Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

STAROVĚK III. Dějiny a umění starověkého Říma A3V 18.11. 2010 Mgr. Jitka Nováková.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "STAROVĚK III. Dějiny a umění starověkého Říma A3V 18.11. 2010 Mgr. Jitka Nováková."— Transkript prezentace:

1 STAROVĚK III. Dějiny a umění starověkého Říma A3V Mgr. Jitka Nováková

2

3 Etruskové Apeninský poloostrov - úrodný sever, zbytek území méně vhodný k zemědělství Apeninský poloostrov - úrodný sever, zbytek území méně vhodný k zemědělství první vyspělá civilizace – Etruskové první vyspělá civilizace – Etruskové přejali písmo od Řeků, kultura navazuje na tradici pravěké italské kultury přejali písmo od Řeků, kultura navazuje na tradici pravěké italské kultury v Itálii se Etruskové objevili v stol.př.n.l. v Itálii se Etruskové objevili v stol.př.n.l. věřili v posmrtný život, stavěli tzv. nekropole (města mrtvých) věřili v posmrtný život, stavěli tzv. nekropole (města mrtvých) Etruskové měli vyspělé zemědělství, řemesla a obchod Etruskové měli vyspělé zemědělství, řemesla a obchod r. 474 př.n.l. – porážka od Řeku, r.265 dobyli Etrurii Římané r. 474 př.n.l. – porážka od Řeku, r.265 dobyli Etrurii Římané

4

5 Založení Říma, etruští králové r. 753 př.n.l. – spojením několika vesnic byl založen Řím r. 753 př.n.l. – spojením několika vesnic byl založen Řím území ovládali Etruskové, vybudovali klenutou stoku Cloaca maxima a chrám na Kapitolu zasvěcený bohům Iupiter, Iuno a Minerva území ovládali Etruskové, vybudovali klenutou stoku Cloaca maxima a chrám na Kapitolu zasvěcený bohům Iupiter, Iuno a Minerva v letech 753 – 510 př.n.l vládlo 7 králů, poslední Tarquinius byl etruského původu v letech 753 – 510 př.n.l vládlo 7 králů, poslední Tarquinius byl etruského původu Servius Tullius – tvůrce význ. reforem, rozdělil obyvatelstvo podle majetku do 4 tříd Servius Tullius – tvůrce význ. reforem, rozdělil obyvatelstvo podle majetku do 4 tříd pol. 5. stol.př.n.l. – vznik republiky pol. 5. stol.př.n.l. – vznik republiky

6

7

8

9 Římská republika politický život byl v rukou patricijů – zastávali významné úřady a funkce politický život byl v rukou patricijů – zastávali významné úřady a funkce plebejové – na řízení Říma se nemohli příliš podílet plebejové – na řízení Říma se nemohli příliš podílet tribun lidu – úředník, právo „veto“ (Zakazuji!) tribun lidu – úředník, právo „veto“ (Zakazuji!) sněm, senát (nejdůležitější orgán) sněm, senát (nejdůležitější orgán) v čele římského státu stáli 2 konzulové (voleni na 2 roky), cenzoři v čele římského státu stáli 2 konzulové (voleni na 2 roky), cenzoři v případě nebezpečí stál v čele státu diktátor v případě nebezpečí stál v čele státu diktátor práva a povinnosti občanů práva a povinnosti občanů

10 Punské války 264 – 146 př.n.l. název dostaly podle Kartáginců - Punů název dostaly podle Kartáginců - Punů příčina rozpoutání války: boj o Sicílii příčina rozpoutání války: boj o Sicílii první punská válka - Římané porazili Kartágince poblíž Sicílie první punská válka - Římané porazili Kartágince poblíž Sicílie druhá punská válka - boj o ovládnutí Hispánie, Kartáginci byli poraženi druhá punská válka - boj o ovládnutí Hispánie, Kartáginci byli poraženi třetí p. válka - Kartágo zapáleno vypleněno třetí p. válka - Kartágo zapáleno vypleněno r. 168 př.n.l. – tři makedonské války, skončily vítězstvím Římanů, stávají se vládci Středomoří r. 168 př.n.l. – tři makedonské války, skončily vítězstvím Římanů, stávají se vládci Středomoří

11 Krize římské republiky Řím se stal mocnou říší, vznikaly latifundie (statky), bezzemci se stávali chudinou, klesala cena otroků Řím se stal mocnou říší, vznikaly latifundie (statky), bezzemci se stávali chudinou, klesala cena otroků důsledek: otrocká povstání – např. v letech 73 – 71 př.n.l. Spartakovo povstání důsledek: otrocká povstání – např. v letech 73 – 71 př.n.l. Spartakovo povstání status diktátora – prvním na neomezenou dobu byl konzul Sulla status diktátora – prvním na neomezenou dobu byl konzul Sulla první triumvirát: Crassus, Pompeius a Caesar – skuteční vládci Říma první triumvirát: Crassus, Pompeius a Caesar – skuteční vládci Říma

12

13 Druhý triumvirát druhý triumvirát – konzul Marcus Antonius, Marcus Lepidus a Octavianus – převzetí moci měli schválené zákonem, pronásledovali své odpůrce druhý triumvirát – konzul Marcus Antonius, Marcus Lepidus a Octavianus – převzetí moci měli schválené zákonem, pronásledovali své odpůrce r. 31 př.n.l. – námořní bitva u Aktia – bitva mezi Markem Antoniem a Octavianem, který se stal vládcem Říma r. 31 př.n.l. – námořní bitva u Aktia – bitva mezi Markem Antoniem a Octavianem, který se stal vládcem Říma skončila éra římské republiky skončila éra římské republiky

14 Principát způsob vlády v době raného císařství, veškerou moc měl v rukou princeps (první) způsob vlády v době raného císařství, veškerou moc měl v rukou princeps (první) 1. stol. př.n.l. – Octavianus získává titul Augustus (vznešený) 1. stol. př.n.l. – Octavianus získává titul Augustus (vznešený) vznik provincií v Germánii vznik provincií v Germánii vznik soustavy vojenských táborů, pevností zvané Limes Romanus vznik soustavy vojenských táborů, pevností zvané Limes Romanus důvod: snaha zabezpečit římské hranice důvod: snaha zabezpečit římské hranice kolonát - nový způsob hospodaření s půdou kolonát - nový způsob hospodaření s půdou r. 79 př.n.l. – výbuch sopky Vesuv r. 79 př.n.l. – výbuch sopky Vesuv

15

16 Dominát a zánik impéria krize impéria – 2. stol.př.n.l. – vláda adoptivních císařů (Traianus, Hadrianus), vzkvétaly provincie krize impéria – 2. stol.př.n.l. – vláda adoptivních císařů (Traianus, Hadrianus), vzkvétaly provincie úpadek zemědělství, převládala naturální směna úpadek zemědělství, převládala naturální směna další problém: udržování nákladného úřednického aparátu a vojska další problém: udržování nákladného úřednického aparátu a vojska střídání panovníků, tzv. vojenských císařů střídání panovníků, tzv. vojenských císařů vláda Diokletiana – získal titul princeps dominus – pán vláda Diokletiana – získal titul princeps dominus – pán r. 395 – rozdělení římské říše na západořímskou a východořímskou r. 395 – rozdělení římské říše na západořímskou a východořímskou r. 476 – zánik záp. říše, konec starověku r. 476 – zánik záp. říše, konec starověku

17 Výtvarné umění starověkého Říma architektura – inspirace řeckými vzory i Etrusky architektura – inspirace řeckými vzory i Etrusky obliba iónských a korintských sloupů obliba iónských a korintských sloupů nejznámnější stavba – Panteon (chrám všech bohů) nejznámnější stavba – Panteon (chrám všech bohů) Římané stavěli divadla, amfiteátry (např. Colosseum v Římě), triumfální oblouky (Constantinův oblouk v Římě) Římané stavěli divadla, amfiteátry (např. Colosseum v Římě), triumfální oblouky (Constantinův oblouk v Římě) veřejné lázně, vodovody, silnice, činžovní domy veřejné lázně, vodovody, silnice, činžovní domy

18

19

20 Sochařství návaznost na řecké sochařství, kopie návaznost na řecké sochařství, kopie Římané vynikali v portrétu – smysl pro realistické zachycení Římané vynikali v portrétu – smysl pro realistické zachycení historický reliéf – součást triumfálních oblouků nebo sloupů (výjevy z voj. tažení, myt. náměty) historický reliéf – součást triumfálních oblouků nebo sloupů (výjevy z voj. tažení, myt. náměty) nejznámnější památky – Traiánův sloup v Římě a Ara Pacis (oltář míru) a další. nejznámnější památky – Traiánův sloup v Římě a Ara Pacis (oltář míru) a další.

21

22

23 Malířství nástěnné malby, náměty: zápasy, výjevy z mytologie nástěnné malby, náměty: zápasy, výjevy z mytologie výzdoba stěn domů – figurální kompozice, mytologie, odlišná kvalita výzdoba stěn domů – figurální kompozice, mytologie, odlišná kvalita mozaiky a fresky (domy v Pompejích) mozaiky a fresky (domy v Pompejích) portrét – snaha zachytit osobnost a charakter člověka portrét – snaha zachytit osobnost a charakter člověka

24

25 Náboženství Římané uctívali přírodní jevy, přírodniny Římané uctívali přírodní jevy, přírodniny později užívali stejná božstva jako Řekové (Jupiter, Minerva, Mars, Venuše, Apollo a další) později užívali stejná božstva jako Řekové (Jupiter, Minerva, Mars, Venuše, Apollo a další) Římané přijímali božstva podrobených národů Římané přijímali božstva podrobených národů počátky křesťanství – 30. léta 1. stol. počátky křesťanství – 30. léta 1. stol. zákl. myšlenka: láska k bližnímu, všeodpouštějící láska zákl. myšlenka: láska k bližnímu, všeodpouštějící láska pronásledování křesťanů – 3. stol. n.l. pronásledování křesťanů – 3. stol. n.l.

26

27


Stáhnout ppt "STAROVĚK III. Dějiny a umění starověkého Říma A3V 18.11. 2010 Mgr. Jitka Nováková."

Podobné prezentace


Reklamy Google