VY_32-INOVACE_1C9 Vznik zimních olympijských her

Prezentace na téma: "VY_32-INOVACE_1C9 Vznik zimních olympijských her"— Transkript prezentace:

1 VY_32-INOVACE_1C9 Vznik zimních olympijských her
Přehled svátků zimních sportů ve 20.století

2 Svátek zimních sportů byl odstartován až na počátku 20. století
Svátek zimních sportů byl odstartován až na počátku 20. století. Předchůdcem byly tzv. „Nordické hry“, které byly pořádány severskými státy. V lednu 1924 se pod patronací MOV uskutečnil v Chamonix „Týden zimních sportů“. Soutěže byly vnímány více jako přehlídka zimních disciplín, než jako závody, ale byl to úspěšný týden. Proto na osmém olympijském kongresu v Praze (1925), byl Týden v Chamonix uznán jako první zimní olympiáda.

3 Organizace her Účastnilo se 16 zemí, celkem 294 sportovců
Československo zastupovalo 27 borců, tentokrát ještě bez medaile, ale krasobruslař Josef Slíva obsadil 4. místo, v běžeckých soubojích jsme se také neztratili. Propad byl v hokeji, kde v zápase s Kanadou naši prohráli 0:30! Soutěžilo se v 5 zimních sportech: rychlobruslení, ozdobné bruslení (dnes krasobruslení),lední hokej, lyžování – (sem patřily běhy, severská kombinace a skoky), jízda na bobech

4 Přehled následujících her, úspěšnost československých sportovců
1928 – Švýcarsko, Sv. Mořic Účast 25 zemí a 495 sportovců Hry byly konány na přelomu ledna a února, trvaly 12 dní, přibyl závod ve skeletonu Českosl. výprava měla jednu ženu a přivezla první medaili – bronz Rudolf Burget ve skoku na lyžích)

5 1932 – USA, Lake Placid Konání ZOH na americkém kontinentě přineslo pro většinu států finanční problémy – účast pouze 17 zemí Čs. výprava se šesti sportovci Nejúspěšnějším sportovcem byla žena, norská krasobruslařka Sonja Henie

6 K moci se dostali nacisté, říšský sněm se ocitl v plamenech, vládu do svých rukou uchopil Adolf Hitler. Přesto Mezinárodní olympijský výbor (MOV) přidělil v roce 1933 čtvrté zimní olympijské hry Německu, přesněji Garmisch-Partenkirchen. Když se pak Evropou začaly šířit zvěsti o hrůzném teroru a antisemitských pogromech, začali pochybovat i odpovědní pánové z MOV, jenomže říšský kancléř Hitler se zaručil, že Německo nepošlape olympijskou myšlenku diskriminací sportovců jiné rasy nebo vyznání. 1936 – Německo, Garmisch-Partenkirchen vysoká účast – 755 sportovců Nově zařazeny sjezdové disciplíny Českoslovenští sportovci bez medaile

7 Páté zimní hry – čísluje se bez přerušení
Po válce byly nově hry uspořádány ve Švýcarsku, které bylo neutrální a neprošlo tak velkou devastací jako státy sousední. 1948 Svatý Mořic Páté zimní hry – čísluje se bez přerušení Hry byly velice úspěšné – svět po dlouhé válce toužil po sportování Velká účast – 713 sportovců, (47 Čechoslováků) Velký úspěch našich hokejistů – o zlatou medaili je připravilo horší skóre - kdy ve finále remizovali s Kanadou. Pěkné výsledky krasobruslařek Jiřiny Nekolné a Áni Vrzáňové

8 1952 – Norsko, Oslo Pořádání ZOH se konečně přeneslo na sever Evropy. Sportovalo se tradičně v pěti disciplínách Pro čs. výpravu nebyly moc úspěšné, pouze hokejisté obsadili čtvrté, bodované místo 1956 – Itálie, Cortina d‘ Ampezzo Pro československou výpravu asi nejméně úspěšné

9 1960 – USA, Squaw Valley Cesta přes oceán poznamenala nízkou účast Naši sportovci díky krasobruslaři Karlovi Divínovi přivezli stříbrnou medaili 1964 – Rakousko, Innsbruck Počet sportovců poprvé překročil počtem tisícovku (1093) Disciplíny se rozšířily o dvě další

10 Důležité byly desáté ZOH pro československé sportovce – přivezli první zlatou medaili
1968 – Francie, Grenobl Jiří Raška, vítěz na středním můstku Kromě medaile hokejistů bylo vítězství nad tehdejším Sovětským Svazem – nešlo totiž o prestiž hokejovou a zahřálo srdce celého našeho národa

11 Přehled dalších olympiád
1972 – Japonsko, Sapporo Zlato z krasobruslení – Ondrej Nepela 1976 – Innsbruck 1980 – USA, Lake Placid 1984 – Sarajevo (dnes Bosna, dříve Jugoslávie) 1988 – Kanada, Calgary

12 1992 – Francie, Albertville Poslední hry, které se konaly paralelně ve stejném roce, jako hry letní MOV rozhodl, aby se příští hry konaly už za dva roky, takže vždy v pololetí her letních 1994 – Norsko, Lillehamer První hry samostatného českého státu, ale bohužel bez medaile a historicky nejhorší vystoupení 1998 – Jap., Nagano Nazývané „Hry století“ – úspěch pro naše zlaté hokejisty Úspěch též pro Kateřinu Neumanovou stříbrná a bronzová medaile v běhu na lyžích

13 Použité zdroje: Sommer, J. Dějiny sportu Vitouš, P
Použité zdroje: Sommer, J. Dějiny sportu Vitouš, P. Malá encyklopedie sportu zpravy_par

14