Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů."— Transkript prezentace:

1 Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů

2 Rostlinná produkce -gencentra místa, odkud se šířilo pěstování kulturních plodin: 1. Čína, Nepál – proso, čtyřřadý ječmen, sója, batáty, bambus, mandarinka, morušovník, čínské zelí 2. Indie: – rýže, čirok, cizrna, kokosovník, bavlník, citrusy, jutovník, pepřovník, cukrová třtina, zázvor, palma ságová Přední Asie: – pšenice, žito, oves, ječmen, žito, čočka, hrách, len, sezam, hořčice, mák, jabloň, hrušeň, třešeň, mandloň, pistácie, salát, petržel, mrkev, fíkovník

3 Rostlinná produkce -gencentra Středomořské: – pšenice, oves, ječmen, čočka, hrách, jetel, hořčice, řepka, brukev, petržel, tuřín, česnek, kmín, anýz, chmel Habešské (oblast Etiopie) – pšenice tvrdá, ječmen, čirok, čočka, hrách setý, bob obecný, hrachor setý, len setý, sezam, řeřicha setá, koriandr, kávovník arabský Jihoamerické a středoamerické: – kukuřice, fazol obecný, paprika roční, paprika křovitá, agáve, sisal, rajče, kakaovník, brambor, tykev, kokainovník, tabák virginský

4 Rostlinná produkce OBILOVINY pšenice – nejrozšířenější, náročná na půdy a teplo – nejvíce: Čína, USA, Francie, Rusko rýže – subtropický a tropický pás, 2-3 sklizně za rok, umělé zavlažování, terasová pole – nejvíce: Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Japonsko, Egypt ječmen – mírný pás, sev. polokoule – nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Kanada, USA, Ukrajina kukuřice – na zrno nebo krmná – nejvíce USA, Čína, Mexiko, Francie žito, oves – menší plochy než ostatní obil., Německo, Polsko SVĚTOVÉ OBILNICE – USA, jih Kanady, JV Asie, východ Austrálie, Rusko, Francie, Argentina

5 Rostlinná produkce HLÍZNATÉ PLODINY brambory – výživa, krmivo, průmysl (škrob, lihoviny) – nejvíce: Rusko, Polsko, Bělorusko, USA, Čína batáty, maniok, jamy, taro – jedlé hlízy pěstované – v tropech (Afrika, Asie)

6 Rostlinná produkce OLEJNINY sója – významná pro velký obsah bílkovin, tuků, min. látkek, – náročná na pěstování, převážně v mírném pásu – nejvíce: USA, Čína, Brazílie slunečnice – teplý mírný, subtropický pás, JV Evropa – nejvíce: USA, Čína, Argentina řepka olejka – mírný pás, nenáročná, – jedlý i technický olej – nejvíce: Evropa olivy – nejkvalitnější olejnina, Mediterán – nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Tunisko, Maroko, Turecko

7 Rostlinná produkce TECHNICKÉ PLODINY cukrová řepa – mírný pás, Evropa – nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Čína, USA cukrová třtina – tropy, náročná na teplo, vláhu a sluneční svit – nejvíce: Kuba, Brazílie, Indie, jih USA bavlník – subtropy (spíše suché) – nejvíce: jih USA, Kazachstán, Čína, Indie, Egypt, Súdán len – mírný pás, Východní Evropa kaučukovník – trop. lesy – nejvíce: Malajsie, Thajsko, Indonésie, Kongo, Brazílie tabák – subtropy, teplý mírný pás – nejvíce: Turecko, Kuba, Bulharsko, Indie, USA, Čína

8 Rostlinná produkce POCHUTINY - NÁPOJE kakaovník – tropy – nejvíce: Brazílie, Indonésie, Ghana, Nigérie, Malajsie kávovník – tropy, pochází z Etiopie – nejvíce: Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indonésie čajovník – hlavně asijské monzunové subtropy – nejvíce: Indie, Čína, Srí Lanka, Turecko, Japonsko, Írán vinná réva – teplý mírný pás, 90% na nápoj, 10% ovoce – nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Francie, USA, Chile, Austrálie, JAR chmel – mírný pás, 70% Evropa – nejvíce: Německo, UK, ČR, Belgie, USA

9 Rostlinná produkce POCHUTINY - KOŘENÍ slouží k ochucení pokrmů tradičních regionálních kuchyní tropické – pepř, vanilka, skořice, hřebíček, chilli, curry mírný pás – kmín, křen, kopr, fenykl, majoránka, oregáno

10 Lesnictví a zpracování dřeva Světová produkce je v současnosti cca 3,3 mld. m 3 ročně na 33 % objemu světové produkce se podílí Asie Největším producenti surového dříví v r. 2001: USA (481 mil. m 3 ), Indie (296 mil. m 3 ),Čína (285 mil. m 3 ), Brazílie (236 mil. m 3 ), Kanada (177 mil. m 3 ), Rusko (162 mil. m 3 ) a Indonésie (119 mil. m 3 ) Podle údajů FAO se roční světová produkce dříví v průběhu 20. století zvýšila na více než trojnásobek -z 1030 mil. m 3 v roce 1925 na 3328 mil. m 3 v roce 2001

11 Lesnictví a zpracování dřeva těžba dřeva v tropických deštných lesích deforestace = odlesňování rozsáhlých oblastí ničení ŽP rostlin i živočichů – Amazonie, Konžská pánev, Borneo, Sumatra lesy mírného pásu částečně lze obnovovat sev. Amerika, Evropa, Rusko produkce dřeva: – topivo (Afrika) – výroba nábytku, stavební materiál, papír

12 Živočišná produkce CHOV HOVĚZÍHO DOBYTKA (SKOTU) svět asi 1,3 mld. kusů nejvíce Indie – 196 mil. kusů, bez konzumace, pro hinduisty je kráva posvátné zvíře – dále Brazílie, Čína, USA, Argentina, Rusko, Austrálie v Africe má skot význam jako majetek Vývoz masa a kůže – Latinská Amerika (llanos, pampy) Vývoz mléka USA, Evropa (pastviny)

13 Živočišná produkce CHOV PRASAT svět 880 mil. kusů chov pro maso, sádlo, kůži nejvíce: Čína (400 mil.), USA (60 mil.), Brazílie (30 mil.), Rusko (28 mil.) chov ovlivněn náboženstvím - muslimové a židé nejedí vepřové maso

14 Živočišná produkce CHOV OVCÍ svět: 1 mld. kusů chov pro vlnu, maso, mléko nejvíce – Austrálie (133 mil.) – Čína (111 mil.) – Nový Zéland (50 mil.) – Írán (45 mi.) zvláštnost v Íránu: – černé ovce - perzián (kožešina čerstvě narozených jehňat) produkce vlny – Austrálie, Nový Zéland, Čína, Rusko, Kazachstán, Argentina

15 Živočišná produkce CHOV DRŮBEŽE zejména v příměstském zemědělství slepice, krůty, husy, kachny nejvíce: Čína, JV Asie, Evropa na maso: tzv. brojleři = šestitýdenní kuřata na vejce: nosná plemena, klecový chov

16 Živočišná produkce RYBOLOV mořský i sladkovodní lov: – kytovci - velryba jižní a grónská, žraloci, tuňáci, sledi, sardinky, makrely, tresky, mořští bezobratlí (krabi, krevety, mlži) největší světová loviště se nacházejí v polárních oblastech oceánů – Severní Atlantik, Severní Pacifik, Humboldtův proud apod. největší výlovci: – Japonsko, Peru, Island, Norsko, Irsko, Kanada, Grónsko

17 Problém výživy obyvatelstva světa Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady; V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 % Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů; Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 % svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes 10 %; Člověk potřebuje k zdravému životu 2 350 kalorií za den. V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva

18 Člověk potřebuje k zdravému životu 2 350 kalorií za den. V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě; Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou, protože jejich matky trpí podvýživou; Hladovým dětem je možné poskytnout celodenní jídlo ve škole pouze za přibližně 19 amerických centů (4,50 Kč); V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než v Evropě z důvodu podvýživy; Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest milionů dětí mladších pěti let. http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=18 14 http://www.osn.cz/zpravodajstvi/zpravy/zprava.php?id=18 14

19 Světová těžba nerostných surovin Zjisti, kde jsou největší ložiska nerostných suroviny, které jsou těženy!

20


Stáhnout ppt "Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů."

Podobné prezentace


Reklamy Google