Http://one.arch.tamu.edu/news/2012/1/9/locomotive-rails-1896/ VYNÁLEZY 19. STOLETÍ.

Prezentace na téma: "Http://one.arch.tamu.edu/news/2012/1/9/locomotive-rails-1896/ VYNÁLEZY 19. STOLETÍ."— Transkript prezentace:

1 VYNÁLEZY 19. STOLETÍ

2 Zpracovala Mgr. Jana Říhová ZŠ Brno, Kamínky 5
Kontakt:

3 STOLETÍ PÁRY Zdokonalený parní stroj skotského vynálezce Jamese Watta byl nejprve užit při odčerpávání vody v dole a k pohonu dmychadel u vysokých pecí. Vyzkoušej si, jak funguje model parního stroje, a zobraz si popis jeho jednotlivých částí:

4 MODERNIZACE TOVÁREN Koncem 18. století dochází ve Velké Británii k modernizaci bývalých manufaktur. Budují se nové továrny na textil. Původní spřádací stroje a mechanizované tkalcovské stavy na vodní pohon, které zpracovávaly tradiční vlnu a len i nově dováženou bavlnu, jsou převáděny na výkonnější parní pohon. Tento průlom ve výrobě, který s sebou přináší několikanásobné navýšení vyrobeného zboží za krátký čas, nazýváme průmyslovou revolucí. Spřádací stroj S. Cromptona z r měl až 2000 vřeten. Mechanizované tkalcovské stavy obsluhovaly převážně ženy. Podívej se, jak fungují tyto stroje: – Spinning mull – Quarry Bank Mill April 2010

5 MODERNIZACE TOVÁREN Zavádění strojové výroby do dalších průmyslových odvětví vede ke zvyšování těžby uhlí a železných rud. Budují se vysoké pece, kde se z železných rud taví kvalitnější železo, vyrábí se litiny a ocel. Využívá se koks pro svou vysokou výhřevnost a další chemické přednosti při tavení. Historická vysoká pec – Moira, Velká Británie Arkwright Masson Mills - továrna z roku 1804, Velká Británie

6 BRITÁNIE DÍLNOU SVĚTA V průběhu 1. poloviny 19. století se Velká Británie stala nejvyspělejším průmyslovým státem na světě. Měla k tomu ideální podmínky už koncem 18. stol.: ) vlastnila nejvíce kolonií (zdroj surovin a levné pracovní síly, mohla tam vyvážet hotové výrobky – odbytiště anglického zboží) ) vlastnila nejpočetnější loďstvo (levná doprava) ) měla dostatek pracovních sil – nejen v koloniích, ale i doma, kde lidé z venkova odchází do měst za prací ) dostatek finančních prostředků (levná pracovní síla + rychlejší výroba + levná doprava + odbyt výrobků = zisk) ) podnikatelé modernizují výrobu využíváním technických vynálezů. Na grafu vidíme, kolika procenty se na světové výrobě podílely některé státy světa od poloviny 18. stol. do konce 19. stol. Nárůst podílu Velké Británie je po roce 1830 velmi výrazný. Porovnej stav britských kolonií v polovině 19. století s obdobím před před 1. světovou válkou

7 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Vytěžené uhlí a rudy bylo nutné ve velkém množství převážet do hutí a železáren. Na to však nemohly postačovat doposud využívané povozy. Hledal se nový způsob přepravy zboží, a tím se stává železnice s parními lokomotivami. Mezi městy Darlington a Stockton vedla v roce první koňská železnice. V roce1825 se na ní objevují první vlaky tažené parními lokomotivami. Mezi městy Liverpool a Manchester vedla v roce 1829 železnice, po níž se rovněž pohybovaly vlaky tažené parní lokomotivou. Richard Trevithick – lokomotiva 1803 (8km/h) George Stephenson – lokomotiva „Raketa“ 1829 (16km/h) Podívej se, jak fungují tyto lokomotivy: – PENYDARREN – Rocket in Hyde Park Pt 2 Mapa zobrazuje průmyslová střediska a železniční síť v Evropě v roce 1850.

8 ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA Británie mění ráz krajiny – pokládají se kolejnice, budují se mosty a viadukty. Osobní přeprava z Liverpoolu do Manchesteru. Viadukt na trati Londýn – Edinburgh z roku 1850. Ribbleheadský viadukt v Yorkshiru měří 400 m a dosahuje výšky 32 m. Na jeho stavbě pracovalo po 7 let 6000 mužů. Dílo bylo dokončeno v roce 1876. Maidenheadský železniční most postavený v roce 1838 v Berkshire nad řekou Temží představuje nejširší a nejplošší cihlový most na světě

9 SILNIČNÍ DOPRAVA Výroba parovozů v 19. století rovněž navazuje na pokusy ze století předchozího. Už v roce 1769 se Francií „prohání“ rychlostí 4 km/h tříkolý parovůz, jehož autorem je Nicolas Joseph Cugnot [kyňo]. K zdokonalení parních automobilů přispěl i český vynálezce Josef Božek, který představil veřejnosti svůj parní vůz v roce 1815 (max. rychlost 15 km/h). Na internetových stránkách pařížského muzea Conservatoire des Arts et Métiers: si projdi ukázku „Colection → Videos → Transports → Fardier à vapeur de Nicolas Joseph Cugnot, 1770“ i animace technických vynálezů z 1. poloviny 19. století a na – „1769 Cugnot Steamer in HD“ „Fardier à vapeur“

10 SILNIČNÍ DOPRAVA Parní autobusy (omnibusy) začínají s přepravou cestujících koncem 20. let století v Londýně. Jezdily rychlostí 13 km/h. Podle tehdejších dopravnách předpisů, které chtěly zajistit bezpečnou jízdu městem, bylo podmínkou, že před vozidlem musel běžet běžec s červeným praporkem. Model z londýnského muzea – autorem R. G. Gurney (1827)

11 SILNIČNÍ DOPRAVA Pomocí parních válců se zkvalitňuje úprava silnic, budují se mosty a tunely. Se stavbou kvalitnějších silnic je spojeno jméno skotského stavitele Johna Laudona McAdama. Došel k závěru, že „vozovka musí být zdvižena nad okolní terén, musí být opatřena odvodňovacími příkopy, urovnaný podklad má být pokryt“ dvěma vrstvami drceného kamene a jednou vrstvou štěrku. Poslední dvě vrstvy se musí uválcovat. Model parního válce -1. pol. 19. stol. Realismus – Gustave Courbet – Štěrkaři

12 LODNÍ DOPRAVA V roce 1802 skotský inženýr William Symington postavil první parní člun s lopatkovým kolesem na zádi nazvaný Charlotte Dundas. Podívej se, jak fungují lopatková kolesa: – Trivapor Dampfschiff Neuchatel - Dampfmaschine inkl. Schaufelrad a na níže uvedených připoj koleso k parnímu stroji

13 LODNÍ DOPRAVA V roce 1807 se v konstruování lodí prosadil Američan Robert Fulton V Británii, kde studoval, zakoupil Wattův parní stroj pro svůj kolesový parník a po návratu do USA začal s pravidelnou paroplavbou na řece Hudson. Fultonův parník Clermont dříve zvaný „Severní řeka“ plul z New Yorku do Albany rychlostí 8 km/h proti proudu. Vzdálenost 240 km zdolal za tehdy rekordních 32 hodin. Díky českému vynálezci Josefu Resslovi byla později kolesa nahrazena lodním šroubem. Replika Fultonova parníku Clermont (1909)

14 LITERATURA Čapka F., Vykoupil L.: Dějepis – novověk, Nová škola, Brno 2009