Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

POZDNÍ DOBA KAMENNÁ - ENEOLIT Eneolit, to je most do doby bronzové. Tato doba se také označuje pod názvem CHALKOLIT, doba měděná. Tenkrát začal člověk.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "POZDNÍ DOBA KAMENNÁ - ENEOLIT Eneolit, to je most do doby bronzové. Tato doba se také označuje pod názvem CHALKOLIT, doba měděná. Tenkrát začal člověk."— Transkript prezentace:

1 POZDNÍ DOBA KAMENNÁ - ENEOLIT Eneolit, to je most do doby bronzové. Tato doba se také označuje pod názvem CHALKOLIT, doba měděná. Tenkrát začal člověk opravdu experimentovat s mědí, vytvaroval z měkkého kujného kovu první užitkové předměty, avšak trvalo ještě poměrně dlouho, než dospěl k zjištění, že ve slitině s cínem, olovem, antimonem či arzénem má měď lepší vlastnosti. V České republice, kde vhodné naleziště mědi takřka chybělo, jde o nálezy předmětů, které se k nám dostaly buď dálkovým obchodem nebo si je přinesli noví osadníci. Replika měděného šperku

2 ZPRACOVÁNÍ KOVŮ Lidé už v neolitu znali vzácné kovy zlato a stříbro. V západní Asii valouny čistého zlata a stříbra zpracovávali za studena pomocí úderů kamenného kladiva. Z těchto kovů se vyráběly ozdoby oděvů a doplňky ke šperkům z jiných materiálů např. mušlí. Měď se vyskytuje v přirozené metalické podobě a ve velmi omezeném množství tento kov používala neolitická společenství na Středním východě od 8. tisíciletí př. n. l. Přírodní měď se při zpracovávání stává velmi křehkou, pokud není rozžhavena do červeného žáru (tomuto procesu se říká žíhání). Jestliže teplota dosáhne asi 1100 O C, měď se taví. Přírodní měď se vyskytuje v ložiscích minerální mědi a lidé si povšimli, že pokud tato ložiska obsahovala zelené minerály, bylo po tavbě v kelímku více mědi. Přímé důkazy o tavbě, fragmenty tavných kelímků, se nacházejí ve vrstvách z doby od 6. tisíciletí př. n. l. Měď bylo možné zpracovávat pomocí tepání do měděného plechu – vzniklo kovotepectví. Také se mohl roztavený kov přelít do připravené kamenné nebo hliněné formy – vzniklo kovolijectví. Zpracování mědi bylo nákladné, proto pazourek zůstával hlavním materiálem pro výrobu nástrojů. Měděné šperky, nástroje a zbraně byly odznakem moci nejvýše postavených osob ve společnosti – rodových náčelníků.

3 VYNÁLEZY ZEMĚDĚLCŮ Přechod od lovu a sběru k zemědělství znamenal velký civilizační a společenský pokrok. Fakticky bylo obdělávání polí po věky tak primitivní, že se příslušníci zemědělských osad ve střední Evropě stěží dokázali uživit. Výnosy z polí nebyly nízké, ale produktivita zemědělské práce ano. Jiná situace byla v oblasti Mezopotámie, kde místní zemědělci využívali pravidelných záplav Eufratu a Tigridu. Zemědělci vykopali kolem břehů obou řek umělé nádrže, do kterých se při záplavách vlila velmi potřebná voda. Od nádrží prokopali zavlažovací kanály až ke svým polím a v období sucha postupně upouštěli nahromaděnou vodu z nádrží na potřebné místo. Vzniklo závlahové zemědělství, které přineslo další zvýšení výnosů z polí. Zpočátku zemědělci kypřili půdu namáhavým postupem, kdy pomocí rycích holí nebo motykami narušili travnatý drn a do takto připravené půdy vysévali obilná zrna. Neustále ohnutá záda se jistě podepsala na zdravotním stavu vesnice. Rozporuplnou situaci vyřešil v eneolitu vynález háku – nejstaršího oradla na světě. Vynalezli ho zemědělci v oblasti Mezopotámie.

4 HÁK – PRVNÍ ORADLO V DĚJINÁCH LIDSTVA Hák byla vlastně dřevěná kláda z kmene stromu zakončena trnem opáleným v ohni a s vyčnívajícími rameny z vyrůstajících větví. Zprvu se do dřevěného háku zapřahali sami lidé. Ostrým trnem počali rozrývat půdu. Brzy postřehli možnost zapřáhnout před hák pár dobytčat. Hák sice půdu ještě neobracel, ale pouze vyrýval rýhu, ale orba se zrychlila a zemědělci dokázali zvětšovat plochy svých polí. Rostly výnosy z polí. Hák

5 ÖTZI – MUŽ Z LEDOVCE Ve čtvrtek 19. září 1991 se dvěma německým turistům podařilo v Tyrolských Alpách nalézt v bahně a tajícím sněhu hlavu a trup mužského těla. K vyzvednutí těla dorazil tým záchranářů, protože se předpokládalo, že se jedná o některého z nezvěstných turistů, kteří se v minulých desetiletích v horách ztratili. Informaci zásadního charakteru poskytla vedle těla ležící měděná sekera v dřevěném topůrku a spolu s ní i další artefakty ze dřeva, kůže, pazourku a trávy. Nálezy potvrdily, že se jedná o tělo z pozdní doby kamenné. Tělo bylo po vyzvednutí uloženo do mrazící komory na univerzitě v Innsbrucku a vzorky tkání, kostí a dalších materiálů byly zaslány do laboratoří v Oxfordu, v Curychu, v Uppsale a v Paříži. Všechna data z různých laboratoří udávala stáří nálezu zhruba 5300 let. Nejoblíbenější přezdívkou Muže z ledovce se stalo označení „Ötzi“, podle údolí Ötztal táhnoucího se severně od místa nálezu. Za svého života byl Ötzi vysoký zhruba 160 cm a vážil přibližně 50 kg. Na dobu měděnou se dožil poměrně vysokého věku, bylo mu pravděpodobně mezi 40 a 53 lety. Velmi zajímavé bylo tetování na zádech, kolenou, kotnících a levém zápěstí. Za svého života utrpěl zlomeniny nosu a žebra, jež se zahojily. Zuby vykazovaly značné známky opotřebení, protože se živil nahrubo mletým zrním. V jeho vlasech byly nalezeny stopy minerálů z tavení kovů. Prsty na nohou mu opakovaně omrzly, plíce měl zčernalé kouřem z táborových ohňů. Zachovalé nálezy pylových zrn v trávicím traktu dokazují, že muž našel svou smrt v Alpách na konci zimy.

6 ÖTZIHO OBLEČENÍ Oblečení je mimořádně dobře zachovalé, dříve nebylo žádné oblečení z doby eneolitu známo. Ötziho oblečení se skládá z čapky, kabátce, kožených nohavic, opasku s malým váčkem, bederní roušky, bot a pláštěnky. Nejneobvykleji asi působí pláštěnka bez rukávů, vyrobená ze svazků stébel trávy, svázaných dohromady travním motouzem. Její původní délka byla 90 cm a nosívala se přes ostatní oblečení. Pláštěnka nejen chránila před deštěm a vlhkem, ale také hřála. Kabátec, nohavice, opasek, bederní rouška a části obuvi byly vyrobeny z kůže koz, čapka a podrážky bot byly vyrobeny z medvědí kůže. Horní díl bot byl vyroben z jelenice a opasek s váčkem z teletiny. Rekonstrukce vzhledu Ötziho

7 CO MĚL ÖTZI U SEBE? Nesl si sebou různé druhy dřeva a také nástroje na opravu svých předmětů. Ötzi měl u sebe batoh, vyrobený ze dřeva a kůže. Nesl si toulec z jelenice, v němž bylo uloženo 14 šípů vyrobených z velmi tvrdého dřeva kaliny. Pouze dva z nich ale byly dokončené, ostatním chyběly hroty. Také tisový luk nebyl plně funkční, což vede k dohadům, že na něm možná v okamžiku smrti pracoval. Nejcennějším nálezem byla měděná sekera usazená v tisovém topůrku a upevněna koženými řemínky, nůž v podobě pazourkové čepele vložené do jasanové střenky a upevněné jelení šlachou atd. Měděná sekera Kožené boty - rekonstrukce Toulec a šípyReplika pazourkového nože Pochva a nůž

8 JAK ÖTZI ZEMŘEL? Zpočátku se zdálo, že se prostě jedná o člověka, kterého zastihla na cestě sněhová bouře a který zahynul v důsledku povětrnostních vlivů. Konrád Spindler vyslovil hypotézu, že Ötzi prchal z nějakého střetu, který měl za následek polámání jeho šípů a žeber. Poraněný a hladový muž si prostě sedl do strouhy a zemřel. Příčinou smrti mohl být také pád. Vyšetření počítačovou tomografií odhalilo malý pazourkový hrot šípu, zarytý v levém rameni muže. Posledním objevem byly dvě hluboké rány na Ötziho pravé ruce a zápěstí. Bazí jeho palce pronikl nedlouho před smrtí ostrý předmět a způsobil mu vážné poranění. Nevíme, zda byl uprchlíkem z ozbrojené potyčky mezi znepřátelenými rody, nebo byl obětí úkladné vraždy, nebo byl rituálně obětován. Alpský průsmyk, místo smrti Ötziho – Muže z ledovce.

9 LITERATURA BAHN, Paul. Vepsáno do kostí: Jak lidské ostatky odhalují tajemství mrtvých. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, ISBN KOLEKTIV AUTORŮ. Dějepis 6: Učebnice pro základní školy a pro víceletá gymnázia. 1. vyd. Plzeň: Fraus, ISBN MICHOVSKÝ, Václav. Dějepis I. díl: Pravěk a starověk pro základní školy. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN HORA, Petr. Toulky českou minulostí: První díl. 1. vyd. Praha: Práce, ISBN BAUER, Jan, Josef FRAIS, Kristina VOLNÁ a Zdeněk VOLNÝ. Toulky minulostí světa 1: Od počátku dějin člověka po rozvrat velkých říší v Mezopotámii a Egyptě. 1. vyd. Praha: Baronet Via Facti, ISBN FAGAN, Brian M. Sedmdesát velkých vynálezů starověku. 1. vyd. Praha: Slovart, ISBN ZDROJE OBRÁZKŮ [ ] Rekonstrukce vzhledu Ötziho [ ] Měděná sekera [ ] Pochva a nůž [ ] Kožené boty - rekonstrukce [ ] Toulec a šípy [ ] Alpský průsmyk, místo smrti Ötziho – Muže z ledovce Replika měděného šperku – vlastní zdroje Hák – vlastní zdroje Replika pazourkového nože – vlastní zdroje


Stáhnout ppt "POZDNÍ DOBA KAMENNÁ - ENEOLIT Eneolit, to je most do doby bronzové. Tato doba se také označuje pod názvem CHALKOLIT, doba měděná. Tenkrát začal člověk."

Podobné prezentace


Reklamy Google