Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE POVRCHOVÉ STRUKTURY ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY - ORGANELY.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE POVRCHOVÉ STRUKTURY ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY - ORGANELY."— Transkript prezentace:

1 OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE POVRCHOVÉ STRUKTURY ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY - ORGANELY

2 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie2 Základní pojmy Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Buňka je základní stavební a funkční jednotkou živých organismů. Buňka – lat. Cellula Buňka – lat. Cellula Termín cellula (buňka) pochází od Roberta HOOKA. Termín cellula (buňka) pochází od Roberta HOOKA. Cytologie – nauka o buňkách. Cytologie – nauka o buňkách. Pokožkové buňky cibule

3 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie3 Robert HOOK Pozoroval buňky u rostlin a použil pro ně termín „cellula“ (komůrka). Pozoroval buňky u rostlin a použil pro ně termín „cellula“ (komůrka).

4 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie4 Co to je buňka? Může představovat: Může představovat: –samostatný orga- nismus (například u trepky velké) –nebo jen část celku neschopnou samostatného života (nervová buňka).

5 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie5 Eukaryota a prokaryota Prokaryota, z řeckého pro (před) a karyon (jádro), je označení pro evolučně staré organismy. Řadíme sem bakterie a sinice. Prokaryota, z řeckého pro (před) a karyon (jádro), je označení pro evolučně staré organismy. Řadíme sem bakterie a sinice. Bakterie escherichia coli Sinice

6 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie6 Eukaryota a prokaryota Eukaryota, Jaderní (Eucaryota) jsou organismy tvořené buňkami a oblaněným jádrem. Eukaryota, Jaderní (Eucaryota) jsou organismy tvořené buňkami a oblaněným jádrem. Slovo eukaryota vzniklo spojením řeckých slov eus (česky pravdivý, pravý) a karyon (česky jádro). Slovo eukaryota vzniklo spojením řeckých slov eus (česky pravdivý, pravý) a karyon (česky jádro). K eukaryotním organismům se řadí říše: K eukaryotním organismům se řadí říše: –rostliny, –houby, –živočichové, –prvoci.

7 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie7 Eukaryota a prokaryota Eukaryotní organismy

8 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie8 Porovnání eukaryotní a prokaryotní buňky

9 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie9 Bakteriální buňka

10 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie10 Živočišná buňka

11 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie11 Rostlinná buňka Schéma rostlinné buňky: a - vakuola, b - váček, c - plazmatická membrána, d - diktyozóm (Golgiho tělísko), e - plastid, f - plazmodesm, g - endoplazmatické retikulum, h - jádro, i - jadérko, j - chromatin, k - ribozómy, l - mitochondrie, m - základní cytoplasma, n - buněčná stěna.

12 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie12 Buněčné povrchy Tvoří je zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. Tvoří je zejména plazmatická membrána a buněčná stěna. –Plazmatická membrána je polopropustná. Její funkcí je regulovat příjem a výdej látek a chování buňky podle podnětů z prostředí. –Buněčná stěna je pro většinu látek propustná. Nenachází se u živočišných buněk. Je pevná a určuje tvar buňky.

13 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie13 Buněčná stěna Ohraničuje rostlinné buňky, s výjimkou pohlavních buněk (gamet), které ji nemají. Buněčné stěny dodávají buňkám potřebnou pevnost, podmiňují jejich tvar a chrání živý obsah buňky. Ohraničuje rostlinné buňky, s výjimkou pohlavních buněk (gamet), které ji nemají. Buněčné stěny dodávají buňkám potřebnou pevnost, podmiňují jejich tvar a chrání živý obsah buňky. Základní složkou buněčné stěny rostlin (některých hub) je polysacharid celulóza, která v podobě mikrofibril o tloušťce 10 až 25 nm vytváří celulózovou kostru buněčné stěny, doplněnou hlavně hemicelulózami a pektiny. Základní složkou buněčné stěny rostlin (některých hub) je polysacharid celulóza, která v podobě mikrofibril o tloušťce 10 až 25 nm vytváří celulózovou kostru buněčné stěny, doplněnou hlavně hemicelulózami a pektiny.

14 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie14 Buněčná stěna Epidermální buňky svrchní strany dužnaté šupiny cibule kuchyňské

15 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie15 Cytoplazmatická membrána Průměr asi 7,5 nm. Průměr asi 7,5 nm. Velmi tenká, dvojitá. Velmi tenká, dvojitá. Dvojvrstva fosfolipidů krytá bílkovinami, jsou tam i enzymy. Dvojvrstva fosfolipidů krytá bílkovinami, jsou tam i enzymy. Propouští jen malé částice – Semiperme- abilita – výběrová polopropustnost. Propouští jen malé částice – Semiperme- abilita – výběrová polopropustnost. Funkce: ochranná, řídí výměnu látek. Funkce: ochranná, řídí výměnu látek.

16 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie16 Cytoplazmatická membrána

17 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie17 Základní cytoplazma Průhledná polotekutá hmota. Průhledná polotekutá hmota. Jsou zde: Jsou zde: –soli, –sacharidy, –tuky, –bílkoviny (hodně), –barviva. Je stále v pohybu. Je stále v pohybu. Funkce: metabolismus, prostředí pro organely. Funkce: metabolismus, prostředí pro organely.

18 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie18 Cytoplazmatické struktury Buněčné jádro Buněčné jádro ER ER GK GK Semiautonomní organely Semiautonomní organely Ribozómy Ribozómy Lysozómy Lysozómy Vakuoly Vakuoly Fibrilární struktury (cytoskelet) Fibrilární struktury (cytoskelet)

19 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie19 Cytoskelet Kostra buňky – fibrilární – vláknité struktury v buňce. Kostra buňky – fibrilární – vláknité struktury v buňce. Jsou to nitrobuněčné Jsou to nitrobuněčné opěrné a pohybové struktury: opěrné a pohybové struktury: –Mikrotubuly –Eukaryotní bičíky –Řasinky

20 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie20 Jádro Jádro (Buněčné jádro, Nucleus, karyon) je organela, v níž se skrývá většina genetického materiálu buňky. Jádro (Buněčné jádro, Nucleus, karyon) je organela, v níž se skrývá většina genetického materiálu buňky. Největší organela (10-20 mikrometrů). Největší organela (10-20 mikrometrů). Je ohraničena dvojitou jadernou membránou, v níž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami, které mají usnadnit a řídit transport specifických makromolekul, např. RNA. Je ohraničena dvojitou jadernou membránou, v níž se nacházejí póry tvořené speciálními bílkovinami, které mají usnadnit a řídit transport specifických makromolekul, např. RNA.

21 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie21 Jádro

22 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie22 Endoplazmatické retikulum Drsné ER Tento typ ER má význam především při syntéze strukturálních a enzymatických bílkovin. Tento typ ER má význam především při syntéze strukturálních a enzymatických bílkovin. Ty jsou pak za pomoci ER a GK transportovány do různých míst buňky. Ty jsou pak za pomoci ER a GK transportovány do různých míst buňky. Hladké ER Hladké ER propojuje drsné ER a GK a zajišťuje transport různých makromolekul mezi těmito dvěma systémy. Hladké ER propojuje drsné ER a GK a zajišťuje transport různých makromolekul mezi těmito dvěma systémy. Dále hraje významnou roli při syntéze lipidů, hormonů atd. Dále hraje významnou roli při syntéze lipidů, hormonů atd.

23 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie23 ER

24 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie24 Golgiho aparát (komplex) GK je soustava miniaturních cisteren a váčků – často se nacházejících ve shlucích – které lze najít v cytoplazmě většiny eukaryot (výjimku tvoří většina hub). GK je soustava miniaturních cisteren a váčků – často se nacházejících ve shlucích – které lze najít v cytoplazmě většiny eukaryot (výjimku tvoří většina hub). Tato soustava slouží k transportu a pře- chovávání látek, postsyntetické úpravě bílkovin. Tato soustava slouží k transportu a pře- chovávání látek, postsyntetické úpravě bílkovin.

25 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie25 GK

26 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie26 Semiautonomní organely Jsou to organely, u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými. Jsou to organely, u nichž se předpokládá, že vznikly na základě symbiózy mezi předkem eukaryotických organismů a organismy prokaryotickými. 1. Mitochondrie 2. Plastidy –Chromoplasty –Leukoplasty

27 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie27 Souhrn znaků semiautnomních organel Mají vlastní cirkulární DNA, která je prokarytního typu. Mají vlastní cirkulární DNA, která je prokarytního typu. Jsou schopny proteosyntézy pomocí vlastních ribosomů prokaryotního typu. Jsou schopny proteosyntézy pomocí vlastních ribosomů prokaryotního typu. Jsou kryty dvěma membránami. Jsou kryty dvěma membránami. Rostou a dělí se nezávisle na hostitelské buňce. Rostou a dělí se nezávisle na hostitelské buňce. Probíhá v nich energetický metabolismus. Probíhá v nich energetický metabolismus. Vznikly endosymbiózou. Vznikly endosymbiózou. Velikostí se podobají bakteriím. Velikostí se podobají bakteriím.

28 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie28 Mitochondrie Drobné tyčinkovité až vláknité útvary. Skládají se ze dvou biomembrán. Drobné tyčinkovité až vláknité útvary. Skládají se ze dvou biomembrán. V mitochondriích se uvolňuje energie z che- mických látek. V mitochondriích se uvolňuje energie z che- mických látek. Jsou to tedy energetická centra buňky. Jsou to tedy energetická centra buňky.

29 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie29 Mitochondrie

30 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie30 Plastidy Plastidy – vyskytují se u rostlinných buněk. Plastidy – vyskytují se u rostlinných buněk. –Leukoplasty –Chromoplasty –Chloroplasty (v nich se nachází tylakoidy, v nichž probíhá fotosyntéza. Obsahují chlorofyl.)

31 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie31 Ribozomy Ribozomy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Ribozomy jsou zrníčka složená z RNA a bílkovin. Probíhá na nich tvorba nových bílkovin. Kodéry genetické informace. Kodéry genetické informace.

32 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie32 Vakuoly Organely typické pro rostlinné buňky a prvoky. Organely typické pro rostlinné buňky a prvoky. Obsahují buněčnou šťávu a buněčné inkluze. Obsahují buněčnou šťávu a buněčné inkluze. Membrána se nazývá tonoplast. Membrána se nazývá tonoplast. Obsahují i enzymy, které jsou důležité v metabolických přeměnách. Obsahují i enzymy, které jsou důležité v metabolických přeměnách. Vakuola vyplňuje prostor buňky buněčnou štávou Plazmolýza – vakuola se zmenšuje

33 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie33 Lysozomy Malé měchýřky tvořené biomembránou. Obsahují převážně enzymy se štěpnou funkcí (trávicí enzymy). Jejich funkcí je rozkládat některé látky buňkou přijaté a nepotřebné. Malé měchýřky tvořené biomembránou. Obsahují převážně enzymy se štěpnou funkcí (trávicí enzymy). Jejich funkcí je rozkládat některé látky buňkou přijaté a nepotřebné. U rostlin tuto funkci plní vakuola. U rostlin tuto funkci plní vakuola.

34 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie34 Které pojmy spolu souvisí? 1. 1.Energetické centrum buňky 2. 2.Syntéza bílkovin 3. 3.Chlorofyl 4. 4.Semipermeabilita a) a) Plastidy b) b) Mitochondrie c) c) Cytoplazmatická membrána d) d) Ribozómy

35 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie35 Vyhodnocení 1.b 2.d 3.a 4.c

36 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie36 Opakování Jak se liší prokaryotní a eukaryotní buňky? Jak se liší prokaryotní a eukaryotní buňky? Jaká je funkce ER? Jaká je funkce ER? V čem spočívá význam buněčné stěny? V čem spočívá význam buněčné stěny? Jaká může být funkce bílkovin v mem- bráně? Jaká může být funkce bílkovin v mem- bráně?

37 SOŠS a SOU KadaňObecná biologie - Cytologie37 Použité zdroje Kubišta, V.: Obecná biologie. Fortuna 2000 Kubišta, V.: Obecná biologie. Fortuna 2000 Nováček, J.: Biologie. Credit, Praha, 1997 Nováček, J.: Biologie. Credit, Praha,


Stáhnout ppt "OBECNÁ BIOLOGIE CYTOLOGIE POVRCHOVÉ STRUKTURY ZÁKLADNÍ CYTOPLAZMA CYTOPLAZMATICKÉ STRUKTURY - ORGANELY."

Podobné prezentace


Reklamy Google