Listopad 1989 v ČSSR Pavel Hamza.

Prezentace na téma: "Listopad 1989 v ČSSR Pavel Hamza."— Transkript prezentace:

1 Listopad 1989 v ČSSR Pavel Hamza

2 Výlučně pro použití při výuce

3 1.1. Chronologie 1968-1989, mezinárodní souvislosti
1978 krakowský kardinál K. Wojtyla papežem Janem Pavlem II Ü 1979 ministerskou předsedkyní GB Margaret Thatcherová Ü 1981 prezidentem USA Ronald Reagan: SSSR je říší zla Ü 1980 a 1981 nezávislé odbory Solidarita, Lech Walesa a vyhlášení výjimečného stavu v Polsku

4 1.2. Chronologie 1968-1989, mezinárodní souvislosti
Ü 1985 nástup nového gen. tajemníka KSSS Michaila Gorbačova: perestrojka–přestavba-politický tlak na reformy v ekonomice a glasnosť-otevřenost-částečné ukončení pronásledování neoficiálních názorů, objasňování bílých míst (stalinské gulagy či zavraždění polských vojáků v Katyni), omylů a přehmatů sovětské minulosti Ü 1988 uvolňování politických a společenských pout v Polsku a Maďarsku

5 1.3. Chronologie , mezinárodní souvislosti Ü 1989 demontáž sovětského bloku Ü 3/1989 legalizace Solidarity v Polsku, červnové částečně svobodné volby v Polsku Ü 3/1989 v maďarských volbách zvítězilo Maďarské demokratické fórum, distancování se komunistů od zločinů minulých let Ü v NDR masové protirežimní demonstrace, emigrace přes Maďarsko a ČSSR, pád berlínské zdi-symbolu rozdělení Západu a Východu a studené války a pád režimu NDR, cesta k sjednocení Německa Ü  společenské změny v Pobaltí, na Ukrajině a Rumunsku Ü zánik SSSR

6 1.4. Chronologie , Československo, normalizace   Ü 1968 pražské jaro, 21. srpen: okupace ČSSR vojsky států Varšavské smlouvy Ü 1969 poslední odpor, oběti J. Palacha, J. Zajíce, E. Plocka Ü 1969 normalizace (zasedání ÚV KSČ v lednu, dubnu a říjnu 1969), tvrdý komunistický režim trestající opačné či jen nepohodlné názory, stranické čistky, vyloučení řady nepohodlných osob z veřejného života, kultury či škol, vystěhovávání, likvidace stran, spolků a sdružení (např obnovená ČSSD, KAN, Junák)

7 1.5. Chronologie , Československo, normalizace   Ü 1/1970 výměna legitimací KSČ-vyškrtávání a vylučování členů, nová komunistická mládežnická organizace Socialistický svaz mládeže Ü 12/1970 Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XIII.sjezdu KSČ Ü 1971 dovršení základů normalizace, XIV.sjezd KSČ Ü 70. léta a první polovina 80. let šedivý beznadějný čas

8 2.1. Cesta k Listopadu 1989, Charta 77 Ü 1977
2.1. Cesta k Listopadu 1989, Charta 77 Ü 1977 Ü Charta 77, nechtěla být politickou opozicí, intelektuální alternativa, dlouho jediná protirežimní nezávislá iniciativa, Václav Havel Ü nepolitická politika Ü Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS)

9 2.4. Cesta k Listopadu 1989, éra uvolňování
Ü 1985 M. Gorbačov-nový gen. tajemník KSSS-očekávání změny v politice SSSR Ü 1987 Demokratická iniciativa a hledání nových metod opoziční práce Ü 1988 citelné uvolňování, vznik a posilování protirežimních skupin a nálad Ü 1988 první vlna protirežimních demonstrací (svíčková demonstrace v Bratislavě, k 20. výročí okupace vojsky VS, k 70. výročí vzniku ČSR, premiéra a derniéra-povolená demonstrace k výročí Všeobecné deklarace lidských práv)

10 2.5. Cesta k Listopadu 1989, éra uvolňování
Ü 1988 Ü vznik řady nezávislých iniciativ: SPUSA, Společnost TGM, Nezávislé mírové sdružení, Klub právní podpory, České děti, Iniciativa sociální obrany, HOS, Otevřený dialog (Brno), Čsl. helsinský výbor, formulování prvních prepolitických představ disentu Ü uznání disentu zahraničím, snídaně s Mitterandem Ü ukončení rušení zahraničních rádií (Svobodná Evropa) Ü vyhlášení Desetiletí duchovní obrody národa, půl milionu podpisů za pod peticí za změnu vztahů státu k církvi Ü režim: rozšíření propagandistického boje, Výbor čs. veřejnosti pro lidská práva a humanitární otázky

11 2.6. Cesta k Listopadu 1989, uvnitř disentu
Ü  situace a vztahy uvnitř disentu Ü Charta 77 nebyla politickou opozicí Ü uvolnění režimu paradoxně vyvolalo diferenciaci v opozičním hnutí, potřeba politického „opozičního“ programu, který chyběl po celou dobu existence disentu Ü první pokus Demokratická iniciativa, Hnutí za občanskou svobodu (manifest Demokracie pro všechny jako protopolitický program)

12 2.7. Cesta k Listopadu 1989, uvnitř disentu
Ü  dělení uvnitř disentu: „mladé iniciativy“ České děti, Nezávislé mírové sdružení-Inicativa za demilitarizaci společnosti a Mírový klub J. Lennona (generační konflikt, vlastní zájmy, potřeba samostatného vymezení se režimu) Ü  řada „politických“ aktů: DI-Helsinská iniciativa k demokratizaci a vytvoření právního čs. státu, HOS-Cesty k demokracii po lednových událostech a Principy nové ústavy, pořádání fór helsinského výboru, Obroda poslancům FS, při nové volbě prezidenta uvažujte o A. Dubčekovi, NMS-návrh uzákonění náhradní vojenské služby, Několik vět Ü  nesoulad při přípravě demonstrace , DI+HOS+sdružení TGM x CH 77, NMS, SPUSA, ČD, MKJL, Česko-polská solidarita

13 2.8. Cesta k Listopadu 1989, rok 1989 Ü  série protirežimních demonstrací-Palachův týden Ü reakce: zesílené represe proti opozici, zatčení V. Havla, ztráta zahraniční prestiže Ü pendrekový zákon Ü vznik dalších opozičních skupin: Iniciativa kulturních pracovníků, Výbor na podporu žádosti V. Havla o podmínečné propuštění z výkonu trestu Ü Klub za socialistickou přestavbu Obroda (ikona A.Dubček, KSČ: Obroda je protivník a nejnebezpečnější aspirant na moc), Společnost za veselejší současnost, Křesťanská unie za lidská práv, studentská diskusní fóra, Studentské tiskové a informační středisko, Kruh nezávislé inteligence, Čs. demokratická iniciativa, Nezávislé studentské sdružení Stuha, Koordinační výbor čsl. politické opozice, iniciativa MOST

14 2.9. Cesta k Listopadu 1989, rok 1989 Ü v ČSSR podle zprávy ÚV KSČ z února 1989 asi 20 opozičních skupin s 500 „aktivními exponenty“ a 5000 sympatizanty Ü petice Několik vět, do listopadu 89 podepsalo občanů Ü další demonstrace a , svatořečení Anežky České v Římě

15 2.10. Cesta k Listopadu 1989, co jsme si mysleli
Ü květen 1989, průzkum veřejného mínění Ü polovina respondentů nepovažovala politický systém v ČR za demokratický Ü jen třetina se domnívala, že se může svobodně vyjadřovat Ü přibližně polovina projevila souhlas nebo toleranci k demonstracím během Palachova týdne

16 3. Listopad a prosinec 1989, události, lidé a místa
Pátek Praha: Ü policie rozehnala a zbila studentskou a občanskou demonstraci Sobota Ü týdenní protestní stávka VŠ studentů a divadelníků Ü vyhlášení generální stávky na pondělí Ü Charta 77: odstoupení činitelů odpovědných za zásah a zahájení celospolečenského dialogu o reformách

17 Neděle 19. 11. 1989 Praha: Ü ustavení OF ( požadavky: odstoupení
Neděle Praha: Ü ustavení OF ( požadavky: odstoupení funkcionářů KSČ odpovědných za sovětskou okupaci; komise pro vyšetření událostí , propuštění všech politických vězňů, generální stávka) Ü předsednictvo ÚV KSČ-opatření „pro odmítnutí nepřátelských snah“, zajištění „plynulé práce, klidu a pořádku“ Lidové milice v pohotovosti  

18 Pondělí Praha: Ü Federální a obě republikové vlády odsouhlasily zásah proti studentské demonstraci a vyzvaly k obnovení klidu a zahájení práce Ü Václavské nám. spontánní stotisícová demonstrace-odpor komunistickému režimu

19 Úterý Praha: Ü KSČ: ve všech krajích zabezpečována ochrana podniků, přijata opatření proti pronikání nežádoucích elementů a šíření negativních jevů, pohotovost krajských a okresních štábů LM Ü Gen. tajemník ÚV KSČ Milouš Jakeš: KSČ neustoupí od „socialistické cesty rozvoje.“ Ü František kardinál Tomášek podpořil probouzející se demokratické hnutí

20 Středa Praha:   Ü založen Československý koordinační a informační stávkový výbor studentů VŠ. Studenti se prohlásili za autonomní součást OF Ü další několikasettisícová demonstrace na Václavském náměstí Ü vedení KSČ odvolalo LM, které přicestovaly z krajů do Prahy

21 Čtvrtek Praha:   Ü na generálním štábu ČSLA dokončeny přípravy zásahu armády proti opozičním centrům a demonstrujícím občanům Ü třetí manifestace OF na Václavském náměstí

22 Pátek Praha: Ü vedení KSČ se rozhodlo nepoužít proti demonstrantům armádu a chtělo situaci řešit „politickými prostředky“ Ü demise předsednictva ÚV KSČ v čele s gen. tajemníkem M. Jakešem, novým gen. tajemníkem Karel Urbánek, v novém předsednictvu zůstali zkompromitovaní funkcionáři KSČ, jeho složení vyvolalo odpor

23 Neděle Praha: Ü první oficiální rozhovory mezi OF vedeným V.Havlem a předsedou vlády ČSSR L. Adamcem Ü OF zveřejnilo programový dokument Co chceme-politické představy Ü v sobotu a neděli největší protikomunistické demonstrace občanů na Letenské pláni

24 Pondělí 27. 11. 1989 Praha: Ü generální stávka pod hesly
Pondělí Praha: Ü generální stávka pod hesly „Konec vlády jedné strany“ a „Chceme svobodné volby“  

25 Úterý Praha: Ü druhé kolo politických jednání OF s představiteli federální vlády Středa Praha: FS ČSSR vypustilo z ústavy článek o vedoucí úloze komunistické strany

26 Neděle Praha: Ü nesouhlas OF a VPN s novou, rekonstruovanou vládou premiéra L. Adamce

27 Pátek Praha: Ü první kolo rozhovorů „rozhodujících politických sil“, OF prosadilo všechny své požadavky, účast OF ve vládě Ü předsednictvo ÚV KSČ: zřeknutí se stalinského socialismu, mocenského monopolu, odsoudilo intervenci roku 1968 a distancovalo se od předchozího vedení strany  

28 Neděle Praha: Ü jmenována vláda „národního porozumění“ premiéra Mariána Čalfy včetně zástupců OF Ü demise prezidenta Gustáva Husáka, ohlášena kandidatura V. Havla na prezidenta republiky  

29 Sobota 23. 12. 1989 Praha: Ü první sněm OF Pátek 29. 12. 1989
Praha: FS ČSSR zvolilo prezidentem bývalého disidenta Václava Havla 

30 Listopad 89=revoluce. Proces přechodu ke svobodné společnosti 17. 11
Listopad 89=revoluce? Proces přechodu ke svobodné společnosti (od Národní třídy k přijetí ústavy ČR)   Ü fáze přechodu: Ü , masový nesouhlas s režimem; pochopení režimu, že musí jednat Ü červen 1990, dohoda o předání moci: nová vláda, zrušení monopolu KSČ, V. Havel prezidentem, odstoupení nejzkompromitovanějších funkcionářů na centrální, krajské i obecní úrovni, kooptace nových poslanců do zastupitelských sborů všech stupňů, svobodné volby v 6 a 11/1990 Ü 6/1990-6/1992: demokratický parlament, další formování ekonomických transformačních programů, ukončení transformace politického systému volbami 6/1992 a přijetím české ústavy 12/1992

31 Listopad 89=revoluce. Ü revoluce, převrat, kolaps
Listopad 89=revoluce? Ü revoluce, převrat, kolaps? Ü revoluce: masové sociální hnutí (demonstrace) vedoucí k procesu zásadních změn (konec vlády jedné strany, vznik demokratického politického systému, přechod k trhu) za přítomnosti hrozby násilí či jeho použití (Národní třída, hrozba užití LM, SNB, ČSLA) Ü příčiny: nevyhovující ekonomické a sociální podmínky všech, vyhlašování principů x jejich uplatňování v běžném životě, neschopnost režimu nedostatky odstranit, srovnávání se západem, nárůst veřejné kritiky režimu a nárůst vlivu kritiků, respekt kritiků režimu zahraničím

32 Listopad 89=revoluce? Ü symptomy změny: situace v zemích komunistického bloku, pasivní resistence členů vůči vedení KSČ (průzkum veřejného mínění z 5/89), vystupování kritiků nejen v tradičních centrech, připravenost veřejnosti ke změně, řadoví komunisté neposlechli vedení, KSČ opustili spojenci ČSS a ČSL, ztráta kontroly nad médii Ü iniciování změny: masové demonstrace přesvědčily opozici že může a starý režim, že musí jednat o změně

33 Listopad 89=revoluce?   Ü hlavní centra přechodu: OF, koordinační stávkový výbor studentů x federální premiér L. Adamec a jeho tým, část předsednictva ÚV KSČ a částečně FS Ü hlavní procesy politické změny: demonstrace+GS, politická jednání OF s představiteli státní moci (L. Adamec), jednání V. Havel-M. Čalfa Ü hlavní prostředky politické změny: politická jednání OF s L. Adamcem a hlavně dohoda V. Havla s M. Čalfou o složení vlády „národního porozumění“ a volbě prezidenta

34 Listopad 89=revoluce?   Ü znaky změny: neexistence politického programu opozice před 11/1989, politický program Co chceme?- radikální politické i ekonomické změny neakceptovatelné komunistickým režimem Ü žádná strategie starého režimu na všech stupních Ü rychlý průběh změny: technické předání moci, převzetí odpovědnosti za změny (účast OF v Čalfově vládě) Ü kritika průběhu změny: neexistence politického a hospodářského opozičního programu, OF reagovalo na události za pochodu, dohoda o předání moci a podílu na moci, OF bez pevné organizační struktury, formulace politického i ekonomického programu v dalším období přechodu

35 Listopad 89=revoluce?   Ü Listopad 1989=proces zásadní politické a následně i ekonomické změny Ü nepřipravenost opozice k politické změně Ü neschopnost vedení KSČ reagovat na revoluční situaci Ü připravenost a vůle občanů ke změně Ü závěr dle teorie tranzice: přechod v důsledku kolapsu starého režimu Ü důsledek: odstranění autoritativního režimu a počátek procesu přechodu k stabilní demokracii    

36 Doporučená literatura a ostatní zdroje Literatura: Blažek, Petr, ed
Doporučená literatura a ostatní zdroje Literatura: Blažek, Petr, ed.: Opozice a odpor proti komunistickému režimu v Československu Praha 2005 Bureš, Jan: Občanské fórum. Plzeň Holubec, Stanislav: Výměna elit: sociologické aspekty tzv.sametové revoluce. Praha 2002 Honajzer, Jiří: Občanské fórum. Vznik, vývoj a rozpad. Praha Horáček, Michal: Jak pukaly ledy. Praha 1990.

37 Doporučená literatura a ostatní zdroje Literatura: Hvížďala, Karel: Výslech revolucionářů z roku ´89. Praha 2000 Otáhal, Milan: Sto studentských revolucí: studenti v období pádu komunismu-životopisná vyprávění. Praha 1999 Suk, Jiří: Chronologie zániku komunistického režimu v Československu. Praha Suk, Jiří: Občanské fórum, listopad-prosinec díl - události. Brno díl - dokumenty, Brno Suk, Jiří: Labyrintem revoluce. Aktéři, zápletky a křižovatky jedné politické krize. Praha 2003.

38 Publikované prameny: Elektronické zdroje: www.spolesnost89.cz
    Publikované prameny: Securitas imperii č. VI/III, Denní situační zprávy StB z listopadu a prosince 1989, Ostrava. Elektronické zdroje: Ústav pro studium totalitních režimů, Ústav soudobých dějin,