Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Francie v 16. století Mgr. Žaneta Janečková Dějepis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Francie v 16. století Mgr. Žaneta Janečková Dějepis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488."— Transkript prezentace:

1 Francie v 16. století Mgr. Žaneta Janečková Dějepis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488

2 Francie po stoleté válce Vítězství ve stoleté válce umožní Ludvíkovi XI. položit základy absolutismu: 1)během Stoleté války získal král právo držet stálou armádu (= opora moci) 2)na vyplácení žoldu zavedena zvláštní daň, kterou nemusí schvalovat generální stavy a která je vybírána přímo královskými úředníky (zdroj panovníkových příjmů) → generální stavy se scházejí jen zřídka. 27. června 20122

3 Francie za vlády Františka I. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Francis1-1.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Francis1-1.jpg Zahraniční politika: neustálé boje se Španělskem ( Karel V.) o italská území → 1525 u Pavie drtivá porážka Francie, František se dokonce stává císařovým vězněm. Vnitřní vývoj: díky italským válkám se do Francie dostala renesance a renesanční životní styl (zámky na Loiře) Postavení církve: luteránství nemá ve Francii velký ohlas : - galikánská politika – na Římu do značné míry nezávislá církev - francouzský král má právo jmenovat biskupy a může disponovat s víc jak polovinou církevních pozemků ve Francii 27. června 2012 3

4 → panovník nemá zájem na sekularizaci církevního majetku (musel by se o něj podělit se šlechtou). - jazykově německý ráz brání šíření luteránství mezi Francouzi. Náboženské války ve Francii (1562 – 1598) Od 40. let 16. stol. se do Francii šíří Kalvínovo učení (jazykově francouzské). Kalvinismus získává ohlas hlavně na J a JZ Francie mezi tamními měšťany a šlechtou (zájem na sekularizaci a zvýšení politického vlivu, odpor proti absolutismu). Hugenoti - 10% francouzského obyvatelstva, reprezentováni rodem Bourbonů ( vedlejší linie královského rodu) vládnoucí v navarrském království (francouzsko-španělské pomezí).

5 S a SV Francie – militantně – katolická, v čele rod Guisů (francouzsko-lotrinský rod, odvozující svůj původ od Karla Velikého, spřízněn s panovníkem), taktéž odpor proti panovníkově moci, ambice Jindřicha de Guise stát se francouzským králem. http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Henri_duc_de_Guise.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0f/Henri_duc_de_Guise.jpg mezi hugenoty a militantními katolíky stojí král opírající se o úřednickou šlechtu Po smrti Jindřicha II. (1547 – 1557, zemřel na rytířském turnaji, způsob jeho smrti předpověděl Nostradamus) je panovnická moc oslabena (František II.→ Karel IX.). http://www.neaktuality.cz/wp-content/uploads/jindrich.png http://www.neaktuality.cz/wp-content/uploads/jindrich.png http://www.panovnici.estranky.cz/img/mid/393/karel-ix..jpg Za Karla IX. získává rozhodující vliv jeho matka Kateřina Medicejská http://nd01.jxs.cz/502/526/720200e2fd_31569010_o2.jpg http://nd01.jxs.cz/502/526/720200e2fd_31569010_o2.jpg

6 1562 – vévoda de Guise nechal zmasakrovat v městečku Vassy hugenoty shromážděné na bohoslužbě = podnět k vypuknutí náboženských válek (přes 30 let) Proti sobě 2 šlechtická vojska: hugenotské (podpora části měšťanstva, v čele vojska admirál Coligny) X katolické (v čele Guisové, podpora od Španělska), mezi nimi manévruje Kateřina Medicejská ↓ 1570 – hugenoti získali ve Francii náboženskou svobodu a mocenskou převahu, Coligny získává velký vliv na Karla IX. http://stqvillhist.free.fr/images/Coligny.gif http://stqvillhist.free.fr/images/Coligny.gif ↓ Kateřina se snaží usmířit katolíky a hugenoty svatbou mezi její dcerou Markétou a vůdcem hugenotů Jindřichem Navarrským (15.8.1572, na svatbu se v Paříži shromáždil výkvět hugenotské šlechty) http://royal-history.sweb.cz/margueritevalois.jpg http://i.idnes.cz/08/081/c460/KOT24cb1d_jindrich.jpg ↓

7 Coligny získává Karla IX. pro myšlenku vojensky pomoci Nizozemcům v bojích proti Španělsku a vytvořit anglo- francouzsko-nizozemskou koalici proti Španělsku → proti tomu Kateřina (obavy z ohrožení Francie) → rozhodne se prostřednictvím Guisů spáchat atentát na Colignyho. ↓ Atentát se nezdařil → Kateřina se obává odvety → přesvědčí krále, že hugenoti chystají státní převrat → získává souhlas, aby s pomocí Guisů odstranila Colignyho, podcenila ale fanatismus Guisů a nenávist Pařížanů k hugenotům → vražda Colignyho přerostla v masakr asi 3000 hugenotů shromážděných v Paříži ( v noci na 24. srpna 1572, Bartolomějská noc) http://historika.fabulator.cz/ilustrace/bartolomejska_noc.jpg http://historika.fabulator.cz/ilustrace/bartolomejska_noc.jpg http://blog.idnes.cz/blog/3911/152335/bart.jpg

8 Výsledky Bartolomějské noci: 1.Vyvražděni hugenotští vůdci kromě Jindřicha Navarrského (přestoupil na katolickou víru), vraždění hugenotů se přeneslo i do dalších francouzských měst. 2.Ohlas v Evropě – pobouření u protestantů a umírněných katolíku, naopak Filip II. a papež přijali zprávu s radostí. 3.Jihofrancouzská města se postavila na odpor → stát ve státě Vývoj po Bartolomějské noci R. 1574 umírá Karel IX. → Jindřich III. (jeho bratr) http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/Anjou_1570louvre.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/Anjou_1570louvre.jpg Jindřich III. je nakloněn politice tolerance a usmíření s Jindřichem Navarrským a hugenoty

9 Proti politice tolerance jsou Guisové → vznik Katolické ligy (militantní šlechticko-městský svaz) → opět začíná náboženská válka ( Válka tří Jindřichů). ↓ Katolická liga ovládne Paříž → Jindřich III. utíká na zámek v Blois, kde nechá zavraždit Jindřicha de Guise → Katolická liga vyšle fanatického mnicha Clémenta, který v srpnu 1589 krále zavraždí = vymírá dynastie Valois ↓ Nástup rodu Bourbonů Jindřich Navarrský – jediný nejbližší příbuzný mající nárok na francouzskou korunu, k tomu ale potřebuje obsadit Paříž ( oddaná Katolické lize) a nechat se korunovat → opět přijme katolickou víru ( „Paříž stojí za mši!”, r. 1594)

10 Vláda Jindřicha IV. (1589-1610) 1598 – Nantský edikt – zaručoval náboženskou svobodu a rovnoprávnost hugenotů na celém území Francie s výjimkou Paříže. Hugenoti mohou mít také své vojsko a posádky v pevnostech ( nejvýznamnější La Rochelle) Hospodářská politika: - sníženy daně (aby se vzpamatoval venkov) - první manufaktury na výrobu luxusního zboží - upřednostňován vývoz nad dovozem

11 Zahraniční politika: hlavním nepřítelem Habsburkové 1609 – spor s Habsburky o knížectví v severní oblasti Rýna → příprava tažení proti Habsburkům, během těchto příprav byl ale Jindřich IV. roku 1610 zavražděn mnichem Ravaillacem 27. června 201211

12 27. června 201212 Použité zdroje ŠTĚPÁNEK, Kamil. Obecné dějiny novověku I.: 16. století. Brno: Masarykova univerzita, 2007. 1st ed. ISBN 978-80210-3071-8. SOCHROVÁ, Marie. Dějepis I. v kostce pro SŠ. 2nd ed. Praha: Fragment, 2008. ISBN 978-80- 253-0605-5. TEICHOVÁ, Alice., et al. (ed.). Dějiny středověku. II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Francis1-1.jpg http://stqvillhist.free.fr/images/Coligny.gif http://royal-history.sweb.cz/margueritevalois.jpg http://i.idnes.cz/08/081/c460/KOT24cb1d_jindrich.jpg http://historika.fabulator.cz/ilustrace/bartolomejska_noc.jpg http://blog.idnes.cz/blog/3911/152335/bart.jpg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c4/Anjou_1570louvre.jpg Všechny objekty použité k vytvoření prezentace jsou součástí SW Microsoft Office nebo jsou vlastní originální tvorbou autora.


Stáhnout ppt "Francie v 16. století Mgr. Žaneta Janečková Dějepis Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/34.0488."

Podobné prezentace


Reklamy Google