Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

KRYMSKÁ VÁLKA 1853-1856. ZAČÁTEK VÁLKY Záminkou byl spor mezi pravoslavnými a katolíky o ochranu svatých míst v Palestině. Vypukla v červenci 1853. Proti.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "KRYMSKÁ VÁLKA 1853-1856. ZAČÁTEK VÁLKY Záminkou byl spor mezi pravoslavnými a katolíky o ochranu svatých míst v Palestině. Vypukla v červenci 1853. Proti."— Transkript prezentace:

1 KRYMSKÁ VÁLKA

2 ZAČÁTEK VÁLKY Záminkou byl spor mezi pravoslavnými a katolíky o ochranu svatých míst v Palestině. Vypukla v červenci Proti Rusku však vystoupila na turecké straně Velká Británie, Francie a Sardinsko, nepřátelský postoj zaujalo i Prusko a Rakousko. Evropa prožívala Průmyslovou revoluci. V čele Francie stál prezident Ludvík Napoleon Bonaparte.

3 Alexandr Sergejevič Menšikov Mikuláš I. ho vyslal do Istanbulu. Proslul jako legenda ruského válečnictví, když se podílel na vyhnání Napoleona I. ze země v roce Měl se snažit o dohodu, která by umožnila Rusku stejná práva na zásah do záležitostí pravoslavného náboženství, jako umožnily Francii u katolických kostelů a duchovních.

4 Rusové usilovali o vojenský přístup z Černého do Středozemního moře přes Bospor a Dardanely. Byla vyhlášena válka a Mikulášova carská vojska vtrhla do Valašského a Moldavského knížectví, která byla v té době osmanskými podunajskými vazaly.

5 Válka na Dunaji Abdülmecid I. svolal v roce 1853 kongres do Vídně. Ukázalo se, že Osmanská říše měla mít ve válce podporu Francie a pravděpodobně také Velké Británie 4.října 1853 vyslal sultán svá vojska, která ale byla ruskými šiky odražena. Nepodařilo se jim na Rusech získat valašské město Cetate. Roku 1853 navíc ruská válečná flotila napadla černomořský přístav Sinop a ve snadném boji ho vyrvala z rukou Turků.

6 Na přelomu let 1853 a 1854 francouzský císař a britský premiér vyslaly do Černého moře své flotily, aby pomohly ubránit turecké pobřeží. Pak vypluly z Istanbulu a napadly přístavní město Oděsa. Rusové se ale dopustili strategických chyb. Jednou z nich byla i jejich neopatrnost, když zaujali pozice na území Habsburské monarchie (konkrétně na Dobrudže a Bukovině). Francii, Británii a Osmanskou říši kromě Rakouska v rámci Německého spolku podpořilo i Prusko v čele s Fridrichem Vilémem IV. K dovršení všeho se ke spojencům přidala i Sardinie pod taktovkou Savojců, jmenovitě Viktora Emanuela II. Rázem se tak celá situace obrátila proti carovi.

7 Další průběh války Francouzi a Britové se po bojích o Oděsu vylodili na jihozápadním cípu poloostrova Krym. Rusové sem museli rychle přesunout své muže. Car nařídil ustoupit vojskům z podunajských knížectví, která padla v nastalém zmatku do rukou Rakušanů. Ruské vojsko bylo velice špatně vybaveno.

8 Další průběh války Mikuláš si toho sice byl vědom, ale nezachoval se s ohledem na to adekvátně. Jako velitele totiž zvolil knížete Menšikova, který tak dostal šanci napravit svou reputaci po fiasku v Istanbulu. V prvním suchozemském střetu na Krymu, ke kterému došlo 8. září 1854 na řece Almě, ztratil Menšikov téměř 6000 mužů z původních A to i přesto, jak špatně na tom byli britští vojáci.

9 18. října vítězná koalice obléhá ruské opevněné přístavní město Sevastopol. Město bylo po celé dny vystavěno hrozivé palbě nepřátelských děl. Snaha o prolomení obléhání vedla 25. října k bitvě u Balaklavy, která na rozdíl od následující bitvy u Inkermanu z 5. listopadu skončila nerozhodně. U Inkermanu byli Rusové, které opět vedl kníže Menšikov, drtivě poraženi.

10 Car Mikuláš I. roku 1855 umírá. Jeho poslední významná bitva se strhla 17. února 1855 u města Eutropia, kde byl poražen. Vedení války za něj převzal jeho nástupce Alexandr II. Ve snaze zmírnit krutou okupaci Sevastopolu vyslal své muže do útoku na Kars, což byla nejdůležitější osmanská pevnost ve východní Anatolii-stále rok 1855.

11 Kvůli krutým podmínkám kapituluje město téměř o rok později - 9. září Ještě před ní se odehrála bitva na řece Čorna a spojenecký útok na pevnůstku Malakoff. Boje ustaly v únoru března téhož roku je podepsaná Pařížská mírová smlouva, která byla výsledkem Pařížského kongresu. Rusové se v ní vzdávají Karsu a Budžaku. Car a sultán museli uznat neutralitu Černého moře.

12 Důležitá data květen Rusové obsadili Moldávii a Valašsko v Osmanské říší říjen Osmanská říše vyhlásila válku Rusku březen Francie a Velká Británie vyhlásily válku Rusku září Spojenci vyhráli bitvu na řece Almě říjen Obléhání Sevastopolu; bitva u Balaklavy a útok britské lehké jízdy listopad Rusové utrpěli těžkou porážku u Inkermanu září Pád Sevastopolu (bitva na řece Čorna) únor Ukončení bojů březen Podepsání Pařížské smlouvy

13 Alexandr Sergejevič Menšikov Mikuláš I. Abdülmecid I.

14 Děkujeme za pozornost Doufáme, že se vám naše prezentace líbila


Stáhnout ppt "KRYMSKÁ VÁLKA 1853-1856. ZAČÁTEK VÁLKY Záminkou byl spor mezi pravoslavnými a katolíky o ochranu svatých míst v Palestině. Vypukla v červenci 1853. Proti."

Podobné prezentace


Reklamy Google