Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ M. Krejčí D. Sýba. Po 2.světové válce bylo Československo, osvobozené Rudou armádou, považováno za zájmovou sféru Sovětského svazu.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ M. Krejčí D. Sýba. Po 2.světové válce bylo Československo, osvobozené Rudou armádou, považováno za zájmovou sféru Sovětského svazu."— Transkript prezentace:

1 PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ M. Krejčí D. Sýba

2 Po 2.světové válce bylo Československo, osvobozené Rudou armádou, považováno za zájmovou sféru Sovětského svazu. USA a Velká Británie se nevměšovaly do jeho politiky. V poválečné vládě komunisté obsadili většinu klíčových míst, protože lidé volili po vyčerpávající válce jistotu. KSČ odsouvala Němce z pohraničí a slibovala, že majetek připadne nejchudší české vrstvě.

3 KSČ se stále neohleduplněji dostávala k moci a před volbami roku 1948 Klement Gottwald otevřeně prohlásil, že pokud nezvítězí, vytáhne do boje. Jelikož Stalin potřeboval tzv. „nárazníkové pásmo“ při výbojích na západ, české komunisty podporoval a 25. února 1948 došlo ke státnímu převratu.

4 Mnoho ministrů bylo nuceno podat demisi, následovalo vyhlášení nové ústavy a volby. Jelikož se na volební kandidátce nacházeli pouze komunističtí poslanci, KSČ jednoznačně vyhrála. Tehdy mnoho rodin opustilo Československo, jiní si bláhově mysleli, že se vše zlepší a ti nejodvážnější se postavili na odpor.

5 Hned v létě 1948 se v Paříži založila Rada svobodného Československa, která podporovala emigranty a posílala zpět odbojové skupiny provádějící zpravodajskou činnost proti KSČ. Ve jménu osvobození Československého národa se formovali emigranti, zejména bývalí vojáci. Po boku jim stály domácí odbojové skupiny, například Hory Hostýnské.

6 Hory Hostýnské Skupina vznikla z občasných setkání obyčejných lidí z Hostýnského okolí, kteří nesouhlasili s politickým vývojem. Scházeli se ve večerních hodinách a snažili se vytvořit účinný odboj. J.ČubaV.Rajnoch

7 Cíle skupiny : Připravit dostatek lidí,kteří by zasáhli do bojů proti komunistické moci Opatřovat zbraně a střelivo Pomáhat lidem ukrývajících se před zatčením Burcovat lidi proti komunistické rozpínavosti Tisknout a šířit letáky s protikomunistickou tématikou

8 Činit opatření vůči novým vesnickým mocipánům, kteří krutě vyžadovali plnění předpisů Navázat spojení s jinými skupinami Zhotovit vysílačku pro spojení se Západem Burcovat lid proti snahám KSČ o podmanění vesnice Trestat udavače a pomocníky StB Seznamovat lid regionu se zprávami Hlasu Ameriky

9 Hory hostýnské se staly ve svém kraji nejlépe organizovanou skupinou. Prvními akcemi bylo zastrašení těch, kteří utlačovali prostý lid. Jak se vyjádřil J.G. Masaryk : „Je mi opravdu špatně, když vidím chlapa, který byl poctivým dělníkem, a teď je z něho opice ve fraku a dělá všechny ty špatné věci, které ještě včera právem nenáviděl.“

10 Mezi takové „opice“ patřil například Fojtíček z Rajnochovic a Jindřich Grygar z Rusavy. Po návštěvě mužů z Hor Hostýnských si rychle uvědomili, že jejich chování nebude tolerováno. Jelikož Státní Bezpečnost projevila o tyto události zájem, musela se skupina na pár týdnů zdánlivě stáhnout. Ve své činnosti však pokračovala – tiskla letáky a sháněla potraviny, střelivo, šatstvo a rozmnožovací techniku.

11 Dobová mapa s označením území, kde operovala skupina Hory Hostýnské

12 Zemljanka partyzánské podskupiny Míša

13 Pod Hory Hostýnské se v létě 1949 přidává mladší skupina Troják, které se podařilo navázat spojení se slovenským Žingorovým seskupením. Velitel Žingor je brzy zajat a odsouzen k smrti. Hory Hostýnské se tedy snaží o kontakt se Světlanou. Dochází však k nečekané události – vlně zatýkání členů odbojové skupiny.

14 Na jaře 1949 schovávala skupina mladé muže, kteří byli hledáni pro rozšiřování letáků na Přerovsku. Při překročení hranic do Rakouska byl chycen nezletilý Ludvík Špunar, který po krutých výsleších promluvil. Tehdy StB vyťala odboji pořádný políček – většina Trojáku a Hor Hostýnských byla zatčena. Krutou daň platila i Pospíšilova odbojová skupina, založená statečným sochařem.

15 Odboj se opět zformoval, v čele s mladým Vlastimilem Janečkou, který dezertoval od vojenské kontrarozvědky. V dalších dnech došlo k zatčení faráře, který kázal v souladu se svou vírou a zorganizoval zakázané procesí na svatý Hostýn. Byl udán varhaníkem Otčenáškem a občanem Valičkou. Za nimi se vydali muži z Hor Hostýnských, předstírajíce, že jsou z StB.

16 Při rozhovoru s udavači vyšlo najevo, že kvůli nim skončilo mnoho členů odboje ve spárech Státní Bezpečnosti. Údajní policisté jim řekli, co si o jejich udavačství myslí. Překvapený Valička vytáhl pistoli a tak musel být zneškodněn. Smrt tohoto muže rozpoutala peklo – StB vyhlásila konečné zúčtování. Členové odboje se ukrývají kde se dá, přesto je mnoho z nich opět zatčeno.

17

18 Úryvek ze strany č.11 z Trestního oznámení na Josefa Čubu a jeho společníky.

19 V zimě 1950 se skupina rozhodla emigrovat. Jejich záměry však překazil jistý Špička, který svým udáním zavinil smrt většiny z nich. Pospíšilova odbojová skupina byla doslova rozmetena a z Hor Hostýnských zbylo jen pár členů. Přeživší byli chyceni a uvězněni.

20 Při konečném zúčtování byli Zikmund Bakala, Josef Čuba, Miloslav Pospíšil a Vladimír Rajnoch odsouzeni k trestu smrti, Metoděj Čech a Ladislav Pala k doživotnímu vězení. Dalších 16 členů Hor Hostýnských bylo odsouzeno k celkovému trestu ve výši 240 let ve vězení.

21 Světlana Nejrozšířenější odbojová skupina na území ČSR byla založena bývalým partyzánským velitelem Josefem Vávrou-Staříkem. Jádro tvořili partyzáni z Valašska. Vávra Lenhard Slabík

22 Josef Vávra-Stařík se zapojil již do protinacistického odboje. Po válce pracoval jako jeden z vedoucích sdružení bývalých partizánů a v čele obchodní a podnikatelské organizace bývalých odbojářů Partkol. Partkol organizoval pomoc nejvíce postiženým rodinám v okolí i politickým věznům z fašistických koncentračních táborů.

23 V čele Partkolu se Vávra zasloužil zejména o znovuvybudování osady Ploština, zlikvidované nacisty. Právě kvůli této činnosti se Vávra dostal do sporu s komunistickými hodnostáři a naštěstí včas odchází do exilu (Francie). Dalším vedením pověřuje Rudolfa Lenharda.

24 Vávra posílal ze zahraničí dopisy. V září 1948 Lenharda a své věrné vyzval, aby založili ilegální organizaci pojmenovanou po své dceři, Světlaně. Úkolem organizace byla tvorba jednotlivých odbojových skupin, jejichž činnost spočívala především ve sběru špionážních informací, výrobě a šíření ilegálních materiálů, získávání zbraní anebo pomoc lidem při útěku ze země.

25 V následujících týdnech se vytvořilo mnoho odnoží Světlany, například Jarmila a Makyta. Založením Makyty na Valašsku začal odpor místního obyvatelstva. První akcí byl tisk a rozšiřování letáků, určených bývalým odbojářům z 2. světové války.

26 Protikomunistický leták Světlany

27 Velké neštěstí následovalo zachycení jednoho z poslů Vávry, jenž prozradil svou skupinu. Následovalo hromadné zatýkání, při kterém přišel o život Alois Pohůnek. Za jeho vdovou přišel agent StB s falešným dopisem od Vávry. V něm stál „Vávrův“ plán o Lenhardově odchodu do exilu. Lenhard se rozhodl jej využít a v Brně byl zatčen.

28 Rudolf Lenhard po zatčení StB

29 Vdova Pohůnková vydala falešnému odbojáři i seznam jmen. Dalšími zatčenými byli: František ManaJosef Matůš

30 U bratří Daňků se schovávali členové Světlany. Bohužel i oni byli zatčeni. Antonín DaněkKarel Daněk

31 Z vedení Svělany se již skrýval jen Antonín Jánošík. Na schůzku, kam ho lákal dopis ze štábu Světlany, ve skutečnosti falzum podstrčené Státní bezpečností, přišel pozdě, takže auto, které ho mělo „odvézt do bezpečí“, bylo již pryč. Konec nastal až po další provokaci 5. dubna Zaskočenému Janošíkovi tehdy nepomohlo ani to, že byl vyzbrojen třemi ručními granáty, pistolí a samopalem.

32 Zoufale zápasícímu partyzánovi jen s vynaložením všech sil zabránili v použití granátu. Neméně statečně se choval i během následujících krutých výslechů a dlouhého věznění.

33 V létě 1949 bylo pro členství nebo spolupráci se Světlanou zatčeno přes 300 mužů a žen. Celkem 283 osob bylo odsouzeno k vysokým trestům a 13 ke smrti oběšením. Žádná jiná odbojová skupina nebyla tak početná a vyzbrojená jako Světlana, jíž bude vždy náležet čestné místo v historii protikomunistického odboje v našich zemích.

34 Černý lev 777 Skupinu založili na přelomu let 1948–1949 Jiří Řezáč a Jaroslav Sirotek, oba z katolických rolnických rodin. O málo později se k nim přidal i Bohumil Šíma. Jiří ŘezáčIgor Sirotek

35 Začali shromažďovat zbraně a pustili se do drobných sabotáží: na jaře roku 1949 například přerušili elektrické vedení v Nechvalicích před schůzí, na níž se mělo zakládat zemědělské družstvo – a také se pokusili zastrašit střelbou do vzduchu místního partajního funkcionáře. Také do oken okresního sekretariátu (KSČ) v Sedlčanech vhodili 2 granáty. Sekretariát byl úplně zdemolován, nikdo nepřišel k úrazu. Ačkoli po atentátnících Státní bezpečnost usilovně pátrala, nezjistila nic.

36 Černý lev 777 tedy přikročil k dalšímu bombovému útoku: 14. května 1950 na sekretariát KSČ v Milevsku. Výbuch byl velmi silný, zničil část přízemí a smrtelně zranil příslušníka SNB, který sekretariát hlídal. Akce způsobila všeobecný poprask a mezi funkcionáři KSČ v kraji se začal šířit strach. Po tomto útoku Černý lev utlumil svou činnost. Sirotek spolu se Šímou psali na silnice protikomunistická hesla a skupina se snažila navázat kontakt se zahraničím.

37 Většina odbojových skupin byla během jediného roku odhalena, ale Řezáčův Černý lev 777 vydržel celých šest let, než byli jeho členové pozatýkáni Státní bezpečností. Konec skupiny nastal, jakmile jeho členové začali hledat spojení s jinými odbojovými organizacemi v Československu a spojení do zahraničí. Tři hlavní představitelé Černého lva 777 byli odsouzeni k trestu smrti a další 4 spolupracovníci k vysokým trestům ve vězení.

38 Náčrt situace při zatýkání a protokol výpovědi J.Hrocha

39 Zničený sekretariát v Milevsku, vpravo nahoře Jiří Řezáč, dole Bohumil Šíma a Igor Sirotek.

40 JUDr. Jaroslav Borkovec Narodil se v Jaroměři. Vystudoval právo na Karlově univerzitě a za Stranu národně demokratickou byl zvolen pražským radním. Aktivně se zapojil do protinacistického odboje šířením ilegálních tiskovin. Byl chycen a strávil 3 roky ve vězení. Po válce se nikde politicky neangažoval, byl jen členem Svazu bojovníků za svobodu.

41 Do hledáčku StB se poprvé dostal v prosinci 1948, kdy ho za údajné reakční výroky a intervenci na ministerstvu vnitra zatkli a vyslýchali, nicméně soudní řízení proti němu bylo zastaveno a jeho po dvou měsících propustili. Přišlo však další zatčení a Borkovec byl obviněn z protistátní činnosti směřující k provedení státního převratu. Dodnes není zcela jasné, jak významná byla jeho odbojová činnost a zda nešlo o provokaci. Komunističtí vyšetřovatelé mu v každém případě přisoudili roli vrchního ideologa a organizátora puče.

42 Vazební fotografie Jaroslava Borkovce

43 Prosba o prezidentskou milost

44 Po hlavním přelíčení, které se konalo ve dnech 25.– , vynesl smíšený senát Státního soudu v Praze pro Jaroslava Borkovce trest smrti. Další tři tresty smrti za přípravu „květnového puče“ byly vyneseny v podobně vykonstruovaném procesu. Po zamítnutí odvolání a neudělení milosti byl JUDr. Jaroslav Borkovec dne 5. listopadu 1949 v Praze na Pankráci popraven.

45 Zpráva ministerstva spravedlnosti Státnímu soudu o neudělení milosti

46 Bratři Mašínové Skupinu založili bratři Josef a Ctirad Mašínové. Za cíl si vytyčili šířit protikomunistické letáky, shromažďovat zbraně a provádět hospodářské sabotáže.

47 Bratři Ctirad a Josef Mašínové jsou synové slavného Josefa Mašína, legionáře a jednoho ze Tří králů, popraveného gestapem za odboj proti nacistickému režimu. Založili malou skupinu 6 až 10 spolupracovníků, přičemž jen oni dva byli zasvěceni do všech plánů a akcí. Z nejrůznějších zdrojů získávali zbraně a výbušniny, které sami sestrojovali.

48 Chlumec nad Cidlinou PLÁN: nechat se taxíkem zavést na místo, omámit taxikáře, vylákat příslušníka SNB ze stanice, udeřit jej železnou tyčí a tím zneškodnit (konkrétní postup nebyl přesně stanoven, mělo se postupovat dle situace na místě) PRŮBĚH: Poté, co příslušník SNB Oldřich Kašík vyšel ven, otočil se zády (zřejmě si chtěl zajít pro pistoli). Ctirad jej udeřil železnou tyčí. Omráčený policista vytahoval pistoli. Josef ho okamžitě zastřelil. Bratři se báli, že výstřel mohl způsobit rozruch na stanici a raději odjeli.

49 Čelákovice PLÁN: Přivolat sanitku k fingované nehodě a zmocnit se jí, řidiče a zdravotníka omámit, sanitkou se dopravit k policejní stanici v Čelákovicích, vylákat příslušníka SNB, omámit ho a svázat, sebrat mu klíče a zmocnit se zbraní. PRŮBĚH: Policista Jaroslav Honzátko byl evidentně velmi zkušený a celou dobu si bratry Mašíny pozorně prohlížel, bylo tedy rozhodnuto, že musí zemřít, aby nemohl vypovídat a podat popis pachatelů, které si určitě velmi dobře zapamatoval. Ctirad ho podřezal.

50 První pokus o útěk V říjnu 1951 byli v předvečer prvního plánovaného útěku oba bratři a jejich strýc Ctibor Novák zatčeni. Josef Mašín strávil několik týdnů ve vazbě, ale nakonec jej i se strýcem pro nedostatek důkazů propustili. Ctirad Mašín byl však v srpnu 1952 odsouzen k trestu odnětí svobody na dva a půl roku pro trestný čin napomáhání k opuštění republiky a nedovoleného ozbrojování. Svůj trest si odpykával na Jáchymovsku. Kvůli získání úplatků na propuštění Ctirada došlo k následující akci:

51 Silnice mezi Čáslaví a Hedvíkovem PLÁN: Zastavit vůz převážející výplaty do kovozávodu v oděvu lidových milicí, předstírat vyšetřování, vylákat posádku z auta, omámit a svázat. PRŮBĚH: Václav Švéda a Josef Mašín zastavili auto. Jelikož v něm neplánovaně cestovala kuchařka, Josef nastoupil do auta a jel k blízkému lesíku. Pokladník se pokusil zezadu zaútočit. Josef prudce zastavil a zbraň mu vypadla z kapsy. Pokladník vystoupil s vlastní pistolí na opačné straně vozu, Josef po něm skočil, zkroutil mu ruku za záda a dvakrát vystřelil.

52 Požár na Jižní Moravě Jednou z akcí, která je bratrům vyčítána, bylo založení požáru jedenácti stohů na Jižní Moravě. Účelem akce bylo narušit socialistické hospodářství. Bratři Mašínové chtěli utéct na kolech, ale Ctirad měl problém s řetězem a musel zastavit. Ihned jej zastavili dva muži, kteří chtěli legitimaci. Vytáhl pistoli a postřelil velitele hasičů, policista utekl. Velitel hasičů má dodnes následky, vidí jenom na jedno oko.

53 Útěk z Československa Pět týdnů po událostech na Jižní Moravě se skupina rozhodla utéct z Československa. Na území NDR byli odhaleni a poté pronásledováni muži. Byli zastřeleni 4 lidé: (2 komisaři H. Grumini a M. Lehman, policisté H. Hoffmann a H. Sunckel). Václav Švéda a Zbyněk Janata byli v sovětské zóně NDR dopadeni a popraveni. Bratři Mašínové spolu s Milanem Paumerem,který byl těžce postřelen do břicha, se úspěšně dostali do západního Berlína a poté do Ameriky, kde vstoupili do armády.

54 Václav Švéda, rozsudek smrti

55 Zbyněk Janata, úmrtní list

56 Milan Paumer († )

57 Zdroje: Petr Radosta – Protikomunistický odboj Jaroslav Pospíšil – Hyeny v akci


Stáhnout ppt "PROTIKOMUNISTICKÝ ODBOJ M. Krejčí D. Sýba. Po 2.světové válce bylo Československo, osvobozené Rudou armádou, považováno za zájmovou sféru Sovětského svazu."

Podobné prezentace


Reklamy Google