Revoluce v Latinské Americe

Prezentace na téma: "Revoluce v Latinské Americe"— Transkript prezentace:

1 Revoluce v Latinské Americe

2 Vývoj USA narušován osudy zbývajících částí amerického kontinentu
Napoleon obsadil Španělsko a oslabil jeho moc v koloniích Kreolští předáci zahájili otevřený odboj R.1810 začíná VÁLKA ZA NEZÁVISLOST Usilovala o revoluční cíle:občanská svoboda konstituční režim Válka trvala 15 let do r.1825 Skončila svržením španělského i portugalského koloniálního panství

3 Odboj kolonií nebyl snadný
Na začátku byli povstalci úspěšní Následoval protiúder ze Španělska po r.1815, Bourboni restituováni Restituce = navrácení něčeho do původního stavu, navrácení neoprávněně odebraného majetku původnímu majiteli, opravný prostředek po násilné konfiskaci či znárodnění majetku státem Španělské expediční armády získaly zpět kontrolu nad většinou Latinské Ameriky

4 Povstalci pod vedením Simóna Bolívara a José San Martína zvrátili situaci
Do r.1826 Španělé vyhnáni téměř ze všech kolonií

5 Simón Bolívar ( ) Venezuelský generál a politik, jeden z hlavních představitelů jihoamerického boje za nezávislost na Španělsku Syn šlechtice španělského původu, rodiče zemřeli, ujal se ho strýc od kterého se přestěhoval k učiteli Simónu Rodriguezovi 1798 vstoupil do venezuelské milice jako kadet 1799 odešel studovat do Španělska, pokračoval do Francie, stal se velkým přívržencem Napoleona Bonaparte 1802 zpět ve Španělsku, žení se s Teresou Rodriguezovou del Toro, vrátil se zpět domu, žena zemřela se zúčastnil Napoleonovy korunovace 1805 přizván mezi Svobodné zednáře (volné neveřejné spíš tajné sdružení lidí, které pravděpodobně vzniklo v Londýně ) 1807 návrat do své vlasti, zapojil se do hnutí, které usilovalo o osvobození ze španělské nadvlády Pro tuto činnost byl vypovězen na svůj statek, Venezuelské revoluce se přímo neúčastnil 1810 junta v Caracasu prohlásila nezávislost- Vyslán jako vyjednavač do Anglie zasedal Venezuelský kongres

6 1812 se účastnil neúspěšného povstání venezuelských republikánů pod vedením Francisca de Mirandy
Po Mirandově kapitulaci v Cartageně organizoval ozbrojené síly se zmocnily Caracasu Bolívar získal titul Osvoboditel (El libertador-dala mu ho Caracaská rada) 1814 nakrátko osvobodil i Bogotu, 1815 opětovná porážka, odešel hledat pomoc na Jamajku, později na Haiti 1816 se opět vrátil s vojskem a dobyl Angosturu (dnešní Ciudad Bolívar)-stala se sídlem revoluční vlády Po vítězství u Boyacá velká část Nové Granady osvobozena a začleněna do Velké Kolumbie (stát na území dnešní Venezuely, Kolumbie, Panamy a Ekvádoru) vytvořené na kongresu v Angostuře Bojoval za svůj sen o jednotné Jižní Americe a stal se prezidentem Velké Kolumbie Další vítězství nad španělskými vojsky upevnila jeho postavení, přispěl k osvobození Peru a 1821 zvolen prezidentem Definitivné porážka Španělů u Ayacucha a Sucre u Junínu 1825 Horní peru na jeho počest nazváno Bolívie, Peru Bolívii uznávala a zaslala návrh ústavy, předložil demisi na úřad prezidenta-nebyla přijata Jeho plán na vytvoření panamerické federace 1826 nebyl přijat kongresem latinskoamerických států v Panamě

7 Čím dál tím větší rozpory ve Velké Kolumbii, Bolívar nezvládal, vrchním vojenským velitelem Venezuely José Antonio Paéz – „právo odpovědět na nespravedlnost spravedlností a na zneužití síly odepřením poslušnosti “Bogotskému kongresu Dále sílí separatistické sklony ze stran Peru a Bolívie dekret diktatury – Bolívarovi přisouzena neomezená moc Zrušil úřad víceprezidenta a Santader jmenován velvyslancem ve Spojených státech Atentát na Bolívara – vyváznul díky milence, zrádcové odsouzeni k smrti, Santader odsouzen k vyhnanství Bolívar odstoupil z venezuelského prezidentského úřadu, nástupce Sucre – zavražděn, navrhl dále Paéze (Bolívar mu bude jako voják plně k dispozici) Kolumbijský kongres, Bolívar složil funkci kolumbijského prezidenta Zvolen Joaquín Mosquera Bolívar zemřel na tuberkulózu Jeho rodná země nese oficiální název República Bolivariana de Venezuela Podle něj dvě měny jižní Ameriky – bolivijský boliviano a venezuelský bolívar

8 Rodiště Simóna Bolívara, Venezuela

9 Památník Simóna Bolívara, Sixth Avenue, vstup do Central Parku v New York City

10 Mapa Velké Kolumbie

11 Památník Simóna Bolívara v Santa Martě(Colombia)

12 Medajlon Simóna Bolívara od Davida D‘Angerse 1832

13 José de San Martín ( )

14 San Martínova hrobka v katedrále v Buenos Aires

15 Bitva u Chacabuca 1817

16 Socha Josého de San Martína v Santiagu de Chile

17 Bitva u Maipú 1818

18 Národní vlajka Peru vytvořena San Martínem

19 Prohlášení nezávislosti Peru 28.7.1821 v Limě, Peru