Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

ZOOLOGIE KMEN : ČLENOVCI ( ARTHROPODA) Živočichové s nestejnocenným (heteronomním) článkováním těla Zuzana Koldová, rok 2010.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "ZOOLOGIE KMEN : ČLENOVCI ( ARTHROPODA) Živočichové s nestejnocenným (heteronomním) článkováním těla Zuzana Koldová, rok 2010."— Transkript prezentace:

1 ZOOLOGIE KMEN : ČLENOVCI ( ARTHROPODA) Živočichové s nestejnocenným (heteronomním) článkováním těla Zuzana Koldová, rok 2010

2 Systém členovc ů 4 podkmeny:  BEZKUSADLOVCI - trojlaločnatci - klepíkatci  KUSADLOVCI - vzdušnicovci - žabernatci

3 Znaky členovc ů  velký hospodářský význam  dosáhli největšího stupně dokonalosti  rozlišujeme hlavu (cephalon), hruď (thorax) a zadeček (abdomen)  pevný tělní pokryv, plní funkci vnější kostry (exoskelet) – tvoří ji chitinová kutikula  články spojeny tenkou blankou  krunýř několikrát svlékán  všichni členovci mají upraveny dýchací orgány (žábry, plicní vaky, vzdušnice)  rozvoj nervové soustavy

4 1. podkmen TROJLALOČNATCI (Trilobitomorpha)  vymřelí vodní členovci, byli v prvohorních mořích (hlavně v siluru)  dnes je můžeme studovat na zkamenělinách  největší naleziště trilobitů se nachází jižně od Prahy (Barrandien)  s vyjímkou 1.páru byly všechny končetiny stejné  1.pár se s vývojem přeměnil na tykadla  řadíme je do jediné třídy trilobiti  dosahovali velikosti až 5mm do 70 cm, podle tělesné stavby trilobitů rozlišujeme: hlavu, hruď a zadeček  hřbetní strana je rozdělena na 3 podélné laloky  všechny tělní články trilobitů byly téměř stejné, každý z nich nesl dvouvětevné končetiny

5 2. podkmen KLEPÍKATCI (chelicerata)  HROTNATCI  PAVOUKOVCI a) pavouci b) štíři c) štírci d) solifugy e) sekáči f) roztoči

6  první pár je přeměnen v klepítka (chelicery), jsou specializovaná pro příjem potravy  druhý pár je přeměnen v makadla (pedipalpy) s hmatovou funkcí  hlava klepíkatců srůstá s hrudí v hlavohruď (cephalothorax), která ještě nese 4 páry kráčivých končetin  zadeček je nečlánkovaný a obvykle nemá končetiny  primitivní formy klepíkatců žijí v moři (např. hrotnatci)  formy evolučně pokročilejší jsou převážně suchozemské

7  Hrotnatci  200 druhů vyhynulých kyjonožců  5 žijících druhů ostrorepů  tělo ostrorepů je shora zploštělé a kryto plochým krunýřem zástupci: Ostrorep molucký Ostrorep americký – 60 cm, žije v mělčinách při pobřeží Mexického zálivu a New Founlandu

8  Pavoukovci A) PAVOUCI  patří k nejstarším známým suchozemským živočichům  dýchají vzdušný kyslík, zadeček vždy bez končetin Tělesná organizace:  tělo kryté kutikulou, rozlišeno na hlavohruď(8 jednoduchých oček do tvaru W) a stopkou přirůstající zadeček  na spodní straně má křižák 2 páry končetin přeměněny v ústní ústrojí a 4 páry kráčivých noh, 1.pár tvoří dvoučlánkovaná klepítka (chelicery), v základním článku je jedová žláza, další pár tvoří makadla (pedipalpy) a slouží k hmatu a u samečků pomocným pářicím ústrojím (přenášení spermatoforů do pohl. otvoru samičky), zbývající 4 páry jsou končetiny kráčivé (slouží ke snování pavučin, přidržování samiček, plavání, skákání, rychlému běhu, atd.), nohy jsou tvořeny 8 články, na chodidle snovací háčky

9  loví živou kořist ( hmyz) do svislých pavučin  pro pavouky je charakteristické, že mají ústní otvor nízký a nemohou pohlcovat sousta!!!, kořist zapřádají do pavučiny a vstřikují do ní trávicí fermenty slinných žláz, potrava je několik hodin štěpena mimo tělo, natrávený tekutý obsah je pak vysáván sacími svaly jícnu, v zadečku má trávicí trubice tvar nahoru prohnutého oblouku, v tomto úseku do ní ústí vývody jaterní žlázy  přeměnou 10. a 11. zadečkového článku vznikly snovací bradavky, vyúsťují před řitním otvorem, vlákno vzniká ze sekretu vytlačovaného ze snovací bradavky, který při styku se vzduchem tuhne

10  na předním dolním okraji zadečku je pár dýchacích průduchů (stigmata), ústící do párových plicních vaků, za stigmaty na břišní straně zadečku vyúsťují pohlavní ústroje  pavouci jsou gonochoristé se zřetelným pohlavním dimorfismem (samečkové jsou menší než samičky), spermie přenáší sameček pedipalpami do semenného váčku samice, samičky zapřádají oplozená vajíčka do zvláštního zámotku (kokon)  u pavouků je běžný manželský kanibalismus (samička po aktu samečka sežere)  cévní soustava je otevřená, hemolymfa obsahuje hemocyanin a velké množství krvinek  nervovou soustavu tvoří mohutná podhltanová zauzlina  mají i po celém těle mechanoreceptorové brvy a zvláštní orgány vnímající otřesy a pohyby noh

11 Schéma anatomické stavby pavouka • ch - chelicery • jž - jedová žláza • m - makadlo • mt - malpighické • trubice • o - oči • po - pohlavní otvor • pv - plicní vaky • sb - snovací bradavky • sls - slepé laloky • střeva • sp - svalovina sacího • žaludku vystlaného • kutikulou • sr - srdce • ss - střední střevo • sv - slepé výběžky • středního střeva • sŽ – snovací žlázy • ú - ústa • v - vzdušnice • va - vaječníky

12 Pokoutník domácí Slíďák tatarský Sklípkan huňatý Snovačka jedovatá Zástupci pavouků:

13 Vodouch stříbřitý Skákavka pruhovaná Křižák obecný Běžník květomilný Zástupci pavouků:

14 B) ŠTÍŘI  zadeček má část širší (preabdomen) a část užší (postabdomen)  v koncovém článku je hrot s jedovou žlázou  soumrační draví živočichové, loví v noci a ve dne se ukrývají (v prázdných budovách, pod kameny, … ) zástupci: Štír středomořský – žlutohnědý, 7 cm, evropský druh Veleštír obrovský – až 18cm, v tropické západní Africe

15 Stavba štíra

16 C) ŠTÍRCI  drobní živočichové  žijí v rostlinném troudu pod kůrou odumřelých stromů, v ptačích hnízdech, v domácnostech a v úlech včeli medonosné  živí se dravě roztoči a drobným hmyzem zástupci: Štírek obecný Štírek knihový- velký asi 3 mm

17 D) SOLIFUGY  nápadné svým ochlupením a nezvykle členěnou hlavohrudí  v suchých a teplých biotopech, noční dravci zástupce: Solifuga egejská – žije v Evropě

18 E) SEKÁČI  malé tělo, mimořádně dlouhé kráčivé nohy  neobyčejně pohybliví  mimořádný smysl –> autotomie = schopnost odvrhnout končetinu, která má schopnost se pohybovat trhavými pohyby a poutat tak pozornost útočníka  nikdy nemůže být pavouk!! (nedělá pavučiny) zástupci: Sekáč rohatý Sekáč domácí

19 F ) ROZTOČI  nejpočetnější ze všech pavoukovců  hlavohruď srůstá se zadečkem  v dospělosti 4 páry noh  někteří způsobují škody na zásobách potravin i na kulturních rostlinách, jsou obávanými cizopasníky (prašivina, svrab), přenašeči původců chorob (např. encefalitida, borrelióza, vyrážky a kožní svědivky)  vyhovuje jim prostředí vlhké a teplé  v domácnostech jsou především v matracích, lůžkovinách a poté je člověk přenese hlavně do koberců a nábytku

20 zástupci: Klíště obecné- v listnatých lesích do výšky 800 m n. m., samička klade oplozená vajíčka z nichž se vyvíjejí larvy, ty sají krev na drobných savcích, ještěrkách a ptácích, po nasátí krve se mění v nymfy a v dospělé klíště, které je odolné proti hladu; tělo samičky je kryto zřasenou kožovitou kutikulou, umožňující při nasátí zvětšit objem; krev sají bodavě sacím ústrojím, jehož součástí je chobotek (hypostom)!! se zpětnými háčky; současně vypouštějí enzym ixodin, bránící srážení krve; bodnutí není bolestivé, ale může způsobit komplikace zhnisáním ranky; hlavním nebezpečím je přenos klíšťové encefalitidy, klíštěcí borreliózy, příp. tularemie

21 Klíště musí být odstraněno do 24 hodin!!

22 Čmelík kuří- ektoparazit slepic, saje krev (význam popelení drůbeže) !! Zákožka svrabová- způsobuje u osob žijících ve špatných hygienických podmínkách kožní onemocnění svrab, samičky zákožky si vyvrtávají v pokožce chodbičky, v nichž kladou vajíčka Vlnovník révový- škůdci rostlin Trudník tukový- v kožních mazových žlázách v obličeji, způsobuje trudovinu Roztočík včelí- cizopasí v 1. a 2. hrudním páru včelích vzdušnic, v nichž saje hemolymfu, napadené včely ztrácejí schopnost koordinace letového svalstva, nemohou létat a hynou Varroa včelí- „ včelí klíště“, parazit včely medonosné

23 Čmelík kuří Zákožka svrabová Vlnovník révový Trudník tukový Roztočík včelí Varroa včelí

24 záv ě r členovc ů :  nejpočetnější živočišný druh (až 1,5 mil)  rozšíření ve všech biotopech  opylovači rostlin  bioindikátory čistoty životního prostředí  fylogenetický vztah k mnohoštětinatcům  nejstarobylejší- TRILOBITI  samostatná vývojová větev- VZDUŠNICOVCI  nejpůvodnější vzdušnicovci stonožky, z nichž se vyvynuly další skupiny vzdušnicovců

25 POUŽITÉ ZDROJE:  Jelínek J., Zichá č ek V., : BIOLOGIE PRO GYMNÁZIA, nakladatelství Olomouc, 2003 


Stáhnout ppt "ZOOLOGIE KMEN : ČLENOVCI ( ARTHROPODA) Živočichové s nestejnocenným (heteronomním) článkováním těla Zuzana Koldová, rok 2010."

Podobné prezentace


Reklamy Google