Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zoologie bezobratlých 6 Doc.RNDr.Lubomír Hanel, CSc.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zoologie bezobratlých 6 Doc.RNDr.Lubomír Hanel, CSc."— Transkript prezentace:

1 Zoologie bezobratlých 6 Doc.RNDr.Lubomír Hanel, CSc.

2 Kmen: členovci (Arthropoda) SYST É M: Infraphyllum: bezkusadlovci (Amandibulata) Podkmen: trojlaločnatci (Trilobitomorpha) Podkmen: klep í tkatci (Chelicerata) Infraphyllum: kusadlovci (Mandibulata) Podkmen: korý š i (Crustacea) Podkmen: vzdu š nicovci (Tracheata)

3 Podkmen: trojaločnatci (Trilobitomorpha) Fosilní (prvohory) Tělo příčně i podélně rozděleno na 3 části (hlava, hruď a pygidium) Oči složené, 1 pár tykadel Končetiny dvouvětevné Třída: trilobiti (Trilobita) Kambrium-perm 4000 druhů Trilobitová teorie: Odvozuje předky hrotnatců od předků trilobitů na základě podobnosti larev a dospělců obou skupin

4 Podkmen: trojlaločnatci (Trilobitomorpha) Arthropleura, třída Arthropleurida

5 Podkmen: klep í tkatci (Chelicerata) Tělo složeno z hlavohrudi (cephalothorax, prosoma) a zadečku (opistosoma) Bez tykadel, 6 p á rů končetin na hlavohrudi (1.chelicery, 2.makadla /pedipalpy/), 4 p á ry kr á čivých končetin, zadeček bez končetin (nebo s velmi modifikovanými) SYST É M Tř í da: hrotnatci (Merostomata) Tř í da: pavoukovci (Arachnida) Tř í da: nohatky (Pantopoda)

6 Tř í da: hrotnatci (Merostomata) Mořští, vedle jednoduchých očí uprostřed hlavohrudního štítu ještě i složené oči po jeho stranách Pedipalpy a chelicery se podobají kráčivým končetinám Zadeček nese žaberní nožky a dlouhý mečovitý výběžek Známí z devonu, larvy připomínají trilobity Ostrorep americký (Limulus polyphemus), 60 cm, pobřeží mexického zálivu. Žije při pobřeží a živí se měkkými bezobratlými. Obsahuje látky, které zmírňují průběh leukémie u myši. Akvária. Řád: ostrorepi (Xiphosura)

7 Tř í da: hrotnatci (Merostomata)

8 Tř í da: pavoukovci (Arachnida) Pozemní (druhotně vodní) Dýchání: plicní váčky, keříčkovité tracheje, plicní váčky a tracheje najednou, celý povrch těla 1 pár chelicer, 1 pár pedipalp a 4 páry kráčivých končetin (zadeček bez kráčivých končetin) SYST É M Řád: štíři (Scorpiones) Řád: bičovci (Uropygi) Řád: krabovci (Amblipygi) Řád: krátkochvostí (Schizomida) Řád: roztočovci (Ricinulei) Řád: štírenky (Palpigradi) Řád: pavouci (Araneae) Řád: štírci (Pseudoscorpiones) Řád: solifugy (Solifugae) Řád: sekáči (Opiliones) Řád: roztoči (Acari)

9 Ř á d: š t í ři (Scorpiones) Chelicery i pedipalpy klepítkaté, zadeček rozdělen na preabdomen (mesosoma) a postabdobem (metasoma) s koncovým hrotem a jedovou žlázou Vylučování: malpigické trubice a coxální žláza Dýchání: 4 páry plicních váčků na preabdomenu Limulová teorie: plicní váčky jsou odvozovány od žaber ostrorepů následným vnořením celé končetiny do nitra zadečku a vznikem prostoru, ve kterém zůstaly pouze žábry tj.plicní váčky se zřasenou stěnou dutiny Štír tlustorepý 13 cm, severní Afrika, nejjedovatější druh, přes den se ukrývá v písku. 90% všech úmrtí na bodnutí štírem v severní Africe je smrtelných. Dožívá se 18 let.

10 Ř á d: š t í ři (Scorpiones)

11 Štír středomořský (Buthus occitanus) 7 cm, jih Evropy, sever Afriky, Blízký východ. Létající hmyz loví i hbitými pedipalpami Štír kubánský (Centruroides gracilis) 11 cm, jih USA až Kolumbie. Dobře šplhá. Štír kýlnatý (Euscorpius tergestinus) 4,5 cm. Dříve i u Slapské přehrady Veleštír královský (Pandinus imperator) 23 cm, rovníková Afrika, pralesní druh, žije ve skupinách, málo jedovatý, chráněný.

12 Ř á d: š t í ři (Scorpiones) Samice štíra s mláďaty

13 Ř á d: bičovci (Uropygi) Protáhlá hlavohruď, chelicery dvoučlánkované, pedipalpy mohutné a přizpůsobené k chytání, nemají jedové žlázy Telson bičovitého tvaru (citlivý na světlo) 4 páry oči Dravci, před nepřáteli se brání výměškem pachových žláz Samice určitou dobu nosí mláďata na hřbetě Známo 180 druhů (Amerika, Afrika, Asie) Bičovec obrovský (Mastigoproctus giganteus) 6 cm, jih USA až Brazílie. Obrannou látku s kyselinou octovou vystříkne do 30 cm.

14 Ř á d: bičovci (Uropygi) Rod Thelyphonus Přeměněný poslední článek zadečku citlivý na světlo

15 Ř á d: krabovci (Amblypygi) Zadeček k hlavohrudi připojen stopkou, 1. pár končetin s dlouhým tenkým zakončením, pohyblivý drápek na konci pedipalp Tropy, subtropy Afriky a Asie (nejblíže v Turecku), do 5 cm 100 druhů Charinus troglobius Charinus eleonorae Phrynichus ceylonicus – samička nosí vajíčka na břiše, mláďata na hřbetě Chybí protažený článek zadečku

16 Ř á d: kr á tkochvost í (Schizomida) 8o druhů slepých členovců Do 7 mm délky Rozdělený hřbetní štít a zkrácený poslední zadečkový článek Obranné žlázy obvykle produkují kyselinu octovou Teplé oblasti Afriky, Asie a Ameriky

17 Ř á d: roztočovci (Ricinulei) Velikost do 1 cm, silná kutikula, citlivé na změny vlhkosti Oči chybí (jen světločivné skvrny), pohyblivá destička překrývající ústní ústrojí Žijí v pralesní opadance i jeskyních, při sebemenším záblesku světla či otřesu strnou tropy Afriky a Ameriky, 35 druhů Samice klade vajíčka a chrání je chelicerami, z vajíček se líhnou larvy Juvenilní jedinec

18 Ř á d: š t í renky (Palpigradi) Drobní slepí členovci vyhýbající se světlu, 60 druhů, kolem 2 mm Poslední 2 hrudní články volné, zadeček z 11 článků Chelicery 3článkové, klepítkaté, vnitřní orgány i svaly jeví znaky článkování. Bičovitý konec zadečku s hmatovou funkcí Dýchací a cévní ústrojí chybí Vylučují kyčelními žlázami Žijí ve vlhku pod kameny, v jeskyních, písčitých plážích v teplých oblastech celého světa Eukoenenia spelea Francie Prokoenenia wheeleri

19

20 Kresba na peruánské plošině Nazca

21 Ř á d: pavouci (Araneae) 2článkované chelicery drápovitého tvaru s jedovou žlázou, pedipalpy samců jsou kopulační orgány. Hlavohruď nečlánkovaná. Kráčivá noha (kyčel-coxa, příkyčlí-trochanter, stehno- femur, koleno-patella, holeň-tibie, 2článkované chodidlo (metatarsus, tarsus) Snovací bradavky jsou přeměněné končetiny na zadečku. Kromě snovacích žláz někdy vytvořeno kribellum (dírkovaná destička pro tvorbu ultrajemného pavučinového vlášení, vyčesávaného kalamistrem (hřebínkem brv na nohách). Kribellátní pavouci se obejdou bez lepu. Mimotělní trávení, dýchání plicními váčky nebo v kombinaci s trachejemi Vylučování coxálními žlázami v hlavohrudi a malpighickými trubicemi či nefrocyty Většinou 8 očí (méně často 6) Někteří loví kořist do pavučin (starou pavučinu občas požírají) Dokonalé smysly: vnímání pachových, tepelných a mechanických podnětů U samic pohlavní destička (epigyne), samci vypouštějí sperma na pavučinu a nasávají do pedipalp (kopulační orgán) Babí léto – nymfy mnoha druhů pavouků. Počet druhů: Pavoučí jed slouží při výzkumu přípravy léků proti epilepsii

22 Ř á d: pavouci (Araneae)

23 SYSTÉM Podřád: sklípkani (Mygalomorphae,= Ortognatha) – chelicery směřují dopředu, 2 páry plicních váčků, obvykle nad 5 cm Podřád: dvouplicní (Araneomorphae, = Labidognatha) – chelicery kolmo dolů, 1 pár plicních váčků, obvykle pod 5 cm

24 Podř á d: skl í pkani (Mygalomorphae) Sklípkánek Atypus affinis Sklípkánkovití (Atypidae) xerotermní stanoviště Sklípkan Brachypelma angustum 2200 druhů

25 Podř á d: skl í pkani (Mygalomorphae) Sklípkan Smithův Brachypelma smithi, Mexiko Sklípka bělopýřitý Brachypelma albopilosum 8 cm, Střední Amerika, mírný, Samice kokon nosí v chelicerách

26 Podř á d: skl í pkani (Mygalomorphae) Brachypelma boehmei Pterinochilus murinus Sklípkoš rodu Liphistius JV Asie, chodbička v zemi s „padacími dvířky“, odtud loví. Naznačené článkování zadečku, pedipalpy dlouhé jako nohy, snovací bradavky nejsou na konci zadečku

27

28 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Araneus

29 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Argiope Křižák pruhovaný Argiope bruennichi, 20 mm/5 mm

30 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae)

31 Kokon křižáka pruhovaného

32 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Křižák čtyřskvrnný Araneus quadratus Křižák obecný Araneus diadematus, 13/8 mm Hlava křižáka Obalování kořisti Bílé skvrny tvořeny dusíkatými odpadními látkami

33 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Křižák zelený Araniella cucurbitina 6/4 mm, kokony na listech stromů samička sameček

34 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Křižák mramorovaný Araneus marmoreus

35 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Křižák rohatý Araneus angulatus

36 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Křižák vířivý (Cyclosa conica) 0,7 cm. Zadeček kuželovitě protažen. Kořist zapředena do stabilimenta. Charakteristický tvar zadečku

37 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Malí křižáci Meta temnostní (Meta menardi), 13/11 mm Křižákovití (Araneidae)

38 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Lovčík vodní Dolomedes fimbriatus 20/16 mm Červená kniha ČR

39 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Vodouch stříbřitý 12/13 mm Vzduchový zvon

40 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Gasteracantha, Jáva

41 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Slíďák tarentský (Lycosa tarentula) 3 cm, kousnutí bolí Slíďák zemní (Trochosa terricola), 12/9 mm, Evropa Lycosidae chelicery pedipalpy

42 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Alopecosa Slíďákovití Lycosidae Hogna, samice s mláďaty

43 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Skákavka rudopásá (Philaeus chrysops) Štěrbiny vápencových skal, výtečný zrak. Skákavkovití (Salticidae) Stepník rudý Eresus niger 16 mm, skalnaté stepi, hloubí si nory Stepníkovití (Eresidae)

44 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Skálovka rodu Micaria Vkládá kokon s vajíčky do sítí jiných pavouků Skálovkovití (Gnaphosidae) Myrmarachne Napodobují vzhledem pavouky

45 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Plachetnatka keřová Linyphia triangularis 7/5 mm, „babí léto“ Plachetníkovití (Linyphiidae) Vodorovná síť se svislými vlákny sloužícími ke sražení kořisti

46 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Pavučenka periskopická Walckenaera acuminata Plachetkovití (Linyphiidae) Umístění všech 8 očí

47 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Běžník kopretinový Misumena vatia 11/4 mm, různě zbarvený, pohyb do stran, číhají na kořist na květech, barvoměna. Běžníkovití (Thomisidae)

48 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Běžník zploštělý Coriarachne depressa

49 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Běžník zelený (Diaea dorsata) 0,5-0,7 cm

50 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Skákavka pruhovaná Salticus scenicus 7 mm Skákavkovití (Salticidae)

51 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Pisaura s kokonem – odkládá ho na bylinu a upřede hnízdo Lovčík hajní Pisaura mirabilis Výslunné okraje lesa. Nestaví sítě. Při zásnubách přináší samec samici kořist zabalenou v kokonu

52 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Mastophora cornigera Mastophora hutschinsoni Mastophora „Laso“ s lepkavou tekutinou

53 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Nephila clavipes Nefila Tropičtí pavouci až 10 velcí

54 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Maloočka smaragdová Micrommata rosea 1,3/0,9 cm, sameček se ritualizovaným tancem přibližuje k samici, aby ho nepovažovala za kořist. Heteropodidae

55 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Heteropoda venatoria Sparassidae

56 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Lepovka jižní (Scytodes thoracica) 6/5 mm, jižní Evropa, spršku lepkavé tekutiny vystříknou z chelicer. Lepovkovití (Scytodidae) Pokoutník domácí Tegenaria domestica 10/9 mm, kousnutí citelné. Pokoutníkovití (Agelenidae) oči

57 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Čelistnatka rodu Tetragnatha, rákosiny kolem vod Nápadně dlouhé chelicery Čelistnatkovití (Tetragnathidae)

58 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Snovačka jedovatá (Latrodectus mactans), 14/5 mm Subtropy a tropy. Snovačkovití (Theriidae)

59 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Třesavka velká Pholcus phalangoides 10 mm, kosmopolit. Řídké sítě. Třesavkovití (Pholcidae)

60 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Pakřižák smrkový Hyptiotes paradoxus Napodobuje zaschlý pupen smrkové větévky. Pakřižákovití (Uloboridae)

61 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Cedivka podkorní (Amaurobius fenestralis) 6-7 mm, pod kůrou a kameny. Cedivkovití (Amaurobiidae)

62 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Punčoškář zemní Coelotes terrestris Cedivkovití (Amaurobiidae)

63 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Zápředník zvonečkový Agroeca brunnea Zápředníkovití (Clubionidae)

64 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Zápředník rákosní Clubiona phragmitis Zámotek vypadá jako uzel na listu rákosu Zápředníkovití (Clubionidae)

65 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Ostník pavoukožravý Ero furcata Živí se pavouky, které loví v jejich sítích. Kokony se stopkou na kamenech. Ostníkovití (Mimetidae)

66 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Snovačka pokoutní Steatoda bipunctata Na síti vlákna s kapkami lepu. Snovačkovití (Theriidae)

67 Podř á d: dvouplicn í (Araneomorphae) Snovačka pečující Theridium impressum Samice krmí nymfy. Snovačkovití (Theriidae)

68 Nemá zúžený konec zadečku Vyústění jedových žláz na konci makadel

69 Ř á d: š t í rci (Pseudoscorpiones) Do 7 mm, snovací žlázy ústí na klepítkovitých chelicerách, jedová žláza ústí na konci pedipalp. Nemají zúžený zadeček ani jedový bodec 2 páry trachejí, běhání vpřed i vzad Dravci žijící v mechu, hnízdech ptáků i v domácnostech Forézie Štírek obecný Chelifer cancroides 4 mm Neobisium

70 Ř á d: solifugy (Solifugae) Mohutné dvoučlánkované chelicery Pepipalpy 6článkové U báze 4.páru noh receptory k vnímání otřesů Dýchání trachejemi Snovací bradavky chybí Tropy a subtropy (chybí na Madagaskaru, v Austrálii a Novém Zélandu), 900 druhů Solifuga arabská (Galeodes arabs) Solifuga coloradská (Eremobates pallipes)

71 Ř á d: solifugy (Solifugae) Velké chelicery dlouhé až jako předohruď

72

73 Ř á d: sek á či (Opilionida) Chelicery klepítkovité, pedipalpy dlouhé (smyslová funkce), bez jedové žlázy Devítičlánkový zadeček široce přiléhá na hlavohruď Nohy velmi dlouhé (autotomie) Dýchání trachejemi Pár očí (mohou i chybět)

74 Ř á d: sek á či (Opilionida) Plošík Trogulus Klepítník členěný Ischyropsalis helwigii 8 mm, střední Evropa, prodloužená kusadla Plošík malý Trogulus tricarinatus 8 mm, střední Evropa, světloplachý

75 Ř á d: sek á či (Opilionida) Sekáč domácí Opilio parietinus 9 mm Sekáč rohatý Phalangium opilio 9 mm

76 Ř á d: sek á či (Opilionida) Phalangium opilio

77 Ř á d: sek á či (Opilionida) Opilio canestrini samice oči

78 Ř á d: roztoči (Acari) Drobní (0,1-20 mm) dravci nebo parazité rostlin, epidemiologicky významní Nečlánkovaná hlavohruď (gnathosoma: chelicery, pedipalpy, idisosoma) Ústní úprava různá: klíšťata – hypostom Dýchání: trachejemi nebo celým povrchem těla Nervová soustava: druhotně koncentrovaná Složitý vývoj: larva se 3 páry nohou, (nymfa 1-3 larvální stádia), často klidové (hypopyální) stádium Gonochoristé SYST É M Podř á d: čmel í kovci (Mesostigmata) Podř á d: kl íš ťata (Metastigmata) Podř á d: sametkovci (Trombidiformes) Podř á d: z á kožkovci (Sarcoptiformes) Podř á d: panc í řn í ci (Oribatida)

79 Podř á d: čmel í kovci (Mesostigmata) Kleštík včelí Varroa jacobsoni 1-2 mm

80 Podř á d: čmel í kovci (Mesostigmata) Čmelík kuří Dermanyssus gallinae Typhlodromus pyri

81 Podř á d: čmel í kovci (Mesostigmata) Sviluškovec dravý (Phytoseiulus persimilis) Amblyseius

82 Podř á d: kl íš ťata (Metastigmata) Vzdušnice vyúsťují za 4.párem kráčivých končetin Chelicery klepítkovité pod hypostomem (příchytná část gnathostomatu se zpětnými háčky) Ixodes ricinus

83 Podř á d: kl íš ťata (Metastigmata) samec samice

84 Podř á d: kl íš ťata (Metastigmata) Páření klíšťat Následky kousnutí klíštěte

85 Podř á d: kl íš ťata (Metastigmata) Klíšťák rodu Argas Piják Dermacentor reticulatus Má vytvořené oči

86 Podř á d: sametkovci (Trombidiformes) Stigmata vyúsťují v přední části těla (gnathosoma), kyčle včleněné do kutikuly Sviluška chmelová Tetranychus telarius Cheyletus erudicus Dravý roztoč užitečný v boji s roztoči ve skladech

87 Podř á d: sametkovci (Trombidiformes) Sametka rudá Trombidium holosericum, 4 mm Sametka podzimní (Trombicula autumnalis)

88 Podř á d: sametkovci (Trombidiformes) Vodule Arrenurus Frontipoda vodule Limnesia Kohorta: vodule (Hydrachnellae)

89 Podř á d: sametkovci (Trombidiformes) Vodule Unionicola Limnochares

90 Podř á d: sametkovci (Trombidiformes) Trudník lidský (Demodex foliculorum) 0,5 mm Trudník psí (Demodex canis)

91 Podř á d: sametkovci (Trombidiformes) Roztočík břichatý Pyemotes ventricosus, nasátá samice 0,2x0,7 mm Parazitují v housenkách zavíječů

92 Podř á d: vlnovn í ci (Tetrapodili) Colomerus vitis Eriophyes Vlnovník Eriophyes Eriophyes tiliae

93 Podř á d: vlnovn í ci (Tetrapodili) Eriophyes sorbiEriophyes laevis

94 Podř á d: z á kožkovci (Sarcoptiformes) Lupovka kuří Knemidocoptes mutans 0,6 mm, vápenka

95 Podř á d: z á kožkovci (Sarcoptiformes) Zákožka svrabová Sarcoptes scabiei, 0,3 mm, živí se tkáňovým mokem. Samička v pokožce vytváří až 2 cm chodby, kde klade vajíčka. Sameček žije většinou na povrchu kůže. Přenos kontaktem, infikovaným prádlem. Inkubační doba 2-3 týdny. Silné svědění. Léčba: Scabicid.

96 Podř á d: z á kožkovci (Sarcoptiformes) Skladokaz moučný Acarus siro 0,6 mm, synantrop, škůdce ve skladech

97 Podř á d: z á kožkovci (Sarcoptiformes) Dravý roztoč napadá jiné roztoče Kořenohub rodu Rhizoglyphus napadá kořeny

98 Podř á d: Panc í řn í ci (Oribatida) Galumna Půdní druhy, dožívají se až 18 měsíců, Silná kutikula, vzdušnice

99 Tř í da: nohatky (Pantopoda) Mořští, velikost těla 1-18 mm Klepítkaté chelicery, pedipalpy, zakrnělý zadeček 4-6 párů dlouhých noh Samci používají pár končetin k nošení vajíček (oviger, nymphon) Trávicí trubice s výběžky Vylučovací a dýchací soustava chybějí Larvy některých druhů parazitují v mlžích či hvězdicích, dospělí se živí tkáněmi bezobratlých Nymphon gracile

100 Tř í da: nohatky (Pantopoda) Nohatka rodu Achelia Nohatka pobřežní Pycnogonum littorale a sasanka 1,8 cm


Stáhnout ppt "Zoologie bezobratlých 6 Doc.RNDr.Lubomír Hanel, CSc."

Podobné prezentace


Reklamy Google