Zoologie bezobratlých 6

Zoologie bezobratlých 6
Doc.RNDr.Lubomír Hanel, CSc.

Kmen: členovci (Arthropoda)
SYSTÉM: Infraphyllum: bezkusadlovci (Amandibulata) Podkmen: trojlaločnatci (Trilobitomorpha) Podkmen: klepítkatci (Chelicerata) Infraphyllum: kusadlovci (Mandibulata) Podkmen: korýši (Crustacea) Podkmen: vzdušnicovci (Tracheata)

Podkmen: trojaločnatci (Trilobitomorpha)
Fosilní (prvohory) Tělo příčně i podélně rozděleno na 3 části (hlava, hruď a pygidium) Oči složené, 1 pár tykadel Končetiny dvouvětevné Trilobitová teorie: Odvozuje předky hrotnatců od předků trilobitů na základě podobnosti larev a dospělců obou skupin Třída: trilobiti (Trilobita) Kambrium-perm 4000 druhů

Podkmen: trojlaločnatci (Trilobitomorpha)
Arthropleura, třída Arthropleurida

Podkmen: klepítkatci (Chelicerata)
Tělo složeno z hlavohrudi (cephalothorax, prosoma) a zadečku (opistosoma) Bez tykadel, 6 párů končetin na hlavohrudi (1.chelicery, 2.makadla /pedipalpy/), 4 páry kráčivých končetin, zadeček bez končetin (nebo s velmi modifikovanými) SYSTÉM Třída: hrotnatci (Merostomata) Třída: pavoukovci (Arachnida) Třída: nohatky (Pantopoda)

Třída: hrotnatci (Merostomata)
Mořští, vedle jednoduchých očí uprostřed hlavohrudního štítu ještě i složené oči po jeho stranách Pedipalpy a chelicery se podobají kráčivým končetinám Zadeček nese žaberní nožky a dlouhý mečovitý výběžek Známí z devonu, larvy připomínají trilobity Řád: ostrorepi (Xiphosura) Ostrorep americký (Limulus polyphemus), 60 cm, pobřeží mexického zálivu. Žije při pobřeží a živí se měkkými bezobratlými. Obsahuje látky, které zmírňují průběh leukémie u myši. Akvária.

Třída: hrotnatci (Merostomata)

Třída: pavoukovci (Arachnida)
Pozemní (druhotně vodní) Dýchání: plicní váčky, keříčkovité tracheje, plicní váčky a tracheje najednou, celý povrch těla 1 pár chelicer, 1 pár pedipalp a 4 páry kráčivých končetin (zadeček bez kráčivých končetin) SYSTÉM Řád: štíři (Scorpiones) Řád: bičovci (Uropygi) Řád: krabovci (Amblipygi) Řád: krátkochvostí (Schizomida) Řád: roztočovci (Ricinulei) Řád: štírenky (Palpigradi) Řád: pavouci (Araneae) Řád: štírci (Pseudoscorpiones) Řád: solifugy (Solifugae) Řád: sekáči (Opiliones) Řád: roztoči (Acari)

Řád: štíři (Scorpiones)
Chelicery i pedipalpy klepítkaté, zadeček rozdělen na preabdomen (mesosoma) a postabdobem (metasoma) s koncovým hrotem a jedovou žlázou Vylučování: malpigické trubice a coxální žláza Dýchání: 4 páry plicních váčků na preabdomenu Limulová teorie: plicní váčky jsou odvozovány od žaber ostrorepů následným vnořením celé končetiny do nitra zadečku a vznikem prostoru, ve kterém zůstaly pouze žábry tj.plicní váčky se zřasenou stěnou dutiny Štír tlustorepý 13 cm, severní Afrika, nejjedovatější druh, přes den se ukrývá v písku. 90% všech úmrtí na bodnutí štírem v severní Africe je smrtelných. Dožívá se 18 let.

Štír kubánský (Centruroides gracilis) 11 cm, jih USA až Kolumbie. Dobře šplhá. Štír středomořský (Buthus occitanus) 7 cm, jih Evropy, sever Afriky, Blízký východ. Létající hmyz loví i hbitými pedipalpami Veleštír královský (Pandinus imperator) 23 cm, rovníková Afrika, pralesní druh, žije ve skupinách, málo jedovatý, chráněný. Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) 4,5 cm. Dříve i u Slapské přehrady

Samice štíra s mláďaty

Řád: bičovci (Uropygi)
Protáhlá hlavohruď, chelicery dvoučlánkované, pedipalpy mohutné a přizpůsobené k chytání, nemají jedové žlázy Telson bičovitého tvaru (citlivý na světlo) 4 páry oči Dravci, před nepřáteli se brání výměškem pachových žláz Samice určitou dobu nosí mláďata na hřbetě Známo 180 druhů (Amerika, Afrika, Asie) Bičovec obrovský (Mastigoproctus giganteus) 6 cm, jih USA až Brazílie. Obrannou látku s kyselinou octovou vystříkne do 30 cm.

Řád: bičovci (Uropygi)
Rod Thelyphonus Přeměněný poslední článek zadečku citlivý na světlo

Řád: krabovci (Amblypygi)
Zadeček k hlavohrudi připojen stopkou, 1. pár končetin s dlouhým tenkým zakončením, pohyblivý drápek na konci pedipalp Tropy, subtropy Afriky a Asie (nejblíže v Turecku), do 5 cm 100 druhů Charinus troglobius Chybí protažený článek zadečku Charinus eleonorae Phrynichus ceylonicus – samička nosí vajíčka na břiše, mláďata na hřbetě

Řád: krátkochvostí (Schizomida)
8o druhů slepých členovců Do 7 mm délky Rozdělený hřbetní štít a zkrácený poslední zadečkový článek Obranné žlázy obvykle produkují kyselinu octovou Teplé oblasti Afriky, Asie a Ameriky

Řád: roztočovci (Ricinulei)
Velikost do 1 cm, silná kutikula, citlivé na změny vlhkosti Oči chybí (jen světločivné skvrny), pohyblivá destička překrývající ústní ústrojí Žijí v pralesní opadance i jeskyních, při sebemenším záblesku světla či otřesu strnou tropy Afriky a Ameriky, 35 druhů Samice klade vajíčka a chrání je chelicerami, z vajíček se líhnou larvy Juvenilní jedinec

Řád: štírenky (Palpigradi)
Drobní slepí členovci vyhýbající se světlu, 60 druhů, kolem 2 mm Poslední 2 hrudní články volné, zadeček z 11 článků Chelicery 3článkové, klepítkaté, vnitřní orgány i svaly jeví znaky článkování. Bičovitý konec zadečku s hmatovou funkcí Dýchací a cévní ústrojí chybí Vylučují kyčelními žlázami Žijí ve vlhku pod kameny, v jeskyních, písčitých plážích v teplých oblastech celého světa Eukoenenia spelea Francie Prokoenenia wheeleri

Kresba na peruánské plošině Nazca

Řád: pavouci (Araneae)
2článkované chelicery drápovitého tvaru s jedovou žlázou, pedipalpy samců jsou kopulační orgány. Hlavohruď nečlánkovaná. Kráčivá noha (kyčel-coxa, příkyčlí-trochanter, stehno- femur, koleno-patella, holeň-tibie, 2článkované chodidlo (metatarsus, tarsus) Snovací bradavky jsou přeměněné končetiny na zadečku. Kromě snovacích žláz někdy vytvořeno kribellum (dírkovaná destička pro tvorbu ultrajemného pavučinového vlášení, vyčesávaného kalamistrem (hřebínkem brv na nohách). Kribellátní pavouci se obejdou bez lepu. Mimotělní trávení, dýchání plicními váčky nebo v kombinaci s trachejemi Vylučování coxálními žlázami v hlavohrudi a malpighickými trubicemi či nefrocyty Většinou 8 očí (méně často 6) Někteří loví kořist do pavučin (starou pavučinu občas požírají) Dokonalé smysly: vnímání pachových, tepelných a mechanických podnětů U samic pohlavní destička (epigyne), samci vypouštějí sperma na pavučinu a nasávají do pedipalp (kopulační orgán) Babí léto – nymfy mnoha druhů pavouků. Počet druhů: Pavoučí jed slouží při výzkumu přípravy léků proti epilepsii

Řád: pavouci (Araneae)

SYSTÉM Podřád: sklípkani (Mygalomorphae,= Ortognatha) – chelicery směřují dopředu, 2 páry plicních váčků, obvykle nad 5 cm dvouplicní (Araneomorphae, = Labidognatha) – chelicery kolmo dolů, 1 pár plicních váčků, obvykle pod 5 cm

Podřád: sklípkani (Mygalomorphae)
2200 druhů Sklípkánek Atypus affinis Sklípkánkovití (Atypidae) xerotermní stanoviště Sklípkan Brachypelma angustum

Sklípkan Smithův Brachypelma smithi, Mexiko Sklípka bělopýřitý Brachypelma albopilosum 8 cm, Střední Amerika, mírný, Samice kokon nosí v chelicerách

Sklípkoš rodu Liphistius JV Asie, chodbička v zemi s „padacími dvířky“, odtud loví. Naznačené článkování zadečku, pedipalpy dlouhé jako nohy, snovací bradavky nejsou na konci zadečku Brachypelma boehmei Pterinochilus murinus

Podřád: dvouplicní (Araneomorphae)
Araneus

Argiope Křižák pruhovaný Argiope bruennichi, 20 mm/5 mm

Kokon křižáka pruhovaného

Křižák obecný Araneus diadematus, 13/8 mm Bílé skvrny tvořeny dusíkatými odpadními látkami Obalování kořisti Křižák čtyřskvrnný Araneus quadratus Hlava křižáka

samička Křižák zelený Araniella cucurbitina 6/4 mm, kokony na listech stromů sameček

Křižák mramorovaný Araneus marmoreus

Křižák rohatý Araneus angulatus

Křižák vířivý (Cyclosa conica) 0,7 cm. Zadeček kuželovitě protažen. Kořist zapředena do stabilimenta. Charakteristický tvar zadečku

Meta temnostní (Meta menardi), 13/11 mm Křižákovití (Araneidae) Malí křižáci

Lovčík vodní Dolomedes fimbriatus 20/16 mm Červená kniha ČR

Vzduchový zvon Vodouch stříbřitý 12/13 mm

Gasteracantha, Jáva

Lycosidae chelicery pedipalpy Slíďák tarentský (Lycosa tarentula) 3 cm, kousnutí bolí Slíďák zemní (Trochosa terricola), 12/9 mm, Evropa

Alopecosa Slíďákovití Lycosidae Hogna, samice s mláďaty

Skákavka rudopásá (Philaeus chrysops) Štěrbiny vápencových skal, výtečný zrak. Skákavkovití (Salticidae) Stepník rudý Eresus niger 16 mm, skalnaté stepi, hloubí si nory Stepníkovití (Eresidae)

Myrmarachne Napodobují vzhledem pavouky Skálovka rodu Micaria Vkládá kokon s vajíčky do sítí jiných pavouků Skálovkovití (Gnaphosidae)

Vodorovná síť se svislými vlákny sloužícími ke sražení kořisti Plachetnatka keřová Linyphia triangularis 7/5 mm, „babí léto“ Plachetníkovití (Linyphiidae)

Umístění všech 8 očí Pavučenka periskopická Walckenaera acuminata Plachetkovití (Linyphiidae)

Běžník kopretinový Misumena vatia 11/4 mm, různě zbarvený, pohyb do stran, číhají na kořist na květech, barvoměna. Běžníkovití (Thomisidae)

Běžník zploštělý Coriarachne depressa

Běžník zelený (Diaea dorsata) 0,5-0,7 cm

Skákavka pruhovaná Salticus scenicus 7 mm Skákavkovití (Salticidae)

Pisaura s kokonem – odkládá ho na bylinu a upřede hnízdo Lovčík hajní Pisaura mirabilis Výslunné okraje lesa. Nestaví sítě. Při zásnubách přináší samec samici kořist zabalenou v kokonu

Mastophora hutschinsoni Mastophora cornigera „Laso“ s lepkavou tekutinou Mastophora

Nephila clavipes Nefila Tropičtí pavouci až 10 velcí

Maloočka smaragdová Micrommata rosea 1,3/0,9 cm, sameček se ritualizovaným tancem přibližuje k samici, aby ho nepovažovala za kořist. Heteropodidae

Heteropoda venatoria Sparassidae

oči Pokoutník domácí Tegenaria domestica 10/9 mm, kousnutí citelné. Pokoutníkovití (Agelenidae) Lepovka jižní (Scytodes thoracica) 6/5 mm, jižní Evropa, spršku lepkavé tekutiny vystříknou z chelicer. Lepovkovití (Scytodidae) oči

Nápadně dlouhé chelicery Čelistnatka rodu Tetragnatha, rákosiny kolem vod Čelistnatkovití (Tetragnathidae)

Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans), 14/5 mm Subtropy a tropy. Snovačkovití (Theriidae)

Třesavka velká Pholcus phalangoides 10 mm, kosmopolit. Řídké sítě. Třesavkovití (Pholcidae)

Pakřižák smrkový Hyptiotes paradoxus Napodobuje zaschlý pupen smrkové větévky. Pakřižákovití (Uloboridae)

Cedivka podkorní (Amaurobius fenestralis) 6-7 mm, pod kůrou a kameny. Cedivkovití (Amaurobiidae)

Punčoškář zemní Coelotes terrestris Cedivkovití (Amaurobiidae)

Zápředník zvonečkový Agroeca brunnea Zápředníkovití (Clubionidae)

Zápředník rákosní Clubiona phragmitis Zámotek vypadá jako uzel na listu rákosu Zápředníkovití (Clubionidae)

Ostník pavoukožravý Ero furcata Živí se pavouky, které loví v jejich sítích. Kokony se stopkou na kamenech. Ostníkovití (Mimetidae)

Snovačka pokoutní Steatoda bipunctata Na síti vlákna s kapkami lepu. Snovačkovití (Theriidae)

Snovačka pečující Theridium impressum Samice krmí nymfy. Snovačkovití (Theriidae)

Vyústění jedových žláz na konci makadel Nemá zúžený konec zadečku

Řád: štírci (Pseudoscorpiones)
Do 7 mm, snovací žlázy ústí na klepítkovitých chelicerách, jedová žláza ústí na konci pedipalp. Nemají zúžený zadeček ani jedový bodec 2 páry trachejí, běhání vpřed i vzad Dravci žijící v mechu, hnízdech ptáků i v domácnostech Forézie Štírek obecný Chelifer cancroides 4 mm Neobisium

Řád: solifugy (Solifugae)
Mohutné dvoučlánkované chelicery Pepipalpy 6článkové U báze 4.páru noh receptory k vnímání otřesů Dýchání trachejemi Snovací bradavky chybí Tropy a subtropy (chybí na Madagaskaru, v Austrálii a Novém Zélandu), 900 druhů Solifuga coloradská (Eremobates pallipes) Solifuga arabská (Galeodes arabs)

Řád: solifugy (Solifugae)
Velké chelicery dlouhé až jako předohruď

Řád: sekáči (Opilionida)
Chelicery klepítkovité, pedipalpy dlouhé (smyslová funkce), bez jedové žlázy Devítičlánkový zadeček široce přiléhá na hlavohruď Nohy velmi dlouhé (autotomie) Dýchání trachejemi Pár očí (mohou i chybět)

Plošík Trogulus Klepítník členěný Ischyropsalis helwigii 8 mm, střední Evropa, prodloužená kusadla Plošík malý Trogulus tricarinatus 8 mm, střední Evropa, světloplachý

Sekáč rohatý Phalangium opilio 9 mm Sekáč domácí Opilio parietinus 9 mm

Phalangium opilio

oči Opilio canestrini samice

Řád: roztoči (Acari) Podřád: čmelíkovci (Mesostigmata)
Drobní (0,1-20 mm) dravci nebo parazité rostlin, epidemiologicky významní Nečlánkovaná hlavohruď (gnathosoma: chelicery, pedipalpy, idisosoma) Ústní úprava různá: klíšťata – hypostom Dýchání: trachejemi nebo celým povrchem těla Nervová soustava: druhotně koncentrovaná Složitý vývoj: larva se 3 páry nohou, (nymfa 1-3 larvální stádia), často klidové (hypopyální) stádium Gonochoristé SYSTÉM Podřád: čmelíkovci (Mesostigmata) Podřád: klíšťata (Metastigmata) Podřád: sametkovci (Trombidiformes) Podřád: zákožkovci (Sarcoptiformes) Podřád: pancířníci (Oribatida)

Podřád: čmelíkovci (Mesostigmata)
Kleštík včelí Varroa jacobsoni 1-2 mm

Čmelík kuří Dermanyssus gallinae Typhlodromus pyri

Sviluškovec dravý (Phytoseiulus persimilis) Amblyseius

Podřád: klíšťata (Metastigmata)
Vzdušnice vyúsťují za 4.párem kráčivých končetin Chelicery klepítkovité pod hypostomem (příchytná část gnathostomatu se zpětnými háčky) Ixodes ricinus

samec samice

Páření klíšťat Následky kousnutí klíštěte

Klíšťák rodu Argas Piják Dermacentor reticulatus Má vytvořené oči

Podřád: sametkovci (Trombidiformes)
Stigmata vyúsťují v přední části těla (gnathosoma), kyčle včleněné do kutikuly Cheyletus erudicus Dravý roztoč užitečný v boji s roztoči ve skladech Sviluška chmelová Tetranychus telarius

Sametka rudá Trombidium holosericum, 4 mm Sametka podzimní (Trombicula autumnalis)

Kohorta: vodule (Hydrachnellae) Limnesia Vodule Arrenurus Frontipoda vodule

Vodule Unionicola Limnochares

Trudník psí (Demodex canis) Trudník lidský (Demodex foliculorum) 0,5 mm

Roztočík břichatý Pyemotes ventricosus, nasátá samice 0,2x0,7 mm Parazitují v housenkách zavíječů

Podřád: vlnovníci (Tetrapodili)
Colomerus vitis Vlnovník Eriophyes Eriophyes Eriophyes tiliae

Podřád: vlnovníci (Tetrapodili)
Eriophyes sorbi Eriophyes laevis

Podřád: zákožkovci (Sarcoptiformes)
Lupovka kuří Knemidocoptes mutans 0,6 mm, vápenka

Zákožka svrabová Sarcoptes scabiei, 0,3 mm, živí se tkáňovým mokem. Samička v pokožce vytváří až 2 cm chodby, kde klade vajíčka. Sameček žije většinou na povrchu kůže. Přenos kontaktem, infikovaným prádlem. Inkubační doba 2-3 týdny. Silné svědění. Léčba: Scabicid.

Skladokaz moučný Acarus siro 0,6 mm, synantrop, škůdce ve skladech

Kořenohub rodu Rhizoglyphus napadá kořeny Dravý roztoč napadá jiné roztoče

Podřád: Pancířníci (Oribatida)
Galumna Půdní druhy, dožívají se až 18 měsíců, Silná kutikula, vzdušnice

Třída: nohatky (Pantopoda)
Mořští, velikost těla 1-18 mm Klepítkaté chelicery, pedipalpy, zakrnělý zadeček 4-6 párů dlouhých noh Samci používají pár končetin k nošení vajíček (oviger, nymphon) Trávicí trubice s výběžky Vylučovací a dýchací soustava chybějí Larvy některých druhů parazitují v mlžích či hvězdicích, dospělí se živí tkáněmi bezobratlých Nymphon gracile

Třída: nohatky (Pantopoda)
Nohatka rodu Achelia Nohatka pobřežní Pycnogonum littorale a sasanka 1,8 cm

Zoologie bezobratlých 6

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zoologie bezobratlých 6"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář

Přihlásit se

Přihlásit se přes sociální síť:

Zoologie bezobratlých 6

Podobné prezentace

Prezentace na téma: "Zoologie bezobratlých 6"— Transkript prezentace:

Podobné prezentace

O projektu

Kontaktní formulář