Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Pád komunistických režimů v Evropě. Svět rozdělený železnou oponou Po 2. sv. v. se jednota spojenců proti hitlerovského Německa brzy rozpadla a začaly.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Pád komunistických režimů v Evropě. Svět rozdělený železnou oponou Po 2. sv. v. se jednota spojenců proti hitlerovského Německa brzy rozpadla a začaly."— Transkript prezentace:

1 Pád komunistických režimů v Evropě

2 Svět rozdělený železnou oponou Po 2. sv. v. se jednota spojenců proti hitlerovského Německa brzy rozpadla a začaly utvářet dva ideologicky odlišné a navzájem nepřátelské mocenské bloky, v jejichž čele stály supervelmoci USA a SSSR Vznik tzv. sovětského bloku zemí střední a jihovýchodní Evropy Svět za „železnou oponou“ „Sovětizace“ – SSSR zasahovalo do vnitřních záležitostí států východního bloku Vznik komunistických totalitních vlád

3 Studená válka Růst mezinárodního napětí 1947 – počátek studené války Vznik bipolárního světa: demokratický západ  komunistický východ Nebezpečí nového světového konfliktu Soupeření, předhánění se ve zbrojení Období studené války trvalo v letech tedy více než 40 let Studená válka se používá pro konflikt mezi národy, který nezahrnuje vojenské akce, ale je zaměřen především na akce ekonomické či politické. Studená válka se projevovala vzájemnou nedůvěrou, podezíravostí a nedostatkem snahy o oboustranné porozumění.

4 Situace ve východním bloku Politický, hospodářský i ideologický nátlak Sovětského svazu (vměšování se do vnitřních záležitostí) Nedemokratické režimy Diktatura jediné strany – komunistické Pronásledování odpůrců režimu Omezování lidských práv a svobod (cenzura, omezování osobní svobody, zatýkání, popravy) Budování socializmu Znárodňování, kolektivizace v zemědělství Centrálně plánované hospodářství RVHP, Varšavský pakt

5 Problémy sovětského bloku Narůstající vliv vnitřní opozice (Solidarita, Charta 77) Naprostá ztráta důvěry občanů Narůstající technologická zaostalost Prohlubující se ekonomická krize – centrálně plánované hospodářství nezvládalo produkovat zásadní životní potřeby Studená válka skončila zhroucením komunismu ve střední a východní Evropě a v SSSR a rozpadem sovětského bloku v letech Definitivnímu rozpadu ale předcházela celá řada krizí –1956 – Maďarsko –1968 – Československo –1989 – Polsko (Solidarita)

6 Změny v Rusku 1985 – nástup Michaila Gorbačova Perestrojka (=přestavba) –Reformní program –Cílem postupná demokratizace strany, ekonomické reformy Glasnost (=jasnost) –Větší otevřenost a průhlednost strany vzhledem k veřejnosti Nové vztahy s USA Konec zbrojení Vstřícnost k řešení národnostní problémů uvnitř země (sílící „protiruské nálady“)

7 Polsko Dvě opoziční síly: –Odborový svaz solidarita – Lech Walesa –Katolická církev 1988 – stávky organizované Solidaritou se rozšířily po celé zemi Komunisté ustoupili, k moci byli přizváni stoupenci Solidarity Jaro 1989 – první svobodné volby skončily vítězstvím Solidarity 1980 – vznik Solidarity, první nekomunistické odbory

8 Maďarsko Od poloviny 70. let liberalizace hospodářství i společenského života pod vedením komunistické strany Liberalizace zesílila s nástupem Gorbačova v SSSR Září 1989 – otevření maďarsko-rakouské hranice Říjen 1989 – rozpuštění komunistické strany

9 Německo Hospodářská situace se stále více vzdalovala poměrům západního Německa Doprovázeno sílícími protisovětskými náladami Růst počtu utečenců směrem na západ Říjen 1989 – mohutné demonstrace proti režimu – pád berlínské zdi, otevření hranic se západním Německem

10 Znovusjednocení Německa Následoval pád vlády, vytvořena nová vláda tentokrát i s představiteli opozice Vláda vzešlá ze svobodných voleb v březnu 1990 navázala jednání se západním Německem, která vyústila ve znovusjednocení Německa

11 Berlínská zeď symbol rozděleného světa 1961 – výstavba Berlínské zdi

12 Berlínská zeď byla postavena v roce Vlastní zeď, jak je známá, ležela těsně na hranici k západním sektorům. Skládala se z betonových, asi 3,6 metru vysokých panelů. Na východní straně se pak nacházelo rozdílně široké pásmo, skládající se z různých ochranných pásů: ostnatý drát, pás pro psy, pro pohraniční stráž, různé zátarasy, a další zeď směrem na východ. Každých několik set metrů stála strážní věž. Domy, stojící přímo na východoberlínské straně zdi, byly většinou neobydlené, dveře a okna byly zazděny. Délka: 155 km Počet strážních věží: 302 Počet strážných: Počet psů: 600 Počet úspěšných úniků na Západ: 5043 (z toho 574 vojáků) Počet zabitých osob: oficiálně 239 Počet zadržených osob: 3 221

13 Sametová revoluce Po neúspěchu reforem v roce 1969 převládla v Československu tvrdá komunistická linie Odpor k režimu však vzrůstal (např. Charta 77 bojující za lidská práva) Od srpna 1988 sílily občanské nepokoje Zlomovým 17. listopad 1989, kdy se konala demonstrace studentů v Praze na Národní třídě Demonstrace byla brutálně potlačena Během následujících dvou týdnů stávek a mohutných demonstrací po celé zemi se režim prakticky zhroutil Největší demonstrace se konala v Praze na Letné za účasti asi lidí Demonstrace 17. listopadu byla brutálně potlačena

14 Sametová revoluce Vytvořila se dvě hlavní opoziční hnutí –Občanské fórum (Praha) –Veřejnost proti násilí (Bratislava) Před koncem roku 1989 byla vytvořena nová vláda s přívrženci opozice a zvolen nový prezident –Václav Havel Z ústavy byl vypuštěn článek o vedoucí úloze KSČ Červen 1990 – první svobodné volby

15 Situace dnes Češi jsou 20 let po listopadu spokojeni, mají však výhrady U příležitosti 20. výročí konce komunistického režimu v tehdejším Československu se sociologové zaměřili na to, jak Češi vnímají proběhlé změny a zda se jim takříkajíc nestýská po minulosti. Největší skupina občanů (45 procent) má za to, že dnešní poměry jsou lepší než před rokem Lidé oceňují zejména přístup k informacím, možnost cestovat a svobodně žít. Rozsáhlý průzkum zveřejnilo CVVM. Obecné hodnocení poměrů před listopadem 1989 a dnes před listopadem 1989 byly lepší poměry – 14 % dnes jsou lepší poměry – 45 % tak napůl, nedá se říci – 32 % nevím – 9 % Zdroj: CVVM (listopad 2009) Změny, které odstartovaly listopadové události roku 1989, nicméně lidé hodnotí pozitivněji než před deseti lety. Na otázku, zda stála změna v roce 1989 za to, odpovědělo nyní kladně 69 procent lidí, ještě v roce 1999 to bylo pouze 56 procent.

16 Rumunsko Od roku 1965 u vlády Nicolae Ceaucescu Tvrdý diktátorský režim Prosinec 1989 – zahájeny protesty proti režimu, krvavě potlačeny Státní policie zastřelila stovky lidí K protestujícím se přidala i armáda Ráz občanské války Nepokoje skončily až se smrtí N. Ceaucesca, který byl i se svou ženou popraven o Vánocích 1989 Nová vláda hlásala konec komunismu a slíbila uspořádání svobodných voleb

17 Bulharsko Události v Bulharsku byly reakcí na změny ve východním bloku Listopad 1989 – demonstrace proti režimu Odvolání čelních reprezentantů komunistické strany, „počátek konce“ Albánie Náporu změn nejdéle vzdorovala stalinská garnitura v izolované Albánii Květen 1990 – zahájení politických a ekonomických reforem směřujících k pádu komunismu (1992)

18 Zánik SSSR 1990 – vyhlášena nezávislost pobaltských zemí (počátek rozpadu SSSR) Vývoj v Pobaltí zpomalil naděje na nové reformy Kritika Gorbačovovy politiky – ze strany zastánců tvrdé linie i reformátorů Srpnový puč – snaha vysokých funkcionářů zbavit Gorbačova moci Situace využívá Boris Jelcin stojící na straně reformátorů, vyzývá lidi k odporu proti pučistům V krátké době získává pod kontrolu armádu i policii Gorbačov se ocitá mimo hru 1991 – rozpad SSSR, vznik Ruské federace


Stáhnout ppt "Pád komunistických režimů v Evropě. Svět rozdělený železnou oponou Po 2. sv. v. se jednota spojenců proti hitlerovského Německa brzy rozpadla a začaly."

Podobné prezentace


Reklamy Google