Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů."— Transkript prezentace:

1 Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů

2 Rostlinná produkce -gencentra místa, odkud se šířilo pěstování kulturních plodin: 1. Čína, Nepál – proso, čtyřřadý ječmen, sója, batáty, bambus, mandarinka, morušovník, čínské zelí 2. Indie: – rýže, čirok, cizrna, kokosovník, bavlník, citrusy, jutovník, pepřovník, cukrová třtina, zázvor, palma ságová Přední Asie: – pšenice, žito, oves, ječmen, žito, čočka, hrách, len, sezam, hořčice, mák, jabloň, hrušeň, třešeň, mandloň, pistácie, salát, petržel, mrkev, fíkovník

3 Rostlinná produkce -gencentra Středomořské: – pšenice, oves, ječmen, čočka, hrách, jetel, hořčice, řepka, brukev, petržel, tuřín, česnek, kmín, anýz, chmel Habešské (oblast Etiopie) – pšenice tvrdá, ječmen, čirok, čočka, hrách setý, bob obecný, hrachor setý, len setý, sezam, řeřicha setá, koriandr, kávovník arabský Jihoamerické a středoamerické: – kukuřice, fazol obecný, paprika roční, paprika křovitá, agáve, sisal, rajče, kakaovník, brambor, tykev, kokainovník, tabák virginský

4 Rostlinná produkce OBILOVINY pšenice – nejrozšířenější, náročná na půdy a teplo – nejvíce: Čína, USA, Francie, Rusko rýže – subtropický a tropický pás, 2-3 sklizně za rok, umělé zavlažování, terasová pole – nejvíce: Čína, Indie, Indonésie, Bangladéš, Japonsko, Egypt ječmen – mírný pás, sev. polokoule – nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Kanada, USA, Ukrajina kukuřice – na zrno nebo krmná – nejvíce USA, Čína, Mexiko, Francie žito, oves – menší plochy než ostatní obil., Německo, Polsko SVĚTOVÉ OBILNICE – USA, jih Kanady, JV Asie, východ Austrálie, Rusko, Francie, Argentina

5 Rostlinná produkce HLÍZNATÉ PLODINY brambory – výživa, krmivo, průmysl (škrob, lihoviny) – nejvíce: Rusko, Polsko, Bělorusko, USA, Čína batáty, maniok, jamy, taro – jedlé hlízy pěstované – v tropech (Afrika, Asie)

6 Rostlinná produkce OLEJNINY sója – významná pro velký obsah bílkovin, tuků, min. látkek, – náročná na pěstování, převážně v mírném pásu – nejvíce: USA, Čína, Brazílie slunečnice – teplý mírný, subtropický pás, JV Evropa – nejvíce: USA, Čína, Argentina řepka olejka – mírný pás, nenáročná, – jedlý i technický olej – nejvíce: Evropa olivy – nejkvalitnější olejnina, Mediterán – nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Tunisko, Maroko, Turecko

7 Rostlinná produkce TECHNICKÉ PLODINY cukrová řepa – mírný pás, Evropa – nejvíce: Francie, Německo, Rusko, Čína, USA cukrová třtina – tropy, náročná na teplo, vláhu a sluneční svit – nejvíce: Kuba, Brazílie, Indie, jih USA bavlník – subtropy (spíše suché) – nejvíce: jih USA, Kazachstán, Čína, Indie, Egypt, Súdán len – mírný pás, Východní Evropa kaučukovník – trop. lesy – nejvíce: Malajsie, Thajsko, Indonésie, Kongo, Brazílie tabák – subtropy, teplý mírný pás – nejvíce: Turecko, Kuba, Bulharsko, Indie, USA, Čína

8 Rostlinná produkce POCHUTINY - NÁPOJE kakaovník – tropy – nejvíce: Brazílie, Indonésie, Ghana, Nigérie, Malajsie kávovník – tropy, pochází z Etiopie – nejvíce: Brazílie, Kolumbie, Mexiko, Indonésie čajovník – hlavně asijské monzunové subtropy – nejvíce: Indie, Čína, Srí Lanka, Turecko, Japonsko, Írán vinná réva – teplý mírný pás, 90% na nápoj, 10% ovoce – nejvíce: Španělsko, Itálie, Řecko, Francie, USA, Chile, Austrálie, JAR chmel – mírný pás, 70% Evropa – nejvíce: Německo, UK, ČR, Belgie, USA

9 Rostlinná produkce POCHUTINY - KOŘENÍ slouží k ochucení pokrmů tradičních regionálních kuchyní tropické – pepř, vanilka, skořice, hřebíček, chilli, curry mírný pás – kmín, křen, kopr, fenykl, majoránka, oregáno

10 Lesnictví a zpracování dřeva Světová produkce je v současnosti cca 3,3 mld. m 3 ročně na 33 % objemu světové produkce se podílí Asie Největším producenti surového dříví v r. 2001: USA (481 mil. m 3 ), Indie (296 mil. m 3 ),Čína (285 mil. m 3 ), Brazílie (236 mil. m 3 ), Kanada (177 mil. m 3 ), Rusko (162 mil. m 3 ) a Indonésie (119 mil. m 3 ) Podle údajů FAO se roční světová produkce dříví v průběhu 20. století zvýšila na více než trojnásobek -z 1030 mil. m 3 v roce 1925 na 3328 mil. m 3 v roce 2001

11 Lesnictví a zpracování dřeva těžba dřeva v tropických deštných lesích deforestace = odlesňování rozsáhlých oblastí ničení ŽP rostlin i živočichů – Amazonie, Konžská pánev, Borneo, Sumatra lesy mírného pásu částečně lze obnovovat sev. Amerika, Evropa, Rusko produkce dřeva: – topivo (Afrika) – výroba nábytku, stavební materiál, papír

12 Živočišná produkce CHOV HOVĚZÍHO DOBYTKA (SKOTU) svět asi 1,3 mld. kusů nejvíce Indie – 196 mil. kusů, bez konzumace, pro hinduisty je kráva posvátné zvíře – dále Brazílie, Čína, USA, Argentina, Rusko, Austrálie v Africe má skot význam jako majetek Vývoz masa a kůže – Latinská Amerika (llanos, pampy) Vývoz mléka USA, Evropa (pastviny)

13 Živočišná produkce CHOV PRASAT svět 880 mil. kusů chov pro maso, sádlo, kůži nejvíce: Čína (400 mil.), USA (60 mil.), Brazílie (30 mil.), Rusko (28 mil.) chov ovlivněn náboženstvím - muslimové a židé nejedí vepřové maso

14 Živočišná produkce CHOV OVCÍ svět: 1 mld. kusů chov pro vlnu, maso, mléko nejvíce – Austrálie (133 mil.) – Čína (111 mil.) – Nový Zéland (50 mil.) – Írán (45 mi.) zvláštnost v Íránu: – černé ovce - perzián (kožešina čerstvě narozených jehňat) produkce vlny – Austrálie, Nový Zéland, Čína, Rusko, Kazachstán, Argentina

15 Živočišná produkce CHOV DRŮBEŽE zejména v příměstském zemědělství slepice, krůty, husy, kachny nejvíce: Čína, JV Asie, Evropa na maso: tzv. brojleři = šestitýdenní kuřata na vejce: nosná plemena, klecový chov

16 Živočišná produkce RYBOLOV mořský i sladkovodní lov: – kytovci - velryba jižní a grónská, žraloci, tuňáci, sledi, sardinky, makrely, tresky, mořští bezobratlí (krabi, krevety, mlži) největší světová loviště se nacházejí v polárních oblastech oceánů – Severní Atlantik, Severní Pacifik, Humboldtův proud apod. největší výlovci: – Japonsko, Peru, Island, Norsko, Irsko, Kanada, Grónsko

17 Problém výživy obyvatelstva světa Hlad a chudoba si každý den vyžádají 25 tisíc lidských životů; 852 milionů lidí trpí nedostatkem jídla to je více než celá populace Spojených států, Kanady a Evropské unie dohromady; V 90. letech 20. století se celosvětová chudoba snížila o 20 % Počet hladovějících se však zvýšil o 18 milionů; Hlad a podvýživa jsou největším zdravotním rizikem, na jejich následky umírá více lidí než na AIDS, malárii a tuberkulózu dohromady; Chudí utratí za jídlo přes 70 % svých příjmů. Průměrná americká rodina něco přes 10 %; Člověk potřebuje k zdravému životu kalorií za den. V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva

18 Člověk potřebuje k zdravému životu kalorií za den. V 54 zemích nedosahuje produkce potravin úrovně, která je nutná k nasycení obyvatelstva Každých pět vteřin zemře hlady jedno dítě; Každý rok se narodí 17 milionů dětí s podváhou, protože jejich matky trpí podvýživou; Hladovým dětem je možné poskytnout celodenní jídlo ve škole pouze za přibližně 19 amerických centů (4,50 Kč); V Africe je osmkrát vyšší dětská úmrtnost než v Evropě z důvodu podvýživy; Na následky hladu a podvýživy umírá každoročně šest milionů dětí mladších pěti let

19 Světová těžba nerostných surovin Zjisti, kde jsou největší ložiska nerostných suroviny, které jsou těženy!

20


Stáhnout ppt "Zemědělství II. nejvýznamnější světové produkce jednotlivých plodin a živočichů."

Podobné prezentace


Reklamy Google