Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_EK02 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771.

Prezentace na téma: "Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_EK02 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771."— Transkript prezentace:

1 Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/34.0691 Číslo materiáluVY_32_INOVACE_EK02 Název školy Církevní střední odborná škola Bojkovice Husova 537, Bojkovice 68771 AutorRNDr. Anna Priessnitzová Vzdělávací oblastPřírodovědné vzdělávání Vzdělávací oborZáklady přírodních věd - ekologie Tématický okruhZáklady obecné ekologie TémaAbiotické podmínky života Ročník1. M Datum tvorby8.7. 2013 Anotace Prezentace slouží k vymezení základních pojmů: abiotické prostředí, sluneční spektrum, složení atmosféry, hydrosféra a půda. Metodický pokyn Prezentace je určena jako motivace při probírání učiva anebo při jeho závěrečném opakování. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora. DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL

2 Abiotické podmínky života Sluneční záření Atmosféra – ovzduší a jeho složení Hydrosféra – vodní obal Země Půda – vznik, význam půdy, typy půd

3 Sluneční záření - zahrnuje širokou škálu záření. viditelné světlo = zdroj energie pro fotosyntézu

4 Složky slunečního spektra: Dlouhé vlny (rozhlasové) Radarové vlny Mikrovlny Infračervené záření Viditelné světlo Ultrafialové záření Záření X Záření gama

5 Spektrum elektromagnetického záření zahrnuje širokou škálu vlnových délek, viditelné záření tvoří pouze jeho nepatrný zlomek.

6 Sluneční spektrum

7 Další složky slunečního záření : UV = ultrafialové záření – většinu pohlcuje ozonová vrstva v atmosféře (v malém množství je nutné pro zdravý vývoj kostí -----> vitamín D. Ve větším množství je škodlivé pro živé organismy – poškozuje bílkoviny a DNA organismů - rakovina kůže, poškození zraku. Škodí také rostlinám - blokuje fotosyntézu, zpomaluje růst rostlin – menší výnosy hospodářských plodin. Proniká i vodou do hloubky několika metrů – vliv na organismy žijící ve vodě. IČ = infračervené záření - vnímáme jej jako teplo – společně s viditelnou složkou slunečního záření zahřívá zemský povrch.

8 Atmosféra = plynný obal Země Je podmínkou života na Zemi, brání unikání tepla a ochlazování zemského povrchu v noci. Troposféra (nejnižší vrstva atmosféry) = ovzduší. Probíhají zde meteorologické děje --- > počasí. Vzduch se ohřívá od Země, teplota s rostoucí nadmořskou výškou klesá. Život na Zemi se soustřeďuje v této vrstvě atmosféry. Ozonová vrstva ( výška 20-40 km) – chrání nás před škodlivými účinky UV záření Stratosféra (výška 50 – 60 km)

9 Složení ovzduší - je poměrně stálé, probíhá neustálý pohyb a promíchávání ovzduší

10 Kyslík (O 2 ) – nezbytný pro život, produkce fotosyntézou. Klíčový význam tropických deštných pralesů a mořských řas, které jsou jeho největšími producenty ----> nutno chránit. Oxid uhličitý (CO 2 ) – vznik dýcháním, hořením, zvětráváním hornin, sopečnou činností, rostliny jej využívají k fotosyntéze. Dusík (N 2 ) – činností půdních bakterií a řas je vázán z ovzduší v půdě, uvolňuje se činností bakterií, které rozkládají organické látky. Škodlivé látky v ovzduší – do ovzduší se dostávají z výrobních procesů. Negativně ovlivňují život organismů a člověka.

11 Hydrosféra - vodní obal Země Vznik – uvolněním z hornin při ochlazování zemského povrchu, pára se vysrážela, vznik oceánů, řek, ledovců. Oceány akumulují teplo, ovlivňují klima. Většina vody na Zemi (97%) je slaná v oceánech – salinita 3,5%, ( nejvyšší salinita - Mrtvé moře 33%). ledovce 2,2%, podzemní voda 0,6% povrchová voda 0,02% (řeky, jezera).

12 Těla organismů obsahuje 60-99% vody. Organismy jsou přizpůsobeny množství vody v prostředí. Voda je nezbytnou podmínkou života, nebezpečné jsou náhlé změny vlhkosti (záplavy, dlouhodobé sucho). Pro člověka je využitelné jen 1% vody na Zemi, její spotřeba neustále stoupá (průmysl a zavlažování).

13 Půda Vzniká zvětráváním hornin - působení větru, vody, tepla, mrazu, mikroorganismů a kořenů rostlin. Humus = nejhodnotnější složka půdy, zdroj živin pro rostliny. Vzniká z rozložených těl organismů, ovlivňuje úrodnost půdy, dodává jí tmavou barvu. Nejvíce humusu obsahuje černozem, méně hnědozem, nejméně podzolová půda. Podle velikosti částic – půdy písčité, hlinité a jílovité. Půda patří mezi nejvýznamnější a těžko obnovitelné přírodní zdroje.

14 Tradiční ekologicky šetrné obdělávání půdy

15 Opakování : Vyjmenuj abiotické podmínky Které složky zahrnuje sluneční záření ? Co víš o složení atmosféry ? Kde se vzala na povrchu Země voda ? Hydrosféra a její % rozložení. Jak vzniká půda, čím je tvořen humus? Jak rozdělujeme půdy ?

16 citace http://pl.wikipedia.org/wiki/Plik:Blatt-wiki.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Plagiomnium_affine_laminazellen.jpeg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/5/5b/Supernumerary_rainbow_03_contrast.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Elektromagnetick%C3%A9_spektrum http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Spectre.svg http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/d/de/Duha.svg http://cs.wikipedia.org/wiki/Atmosf%C3%A9ra_Zem%C4%9B http://sk.wikipedia.org/wiki/S%C3%BAbor:Pebble_Beach_Deer.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Farmer_plowing_in_Fahrenwalde,_Mecklenburg- Vorpommern,_Germany.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Farmer_plowing_in_Fahrenwalde,_Mecklenburg- Vorpommern,_Germany.jpg Kvasničková, Danuše : Základy ekologie, Praha : Státní pedagogické nakladatelství 1992.