Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Světelné jevy Je to část fyziky, která se zabývá světlem a jeho šířením. Také se používá názvu optické jevy. (optika) K pochopení souvislostí je zapotřebí.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Světelné jevy Je to část fyziky, která se zabývá světlem a jeho šířením. Také se používá názvu optické jevy. (optika) K pochopení souvislostí je zapotřebí."— Transkript prezentace:

1 Světelné jevy Je to část fyziky, která se zabývá světlem a jeho šířením. Také se používá názvu optické jevy. (optika) K pochopení souvislostí je zapotřebí znalost základních pojmů. S těmito se seznámíme postupně, dnes nás čeká první část.

2 Světelné jevy – základní pojmy 1. Optika – nauka o světle a jeho šíření 2. Co to je světelný zdroj – těleso, ve kterém světlo vzniká a které ho vysílá do okolí. Příklady – Slunce, hvězdy, žárovky, plamen, LED dioda, světluška 3. Bodový světelný zdroj – jeho rozměry jsou zanedbatelné vzhledem ke vzdálenosti, ze které ho pozorujeme. Příklady – hvězdy, vlákno žárovky, plamen svíčky (obojí z větší vzdálenosti) 4. Plošný zdroj – rozměry nelze zanedbat Příklady – Slunce, zářivka 5. Optické prostředí – prostředí, ve kterém se světlo šíří. Dělí se na tři druhy a)průhledné – světlo se šíří přímo - vzduch, voda, sklo

3 Světelné jevy – základní pojmy b) průsvitné – světlo přes něj proniká částečně – kouř, mlha, matné sklo c) neprůhledné – světlo neprochází vůbec 6. světelný paprsek – úzký svazek světla, který určuje směr šíření vlnění 7. Rychlost světla ve vakuu je km/s

4 Světelné jevy – základní pojmy

5 Světelné jevy – stín a polostín

6 Pojmy k zapamatování: 1.Stín vlastní – na neosvětlené straně tělesa 2.Stín vržený - ten, který pozorujeme na promítací ploše

7 Světelné jevy – stín a polostín Pojmy k zapamatování: 3. Plný stín – prostor, kde neproniká světlo ze žádného zdroje 4. Polostín – prostor, kde vniká světlo jen z některého zdroje, nebo světlo z části zdroje (u plošných zdrojů světla) Na dalším stranách vidíme, jak nás zrak může ošálit…

8 Vidíme vrchní či spodní pohled ?

9

10 Opravdu to jsou kruhy

11 Zatmění Slunce a Měsíce Zatmění Slunce Zatmění Slunce je astronomický úkaz, který nastává, je-li sluneční kotouč zakryt kotoučem Měsíce. Měsíc přitom postupuje přes sluneční kotouč od západu k východu. Rozhodující je vzájemná poloha Slunce, Měsíce a Země. Slunce osvětluje svým světlem jak Zemi, tak Měsíc, a obě tato tělesa vrhají do vesmírného prostoru stíny ve tvaru kuželů. Kužel, ohraničený vnějšími tečnami Slunce a Měsíce (viz obr. 49, který není nakreslen ve správném měřítku), vymezuje oblast plného stínu, v němž je Slunce zakryto Měsícem úplně a kde je pozorovatelné úplné zatmění Slunce. Na zemském povrchu má měsíční plný stín průměr nejvýše 270 km a vlivem oběhu Měsíce kolem Země a vlivem rotace Země kolem své osy se posouvá k východu rychlostí přibližně. Na Zemi tak vzniká pás totality (široký právě 270 km), kde je postupně úplné zatmění Slunce pozorovatelné. Ve středu pásu totality trvá úplné zatmění Slunce maximálně asi dvě minuty.MěsíceSlunceZeměsvětlemrotacerychlostí

12 Světelné jevy – stín a polostín Často se při rozhovorech s návštěvníky hvězdárny setkáváme s tím, že si lidé vzpomněli na zajímavé částečné zatmění Slunce, které v minulosti pozorovali, ale už si nemohli vzpomenout, ve kterém roce to přesně bylo. Pro osvěžení paměti uvádíme přehled zatmění Slunce, viditelných z území České republiky (či Československa) ve druhé polovině minulého století – údaje odpovídají pozorovacímu stanovišti v blízkosti Valašského Meziříčí. Čím vyšší hodnota v posledním sloupci tabulky, tím bylo zatmění Slunce nápadnější.

13 Zatmění Slunce a Měsíce h 7 m 45 s0, h 15 m 29 s0, h 38 m 25 s0, h 48 m 30 s0,947

14 Zatmění Slunce Krnov

15 Zatmění Slunce a Měsíce K zatmění Měsíce dochází tehdy, je-li v jedné přímce Slunce – Země – Měsíc. Měsíc musí být v úplňku. (Při zatmění Slunce je v novu) Následující 3 strany – zatmění Měsíce

16

17

18 Červený Měsíc při zatmění s přicházející bouřkou

19 Zatmění Slunce a Měsíce Shrnutí – zápis do sešitu

20 Opakování – písemka Základní pojmy 1.Optika 2.Světelný zdroj 3.Bodový světelný zdroj 4.Plošný světelný zdroj 5.Optická prostředí – rozdělení, charakteristika, příklady 6.Co je to světelný paprsek 7.Jaká je rychlost světla ve vakuu 8.Stín vlastní 9.Stín vržený 10.Plný stín 11.Polostín 1.Nakreslit zatmění Slunce 2.Nakreslit zatmění Měsíce 3.Kdy dojde k zatmění Slunce ( v jaké poloze vůči sobě musí být vesmírná tělesa) 4.Kdy dojde k zatmění Měsíce ( v jaké poloze vůči sobě musí být vesmírná tělesa)

21 Písemná práce – optika 1. Bodový světelný zdroj 2. Optické průsvitné charakteristika, příklady 3. Stín vlastní 4. Plný stín 5. Nakresli zatmění Měsíce Skupina A 1. Plošný světelný zdroj 2. Optické průhledné charakteristika, příklady 3. Stín vržený 4. Polostín 5. Nakresli zatmění Slunce Skupina B

22 ooptická osa zrcadla Sstřed křivosti zrcadla Vvrchol zrcadla (průsečík optické osy se zrcadlem) r = SV poloměr křivosti zrcadla (vzdálenost středu křivosti od vrcholu zrcadla) Fohnisko zrcadla (leží v poloviční vzdálenosti mezi V a S f = FV, nebo taky f = r/2 - ohnisková vzdálenost F S V o r f Kulová zrcadla

23

24 1. Co to je světelný zdroj 2. Optické prostředí – rozdělení, příklady 3. Stín vlastní 4. Plný stín 5. Nakresli zatmění Měsíce Nakresli pomocí třech paprsků obraz bodu „A“, který je vzdálený od rovinného zrcadla 7 cm

25 Čočky – druhy čoček

26

27

28

29 Písemka – odraz světla, zákon lomu A B 1.Napiš definici a nakresli paprsek procházející „S“ 2.Napiš definici a nakresli paprsek procházející „F“ 3. Nakresli obraz „1“, je-li a = 4 cm, v = 2 cm, r = 6 cm 4. Napiš definici a nakresli lom světla pro paprsek procházejí z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího 1. Napiš definici a nakresli paprsek dopadající na „V“ 2. Napiš definici a nakresli paprsek který dopadá rovnoběžně s optickou osou 3. Nakresli obraz „1“, je-li a =9 cm, v = 4 cm, r = 5 cm 4. Napiš definici a nakresli lom světla pro paprsek procházejí z opticky řidšího prostředí do opticky hustšího

30 Zobrazení předmětů čočkami Pro zobrazení předmětů pomocí čoček užíváme paprsky význačného směru (nebo také významné paprsky). Pro zobrazení jak spojkou, tak rozptylkou jsou 3. Pro spojku jsou následující:

31 Zobrazení předmětů čočkami

32

33

34 Písemka – zobrazení spojkou, zákon lomu. Oba příklady zapsat zadání a nakreslit 2 paprsky! A B 1. Nakresli obraz „1“, pomocí spojky, je-li f = 4 cm, a = 6 cm, v = 2 cm. Zapsat vlastnosti ! 2. Nakresli obraz „1“, pomocí spojky, je-li f= 3 cm, a = 3 cm, v = 2 cm. Zapsat vlastnosti ! _________________________ 3. Napiš definici a nakresli lom světla pro paprsek procházejí z opticky řidšího prostředí do opticky hustšího 1. Nakresli obraz „1“, pomocí spojky, je-li f = 2cm, a = 2 cm, v = 2 cm. Zapsat vlastnosti ! 2. Nakresli obraz „1“, pomocí spojky, je-li f= 2 cm, a = 6 cm, v = 2 cm. Zapsat vlastnosti ! ________________________ 3. Napiš definici a nakresli lom světla pro paprsek procházejí z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího

35 Oko

36

37

38

39 Oko – oční vady

40 Optické přístroje – zorný úhel

41 Zorný úhel ε Zorný úhel ε je úhel pod kterým předmět vidíme. Čím více je předmět vzdálenější, tím ho vidíme pod menším zorným úhlem. Optické přístroje jako lupa, mikroskop a dalekohled slouží ke zvětšení zorného úhlu. Lupa a mikroskop slouží ke zvětšení zorného úhlu pro malé předměty. Dalekohled slouží ke zvětšení zorného úhlu vzdálených předmětů

42 Zorný úhel - oko Zorný úhel Zorný úhel pole lidského oka dosahuje ve směru do strany (tedy pro levé oko vlevo a pro pravé vpravo) okolo 90° od osy hlavy. [3] V opačném směru je to méně – asi 50°. Celkový zorný úhel oka ve vodorovné rovině je tedy asi 140°. Ve svislé rovině ve směru dolů je zorný úhel asi 50°, směrem nahoru, kde brání víčko, o trochu méně.oka [3]roviněvíčko Zorný úhel oka Zorný úhel oka závisí na několika faktorech, především na intenzitě osvětlení, velikosti a také barvě pozorovaného bodu. Největší zorný úhel je pro bílou barvu, pak pro žlutou, modrou a červenou a nejmenší pro zelenou.barvěbíloužlutoumodroučervenouzelenou

43 Optické přístroje - dalekohled Hvězdářský dalekohled

44 Optické přístroje - dalekohled Zrcadlový dalekohled – užívá se hlavně v astronomii. Ve skutečnosti je daleko složitější, okulár (část, do které se díváme) je tvořen soustavou čoček, podobně jako astronomický dalekohled na předchozím obrázku.

45 Optické přístroje - lupa Lupa slouží ke zvětšení zorného úhlu. Zpravidla se jedná o nejvýše 6- ti násobné zvětšení. Při větším zvětšení je obraz nekvalitní. Předmět musí být umístěn mezi optický střed čočky a ohnisko. Vznikne zvětšený, vzpřímený a zdánlivý obraz.

46 Optické přístroje - mikroskop Zde obraz vznikne v objektivu. Obraz předmětu je skutečný a zvětšený. Tento obraz pak pozorujeme v okuláru, kde vidíme zdánlivý, znovu zvětšený obraz, který je stranově i výškově převrácený.

47 Optické přístroje - fotoaparát Fotografické přístroje se za posledních 20 let velmi výrazně změnily. Rozvoj souvisí s digitalizací fotoaparátů. Předtím se fotografie zaznamenaly na film ať už černobílý či barevný. Ten se musel vyvolat, získal se negativ. Po vyvolání filmu se tento kopíroval na fotografický papír a získala se fotografie. Byl to pracný a nákladný proces. Rozvoj digitálních fotografií umožnila hromadná výroba, která výrobu velmi zlevnila. Dnes jsou fotoaparáty součástí mobilních telefonů, tabletů…


Stáhnout ppt "Světelné jevy Je to část fyziky, která se zabývá světlem a jeho šířením. Také se používá názvu optické jevy. (optika) K pochopení souvislostí je zapotřebí."

Podobné prezentace


Reklamy Google