Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."— Transkript prezentace:

1 Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/ Vybrané kapitoly světových a českých dějin Meziválečná doba 1918 až 1939

2 Pařížská mírová konference Dne 18. ledna 1919 jednání zástupců vítězných států na Pařížské mírové konferenci – Celkem 27 států a 5 britských dominií, chybí (Sovětské) Rusko, Zpočátku jednání v tzv. Nejvyšší radě (Radě deseti, tj. dva zástupci každé mocnosti včetně Japonska), ale v následujících týdnech bylo určující postavení čtyř vítězných mocností („rada čtyř“, „velká čtyřka“) – Spojené království, premiér Lloyd George – Francie, předseda vlády Georges Clemenceau [žorž klemansó] – Spojené státy, prezident Woodrow Wilson – Itálie, předseda vlády Vittorio Orlando – Československo zastupoval Karel Kramář a Edvard Beneš Spor o znění textu mírové smlouvy: – Francie = požadavek co největšího oslabení Německa – Spojené království a Spojené státy = Německo nezbytné pro udržení stability v Evropě (protiváha revolučního Ruska)

3 Mírové smlouvy S Německem: Versailles, 28. červen 1919 – Německo prohlášeno za viníka rozpoutání světové války, donuceno platit válečné reparace (nebyla stanovena jejich výše!), omezení ozbrojených sil (mj. max mužů), územní ztráty vč. předání všech koloniálních držav S Rakouskem: Saint-Germain-en-Laye, 10. září 1919 – Územní ztráty, mj. Čechy, Morava a Slezsko ve prospěch Československa, omezení ozbrojených sil (max mužů) S Bulharskem: Neuilly, 27. listopad 1919 S Maďarskem: (Velký) Trianon, 4. červen 1920 – Územní ztráty, mj. teritorium Slovenska a Podkarpatské Rusi ve prospěch Československa, omezení ozbrojených sil (max mužů) S Tureckem: Sévres, 10. srpen 1920

4 Změny hranic v Evropě Důsledek rozpadu tří evropských mocností (Německa, Rakousko-Uherska a Ruska) Vznik nových států – Československo, zisk území na úkor Rakouska, Maďarska a Německa – Polsko, zisk území na úkor Německa, Rakouska a Ruska – Jugoslávie, zisk území na úkor Rakouska a Maďarska; tzv. nástupnické státy – Finsko, Litva, Lotyšsko, Estonsko; Ukrajina (zánik r. 1920) Územní změny stávajících států – Francie, zisk Lotrinska – Itálie, zisk Tyrolska a jaderského pobřeží – Belgie, zisk území v okolí měst Eupen a Malmédy – Dánsko, zisk části Šlesvicka – Rumunsko, zisk Transylvánie, části Panonie, Bukoviny, Besarábie a Dobrudži – Řecko, zisk části egejského pobřeží

5 Versaillesko-washingtonský systém Označení pro mezinárodní uspořádání po první světové válce Základ = Versailleská mírová smlouva a výsledek Washingtonské konference – Jednání zástupců mocností se zájmy v Tichomoří a v Číně (zejm. Spojené státy, Japonsko, Spojené království, dále Itálie, Francie aj.) od 12. listopadu 1921 do 6. února 1922 – Zachování statu quo v Tichomoří – Stanovení poměru tonáží loďstev v Tichomoří – Potvrzení suverenity a integrity Číny, včetně principu „otevřených dveří“ – Výsledky poprvé revidovány londýnskou námořní konferencí r (omezení japonské tonáže)

6 Společnost národů Ustavena 18. června 1919, původně 26 států, později až 54; smyslem zajistit spolupráci mezi členskými státy a mír Sídlo v Ženevě, mezinárodní smírčí soud v Haagu Roku 1920 schválen Pakt Společnosti národů, hlavní orgány: – Všečlenské shromáždění – Rada Společnosti národů, skládá se ze stálých a nestálých členů – Stálý sekretariát v čele s generálním tajemníkem Mimo společnost řada mocností, tzn. chybí autorita: – Spojené státy (Senát odmítl ratifikovat Versailleskou smlouvu), Německo (čl – 1933), Rusko/SSSR (čl – 1939), Japonsko (do r. 1933), Itálie (do r. 1937) Společnost nedokázala prosadit dodržování principů mezinárodního práva během italsko-habešské a čínsko-japonské války, od r v nečinnosti; formálně rozpuštěna r. 1946

7 Šíření komunizmu, I Politická ideologie a hnutí vzešlé z radikalizace politických názorů a myšlenek Karla Marxa (marxizmus, resp. marxizmus-leninizmus) – Téze o všeobecné krizi kapitalizmu a světové proletářské revoluci Organizační báze = radikální křídla sociálně demokratických stran, poprvé se utváří v Sociálně demokratické straně Ruska (jako „většinové“ křídlo, odtud termín bolševizmus) r – Aktivizace během ruských revolucí 1905 až 1907, v únoru 1917 Dne 7. listopadu (!) 1917 tzv. Velká říjnová socialistická revoluce = svržení ruské prozatímní vlády, utváření systému jedné politické strany „Vývoz“ revoluce – Polsko-sovětská válka (1919 až 1921) = proniknutí sovětských vojsk až k Varšavě, zde tzv. zázrak na Visle ve dnech 13. až 25. srpna 1920, polská vojska zastavují sovětský postup do střední Evorpy – Kominterna = sdružení všech komunistických stran, zal. v březnu 1919, de facto slouží k jejich kontrole ze strany Sovětského svazu

8 Šíření komunizmu, I Ohlas v Evropě – Utváření levicových (bolševických) křídel a pokusy o revoluční převzetí moci – Listopadová revoluce v Německu, vyhlášení komunistické republiky v Alsasku (listopad 1919), Brémách (leden 1919), Bavorsku (jaro 1919) – Maďarská a slovenská republika rad (březen až červen 1919) – Pobaltí: vyhlášení sovětských republik ve Finsku, v Litvě, Lotyšsku a Estonsku (1918 až 1920) Ohlas ve světě – Vznik komunistických stran v Asii: Čína (1921) – Íránská sovětská socialistická republika (1920)

9 Šíření fašizmus Politická ideologie a hnutí, které se utvořilo po první světové válce v reakci na růst vlivu komunizmu; radikální nacionalizmus, korporativizmus Počátky r v Itálii – Biennio rosso, tj. dva rudé roky, období sociálních nepokojů v Itálii, šíření vlivu komunizmu – V březnu 1919 vznik bojových svazů Fasci di combattimento, od r fašistická strana (Partito Nazionale Fascista), v čele Benito Mussolini, od svazku prutů (fasces) Dne 28. října 1922 tzv. pochod na Řím = mocenský převrat, k moci fašistická strana, šíření fašizmus v Evropě: omezené, r hospodářská konjunktura = počátek politické stabilizace Paralelně a nezávisle (!) na fašizmu r založení nacionálně socialistického hnutí (nacizmus) v Německu, v čele Adolf Hitler, v listopadu 1923 neúspěšný pokus o převzetí moci v Bavorsku (tzv. pivní puč)

10 Velká hospodářská deprese Černý čtvrtek na newyorské burze (Wall Street) 24. října 1929 = rychlý pokles cen (nadhodnocených) akcií, nedostatek finanční hotovosti, kolaps bankovního sektoru – Všeobecná krize, zasáhla všechna odvětví, paralelně agrární krize – Dlouhodobá a nepřešla (!) do vypuknutí druhé světové války v konjunkturu Vrcholu dosaženo v roce 1932 Pokles světové výroby o 38 %, světového obchodu o 34 % Vysoká nezaměstnanost – Celosvětově kolem 25 % Nejvíce postižené Spojené státy a země, závislé na americkém kapitálu – Německo a Rakousko Od r opět období sociálních a politických nepokojů, opětovné šíření komunizmu a fašizmu

11 Krize demokracie v Evropě Dlouhodobý proces, dva hlavní momenty: Poválečná hospodářská a sociální krize – 1917 až 1921 Rusko, vítězství komunizmu – 1922 Itálie, vítězství fašizmu – 1926 Polsko, etablování autoritativního režimu – 1928 Portugalsko, dtto Hospodářská a sociální krize třicátých let – 1933 Německo, vítězství nacionálního socializmu – 1936 až 1939 Španělsko, vítězství konzervativního režimu

12 Krize versaillesko-washingtonského systému Proces postupného rozpadu poválečného mezinárodního uspořádání – Absence vynucovacího mechanizmu, rozpory mezi mocnostmi: jediná z vítězných velmocí, která má zájem na zachování systému, je Francie (ale politický, hospodářský a demografický úpadek) Řecko – turecká válka, 1920 až 1923, první revize systému, nové znění mírové smlouvy s Tureckem: smlouva z Lausanne (1923) = vrácení části tureckého území Ruhrská krize, 1923 Krach ženevské odzbrojovací konference, 1932 Italsko-habešská válka, 1935 až 1936 Appeasement: politika vstřícnosti vůči německému revizionizmu Mnichovská dohoda, 1938 Okupace zbytku Československa, 1939 = definitivní zánik systému

13 Okupace Československa Od r Československo součástí Společnosti národů Spojenecké vazby k Francii (1924) a Jugoslávii s Rumunskem (1920): Malá Dohoda – Československo součástí tzv. sanitárního kordónu = spojenecké vazby zemí východní a střední Evropy proti Německu a Rusku/SSSR Spojenecká dohoda se SSSR (1935) – Negativní mezinárodní ohlas: Československo jako mocenská expozitura komunistické mocnosti Květnová mobilizace 1938 – Obava z německého vojenského útoku, ale mezinárodní ohlas: Československo jako agresor (německé soustředění vojsk se nekonalo) Československá krize (listopad 1937 až říjen 1938) – Československo bez mezinárodní opory! Mnichovská dohoda, 30. září 1938 Okupace Československa, 15. března 1939

14 Shrnutí Meziválečná Evropa se nedokázala vypořádat se dvěma komplementárně spjatými problémy – Hospodářská krize a politická radikalizace – V důsledku demokratické systémy pouze v zemích západní a severní Evropy a Československo Absence kontrolního systému – Mimo versaillesko-washingtonský systém de facto dvě nejsilnější evropské země: Německo a Sovětský svaz Spory mezi mocnostmi

15 Doporučená literatura BEEVOR, Antony: Španělská občanská válka. Praha – Plzeň 2004, 318 s. HAFFNER, Sebastian: Německá revoluce Brno 1998, 221 s. MORAVCOVÁ, Dagmar – BĚLINA, Pavel: Kapitoly z dějin mezinárodních vztahů Praha 1998, 219 s. THIERRY, Wolton: Rudohnědá. Nemoc 20. století. Praha 2003, 436 s.


Stáhnout ppt "Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační."

Podobné prezentace


Reklamy Google