ZLATO Přírodní zlato je jen málokdy ryzí, většinou obsahuje příměs Ag (1 – 15 %) a jiných prvků. Odrůdy zlata s 20 – 50 % stříbra jsou označovány.

Prezentace na téma: "ZLATO Přírodní zlato je jen málokdy ryzí, většinou obsahuje příměs Ag (1 – 15 %) a jiných prvků. Odrůdy zlata s 20 – 50 % stříbra jsou označovány."— Transkript prezentace:

1

2

3

4 ZLATO Přírodní zlato je jen málokdy ryzí, většinou obsahuje příměs Ag (1 – 15 %) a jiných prvků. Odrůdy zlata s 20 – 50 % stříbra jsou označovány elektrum. Krystalizuje v krychlové soustavě. Zlato se nejčastěji vyskytuje v podobě nepravidelných plíšků, tvoří keříčky a valounky (nuggety). Nejdokonaleji kujný a tažný kovový nerost. Zlato je chemicky netečné (tj. inertní, rozpouští se pouze v lučavce královské). tvrdost: 2,5 - 3 hustota ryzího zlata: 19,37 g. cm-3, s příměsemi se snižuje Zlato bývá vtroušeno do křemenných žil a vrostlé do pyritu na zlatonosných žilách. Druhotně bývá v říčních náplavech (rýžování). U nás jsou dřívější naleziště Jílové u Prahy, Nový Knín, Mokrsko, Příbram, řeka Otava, Kašperské Hory. Poslední těžba zlata u nás skončila kolem roku 1990 ve Zlatých Horách u Jeseníku. Ze světových ložisek je nejznámější Aljaška (Klondike, Bonanza), Sibiř, Ural (Berezovsk), Západní Austrálie (Calgoorlie), Brazílie (Belo Horizonte), USA (Appalačské pohoří, Kalifornie, Nevada, Colorado, Aljaška), Kanada, největší světová ložiska jsou v Jihoafrické republice. Význam Podklad měny, mincovnictví, klenotnictví, lékařství, technika (slitiny), mikroelektronika, chemické náčiní aj.

5 STŘÍBRO Stříbro je dokonale kujné, vynikající vodič tepla a elektřiny. bod tání: 916 °C tvrdost: 2,5 - 3 hustota: 10,1 - 11,1 g. cm-3 V ČR těžba v minulosti v dolech v Kutné Hoře, Příbrami, Jáchymově, Jihlavě. Světová naleziště stříbra jsou v Německu (Freiberg), Rusku (Ural, Sibiř), Mexiku, Peru, Bolívii, Chile, množství stříbra má USA (Hořejší jezero), Kanada, Francie. Význam Mincovnictví a klenotnictví, elektrotechnika, fotografie, optika, lékařství. Značná část stříbra se získává jako vedlejší produkt při zpracování olovnato-zinkových, zlatých a měděných rud, kde je vázáno na samostatné minerály nebo na galenit.

6

7

8

9 Grafit (tuha) je nejrozšířenější přírodní modifikací uhlíku. Jeví výtečnou štěpnost. Barva černá až ocelově šedá, je neprůhledný. Vryp černý až šedočerný, u čistých odrůd silný kovový lesk. Lupínky jsou ohebné, lom rovný. Výborný vodič tepla a elektřiny. taví se při 2 800 °C bod varu: 4 250 °C chemicky velmi odolný typická anizotropní tvrdost: 1 - 1,5 hustota: 2,1 - 2,3 g. cm-3 Význam Používá se k výrobě žáruvzdorných tavicích kelímků, k nátěrům slévárenských forem, výrobě barviv, leštidel, gumy, mazadel, tužek, suchých baterií, elektrod, brzdových a spojkových obložení, slouží jako moderátor (pohlcovač neutronů) v jaderných reaktorech, atd.

10

11 DIAMANT Diamant vzniká krystalizací uhlíku při vysokém tlaku (6,3 - 9,5 GPa) a teplotě (> 300 °C). V čistém stavu je diamant většinou bezbarvý, nebo slabě zbarvený: žlutavě, do červena, do zelena, do hněda, do šeda a do modra. Unikátní barvy jsou sytě modrá a sytě červená. Existují i černé diamanty. Vzdoruje všem kyselinám a tavidlům, je dobrý vodič tepla, špatný vodič elektřiny. Ve tmě třením fosforeskuje. Zahřátím ve vakuu na teplotu přes 1 000 °C mění se v grafit. Při nejvyšší známé tvrdosti v přírodě (tlakem a tahem vniká do všech hmot) je však naopak velmi křehký, nesnese úder (krystal lze zničit úderem kladiva). Význam Necelých 25 % je drahokamový materiál (diamantové šperky), převážná část se zužitkovává průmyslově (vrtání, řezání, broušení, leštění).

12

13

14

15

16

17

18

19

20

21

22

23

24

25

26

27

28 TŘÍDĚNÍ NEROSTŮ PODLE CHEMICKÉHO SLOŽENÍ A) PRVKY 1. kovy zlato Au – plíškové ( rýžování zlata na Otavě) stříbro Ag – drátkové 2. nekovy síra S - žlutá, měkká (T=1-2), dobře hoří - využití na zápalky, u sopek grafit = tuha C, velmi měkký (T=1), otírá se o papír (píše) diamant C, nejtvrdší nerost (T=10), vysoký lesk – drahokam, největší naleziště- Jihoafrická republika B) SLOUČENINY 1. halogenidy sloučeniny halových prvků Cl – chlor, F – fluor, B (brom), I (jód) halit = sůl kamenná NaCl – krychlové krystaly, většinou bezbarvý, T= 2, rozpustný ve vodě fluorit (kazivec) CaF 2 – často zrnitý, zbarvený žlutě, zeleně, fialově, křehký, T= 4

29 2. sulfidy sloučeniny se sírou, významné rudy pyrit FeS 2 – s. krychlová, „kočičí zlato“, černý vryp, ruda železa, tvrdý (T=6) galenit PbS – stříbrošedý těžký nerost, s. krychlová, měkký (T=2,5), ruda olova sfalerit ZnS – hnědý až černý, s. krychlová, ruda zinku 3. oxidy sloučeniny s kyslíkem křemen SiO 2 – velmi hojný, odolný, tvrdý ( T= 7), obsažen v písku čirý - křišťál zbarvený: např. růžový – růženín, žlutý- citrín, hnědý- záhněda, fialový- ametyst, hnědé – tygříoko achát – střídání vodnatých a bezvodých vrstev s různým lomem opál SiO 2.nH 2 O – beztvarý nerost s lasturnatým lomem, využití pro šperkařské účely

30 hematit Fe 2 O 3 - ruda železa, krystaly – šedočerné, zrnitý - rezavě zbarvený, vryp – červenohnědý magnetit FeO. Fe 2 O 3 – je magnetický, tmavý až černý s šedočerným vrypem, nejušlechtilejší železná ruda limonit Fe 2 O 3.n H 2 O- vzniká zvětráváním nerostů obsahujících železo, způsobuje okrovou až rezavou barvu skal uraninit =smolinec - směs oxidů uranu, uranová ruda využití v jaderných elektrárnách