SLOVINSKO SLOVENIA SLOVINSKÁ REPUBLIKA.

Prezentace na téma: "SLOVINSKO SLOVENIA SLOVINSKÁ REPUBLIKA."— Transkript prezentace:

1 SLOVINSKO SLOVENIA SLOVINSKÁ REPUBLIKA

2 Základní údaje Rozloha: 20 251 km²
Počet obyvatel: 1 978 485 (142. na světě, červenec 2005) Hustota zalidnění: 95 / km² (99. na světě) Jazyk: slovinština, italština-v občinách s národnostními menšinami a maďarština Státní zřízení: pluralitní republika s dvoukomorovým parlamentem Hlavní město: Lublaň ( ob.) (slovinsky Ljubljana, italsky Lubiana, německy Laibach) Měna: tolar (SIT) = 100stotinek= 18 Kč

3 POLOHA: Rakousko 324 km Slovinsko Maďarsko 102 km Itálie 235 km
Chorvatsko 546 km

4 Slovinsko je členem OSN, Evropské Unie a NATO.
Prezident: Janez Drnovšek Předseda vlády: Janez Janša Hymna: Zdravljica Nejvyšší bod: Triglav (2 864 m. n.m.) HDP: USD (1999) Největší města: Ljubljana ( ), Maribor ( ), Kranj (72 000), Ptuj (67 000), Celje (65 000) Slovinsko se člení na osm tradičních regionů: Gorenjska, Štajerska, Prekmurje, Koroška, Notranjska, Dolenjska, Primorska (někdy dělena dále na oblasti Goriška a Slovenska Istra) Bela krajina (někdy zahrnována do oblasti Dolenjska)

5 HISTORIE: 2. tis. př. n. l. - osídleno kmeny Ilyrů
2.-1. st. př. n.l. - ovládnuto Římany 6. století – po vpádech Hunů, Ostrogótů a Avarů se zde usídlili Slované 9. st. – Karel Veliký připojil Slovinsko k Francké říši 15. A 16. St. – Slovinsko uniklo turecké okupaci (součástí Habsburské monarchie) Jurij Dalmatin překládá Bibli do slovinštiny. Adam Bohorič píše slovinskou gramatiku. Slovinsko rozděleno mezi historické země: vévodství kraňské, okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, markrabství Istrie, vévodství štýrské, vévodství korutanské a království uherské. 29. října 1918 Po rozpadu Rakousko-Uherska se většina Kraňska a Jižní Štýrsko začlenilo do Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů, 1.prosince 1918 jenž se stal součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (Království SHS) (od 3. října 1929 Království Jugoslávie) 12. srpna 1919 se součástí Království SHS stala i převážně Slovinci obývaná část jihozápadního Uherska Prekmurje

6 fašistickou Itálií a Německem.
10. října 1920 byla ke Království SHS připojena i jihovýchodní část Korutanska 1929 Král Alexandr provedl státní převrat, rozpustil parlament a nastolil osobní diktaturu. Název státu se mění na Království Jugoslávie (3.10.) Za druhé světové války bylo území dnešního Slovinska okupováno fašistickou Itálií a Německem. Po skončení války bylo Slovinsko znovu začleněno do obnovené Jugoslávie. 2.prosince 1945 pak v rámci federalizované socialistické Jugoslávie vzniká Lidová republika Slovinsko. po roce 1945 bylo Slovinsko nejrozvinutější částí Jugoslávie a její průmyslovou základnou, a celá léta doplácelo na chudší části. Titova roztržka se Stalinem. V Jugoslávii probíhají čistky nespolehlivých kádrů. Zřízeny jsou koncentrační tábory pro politické vězně (Goli Otok). 7. července1963 přejmenovaná na Socialistickou republiku Slovinsko. Součástí této republiky se stala i území získaná od Itálie (severní část Istrie, východní část bývalého hrabství Gorice a Gradišky a západního Kraňska.)

7 1980 - 4. května umírá v lublaňské nemocnici Josip Broz Tito
v 80. letech po smrti jugoslávského vůdce Tita ( ) se oživily separatistické tendence. přijal slovinský parlament prohlášení o suverenitě, které vyvolalo konflikt se Srbskem. 20. ledna Slovinská delegace se naposledy zúčastňuje sjezdu Svazu komunistů Jugoslávie 23. prosince V referendu se 88% hlasů Slovinci rozhodli pro nezávislost své země. 25. června Slovinci mobilizovali armádu a vyhlásili nezávislost na Jugoslávii. Ke konci roku 1991 už byla země uznána všemi mezinárodními společenstvími. 15. ledna Evropská unie oficiálně uznává Slovinsko. 6. prosince První svobodné volby 22. května Slovinsko se stává řádným členem OSN.

8 Politický systém republika v čele s prezidentem voleným na pět let.
Výkonná moc je představována vládou v čele s premiérem. Legislativní moc vykonává dvoukomorový parlament. Národní shromáždění (Državni zbor) je voleno přímo - 90 členů (po jednom místě má rezervována italská a maďarská menšina.) - volební období: čtyřleté Horní komora Národní rada (Državni svet) je složena z nepřímo volených zástupců společenských, hospodářských, profesních a místních zájmových skupin. - 40 členů - volební období: pětileté

9 Prezident Janez Drnovšek

10 Geografické údaje Setkávají se zde čtyři hlavní evropské geografické
regiony: Alpy, Dinárská oblast, Panonská nížina a Středomoří. Větší část pokrývají hory vápencové Alpy – nejvyšší pohoří : Julské Alpy -masiv Triglav (2864 m.n.m.) Karavanky – sever ( 2554 m.n.m.) masiv Pohorje – východ (Črni Vrh 1543 m.n.m.) Kras – jih (krasová území – Postojna, Škocjan) Javorniki (1796 m.n.m.) V oblasti řek se rozkládají malé nížiny: Panonská nížina

11 POHORJE KARAVANKY KRAS

12 Triglav 2864 m.n.m.

13 Postojna jeskyně

14 VODSTVO Mura-> Dráva->Černé Soča->Jaderské
Maribor Dráva->Černé moře Kranj Soča->Jaderské moře Sáva -> Černé moře Panonská nížina Ljubljana Krka Terstský záliv

15 Ledovcové jezero Bled vévodí mu barokní zámek na vrcholu
vápencové skály

16 v Julských Alpách, lyžařské středisko-na severním břehu

17 Rafting na řece Soča

18 Podnebí: středozemní na pobřeží, alpské v severních pohořích a kontinentální na východě. suchá teplá léta a vlhké mírné zimy - Průměrná teplota: v lednu: -2°C v červenci: 21°C. Průměrné srážky: - dosahují 1000 mm na pobřeží - až 3500 mm v Alpách - 800 mm na jihovýchodě země mm ve středním Slovinsku. Zalesnění:- kolem poloviny Slovinska ( km²) - po Finsku a Švédsku 3.nejzalesněnější stát Evropy Kočevja- největší původní lesy Zatravněné porosty: km², pole a zahrady: km², sady: 363 km² a vinohrady: 216 km².

19 Obyvatelstvo - Celkový počet obyvatel: 1 978 485 (červenec 2005).
- 54,16% městského obyvatelstva Etnicky téměř homogenní: 83,06% Slovinci 1,98% Srbů 1,81% Chorvatů 1,10% Bosňáků 0,53% Muslimů, 0,32% Maďarů 0,20% Makedonců - minimální zbytek české a slovenské menšiny z přelomu 19. a 20. století (udává se 323 Čechů a 141 Slováků) - Náboženství: 57,8% katolíci 10,1% ateisté 2,4% islám 2,3% ortodoxní křesťanství - muži: 69,2 roku, ženy: 77,1 roku

20 Tradiční kostým

21 Hospodářství - před rozpadem Jugoslávie nejvyspělejší republikou
- turistika: 5 % HDP Zemědělství: - chov skotu a prasat - produkce brambor, kukuřice, pšenice, cukrovky a ovoce - tradiční je pěstování vinné révy v povodí Drávy Elektřina: 43% jaderná el. Krško 1/3 tepelné el. zbytek vodní el. Těžba: hnědé uhlí, lignit, olovnato-zinková ruda, rtuť Doprava: spoje do Rakouska ( tunely), italského Terstu přístav Koper

22 montáž automobilů Renault (Novo Město)
- výroba elektrospotřebičů ( ledničky Gorenje, telefony) ocelárny v Jesenici a Lublani, výroba Al, cementu, papíru,kyseliny sírové, pracích prostředků, sportovního zboží ( Elan), textilu a bot Krka (léčiva, Septolete), Radenska (minerálky), nově k nám přišla pojišťovna Triglav Export: např. plemeno lipicánů, které pochází ze slovinské obce Lipica (všechny ostatní chovy v Itálii a Rakousku jsou jen důsledkem rozkradení chovu za války),

23 Lipica kůň

24 Štajerska vinice

25

26 Slovinské speciality

27 Vztahy s ČR Diplomatické styky mezi Českou republikou a
Republikou Slovinsko byly navázány k Bilaterální dohody s Republikou Slovinsko (Dohoda o volném obchodu / Dohoda o mezinárodní silniční přepravě / Dohoda mezi vládou ČR a vládou RS o péči o válečné hroby / ) Kdysi inspirativní vztahy mezi Čechami a Slovinci dokládá i činnost hudebního skladatele Jakoba Petelina Galla zvaného Händl ( ), který prožil velkou část svého života v Čechách a na Moravě

28 Lubljana Lublaň (slovinsky Ljubljana, italsky Lubiana, německy
Laibach) je hlavní a největší město Slovinska. Zaujímá plochu 275 km² a čítá 265 881 obyvatel (2002). Městem protéká řeka Ljubljanica Hlavním bulvárem je Slovenska Cesta Nachází se zde hrad, za války zničený a nově přestavěný v moderním stylu, z jeho věží, které jsou poválečné, je výhled přes celé město až k Alpám. Uprostřed města na břehu Ljubljanice je hlavní Prešerenovo náměstí (Prešernov trg) se sochou básníka Franceho Prešerena a renesančním kostelem, který je symbolem města. Nachází se zde i lázeňská kolonáda.

29

30 Pohled z hradu

31

32 Novo mesto

33 Maribor

34 Krvavec - ski areál

35 Encyklopedie Zeměpis světa