Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

■ Česká republika (Česko) I. ■ ● základní údaje vznik:1. 1. 1993 rozloha: 78 866 km 2 - střední velikost 113. svět; 20. Evropa počet obyvatel: 10,212 mil.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "■ Česká republika (Česko) I. ■ ● základní údaje vznik:1. 1. 1993 rozloha: 78 866 km 2 - střední velikost 113. svět; 20. Evropa počet obyvatel: 10,212 mil."— Transkript prezentace:

1 ■ Česká republika (Česko) I. ■ ● základní údaje vznik: rozloha: km 2 - střední velikost 113. svět; 20. Evropa počet obyvatel: 10,212 mil. - střední velikost 80. svět; 14. Evropa hustota zalidnění: 129,4 obyv./km 2 - vysoká

2 ● Státní symboly (7): - zakotveny v ústavě ČR (zákon číslo 3/1993 Sb.) • Velký státní znak • Malý státní znak • Státní barvy (trikolóra) • Státní vlajka • Vlajka prezidenta republiky • Státní pečeť • Státní hymna - Kde domov můj? Ostatní symboly (2): - nejsou zakotveny v ústavě: • České korunovační klenoty (Svatováclavská koruna) • lípa malolistá (srdčitá) - národní strom

3 • vnitrozemský stát ve střední Evropě - na rozhraní přírodních a společenských vlivů: 50. rovnoběžka s.š. = přechodné podnebí severního mírného pásu 15. poledník v.d. = pásmo středoevropského času (SEČ; GMT + 1 hodina) hlavní evropské rozvodí = „střecha Evropy“ - pramenná oblast (Labe, Odra) - úmoří 3 moří - odtok řek styk dvou vyšších geomorfologických jednotek západ - Česká vysočina východ - Západní Karpaty tranzitní poloha - křižovatka významných dopravních cest sever - jih (Balt - Jadran - Moravská brána) západ - východ mocenské zájmy  geografická poloha

4 • krajní body: západKrásná u Aše východBukovec severLobendava u Šluknova jihVyšší Brod (Horní Dvořiště) • sousedé (hranice):2 290 km Německo - nejdelšíPolsko Rakousko Slovensko - nejkratší - hranice patří k nejstarším a nejstabilnějším v Evropě: většinou přirozené: - pohoří (Šumava - Český les - Krušné hory - Krkonoše - Orlické hory - Jeseníky) - řeky (dolní tok Moravy)

5 ■ Česká republika (Česko) II. ■  přírodní podmínky • povrch (reliéf): na malé rozloze neobyčejně různorodý a pestrý = výsledek působení (milióny let): vrásnění - mořské zátopy - zalednění - větru - vody - tepelných změn - činností lidí ◦ středně hornatá země - převládají: střední vysočiny pahorkatiny, vrchoviny ◦ nejvýše položený bod: m - Sněžka (Krkonoše) ◦ nejníže položený bod: 115 m - výtok Labe z ČR ◦ střední nadmořská výška: 430 m

6 ▪ členění: a/ nadmořská výška (% území ČR) nížiny (do 200 m n.m.) 5 vysočiny- střední (do m n.m.)93 - vyšší (nad m n.m.) 2 do 500 m n.m m n.m.32 nad 1000 m n.m. 1 b/ výškové rozdíly (typy reliéfu) (% území ČR) roviny (do 30 m) 4 pahorkatiny (do 150 m)50 vrchoviny (do 300 m)34 hornatiny (do 600 m)11 velehory (nad 600 m) 1

7 ▪ vznik a vývoj: - rozhraní dvou velkých geomorfologických a geologic- kých celků: Mezoevropa = Česká vysočina (Český masiv - geolo- gický termín) Neoevropa = Západní Karpaty - liší se:stářím stavbou a složením hornin tvářností povrchu vývojem - hranice probíhá přibližně po spojnici: Ostrava - Přerov - Vyškov – Znojmo

8 Česká vysočina (ČV) ◦ vyplňuje větší, západní část území ◦ starší vývoj = převládají: oblé hřbety - rozsáhlé zarovnané povrchy pahorkatinný a vrchovinný reliéf široká údolí řek s mírným spádem staré horniny z období: prahor (krystalické břidlice = ruly - svory - fylity) prvohor (žula) druhohor (pískovce - vápence) třetihor (čedič) Západní Karpaty (ZK) ◦ mladší vývoj = převládají: strmé svahy, skalnaté štíty, hluboké kaňony hluboká koryta řek s větším spádem usazené horniny (pískovec, slepenec, vápenec)

9 ■ Česká republika (Česko) III. ■ ● geomorfologické členění (horopisné celky) geomorfologické jednotky: - příklad na okresu JH systém:Hercynský subsystém:Hercynská pohoří provincie:Česká vysočina subprovincie (= soustava): Česko-moravská oblast (= podsoustava):Jihočeské pánve celek:Třeboňská pánev (13)

10 • Provincie zasahující na naše území: A/Česká vysočina - subprovincie:Česká tabule Česko-moravská Krkonošsko-jesenická Krušnohorská Poberounská Šumavská B/Západní Karpaty - subprovincie:Vněkarpatské sníženiny Vnější Západní Karpaty

11 C/Západopanonská pánev - subprovincie:Vídeňská pánev - oblast:Jihomoravská pánev - celek:Dolnomoravský úval (písečné přesypy) D/Středoevropská nížina - subprovincie:Středopolské nížiny - oblast:Slezská nížina - celek:Opavská pahorkatina

12 Česká tabule = soustava plošin, plochých pahorkatin a kotlin při Labi, Ohři, Vltavě (rozsáhlý zarovnaný povrch) - nejníže polože- ná část ČV - křídová: pískovce, slepence, slínovce → skalní města, sopečné vrcholy - kvalitní podzemní voda tabule: Severočeská- CHKO: Kokořínsko (pokličky), Český ráj (Prachovské skály) sopečné: Trosky, Bezděz, Mužský Středočeskásopečný Říp (459 m) Východočeskásopečná Kunětická hora

13 ■ Česká republika (Česko) IV. ■ • ČESKO-MORAVSKÁ - rozlohou největší, převládají pahorkatiny a vrchoviny Brněnská vrchovina ◦ Drahanská vrchovina - Moravský kras (největší v ČR, CHKO) → propast Macocha (-138 m, jezírko 30 m), ponorná řeka Punkva → jeskyně: Punkevní - Amatérské - Kateřinská - Balcarka - Sloupsko-šošůvské Českomoravská vrchovina - hlavní evropské rozvodí (moře Severní, Černé), pramení Sázava - ruly, pronikly žuly ◦ Javořická vrchovina - Jihlavské vrchy, Javořice, 837 m ◦ Hornosvratecká vrchovina - Žďárské vrchy, Devět skal, 836 m ◦ Železné hory

14 Jihočeské pánve - sníženiny (písky, jíly - rašeliniště - rybníky) - Lišovský práh Českobudějovická Třeboňská - Třeboňsko - CHKO - biosférická rezervace (UNESCO) Středočeská pahorkatina - žuly - povodí Vltavy, Otavy, Lužnice, Sázavy - hluboká údolí okres JH: Vysoký kámen, 738 m (u Kunžaku) Křemešnická vrchovina Javořická vrchovina Třeboňská pánev

15 • KRKONOŠSKO-JESENICKÁ (Sudetská) Krkonošská oblast Lužické hory Ještědsko-kozákovský hřbet - Ještěd, m (lanovka, vysílač TV) - Kozákov (polodrahokamy: acháty, jaspisy; olivíny) Jizerské horySmrk, m, pramení Jizera, nejvíce srážek v ČR Krkonoše- 36 km, 2 hřbety: Pohraniční (Slezský) - žulový Český - rulový - spojují se v masívu Sněžky, m KRNAP - nejstarší (1963) - pozůstatky zalednění: jezera (Polsko) - nánosy - kamenná moře Krkonošské podhůří - rozsáhlé = mírné svahy v ČR a příkré v Polsku

16 Orlická oblast Broumovská vrchovina - pískovce, skalní města (Adršpašsko-teplické skály; Brou- movské stěny) Orlické horyVelká Deštná, m Jesenická oblast Králický Sněžník - samostatný masiv, m, pramení Morava, úmoří 3 moří Rychlebské horySmrk, m Hrubý JeseníkPraděd, m rašeliniště (Mechová jezírka) minerální prameny, lázně (Velké Losiny, Karlova Studánka) Nízký Jeseník - sopečné (čedič): Uhlířský vrch - Venušina sopka - Velký Roudný Krkonošsko-jesenické podhůří

17 • Krušnohorská Krušnohorská hornatina Smrčiny Krušné hory - kerné pohoří vyzdvižené podél zlomů o m, v ČR příkré Klínovec,1 244 m Děčínská vrchovina - pískovce, skalní města, kaňon Labe = NP České Švýcarsko, CHKO Labské pískovce - Pravčická brána Podkrušnohorská oblast Podkrušnohorské pánve: Chebská (sopky: Komorní hůrka jz. od F. Lázní a Železná hůrka j. od Chebu; činné ještě ve čtvrtohorách) SokolovskáMostecká - příkopové propadliny - sladkovodní jezera - štěrky, písky, jíly, sloje hnědého uhlí (až 40 m mocné) - těžba = zničené životní pro- středí

18 Doupovské hory - sopečné (stratovulkán = láva + tuf s kalderou; 36x29 km ; tuf = škvára + popel) České středohoří - sopečné: Milešovka, 837 m Karlovarská vrchovina - vývěry minerálních vod • Poberounská - nejmenší, nejstarší přeměněné horniny v ČV (břidlice, slepence) Brdská oblast Pražská plošina Brdská vrchovina Hořovická pahorkatina Karlštejnská vrchovina - Český kras (Praha - Beroun) - Koněpruské jeskyně

19 • Šumavská Českoleská oblast Český lesČerchov, m Šumavská hornatina Šumava km, rula - žula - svor pramení Vltava (pod Černou horou) Gross Arber (Velký Javor, m - Bavorsko, SRN) Plechý, m Boubín, m, CHKO Boubínský prales (1858) Šumavské pláně (náhorní plošina) - rašeliniště (Jezerní a Chalupská slať - Mrtvý luh) ledovcová jezera (Černé - Čertovo - Plešné - Prášilské – Laka = Pleso) NP (největší v ČR) + CHKO Šumavské podhůří - rozsáhlé v ČR = mírné svahy Novohradské hory- nejstarší chráněná území v Evropě (1838) Žofínský prales - Hojná voda

20 Subprovincie (soustavy) Západních Karpat: • Vněkarpatské sníženiny= písky, jíly ZápadníDyjskosvratecký úval Vyškovská brána Hornomoravský úval Moravská brána - příkopová propadlina, bludné bal- vany SeverníOstravská pánev - černé uhlí • Vnější Západní Karpaty - flyšové (souvrství písků a jílovitých břidlic), pískovce, slepence Jihomoravské KarpatyMikulovská vrchovina - CHKO, BR Pálava Středomoravské KarpatyChřiby Moravsko-slovenské KarpatyBílé Karpaty, Javorníky

21 Západobeskydské podhůří Hranický kras - Hranická propast (-244,5 m; nejvíce v ČR; -275 m ) - Zbrašovské aragonitové jeskyně Západní Beskydy Moravskoslezské Beskydy Lysá hora, m - nejdeštivější místo Moravy

22 Podnebí (klima): • vliv: zeměpisná poloha (šířka - převládající větry) vzdálenost od moře, oceánu (srážky) reliéf- nadmořská výška - návětrná, závětrná strana pohoří - orientace svahů vůči slunci (J, JV, JZ - teplejší) • mírné (4 roční období, západní větry) přechodné (Z - oceánské, V - kontinentální) počasí velmi proměnlivé a nestálé - dáno změnami tlaku - časté střídání vzduchových hmot:

23 tlakové útvary: tlaková níže (cyklona, N) - zhoršení počasí pohyb vzduchu: do středu proti směru hodinových ručiček tlaková výše (anticyklona, V) - jasné počasí pohyb vzduchu: ze středu po směru hodinových ručiček ročně přes ČR přechází atmosférických front  každých dní se mění počasí

24 arktická (ze severu) mořská (Grónsko, Špicberky) - jarní přeháňky kontinentální (S, SV) - občas v zimě - suchý mráz polární (mírné šířky) mořská (severní Atlantik - Islandské tlakové minimum) celoročně:zima - poměrně teplé vlhké počasí se sněhem nebo deštěmléto - chladné deštivé počasí kontinentální (Východoevropská rovina - Sibiřská tlaková výše) celoročně:sucho - zima (mráz), léto (horko) tropická (z jihu) mořská (Středozemní moře, Azorské ostrovy - Azorská tlaková výše)celoročně:zima - mírné deštivé počasí léto - teplo s bouřkami kontinentální (Balkánský poloostrov, Přední Asie - Íránské tlakové minimum)léto, počátek podzimu - velmi horké, tropické počasí

25 teplota vliv:nadmořská výška - výškový teplotní gradient (stupeň) = pokles teploty o 0,61 °C/ 100 m n.v. členitost terénu teplotní inverze (teplotní zvrat) teplota s nadmořskou výškou roste zima, podzim - hromadění těžkého studeného vzduchu v nižších polo- hách průměrná roční nejnižší:+0,2 °C Sněžka nejvyšší:+9,5 °C Hodonín absolutní nejnižší:-42,2 °C Litvínovice u ČB ( ) nejvyšší:+40,2 °C Praha - Uhříněves ( ) +0,9 Praděd; Praha - Karlov 9,4 °C; Praha - Klementinum 10,1 °C (uvnitř velkoměsta)

26 srážky vliv:- vzdálenost od moře, oceánu - nadmořská výška - návětrná (srážky), závětrná (srážkový stín) strana pohoří nejvíce v létě (40 %) × nejméně v zimě (15 %) (jaro 25 %; podzim 20 %) průměrné ročníČR = 661 mm (693 mm) nejnižší:410 mm Libědice (okres Chomutov) - srážkový stín Krušných hor (440 mm Žatec) nejvyšší:1 705 mm Jizerské hory (Bílý Potok - U stu- dánky; 900 m n.m. ) Lysá hora 1532 mm absolutní nejvyšší denní:345 mm Jizerské hory ( Bedřichov - Nová Louka ; 780 m n.m.; ) - rekord střední Evropy

27 240,2 mm Stará Červená Voda (okres Jeseník; ) 233,8 mm Lysá hora ( ) roční:2 201 mm Jizerské hory (Kořenov - Jizerka, 1926 ) mm Lysá hora (1997) měsíční:811,5 mm Lysá hora (červenec 1997) relativní vlhkost vzduchu = % (v ročním průměru) vítrnejvyšší naměřená rychlost 198 km/ hodKlínovec ( ) 187,2 km/hod Milešovka ( ) nejvíce sněhu:380 cm Lysá hora ( )

28 všeobecně platí: nížiny (úvaly - Polabí- okolí Prahy) - nejteplejší (5,5 - 9,5 °C), červenec ( °C) - nejsušší ( mm; prší 80 dní v roce) horské oblasti (vrcholky hor) - nejchladnější (0,2 - 0,9 °C), leden (2 - 4 °C) - nejvlhčí ( mm; prší 160 dní v roce) západ ČR- více srážek, vyrovnanější teploty (den/rok) východ ČR- méně srážek, teplejší - větší rozdíly teplot velmi neuspokojivý stav ovzduší - emise (oxid siřičitý - oxidy dusíku) - zdroje: uhelné revíry - tepelné elektrárny - velká města - automobily

29 podnebné oblasti:- reliéf teplá- do 300 m n.m. (moravské úvaly - střední a dolní Polabí - dolní Poohří a Povltaví) - průměrná teplota (roční) °C; 600 mm srážek - nejnáročnější plodiny (kukuřice na zrno - tabák - cukrová řepa - zelenina) mírně teplá- do 700 m n.m. = převažuje (ČV bez pohraničních hor) - průměrná teplota °C; mm srážek - všechny obilniny - brambory chladná- nad 700 m n.m. (pohraniční pohoří, nejvyšší části ČMV) - průměrná teplota do 5 °C; přes 800 mm srážek - louky - pastviny - lesy

30 Vodstvo hlavní evropské rozvodí - Český les - Šumava - Českomoravská vrchovina - uzel Králický Sněžník* = úmoří 3 moří:Severní moře - Labe(65 % rozlohy ČR) Černé moře - Morava (-Dunaj) (26 %) Baltské moře - Odra (9 %) „střecha Evropy“ - prameny řek, zdroj = atmosférické srážky (1/3 - 1/3 - 1/3) - řeky od nás odtékají, žádné větší nepřitékají * Všechna tři rozvodí se sbíhají na vrcholu Klepý (1143 m), polsky Trójmorski Wierch, ležícím na česko-polské hranici v hřebeni Králického Sněžníku.KlepýKrálického Sněžníku

31 řeky: délkaVltava (433 km) Labe (370 km) Dyje (306 km) Ohře (256 km) Morava, Berounka (246 km) (Vltava + Labe = 541 km) vodnatost (průtok) - největší = jaro (tání sněhu) × nejmenší = konec léta, podzim Labe (312,5 m 3 /s)* Vltava (149) Morava (120) * padesátiletý průměr za léta ; 308 m 3 /s = třicetiletý údaj z let Labe (1 154 km; 750 m 3 /s) = malé až střední toky evropsky významné: Labe, Odra

32 ● povodí Labe: - pravidelná stromovitá říční síť (s Vltavou) Labe - Labská louka (Krkonoše, m n.m. ) - Hřensko (115 m n.m.) - splavné od Chvaletic (211 km) přehrady: Labská, Les Království, Střekov přítoky: levé Úpa - Metuje - Orlice - Vltava - Ohře - Bílina pravé Cidlina - Jizera - Ploučnice Vltava - Černá hora (Šumava, m n.m. ) - Labe (Mělník, 155 m n.m.) - Černý potok - Teplá V. + Studená V.  Vltava přehrady: Lipno (I, II), Hněvkovice, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy (splavná, 92 km), Štěchovice, Vrané = Vltavská kaskáda přítoky: levé Otava - Berounka (Mže - Úslava - Úhlava - Radbúza) pravé Malše - Lužnice (-Nežárka) - Sázava Nežárka = Kamenice + Žirovnice (Jarošov nad Nežárkou) (56,2 km; 11,8 m 3 /s; 999,6 km 2 ) přítoky:levéHamerský potok - Nová řeka

33 ● povodí Dunaje: - vějířovitý tvar říční sítě  povodně Morava - Králický Sněžník (1 380 m n.m.) - Dunaj - dolní tok = hranice se Slovenskem (38,5 km) přítoky:levéBečva pravéHaná - Dyje Dyje - Rakouská D. (Thaya) + Moravská D. třikrát česko-rakouskou hranicí přehrady:Vranov - Nové Mlýny přítoky: levéSvratka (-Svitava, Jihlava) - povodně

34 ● povodí Odry: - vějířovitý tvar říční sítě  povodně Odra - Oderské vrchy (Nízký Jeseník, 632 m n.m. ) - tvoří česko-polskou hranici přítoky:levéOpava - Lužická Nisa pravéOstravice - Olše

35 ■ vodní nádrže: - přírodní (jezera) - umělé (rybníky, přehrady) jezera - vznik: ledovcová - Šumava (5 v ČR; 3 v Bavorsku) Černé (18,47 ha; 39,8 m) - Čertovo - Plešné - Prášilské - Laka (Pleso)- Krkonoše (Polsko) krasová - Moravský kras (Horní jezírko v Macoše) - Hranický kras (204,5 m sonda, je asi hlubší) - Boskovická jeskyně rašelinná- Šumava (Chalupská slať 1,3 ha; 1,5 m hloubka a Tříje- zerní slať)- Hrubý Jeseník (Malé a Velké Mechové jezírko; 0,17 ha; 2,95 m hloubka ) - Krušné hory - Jizerské hory

36 hrazená sesuvem svahů - Odlezelské (Mladotické) - povodí Střely (roku 1872 velké lijáky - pískovec, 5 ha; 14 m) poříční (mokřadlová) - slepá ramena řek, údolní nivy Poděbradsko-labské tůně, Komořanské (Bílina) antropogenní - po těžbě Kamencové (u Chomutova; při těžbě kamencových břidlic; 16,3 ha; 3,25 m ; koupaliště; kamenec = síran hlinitý )

37 rybníky: funkce → zadržování vody (proti povodním, regulace odtoku) → chov ryb a vodního ptactva → rekreace druhy - zdroj vody:obtočný - kanál přivádí a odvádí vodu průtočný - Vajgar (Hamerský potok) nebeský - srážky - nejvíce ve 14. a 15. století, jižní Čechy - dnes asi ( ha) - spojovány soustavou kanálů: Opatovický (Vilém z Perštejna, Labe, Pardubicko) (1514; u Opatovic - u Semína; 3-5 m široký; 29,9 km; napájení rybníků, pohánění mlýnů a hamrů; dnes závlahy, zásobování vodou, vodáci) Zlatá stoka (Josef Štěpánek Netolický, Lužnice - Lužnice, Třeboňsko) ( ; u Majdaleny, napájí rybníky Opatovický, Svět, Kaňov, Tisý, Koclířov; 47 km; 2-4 m široká; 1-1,5 m hluboká) Nová řeka (Jakub Krčín z Jelčan, Lužnice - Nežárka, Třeboňsko) ( ; u Majdaleny, ochrana Rožmberka, napájí rybníky Nový Vdovec, Ženich; až 20 m široká; 13,5 km) Švarcenberský kanál (Šumava) ( , plavení dřeva; 44,4 km; šířka 3,5-4 m, u dna 1,5-2 m; plánuje se obnovení - turistická atrakce, podél cyklistická stezka)

38 jižní Čechy: Rožmberk - největší (489 ha; 6,2 m), Třeboňská pánev (T.p.) Bezdrev - ( 420 ha, Českobudějovická pánev) Horusický ( 415 ha, T.p.) Dvořiště - nejvíce vody (T.p.; 6,65 mil. m 3 ) Staňkovský - nejhlubší ( 14,5 m ; T.p.) jižní Morava:Nesyt (u Lednice; 296 ha; 3 m ) severní Čechy: Máchovo jezero (Velký rybník) - Karel IV. (u Doks; 284 ha; 12 m )

39 přehradní nádrže - víceúčelové: zadržují vodu (ochrana proti povodním = retenční funkce - regulace průtoku řek) zdroj vody: pitné - užitkové (průmysl, závlahy) výroba elektřiny rekreace vodní doprava Vltavská kaskáda: Lipno I. - největší plocha ( ha = 48,7 km 2 ; hloubka 20 m; 306 mil. m 3 ; 120 MW; H) Orlík - nejhlubší, největší objem ( 74 m, 716,5 mil m 3 ; 2732 ha; 360 MW; H) Slapy (H) Dyje:Vranov (H)Nové Mlýny (I. - III.; Z) Jihlava:Dalešice ( 480 ha; 127,3 mil. m 3 ; 85,5 m - nejhlubší; H) Želivka:Švihov (V - pitná voda pro Prahu, největší 1670 ha; 55,7 m; 298,3 mil. m 3 ) Moravice:Slezská Harta (V) Úpa, Metuje:Rozkoš (Z) účel: H - hydroenergetický V - vodárenský Z - závlahový

40 podzemní vody = Česká tabule, pánve: Podkrušnohorské, Jihočeské, Ostravská - minerální vody → rozpuštěné látky, plyny, vyšší teplota, radioaktivita → bohaté zásoby - dřívější vulkanická činnost, dnes lázně: Karlovy Vary (Vřídlo, 73 °C; 12 m; 1800 l/min.) Mariánské Lázně Jáchymov (1911; 1. svět) Teplice - Bílina - Poděbrady - Sadská - Karlova Studánka - Velké Losiny - Teplice nad Bečvou - Luhačovice (Vincentka)

41 Půdy = vyčerpatelný přírodní zdroj - vznik = půdotvorný proces (dlouhodobý) matečná hornina + vnější činitelé (v.č.) = proces zvětrávání (rozpad půd) → zvětraliny + v.č. → půda (v.č. = podnebí - reliéf - biota - podzemní voda - lidé - čas) - ohrožení = úbytek, znehodnocení → eroze (voda - vítr) - zástavba - nadměrné hnojení - v ČR středně úrodné půdní fond - celosvětově se neustále zmenšuje → zemědělská půda (54,4 %) = orná - louky a pastviny - vinice, chmelnice, sady, zahrady → nezemědělská půda = lesní (33,3 %) - vodní plochy, zastavěná

42 • půdní druhy - podle zrnitosti (velikost částic) - ovlivňuje kvalitu půd kamenité (skeletové) - přes 80 % částic nad 2 mm štěrkovité- horské oblasti - vápence Moravského a Českého krasu - podle podílu jílovitých částic - rozmístění závisí na druhu horniny a způsobu jejího zvětrávání lehké- na žulách, pískovcích, píscích - dobře propustné pro vodu, vzduch; vysychavé; chudé na živiny - Česká tabule - Jihočeské pánve - dolní Morava – Děčínská vrchovina písčité (10 % jílovitých částic) hlinitopísčité (20 %)

43 střední (středně těžké) - na rulách, svorech, čedičích = středně zrnité - nejvhodnější pro zemědělství - Česká tabule - moravské úvaly - Ostravsko - Opavsko - okolí Berounky písčitohlinité (30 %) hlinité (45 %) těžké- na jílovitých břidlicích, jílovcích, slínovcích = jemnozrnné horniny - pro zemědělství nevhodné (praskají × bobtnají) - Polabí (východní) - Podkrušnohoří - Jihočeské pánve - Rakovnicko jílovitohlinité (60 %) jílovité (hlinitojílovité; 75 % ) jíly

44 • půdní typy: - podle půdních horizontů (vrstev - různé vlastnosti: fyzikální, chemické, biologické - různá barva, tloušťka, zrnitost, obsah vody, chemické složení, zastoupení humusu a živých organismů; 3 základní horizonty: A = humusem bohatá svrchní vrstva půdy, B = iluviální, obohacená látkami splavenými z horizontu A, C = rozrušená matečná hornina)  půdní profil (hloubka) - ovlivňuje: podnebí - vegetační kryt - nadmořská výška: nížiny- černozemě, nivní, lužní nízké pahorkatiny - hnědozemě pahorkatiny, vrchoviny- hnědé půdy horské oblasti- rendziny, podzolové půdy černozemě- do 250 m n.m.; na spraších - říčních nánosech - nejúrodnější - mocný humusový horizont ( cm; není B) - šedočerné až černé - kukuřice - pšenice - cukrová řepa dolní Povltaví, Poohří - střední Polabí - moravské úvaly (DS -DM)

45 hnědozemě - obklopují černozemě ve vyšších a vlhčích polohách - do 350 m n. m. - na spraších - sprašových hlínách Polabí - okolí Berounky - Plzeňská pánev - moravské úvaly hnědé půdy (h. lesní p.; kambizemě) - na různých horninách - nižších poloh, vrchovin, hornatin = nejrozšířenější (42,3 %) - středně až méně úrodné Českomoravská vrchovina - severní Morava - pohraniční horské oblasti podzolové půdy m n.m., na žulách - rulách - pískovcích - proces podzolizace = vodou živiny z povrchu do hloubky = málo úrodné - brambory - pastviny - jehličnaté lesy Šumava - Krušné hory - Krkonoše

46 nivní půdy (fluvizemě) - náplavy řek - dočasně zaplavené (podzemní voda) - louky střední Polabí - Dyje – Morava vápenaté půdy (rendziny; jen A, C) - v krasových oblastech (skelet, dost živin; mělké) rašelinové půdy - Třeboňská pánev - Šumava solné půdy - nevhodné pro zemědělství - Dyjskosvratecký úval antropické půdy - devastační činnost člověka: odvaly, haldy, skrývky

47 Biota souhrnné obecné označení pro živé i vymřelé organismy (rostlinstvo, živočišstvo) rozšíření závisí na zeměpisné šířce a nadmořské výšce • rostlinstvo:zeměpisná šířka - šířkové pásmo: (smíšené) lesy mírného pásu = 3 rostlinné (floristické) oblasti (pásma): středoevropská lesní květena = většina území ČR - českomoravská (hercynská) - záp. a již. Čechy, ČMV, Šumava - sudetská horská - Jizerské hory, Krkonoše, Jeseníky panonská květena - teplomilné druhy (ze Středomoří) - stepní oblast - trávy - moravské úvaly, Polabí západokarpatská oblast = vyšší polohy= chladnomilné - křovinaté travní porosty - kosodřevina - Karpaty, Javorníky • zvířena: paleoarktická oblast - zóna lesní - zóna stepní = jižní Morava

48 Lesy počátek středověku 90 % území ČR (+ křoviny) → rozvoj lidské společnosti = dnes 33 % (podíl klesá) původní přírodní (listnaté, smíšené - dub, buk) → kulturní (jehličnaté - monokultury smrkové, borové) druhová skladba: jehličnaté ( 80 % ; smrk 55 % - borovice 18 % ) - rychle rostou × náchylné (větrné polomy, přemnožení škůdců, kyselé deště) listnaté ( 20 % ; dub 6 % - buk 5 % ) rozmístění: dříve nejníže = dubstřed = buknejvýše = smrk dnes nejméně lesů = nížiny nejvíce = hornatiny, vrchoviny funkce:hydrická (zadržuje vodu) klimatická (O 2 - ochlazuje - čistí) biologická (úkryt zvěře) půdoochranná dřevo - lesní plody - houby rekreační

49 ochrana přírody: dlouholetá tradice - nejstarší přírodní rezervace v Evropě: Žofínský prales, Hojná Voda hrabě (Jiří Augustin Langueval) - Buquoy Boubínská prales (1858) - hrabě Jan Schwarzenberg dnes se chrání asi 15 % území ČR = přední místo ve světě podle rozlohy a stupně ochrany se vyčleňují kategorie chráněných území velkoplošná: národní parky (NP)4 - málo narušená příroda, řízená a omezená hospodářská činnost, rekreace Krkonošský (KRNAP) - nejstarší (1963) Šumavský - největší, nejzachovalejší přírodní celek ČR (1991; 683,3 km 2 ) Podyjí - nejmenší, kaňon Dyje (150 m) nad Znojmem (1991; 60,5 km 2 ) České Švýcarsko (1999; Pravčická brána)

50 chráněné krajinné oblasti (CHKO)24 - nejstarší:Český ráj (1955), Moravský kras (1956) - největší:Beskydy (1197 km 2 ) - nejmenší: Blaník (40,4 km 2 ) Šumava (998,5 km 2 ) Jeseníky maloplošná: národní přírodní rezervace - národní až mezinárodní význam Boubínský pralesČerné a Čertovo jezero Stará řekaVelký a Malý Tisý přírodní rezervace - regionální (místní) význam - rašeliniště, společenství rostlin ChoustníkKleť národní přírodní památky - chrání se 1 složka (skála, jezero, jeskyně, park, rybník) Komorní hůrkaPravčická bránaŠipka přírodní památky - vodopád, jezero, naleziště nerostů Mechové jezírkoPovydří

51 biosférické rezervace = mezinárodní význam, vyhlašuje UNESCO NP Krkonoše (1992), Šumava (1990) CHKO Třeboňsko, Křivoklátsko, Pálava, Bílé Karpaty dále se chrání: zdroje pitné vody (obyvatelstvo - potravinářský průmysl) rostliny (lilie, vstavač, blatouch, bledule, rosnatka okrouhlolistá, leknín, dřípatka osmiplátečná) živočichové (čolek, rosnička, obojživelníci, zmije, užovka, vydra)

52 životní prostředí (ŽP): prostředí, které nás obklopuje (žijeme - pracujeme - odpočíváme) - čerpáme z něj přírodní zdroje nezbytné pro život a vytváříme tzv. antropogenní tvary = vytvořené člověkem při: těžbě (lomová, hlubinná) - haldy, odpady, prohlubně (poklesy) zemědělství - eroze, kamení, meliorace stavba komunikací ČR patří k nejvíce znečištěným státům Evropy, nejhorší situace je: Pražská kotlinapánve Mostecká, Ostravská BrnoPlzeňPardubicko narušené ŽP má vliv na zdraví obyvatel ČR: - nárůst civilizačních chorob - nižší střední délka života relativně nejzachovalejší = jižní Čechy = rekreace


Stáhnout ppt "■ Česká republika (Česko) I. ■ ● základní údaje vznik:1. 1. 1993 rozloha: 78 866 km 2 - střední velikost 113. svět; 20. Evropa počet obyvatel: 10,212 mil."

Podobné prezentace


Reklamy Google