovnávací nádrží Nekoř. Tichá Orlice tvoří osu okresu Ústí nad Orlicí. Jejím nejdůležitějším přítokem je Třebovka. Důležitý vodní tok je Loučná, protékající středem jihovýchodního cípu České křídové pánve. Nejdelší vodní tok kraje je Chrudimka (104 km), která ve velké části toku tvoří hluboké údolí v Železných horách. Významnější přirozené vodní nádrže na území kraje chybí. Naopak umělých vodních nádrží je celá řada. Z nich nejpočetnější jsou rybníky, jejichž založení spadá většinou do 14. – 16. století. Mnoho z nich však bylo opět zrušeno. Nejdůležitější rybniční soustavy jsou v Polabí, v povodí horní Loučné, Třebovky, Chrudimky, Svitavy a Moravské Sázavy. Největší přehrada je Seč, o rozloze 220 ha.

8

9 Přírodní krajina V roce 1884 vznikla nejstarší rezervace – Buky u Vysokého Chvojna. Chráněná území v dnešním pojetí začínají vznikat po 2.sv. válce. V současné době na území kraje zasahují tři CHKO (Orlické hory, Železné hory a Žďárské vrchy). ORLICKÉ HORY Horské pásmo, s hlubokými strmými údolími potoků a říček. Převážně uměle založené smrkové lesy jsou na velkých plochách poškozeny imisemi. Místy se zachovaly ostrovy přirozeného lesa s velkým podílem buku. ŽĎÁRSKÉ VRCHY Harmonická krajina lesů, luk, pastvin a rybníků. Typické jsou ojedinělé rulové skály. Lesy dnes převážně smrkové zaujímají téměř polovinu plochy oblasti. ŽELEZNÉ HORY Hřeben a východní část jsou zalesněny, zbytek tvoří mozaika luk a polí s hojným zastoupením dřevin rostoucích mimo les. Území patří geologickou stavbou k nejpestřejším v České republice. Z maloplošných CHÚ jsou v kraji tři NPR: Bohdanečský rybník a rybník Matka – vodní a mokřadní biotopy, důležité hnízdiště vodního ptactva Lichnice-Kaňkovy hory – druhově pestré bučiny na západním svahu Železných hor Králický Sněžník – přirozené horské bučiny, suťové javořiny, rašeliniště, prameniště,


Stáhnout ppt "Pardubický kraj (Fyzicko - geografická sféra) zpracoval: Marek Hoffmann."

Podobné prezentace


Reklamy Google