D ĚJINY MĚSTA S VITAVY V LETECH 1938 - 1945 Ivana Pavlišová.

Prezentace na téma: "D ĚJINY MĚSTA S VITAVY V LETECH 1938 - 1945 Ivana Pavlišová."— Transkript prezentace:

1 D ĚJINY MĚSTA S VITAVY V LETECH 1938 - 1945 Ivana Pavlišová

2 ANOTACE  Kód DUMu: VY_32_INOVACE_4.DE.07  Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0114  Vytvořeno: listopad 2013  Ročník: 4. roč. - čtyřleté gymnázium (RVP-G), 4.,8. roč. - osmileté gymnázium (RVP-G)  Anotace: Vzdělávací oblastČlověk a společnost Vzdělávací oborDějepis Tematický okruhKulturní a regionální dějiny Materiál slouží k výuce regionálních dějin. Navazuje na dějiny Československa v pohnutém roku 1938 a během druhé světové války a ukazuje, jak se dané události odrazily v životě města. Zároveň zobrazuje specifickou situaci, a to v místě, které patřilo do tzv. Sudet a které bylo připojeno k Říši.

3 Poznáte, která část náměstí je na fotografii? Co z této fotografie můžeme soudit o roce 1938 ve Svitavách? dnešní náměstí Míru během války neslo jméno Adolfa Hitlera, roku 1945 dostalo jméno maršála Stalina 1

4 Julius Hönig  Na předchozí fotografii byl zachycen Julius Hönig. Byl svitavským podnikatelem (po otci zdědil firmu na výrobu cementářského zboží) a zastával výrazně nacionalistické a protičeskoslovenské postoje. Stal se zakladatelem místní organizace Sudetoněmecké vlastenecké fronty a Sudetoněmecké strany. Po záboru pohraničí byl zvolen poslancem říšského sněmu. K 15. dubnu 1939 byl uveden do funkce krajského vedoucího NSDAP.  V květnu 1945 spáchal sebevraždu, zastřelil se v lese poblíž silnice vedoucí z Mikulče do Kukle.

5 Rok 1938  16. března Konrád Henlein oslovil všechny české Němce s požadavkem, aby se připojili k SdP. Tato výzva znamenala faktický konec německých politických stran. Již 24. března splynula ve městě německá křesťansko-sociální strana s SdP.

6  21. března uspořádala Čsl. soc. demokracie za účasti všech českých spolků v Národním domě manifestaci pod heslem Za demokracii, republiku a nedotknutelnost státních hranic, z manifestace odeslána rezoluce kanceláři prezidenta republiky, v níž se uvádělo:...účastníci manifestace … jsou připraveni v případě potřeby hájit hranice naší milované demokratické republiky.

7  1. května proběhly velké oslavy Svátku práce. V dopoledních hodinách pořádala své oslavy SdP, zúčastnilo se jich 15 - 20 000 lidí, přijeli stoupenci strany i z okolních vesnic. Uskutečnil se průvod městem pod heslem Pro Adolfa a pro Konráda.  V odpoledních hodinách se uskutečnily české prvomájové oslavy, kterých se zúčastnilo kolem 3 000 lidí, byli tady Češi z okolních obcí a měst - Poličky, Litomyšle, České Třebové atd.). Heslem demonstrace bylo Za české Svitavy.

8  18. července byl ve svitavském hotelu Ungar zatčen za protistátní činnost agent německé výzvědné služby abwehr Oskar Schindler. Po amnestii ze 7. října byl však propuštěn.  Na konec měsíce srpna byl naplánován noční shoz zbraní v Mor. Lačnově. Příletu letadla se asi 40 příslušníků FS nedočkalo kvůli nepřízni počasí. Zbraně měly být údajně použity k možnému pokusu členů FS vpadnout v případě války do zad bojující čsl. armádě. Tehdy začali někteří němečtí branci ze Svitavska překračovat ilegálně hranice, aby se vyhnuli vojenské službě v čsl. armádě.

9 Období po Mnichovu  5. října v noci hlásil rozhlas poprvé rozsah záboru V. pásma, do kterého náležely i Svitavy.  6. října začalo stěhování českých úřadů ze Svitav.  9. října během noci byli odsunuti policisté Státního policejního úřadu ve Svitavách, 20 příslušníků policie se přesunulo do Blanska, 6 policistů zůstalo ve Svitavách.  Ve městě panoval čilý ruch - konaly se přípravy na přivítání německého vojska, prováděla se výzdoba ulic, náměstí, domů. Ve farním kostele na náměstí byla sloužena děkovná mše.

10  10. října byly Svitavy obsazeny německým vojskem, staly se součástí Třetí říše.  11. října, hned první den po obsazení města německou armádou, začaly odvody k oddílům SS. Ve dnech 21. a 25. října se konaly i odvody dobrovolníků do německé armády, a to ročníků 1915 - 1920.  Do 31. října musela být ukončena veškerá činnost všech spolků ve Svitavách s výjimkou nacistických. Spolky musely provést vyúčtování a likvidaci majetku. Do tohoto data pracovalo ve městě téměř 150 spolků.

11 Antisemitismus  3. listopadu začala likvidace židovského hřbitova a modlitebny ve Svitavách, která vyvrcholila 10. listopadu tzv. Křišťálovou nocí, během níž nacisté zaútočili na synagogy a další židovské budovy v celé Říši, vyplenili je a zapálili. 10. listopadu v dopoledních hodinách byla zapálena svitavská synagoga.  Zaniklá svitavská synagoga a dnešní obraz místa, kde stávala.svitavská synagoga  1. ledna 1939 vstoupily v platnost na obsazeném území rasistické norimberské zákony, od 1. března potom platily i říšské trestní zákony.

12 Arizace  V prvních lednových dnech převzala definitivně správu svitavské pobočky československé Union banky Německá banka v Berlíně.  Začátkem dubna Zwittauer Nachrichten oznámily, že byla ukončena arizace největší svitavské firmy H. Klinger. Arizací byla pověřena firma Barthel & Co. Sídlem celého podniku, který měl kolem 2 000 zaměstnanců (z toho téměř 1 700 ve Svitavách), zůstala Vídeň.

13 Svitavy součástí říše  Začátkem ledna došlo ke sloučení týdeníku Grenzpost a Zwittauer Nachrichten. Proklamovaným cílem měl být vznik jediného vlasteneckého týdeníku této části Hřebečska.  8. května byl Konrad Henlein jmenován čestným občanem města.  23. - 25. června byly ve Svitavách pořádány první slavnosti Hitlerjugend pro okresy Svitavy a Mor. Třebová. Asi 2 500 účastníků se utkalo v atletice, pětiboji a plavání.  V červenci došlo ke sjednocení všech pěveckých sborů ve městě do jediného Pěveckého spolku ve Svitavách (Singverein Zwittau).

14 Počátek války  28. srpna byl v Sudetech zaveden lístkový systém v zásobování potravinami. Po napadení Polska se přešlo na vázané hospodářství, byly zavedeny odběrní poukazy na různé druhy zboží (boty, benzín, šatenky na oděvy atd.).  K 1. září byl v Sudetské župě zakázán spolek Bibelforscher (Svědci Jehovovi), jeho členové byli poté pronásledováni, mnozí skončili v koncentračních táborech.  Ve Svitavách byl zřízen první pracovní tábor pro zajatce a totálně nasazené, jejichž počet stále narůstal, takže koncem března jich bylo ve Svitavách 7 201.

15 Rok 1940  Od jarních měsíců tohoto roku neuplynul ani týden, aby některý z vojáků pocházejících ze Svitav a bojujících na frontách světové války nebyl vyznamenán železným křížem.  Od července se začal projevovat ve Svitavách a v blízkém okolí nedostatek pracovních sil v některých výrobních oblastech (tabáková továrna, J. H. Bergmann atd.). Situace byla o prázdninách řešena povinnou týdenní brigádou dívek ve věku 16 - 18 let.

16  Od září rozhodlo zastupitelstvo přemístit devět školních tříd, později i mateřskou školu, do budovy sirotčince. Dosavadní prostory škol byly využívány k ubytování pro nově příchozí obyvatele, Němce z Volyně, Haliče. Besarábie.  17. - 18. září proběhla v Elysiu přehlídka nazvaná Oslava filmu, kterou pořádaly místní skupiny NSDAP, krajský vzdělávací ústav a Hitlerjugend. Promítaly se propagandistické filmy Pochod k Vůdci, Sudetští Němci se vrací domů.  Na podzim se konaly oslavy „osvobození“ Svitav, kromě již tradičního nástupu se promítal dokument o záboru Svitav z roku 1938.

17  Ve dnech 26. - 31. října byl v městském kině Elysium promítán dokumentární film Žid Süs. Podle nacistického tisku vyvolal film ve Svitavách nejhlubší rozhořčení, protože prý poukazoval na zhoubnou roli židovstva ve státním, hospodářském a kulturním životě a zároveň představil židovskou rasu ve správném světle.  Nacistická protižidovská kampaň na kulturním a ideologickém poli pokračovala i v dalších měsících.

18 Rok 1941  10. října 1941 si svitavští nacisté připomněli třetí výročí „osvobození“, konalo se slavnostní shromáždění v Elysiu, na návštěvu přijel Konrád Henlein, který v Elysiu promluvil k německým ženám a osvětlil jim jaké jsou jejich povinnosti matek a manželek, a řekl, že...jejich oběť je veliká, ale nutná.  V areálu tzv. Šibeničního lesa začali svitavští němečtí občané budovat památník padlým „hrdinům“ ve II. světové válce. Monumentální památník se však nepodařilo dokončit.

19 Kdo byl Viktor Felber? Využijte fotografie. V souvislostí s jakými událostmi byl 1. června roku 1942 popraven? Kde obvykle tyto popravy probíhaly? 2

20 Viktor Felber  Prof. ing. dr. Viktor Felber se narodil ve Svitavách. Rodina se přestěhovala do Prahy. Zde vystudoval reálku a strojní inženýrství na vysoké škole technické.  Stal se profesorem technické mechaniky a termomechaniky na Českém vysokém učení technickém v Praze.  V době druhé světové války byl členem Národně revolučního výboru inteligence. Jeho činnost však byla vyzrazena a v roce 1942 byl zatčen a 1. června 1942 na kobyliské střelnici v Praze během stanného práva po atentátu na R. Heydricha popraven, a to i spolu se svým synem Juliem.

21 Kobyliská střelnice 3

22 Rok 1943  7. března Konrád Henlein přijel na návštěvu do svých milých Svitav a měl projev v Elysiu.  V polovině října oznámily úřady německým obyvatelům, že kvůli trvání vyhlášky o zatemnění, bude nutné, aby svíčky a světla na hřbitovech během nadcházející Památky zesnulých svítily pouze přes den.  V důsledku naprostého nedostatku papíru byli i svitavští občané vyzváni úřady, aby k nadcházejícím vánočním svátkům neposílali žádná vánoční blahopřání. Již na počátku roku byli vyzváni, aby používali pro tento rok kalendáře z roku 1937.  Byly rekvírovány svitavské zvony.

23 Kdo byl Richard Klouda? 28. září v koncentračním táboře Ravensbrück zahynul Richard Klouda. 4

24 Richard Klouda  Do Svitav se přistěhoval r.1911, jeho otec tu přijal místo ve firmě Albrecht. On sám po vyučení pak pracoval v tabákové továrně. Stal se členem sociální demokracie ve Svitavách a působil i v jejím vedení. Byl spoluzakladatelem svitavské DTJ. V říjnu 1938 Svitavy opustil a žul v Českých Budějovicích, kde ho kvůli jeho odbojové činnosti zatklo gestapo. Prošel několika koncentračními tábory, v posledním z nich zemřel.

25 Konec války  18. ledna 1945 byla v budově dívčí školy zřízena ubytovna pro uprchlíky. Ti i v následujících měsících proudili do města.  29. ledna byla pro nedostatek uhlí zastavena práce ve svitavských textilních závodech, školáci měli uhelné prázdniny.  Přibližně od začátku měsíce února přestal sloužit telefon a telegraf pro potřeby civilních osob. Poštovní zásilky byly z větší části zadržovány na poště.

26  23. března museli patnáctiletí chlapci pomáhat při opevňovacích pracích. Budovaly se především protitankové překážky. Původně byli k opevňování využíváni především váleční zajatci, ale jak se přiblížila fronta, museli nastoupit i příslušníci Hitlerjugend a Volkssturmu.  16. dubna sovětská letadla svrhla nad městem velké množství letáků s výzvou německým vojákům a důstojníkům, aby zanechali marného boje.

27  16. dubna byli v pískovcovém lomu naproti městským jatkám zastřeleni dva mladí vojáci wehrmachtu Helmuth Dörfl a Mathias Suschitz, a to pro dezerci a zradu. Před smrtí jim udělil rozhřešení svitavský farář P. Hubert Zolper. Po městě nacisté vyvěsili červené plakáty s oznámením o jejich exekuci a s dovětkem, že nechali kamarády svému osudu.  5. května se ve Svitavách utvořil Revoluční národní výbor, v jeho čele stál Josef Dědič.

28  8. května ustupující vojenské kolony a skupiny uprchlíků (především z Mohelnice a Nového Města na Moravě) proudily přes Svitavy až ve třech kolonách vedle sebe. Vojáci i uprchlíci byli špinaví, unavení a hladoví. Ve Svitavách byl zrušen polní špitál a téhož dne došlo k rozpuštění NSDAP a jejích organizací. Pravděpodobně spojenecký letec (podle svědectví však v letadle označeném nacistickými symboly) zaútočil na jeden ze statků v Mor. Lačnově a zapálil jej.

29 Osvobození  9. května před desátou hodinnou ranní vjel do města první sovětský tank. Kolony sovětské armády projížděly městem až do nočních hodin. Těsně před příjezdem sovětských tanků dorazil na svitavské nádraží z České Třebové pancéřový vlak a nádraží se tak dostalo do českých rukou.  9. května v 17 hodin se konala ustavující schůze prozatímního NV, v jehož čele stál Josef Dědič.

30  V odpoledních hodinách ve městě vypuklo první rabování, týkalo se obchodů s obuví, krejčovství, cukráren. Podíleli se na nich většinou pracovně nasazení a lidé z táborů (podle dobového svědectví chodili druhý den po Svitavách v krásných nových šatech), ale někdy i domácí obyvatelstvo. Vyskytly se i případy, kdy opilí vojáci Rudé armády olupovali chodce na ulici.  Rabování pokračovalo i v dalších dnech a především během dalších nocí. V márnici se začali hromadit mrtví. Nemohli však být pohřbeni, protože ve městě nebyl nikdo, kdo by je za dané situace pohřbil.

31 Zdroje 1. FIKEJZ, Radoslav a Vladimír VELEŠÍK. Kronika města Svitavy. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006, s. 216. ISBN 80-239-7488-2. 2. ŠJŮ. Wikipedie [online]. [cit. 2.12.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hrade%C5%A1%C3%ADnsk%C 3%A1_9,_pam%C4%9Btn%C3%AD_deska_-_Viktor_Felber.jpg 3. KF. Wikipedie [online]. [cit. 2.12.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Kobyl_strel2.jpg 4. FIKEJZ, Radoslav a Vladimír VELEŠÍK. Kronika města Svitavy. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006, s. 226. ISBN 80-239-7488-2. FIKEJZ, Radoslav a Vladimír VELEŠÍK. Kronika města Svitavy. Svitavy: Městské muzeum a galerie ve Svitavách, 2006, 396 s. ISBN 80- 239-7488-2. Veškeré hypertextové odkazy jsou platně ke dní vytvoření díla.