Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zahraniční a bezpečnostní politika EU Válka v Jugoslávii a reakce EU 19. března 2013.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zahraniční a bezpečnostní politika EU Válka v Jugoslávii a reakce EU 19. března 2013."— Transkript prezentace:

1 Zahraniční a bezpečnostní politika EU Válka v Jugoslávii a reakce EU 19. března 2013

2 Historické pozadí… Balkán vždy evropským „sudem prachu“ –střet Evropy a islámu –srbská expanze na konci 19. století podpora Ruska Balkánské války 1908, 1912 anexe Bosny Rakousko-Uherskem počátek 1. světové války vznik Jugoslávie –obava z ambicí Itálie, Maďarska –nárazníkový stát- vnější tlak (navázání na Francii) 2. světová válka –ustašovci (Chorvatsko) vs obsazené Srbsko vs partizáni –osvobození vlastními silami poválečná Jugoslávie –pomezí kapitalismu a komunismu –Titovo „krocení nacionalismu“ –po Titově smrti (1980): zvyšování napětí

3 Cesta ke konfliktu vyhrocení sporů ve federaci –výrazné zhoršení ekonomické situace –Slovinsko a Chorvatsko pro volnější svazek –Srbsko (Miloševič) pro centralizaci ovládnutí federálního předsednictví spory o podobu stranického systému role jugoslávské armády –většina důstojnického sboru srbská snaha o šokovou terapii (Markovič) –v praxi další eskalace napětí –SLOV+CR požadují nezávislost suspenze federálních zákonů konání nezávislých voleb referenda o nezávislosti už „lehké“ rozbroje a útoky („první oběť války“) 25. června SLO a CR vyhlašují nezávislost

4 Východiska zájmů luc. premiér Poos: „Toto je hodina Evropy, nikoliv hodina Američanů.“ –myšlenka evropské jednoty Evropská unie –jednoznačně podporuje zachování Jugoslávie nezávislost povede k eskalaci a vzniku vakua, hrozba SSSR jednodušší vyjednávat s jedním aktérem ohrožení samotného mýtu civilizačního pokroku (ty věci nejsou mrtvé?) –snaha přesvědčit strany nabídkou ekonomické pomoci (květen 1991) –jednomyslná dohoda na neuznání nezávislosti Spojené státy –oblasti chybí strategická pozice –koncentrace vlastních sil v Iráku –chybí akceptovatelné řešení situace (Powell a Vietnam) –i NATO by mělo zůstat bokem- dát prostor EU

5 Počátek války Slovinsko: desetidenní válka –26. červen 1991 –střety mezi slov. domobranou a jugosl. armádou Chorvatsko: přípravy na konflikt EU (ES) se ujímá iniciativy: dohoda z Brioni –stáhnutí jugosl. armády ze Slovinska srbský plán? –tříměsíční moratorium na vyhlášení nezávislosti mezitím vypuknutí konfliktu v Chorvatsku –vyhlášení Republiky Srbská Krajina –podpora jugosl. armády- oblehnutí Vukovaru –odmítnutí požadavku EU na neporušitelnost vnitřních hranic –příměří monitorované EU nedodržováno září 1991: EU organizuje mírovou konferenci –Carringtonův návrh na volnou federaci –vznik Badinterovy komise: posouzení splnění podmínek nezávislosti –odmítnutí vyslání intervenčních sil (D+FR+NL vs UK+DK) prosazení zbrojního embarga Radou bezpečnosti –EU už v červenci 1991

6 Válka v Chorvatsku podzim 1991 –velká intenzita bojů –bombardování Dubrovníku –ofenzívy obou armád –10 tisíc mrtvých, statisíce uprchlíků 8. říjen: vyhlášení nezávislosti 2. ledna 1992: konečné příměří (plán Vance-Owen) –stáhnutí jugosl. armády –udržení předchozích zisků kontrola ze strany nově zřízených sil UNPROFOR –hlavní podíl FR+UK –zpočátku pouze Chorvatsko

7 Válka v Chorvatsku

8 Boj o uznání nezávislosti Chorvatska spor o to, zda či jak uznat chorvatskou nezávislosti –role Badinterovy komise- pouze při splnění podmínek Německo: pro uznání –emancipace v evropské politice –symbolika: právo na národní sebeurčení? –tradiční vazby na Chorvatsko tlak emigrantů, katolická symbolika –Jugoslávie stejně zhroucená, internacionalizace konfliktu Francie a Spojené království: proti uznání –chceme tak samostatné Německo? –terminologie balkánských „kmenů“ –tradiční podpora Srbska –uznání vyvolá další kolo požadavků a povede k válce jednostranné uznání Německem: fait accompli pro ostatní –ústupky Německu kvůli jednání o Maastrichtské smlouvě –snaha zachovat jednotný postup EU –15. ledna Chorvatsko uznáno

9 Bosenský úvod chorvatská nezávislost velkou hrozbou pro Bosnu –44 % muslimů, 32 % Srbů, 17 % Chorvatů srbsko-chorvatské plány na rozdělení Bosny –setkání Miloševič-Tudjman v březnu 1991 –vyhlášení autonomních srbských regionů požadavky Bosny na nezávislost (Izetbegovič) –požadavek na referendum: 63 % pro nezávislost –uznání nezávislosti 6. dubna EU pokračuje v mírové konferenci: Carrington-Catileirův plán –Miloševič spíše odmítá (zamrznutí zisků v Chorvatsku) –návrh pro Bosnu (Lisabonská dohoda) jednotný stát se třemi etnicky založenými kantony odsouhlaseno všemi skupinami, pak ale odmítá muslimské etnikum odmítnutí jako příčina války?

10 Válka v Bosně bosenští Srbové vyhlašují autonomii a mobilizují (transformace jugosl. armády) do léta 1992 obsazení téměř 70 % území Srby –politika etnických čistek (hlavně východní Bosna) –oblehnutí nedobytých měst (hlavně Sarajevo) –vyhlášení autonomních srbských regionů chorvatské etnikum zřizuje vlastní stát –vyzbrojení vlastní armády a od června 1992 útočí na muslimy dohoda z Grazu (květen 1992) –rozdělení Bosny mezi Chorvaty a Srby (Boban a Miloševič) –orientováno proti muslimům

11 Válka v Bosně

12 Válka v Bosně: snahy o řešení Londýn (srpen 1992) –Srbové jako agresor, žádost o mírové síly OSN Ženeva (září 1992) –tři bojující frakce (rovnocenné) –rozšíření mandátu UNPROFOR, ale omezený mandát spory mezi EU a USA –USA: podpora muslimům, zrušení embarga neprošlo ani v červnu 1993 (odmítnutí FR+UK) –EU (UK+FR): neutralita, ohrožení sil UNPROFOR velká humanitární podpora Vance-Owenův plán –jednotná Bosna, 10 poloautonomních regionů –podepsáno všemi, ale odmítnuto nakonec Srby probíhají pořád boje- hlavně Chorvati proti muslimům –návrhy reagují na změny v praxi (podporuje čistky) –plán Owen-Stoltenberg (srpen 1993) 52 % Srbové, 30 % muslimové, 18 % Chorvati odmítnuto muslimy (i USA)

13 Válka v Bosně a role EU

14

15

16 Válka v Bosně: snahy o řešení EU nedokáže poskytnout žádné řešení –posledním pokusem plán Juppé-Kinkel –kvůli humanitární pomoci požadavky „kolaborace“ –strategie etnického dělení mrtvá iniciativu přebírá OSN (a USA) –obava z jednostranných kroků USA –vznik tzv. bezpečných zón (EU odmítala) strategie jednání vs nedostatek zdrojů a vynucovacího potenciálu –vytvoření kontaktní skupiny: DE+USA+FR+RUS+UK: mírové rozhovory rychle postupují (pak zpomalení kvůli Miloševičovi) –prosazení bezletové zóny nad Bosnou válka pokračuje –masakr na Sarajevském tržišti: hrozby leteckými útoky ze strany NATO –mír mezi Chorvaty a muslimy (Washingtonská dohoda) možné díky tlaku USA vznik federace Bosny a Herzegoviny

17 Válka v Bosně: konečná fáze „poslední“ návrh Clintona Srbům –49 % území- odmítnuto pokračující eskalace napětí –letecké útoky NATO reakcí Srbů braní rukojmí či útoky na mírové síly –spory o ukončení embarga –ofenzíva chorvatsko-muslimských sil obsazení Srbské Krajiny a části západní Bosny –Srbové se snaží obsadit bezpečné zóny- masakr v Srebrenici či opět tržiště v Sarajevu –začíná operace Deliberate Force: masivní letecké útoky na pozice Srbů počínající tlak na dohodu ze strany Srbska

18 Válka v Bosně- dopady chorv.-musl. ofenzívy

19 Válka v Bosně: ukončení Daytonská dohoda –podepisují Tudjman, Miloševič, Izetbegovič –jednotná, multietnická Bosna (51 % federace chorvatsko-muslimská, 49 % Srbové), ochrana menšin, potrestání válečných zločinů –dohodu zajišťuje 50 tisíc vojáků mírových sil (UNPROFOR se mění na IFOR) –reálně odpovídá Lisabonskému návrhu (zapouzdření tehdejších zisků) účet: tisíc mrtvých, 2,5 milionu uprchlíků závěry –EU se snažila o jednotu obavy z oslabení (viz spory o uznání Chorvatska) výsledkem často ale nemastná politika- snaha o neutralitu –neshody mezi EU a USA EU odmítá ostrý přístup a rozlišování mezi agresorem a obětí ale USA zcela neodmítají evropské požadavky –byť EU zatlačena do pozadí, evropské zájmy vždy zohledňovány


Stáhnout ppt "Zahraniční a bezpečnostní politika EU Válka v Jugoslávii a reakce EU 19. března 2013."

Podobné prezentace


Reklamy Google