Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Historie výpočetní techniky 4. část ČTVRTOHORY éra elektrického proudu a počítačů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Historie výpočetní techniky 4. část ČTVRTOHORY éra elektrického proudu a počítačů."— Transkript prezentace:

1 Historie výpočetní techniky 4. část ČTVRTOHORY éra elektrického proudu a počítačů

2 Počítače čtvrtohor se dále dělí na jednotlivé generace, pro které je typická hlavní součástka : 1. generace - elektromagnetické relé a elektronky 1. generace 2. generace - tranzistor 2. generace 3. generace - integrovaný obvod 3. generace 4. generace - procesor 4. generace

3 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace operační instrukce byly "šity" vždy na objednávku, přesně na míru, podle toho, jaký specifický úkol měl ten který počítač plnit neexistoval žádný software alespoň minimálně sjednocený, ale každý jednotlivý počítač měl svůj vlastní program zakódovaný v konkrétním strojovém kódu, který byl uložen převážně na přenosných médiích z tohoto důvodu bylo programování velice obtížné a navíc tím byla omezena rychlost a všestranná použitelnost všech počítačů

4 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace hlavní paměť měla méně než bajtů a 40 až 50 kilobajtů umístěných na pevném (nevyměnitelném) otáčivém válci vstupy a výstupy byly prováděny pouze pomocí děrných štítků a papírové pásky rychlostí několika set znaků za sekundu na vstupu a rychlostí do třiceti znaků na výstupu děrných štítků používání specifických součástek, které se už u dnešní výpočetní techniky nenacházejí- jsou jimi například magnetické bubny sloužící pro uchování dat a elektronky

5 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace První počítače byly založeny na mechanických nebo elektromechanických prvcích, zejména zde dominovala relé

6 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace historie samočinných počítačů začíná na začátku 40. let 20. století v roce 1941 zkonstruoval v Německu Konrad Zuse první malý reléový počítač ZUSE Z4.

7 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace V roce 1942 uvedl Howard Eiken ve spolupráci s firmou IBM v USA do provozu reléový počítač MARK 1 tento počítač byl pravděpodobně použit při vývoji první atomové bomby

8 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace A jak vypadal a co uměl tento "báječný vynález"? byl dlouhý téměř šestnáct metrů, vážil pět tun a celkem obsahoval na třičtvrtě miliónu součástek a něco málo přes 800 kilometrů drátových spojů Mark I. byl elektronický reléový počítač, to znamená, že používal elektrických impulsů k tomu, aby hýbal s mechanickými částmi byl pomalý (tři až pět sekund na početní operaci) příslušenství vstupu a výstupu zahrnuje čtečku a děrovačku děrných štítků, čtečku papírových pásek a několik tiskáren (psacích strojů)

9 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace elektronky jsou odpovědné za ohromující rozměry počítačů této generace a podle moderních měřítek byly relativně nespolehlivé bylo zcela běžné, že počítač byl i celý jeden den z týdne mimo provoz, jenom aby mohla být provedena pravidelná údržba o tu se staral rozsáhlý tým inženýrů, kteří nedělali nic jiného, než měnili elektronky, čistili a seřizovali zařízení na papírovou pásku a děrné štítky ap. elektronka

10 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace Deska 1. generace - s elektronkami šlo o moduly, kde byly elektronky a ostatní prvky často propojovány klasickými drátovými spoji

11 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace jméno ENIAC je vlastně slovo složené z prvních písmen úplného názvu Eletronic Numerator, Integrator, Analyzer, and Computer rodištěm ENIACu se stala část univerzity of Pennsylvania ve Filadelfii (1944), kde se realizoval tajný projekt Balistických laboratoří americké armády - ty měly v úmyslu postavit počítač využitelný při sestavování dělostřeleckých zaměřovacích tabulek Hlavní tvůrci: John W. Masuchly, John Presper Eckert a John von Neumann

12 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace ENIAC obsahoval elektronek a kolem pěti miliónů pájených spojů, vážil kolem 30 tun a zabíral plochu asi 310 m². Jeho spotřeba elektrické energie se pohybovala okolo 140 kW (tolik tehdy potřebovala na své osvětlení značná část Filadelfie) ENIAC byl řízen pomocí řady elektronických impulsů - každá z jeho jednotek byla schopna vyslat řídící impuls, kterým se zahájil výpočet v jedné nebo více dalších jednotkách ENIAC byl vlastně úplně první stroj na světě, který měl veškeré architektonické rysy moderních počítačů

13 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace ENIAC

14 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace EDVAC rok 1945 se stává "rokem velkých počítačů" - v červnu maďarsko- americký matematik a chemik John von Neumann navrhl a popsal koncepci prvního počítače s uloženým programem, který byl později(1951) postaven pod názvem EDVAC (Electronic Discrete Variable Automatic Computer) tím dal základ dnes běžně používanému pojmu "počítač s von Neumannovou architekturou" u tohoto přístroje jsou postup programu stejně jako data, která mají být zpracována, kódovány a uloženy do paměti počítače Program, sestávající se ze sledu jednotlivých příkazů, obsahuje podmíněné příkazy, které umožňují zpětná a dopředná rozvětvení každý programový příkaz může být strojem změněn jako každý jiný operand. Tímto způsobem práce předstihuje tento stroj všechny dosavadní počítače

15 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace EDVAC ( ) John von Neumann

16 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace UNIVAC Eckert a Mauchly dokončili v březnu 1951 UNIVAC - první počítač ve Spojených státech, který si mohl kdokoli (kdo na to měl) zakoupit ultrasonická paměť měla kapacitu tisíc dvanácticiferných slov a umožňovala provádění součtů či 555 součinů za sekundu jako sekundární paměť byly použity magnetické pásky z poniklovaného bronzu

17 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace UNIVAC

18 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace Další počítače první generace: Harvard Mark II. - červenec Aiken a jeho tým mohutný programovatelný kalkulátor celkem obsahuje kolem relé Harvard Mark III. - (v září 1949) datové paměti a paměti na instrukce na oddělených magnetických bubnech, přičemž centrální procesorová jednotka (CPU) mohla ovládat pouze některý z datových bubnů data a programy byly vkládány pomocí magnetické pásky IBM – firma IBM - programovatelný elektronkový kalkulátor program uložen na výměnné desce - od tohoto okamžiku mají stabilně uložený program i všechny ostatní počítače

19 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace děrné štítky vznikly už dávno před vznikem prvního počítače francouzský konstruktér J. M. Jacquard řídil pomocí děrných štítků automatický tkalcovský stav u počítačů se děrné štítky používaly od samého počátku Vstupy a výstupy 1. generace

20 éra elektrického proudu a počítačů 1. generace děrná páska se používala dávno před prvním počítačem - k záznamu textů u dálnopisu u některých (zejména menších) počítačů bývala děrná páska jediným vstupním médiem zpočátku se páska četla mechanicky, u počítačů, kde záleželo na rychlosti, se však používaly snímače fotoelektrické

21 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace Znaky 2. generace tři nejnaléhavější problémy: zvýšení rychlosti provádění operací zvýšení kapacity paměti zvýšení rychlosti přenosu dat na vstupu a výstupu nástup polovodičů - tranzistory a diody - použitím polovodičové technologie při navrhování procesorů se současně snižovala i spotřeba energie a zvyšovala spolehlivost a rychlost počítačů vynález tranzistoru v roce 1948 tranzistory se začaly používat místo velkých a neohrabaných elektronek v televizích, rádiích a od roku 1956 i v počítačích největší změny – paměť vnitřní, vnější – od magnetických pásek k diskové paměti

22 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace Tradic 19. března 1955 Bell Laboratories ve Spojených státech - první samočinný počítač na světě, který byl osazen tranzistory konstruktérem byl J. H. Felker malé rozměry, nepatrné výpadky a velmi malá spotřeba proudu využití ve vědeckém výzkumu, v průmyslu, v obchodě a v administrativě tranzistory pracují v samočinných počítacích jako čisté obvodové prvky stejně jako dosud používané triody a relé jestliže je základnové napětí na tranzistoru záporné, může základnou protékat proud tranzistor působí jako uzavřený spínač. Překročí-li záporné napětí určitou hodnotu, tranzistor se uzavře. Přitom jsou pro zpracování dat důležité spínací stavy 0/1

23 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace deska 2. generace s tranzistory Tradic

24 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace 1. Magnetická jádra byly malé koblížky ferritového materiálu protkané drátky tyto drátky byly schopny při současném přísunu elektrické energie přečíst nebo změnit aktuální stav magnetizace na kterémkoli místě jádra. jejich cena byla nehorázně vysoká - pohybovala se okolo jednoho tisíce anglických liber za kB paměti, a to v cenách šedesátých let! Vnější paměti 2. generace

25 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace 2. Magnetická páska magnetická páska se u počítačů používá odedávna (poprvé byla zřejmě použita u počítače EDVAC z r. 1949) nejdéle se používaly devítistopé pásky o šířce půl palce 400 metrů dlouhá a 1,5 až 2,5 cm široká kapacita přibližně z 5 na 150 megabajtů pásky jsou ale zásadně sekvenčním (sériovým) záznamovým médiem dlouhá doba při nalezení informace, při změně programu = přepis celé pásky nízká cena

26 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace 3. Magnetické disky dalším stupněm vývoje záznamových médií skládaly se z několika od sebe oddělených talířových disků (maximální počet byl deset) tyto "talíře" byly na sebe poskládány a sešroubovány tak, aby mezi nimi zůstaly pevné a přesně odměřené mezery, ve kterých se pohybovaly "hřebenové" zuby se zapisovacími a čtecími hlavami horní i spodní plocha každého disku (zpravidla s výjimkou vnějších stran nejhořejšího a nejspodnějšího disku) měly své vlastní hlavy výhodou disků oproti páskám byl především náhodný přístup k datům (random access) sada disků o rozměrech solidní ledničky měla kapacitu necelých 70 MB Zanedlouho se objevily výměnné disky – neomezené množství dat, práce několika uživatelů na jednom počítači najednou – rozvoj místních sítí LAN s hvězdicovou technologií

27 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace magnetická páska vnitřní stavba výměnného magnetického disku

28 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace Programovací jazyky 1. Fortran (1954, tým IBM vedený J. Backusem) vyšší programovací jazyk určený pro vědeckotechnické výpočty, proto nemohl vyřešit úplně všechno 2. Algol (1958) bloky (skupiny příkazů považované za jeden celek), vytváření rekursivních programů 3. Cobol (1960) zpracování hromadných dat strukturované datové typy 4. Lisp (1962) funkcionální jazyk pro práci s dynamickými daty typu seznam dodnes používán v oblasti umělé inteligence

29 éra elektrického proudu a počítačů 2. generace Pokusy o univerzálnost druhá polovina 60. let - hardwarové možnosti počítačů se prudce zvýšily přibývalo i programovacích jazyků - co obor, to programovací jazyk programovací techniky však zůstaly na stejné úrovni tzv. softwarová krize 60. let ve stejné době se objevil i pojem strukturované programování podle něj by měl na základě dodržování určitých pravidel umět přečíst a upravit počítačový program i kdokoli jiný, nejen jeho původní autor 60. léta se tedy vyznačují tím, že se objevily první univerzální jazyky a první normy používaných jazyků


Stáhnout ppt "Historie výpočetní techniky 4. část ČTVRTOHORY éra elektrického proudu a počítačů."

Podobné prezentace


Reklamy Google