Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Toponymie Jeseníků a její změny po roce 1945 Lenka Schindlerová

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Toponymie Jeseníků a její změny po roce 1945 Lenka Schindlerová"— Transkript prezentace:

1 Toponymie Jeseníků a její změny po roce 1945 Lenka Schindlerová

2 Toponym = proper name of a place, both inhabited and unihabited (e.g. of a mountain, water, island, wood, town, street etc. If limited to the planet Earth, toponyms can also be called geographical names.

3 Na vrcholu Hvozdu jsem zahlédl skupinku Němců, jak ukazovali směrem do Čech a popisovali všechna pohoří, hory a města, a já vůbec nevěděl, o čem mluví. Vyslovovali německé názvy […]. Říkal jsem si, že je vlastně zajímavé, že mají vlastní názvy pro naše hory. […] Mám pocit, že obě strany vidí a pojmenovávají jinou zemi. Přesto nás ale tato dvojjazyčná, schizofrenní krajina spojuje. (Petr Mikšíček: Sudetenwaldgang)

4 Oronym = proper name of an elevated formation of the terrain (i.e. name of mountain, highland, upland, hill, rock etc.) – e. g. Aconcagua, die Alpen Po roce 1945 komise ke změnám zeměpisných jmen Speciální mapy 1: a vojenské mapy 1: seznam určený především odbornému publiku: Josef Orlík „Nové pomístní názvy v Jeseníkách, Rychlebských horách a ve skupině Králického Sněžníku“ Další soupisy, např (Březina: „Vlastivěda moravská“; 252 jmen) Turistické průvodce

5 Analýza vlastních jmen Jeseníků: Petr Loučka „Oronymie Hrubého Jeseníku“ (diplomová práce, 2010) 219 jmen 2016:

6 4 podskupiny a)Oronymum z dřívější mapy se na dnešní mapě nevyskytuje „…někteří kartografové, neodvažujíce se tvořit názvy nové, spokojovali se [s] pouhým vymazáním německého jména bez náhrady…“ (Vl. Šmilauer, 1957) Asi 60 případů b) Oronymum není na staré mapě c) Významová odlišnost mezi starým a novým jménem d) Současné jméno se vztahuje na jiný objekt

7 „[rozhodnutí] zda historická kontinuita bude i v českém jménu zachována, anebo zda starší názvy upadnou zcela v zapomění“ Objekty s českým i německým jménem podle tvorby českého jména: 4 možnosti: a)Překlad, uchovává kontinuitu – Wilder Stein – Divoký kámen b)nově vytvořené jméno, bez vazby k původnímu c)„názvuk“ na německé jméno – Hohlenberg – Holý vrch d)Ponechání něm. jména (hrady, zříceniny) – Goldenstein – Kolštejn

8

9 Urlich: „U názvu Urlichkoppe jsem považoval název za odvozeninu od vlastního jména (na okrese je jich více). Němci mně však tvrdí, že je odvozeno od lidového názvu Ahorn – Urla – jasan“ (Hraničář, 1947) „V jesenické oblasti je více než třicet názvů založených na kmeni Urle = javor“ (Josef Bezděčka) URLE das gemeinsprachlich wenig bekannte wort mag von den wortformen für den ahorn ausgegangen sein (Grimm)

10 Loučka: Brandurlich – Javořík Schneeurlich – Sněhulák Urlichhübel – Orlí vrch Urlichkuppe – Orlík Urlichhübel – Smrčí vrch Urlichberg – Zaječí hora Urlichhügel – Velké bradlo Josef Orlík (návrhy): Sandurlich – Mramorový vrch Steinurlich – Skok Urlichkoppe – Jasanový

11 Toponymické dvojice (Pavel Trost) Dvojjazyčné oblasti „Toponymické dvojice zanikají se zánikem druhého jazyka v kraji“ Existence vlastních jmen v toponymii vychází z prosté lidské zkušenosti, podle níž pojmenovávací potřeba je podmíněna v podstatě jen komunikačním aktem a je také pouze v něm realizovatelná; není-li ve styku lidí potřeby něco pojmenovat, zůstává objekt bezejmenný (dostatek příkladů přináší zejm. horopis a vodopis). Rudolf Šrámek

12 Im Gesenke. Freudenthal: W. Krommer, V Jeseníkách. In: Antologie německé moravské literatury, Univerzita Palackého v Olomouci, 2014.

13 Průvodce Jeseníky Přes 40 jmen vesnic, hor, horských chat, údolí a říček „Aus dem satten Grün hoben sich die dunklen Rücken des Urlich, der Goldkoppe und wie sie alle heißen.“ „Na syté zeleni se vyjímaly tmavé hřbety Orlíku, Zlatého Chlumu a dalších vrcholů, ať už se jmenují, jak chtějí.“ 4 strategie:

14 1. „oklika“: Damals, da der Peterstein noch der „hohe Ruck“ hieß. Tenkrát se ještě Petrovým kamenům říkalo jinak. 2. Volný překlad: Der Weg führte am Puhu oder Katzenstein vorüber. Cesta vedla okolo Puhu neboli Kočičí skály. 3. Překlad dobový: Dort weit drüben […] ragten die Türme Freiwaldaus auf. Daleko na protější straně […] čněly věže Frývaldova. 4. Posun: Muntere Wässerlein […] umströmten den Kurort, der mit dem weltbekannten Gräfenberg konkurrieren möchte. Zurčící potůčky […] tečou kolem lázní, jenž by mohly konkurovat světoznámým lázním ve Frývaldově.

15 Děti stály připravené u dveří a čekaly na tatínka. – Jedeme? – Napřed musíme na nádraží, kde si koupíme lístky na vlak. Teprve potom pojedeme. – Kam? – Vždyť jsem vám to včera říkal. – Ale my jsme to zapomněly. – Do Ústí. – Ale včera jsi říkal někam jinam! – Kam jinam? – Do Aussig. – Vždyť dobře víte, že Ústí a Aussig je jedno město. Ať tomu říká kdo chce, jak chce, je to pořád jedno a stejný město. – A ono to město má dvě různý jména? – To je pořád stejný jméno, jednou je to německy a jednou česky. – A proč to včera mělo německý jméno a dneska zase český? – Moc se ptáte a vyzvídáte. Mezitím nám ujede vlak. (Dalibor Funda: Gutta schreibt)

16

17 „Navrhněte lepší jména pro naše místa v pohraničí“ (Hraničář, 1946) „[…] jde především o změnu názvů těch míst, kde prastaré původní české jméno pro nedostatek archiválních listin nelze snadno zjistit. Ani záměrné ničení všeho českého, tedy i českých historických listin […] nám nezabrání, abych těm místům nedali jména opět ryze česká.“ Gräfenberg/Gräfenberk – Masarykovy lázně Freiwaldau/Frývaldov – Svobodovo, dvojjméno Masarykovy lázně-Praděd dnešní Šumperk (Mährisch-Schönberg) – Svobodovo: 1948 soutěž o jméno města Šumperk: Krásná Hora, Krásnopol, Svobodín, Svobodov Osídlení volyňskými Čechy, kteří přišli ze Sovětského svazu se Svobodovou armádou „Zjistili jsme, že veřejnost má o věc živý nepředstíraný zájem […]“ Cukmantl – Suchomlaty Bernartice – Strážov Krutvald – Sosnarovice

18 Jeseník: od r června 2002 „Jeseník zůstává Jeseníkem“ „[…] Frývaldov je z lingvistického hlediska správně česky. Je to podobné jako Trutnov v Krkonoších, který se taky podobá německému Trautenau a není z něj dnes třeba Krkonoš“ Jeseník nad Odrou (Deutsch Jasnik), zal jako Jessenyk; od „jasan“, potok protékající jasanovým porostem Hrubý Jeseník – 1352 jako Jessennyk; vrch n. hora porostlá jasany Lidová etymologie: „jeseň“

19 Branná: Do r Kolštejn 21. ledna 2014 požadavek na přejmenování (poprvé 1990) Dotazník: 15 pro, 152 proti Motivace jména? Slovník Místní jména na Moravě a ve Slezsku – „Kolštejn“ Místní občan: „…brána do Jeseníků“ L. Hosák: „Sám se hlásím ke kmotrovství Branné, u níž jsem navrhl název nejen podle řeky, ale i podle polohy.“ Branná – 1379 jako villa Brana Branná (Třeboň) – 1366 jako villarum Brana; odvozeno od „braně“ – hráz Dolní Branná (Hennersdorf) Horní Branná (Brennei) – 1359 Brenna; „bláto“, vztah k potoku

20 Děkuji za pozornost.

21 Zdroje: „Brána do Branné”: branne [ ]. List of Key Onomastic Terms: [ ]. Urle, WB Grimm: [ ]. Urlich: [ ]. DAVID, Jaroslav. Smrďov, Brežněves a Rychlonožkova ulice – kapitoly z moderní české toponymie. Praha: Academia, FRITSCH, Karl Wilhelm. Im Gesenke. Freudenthal: W. Krommer, FRITSCH, Karl Wilhelm. V Jeseníkách. In: Lukáš Motyčka, Barbora Veselá (eds.). Antologie německé moravské literatury. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014, S. 76–119, ins Tschechische übersetzt von Veronika Opletalová. FUNDA, Dalibor. Gutta schreibt. Praha: Novela bohemica, HOSÁK, Ladislav. O čem vyprávějí místní jména na Šumpersku. In: Vlastivědný sborník Severní Morava, č. 9, HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku I, A–L. Praha: Academia, HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, M–Ž (dodatky, doplňky, přehledy). Praha: Academia, Hraničář, Protifašistický list okresu Frývaldova (1946), č. 12 (35), 14 (37) a 15 (38). KRČOVÁ, Danuše. Jeseník zůstává Jeseníkem, změna názvu neprošla. In: Olomoucký den (2002), Nr LOUČKA, Petr. Oronymie Hrubého Jeseníku. Diplomarbeit. Ostravská univerzita v Ostravě, Filozofická fakulta, LUTTERER, Ivan; ŠRÁMEK, Rudolf. Zeměpisná jména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Havlíčkův Brod: Tobiáš, 2004.

22 MIKŠÍČEK, Petr. Waldgang. Praha: signatura.cz und Petr Mikšíček, ORLÍK, Josef. Nové pomístní názvy v Jeseníkách, Rychlebských horách a ve skupině Králického Sněžníku. In: Přírodovědný sborník Ostravského kraje (1952), Nr. 1/2. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách: jejich vznik, původní význam a změny, díl I, A–H. Praha: Česká akademie věd a umění v Praze, PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II, Ch-L. Praha: Česká akademie věd a umění v Praze, TROST, Pavel. Toponymické dvojice a dvojjazyčnost. In: Studie o jazycích a literatuře. Praha: Torst, 1995.


Stáhnout ppt "Toponymie Jeseníků a její změny po roce 1945 Lenka Schindlerová"

Podobné prezentace


Reklamy Google