STRUNATCI – ÚVOD VODNÍ STRUNATCI (RYBY + PARYBY) KATEŘINA FURCHOVÁ OKTÁVA, CVBI.

Prezentace na téma: "STRUNATCI – ÚVOD VODNÍ STRUNATCI (RYBY + PARYBY) KATEŘINA FURCHOVÁ OKTÁVA, CVBI."— Transkript prezentace:

1 STRUNATCI – ÚVOD VODNÍ STRUNATCI (RYBY + PARYBY) KATEŘINA FURCHOVÁ OKTÁVA, CVBI

2 STRUNATCI - ÚVOD Společné znaky: a)Základem opěrné soustavy je struna hřbetní – chorda dorsalis, pevná a elastická tyčinka, která vyztužuje tělo b)Mají trubicovitou NS, která leží na hřbetní straně těla c)V přední části trávicí trubice jsou žaberní otvory (u vyšších strunatců jsou pouze v embryonální fázi) d)Trávicí soustava končí řitním otvorem, který vyúsťuje před koncem těla a tím vzniká pravý postanální ocas e)Mají srdce, které je uloženo na vnitřní straně těla pod trávicí trubicí

3 DĚLENÍ STRUNATCŮ 1.Pláštěnci 2.Bezlebeční 3.Obratlovci

4 1.PLÁŠTĚNCI Jsou mořští Pokožka v dospělosti vylučuje pevný, rosolovitý plášť Strunu hřbetní mají pouze volně plovoucí larvy Dělení: a)Sumky b)Salpy c)Vršenky

5 1.PLÁŠTĚNCI a)Sumky o Dospělá sumka má vakovité tělo přisedlé k podkladu o Živí se filtrováním vody, jsou to hermafrodité b)Salpy o V dospělosti volně plovoucí c)Vršenky o V dospělosti volně plovoucí o Objevuje se u nich neotenie = larvální znak je zachován i v dospělosti (struna hřbetní)

6 2.BEZLEBEČNÍ Drobní živočichové Kopinatec plžovitý – má asi 5 cm, tělo je kryto ploutevním lemem, ústní otvor je lemován pohyblivými tykadly, vnitřní oporou je struna hřbetní (nemají chrupavky ani kosti), dýchají celým povrchem těla, nemají srdce, gonochoristé

7 3.OBRATLOVCI Hlavní znaky: a)Vícevrstevná pokožka b)Postupné mizení struny hřbetní – rozvoj páteře, lebky a kostry končetin c)Uzavřená CS, tepající srdce, krev s erytrocyty obsahující hemoglobin d)Párové ledviny e)Životní pochody jsou řízené NS a hormonální soustavou f)Komorové oči a vnitřní ucho g)Schopnost ukládat zásobní látky

8 3.OBRATLOVCI A.Bezčelistnatci Kruhoústí o Mají hadovitě protáhlé tělo a chrupavčitou kostru  Mihule – na hlavě přísavka s ústním otvorem, v dospělosti nepřijímají potravu, vývoj je nepřímý přes larvu minohu, žijí ve sladké i slané vodě Mihule potoční – chráněná, asi 15 cm Mihule mořská – kolem Evropy v mořích, 50 – 75 cm

9 3.OBRATLOVCI A.Čelistnatci Paryby vodní s chrupavčitou kostrou Mají zachovanou strunu hřbetní Nemají plynový měchýř Pokryv: plakoidní šupiny – stavba shodná se zuby, tvrdé a ostré, na povrchu sklovina, pod tím zubovina

10 3.OBRATLOVCI Paryby Ploutve: ocasní – 1, heterocerkní ploutev = rozděleno na dva laloky Hrudní – 2, ve vodorovné poloze, výškové kormidlo Břišní Řitní Hřbetní – 1-2

11 3.OBRATLOVCI Paryby DS: mají 4 páry žaberních přepážek s žaberními lupínky TS: ústní otvor – hltan – žaludek – střevo (se spirální řasou – zvětšuje vstřebávací plochu) – kloaka (vyúsťuje zde trávicí, vylučovací a pohlavní soustava) CS: srdce – prochází jím pouze odkysličená krev – venózní srdce, krev obsahuje hodně močoviny VS: párové ledviny NS: mozek + mícha SmS: zrak, čich, chuť Proudový orgán – tlak a proudění vody

12 3.OBRATLOVCI Paryby Rozmnožování: gonochoristé, oplození vnitřní, vývoj přímy, většina žraloků živorodých (2 – 10 měsíců v těle matky), někteří vejcorodí Výskyt: v moři (až na výjimky)

13 3.OBRATLOVCI Paryby 1)Příčnoústí A.Žraloci Máčka skrvnitá – není nebezpečná, běžně ve Středomoří Kladivoun – může být člověku nebezpečný Žralok modravý – běžně ve Středomoří, může být lidem nebezpečný Žralok bílý (lidožravý) – napadá člověka, aniž by byl provokován Žralok veliký – živí se planktonem

14 3.OBRATLOVCI Paryby 1)Příčnoústí B.Rejnoci Shora zploštělé tělo, ploutve srostly v lem, schopnost mírné barvoměny, za okem otvor spirakulum – při dýchání jím nasávají vodu Rejnok ostnatý Trnucha obecná – ocas s trnem s jedovou žlázou Manta atlantská Parejnok elektrický – za hlavou el. orgány k obraně i lovu

15 3.OBRATLOVCI Paryby 2)Chyméry Velká hlava i oči, lysá kůže Samci jsou menší, na hlavě výrůstek sloužící k přichycení k samici při páření

16 3.OBRATLOVCI Ryby Nejpočetnější skupina obratlovců, mnohovrstevná kůže krytá šupinami Tři typy šupin: gonoidní, klenoidní, cykloidní V šupinách guanin – způsobuje perleťový lesk ryb Přítomnost slizových žláz – snižování tření, ochrana před predátorem Pohyb pomocí ploutví a ocasu, ploutve vyztužen paprsky Nepárové ploutve – hřbetní, ocasní, řitní Párové – prsní a břišní

17 3.OBRATLOVCI Ryby Vnitřní kostra: kostěná (až na výjimky – jeseter), velké množství žeber, lebka již plně osifikovaná TS: ústní otvor – hltan – jícen – malý žaludek – střevo (obsahuje pylorické váčky – k uskladnění potravy a chem. trávení) – řitní otvor + játra a žlučník VS: ledviny – močový měchýř – urogenitální vývod (zde vyúsťuje) DS: žábry, kryté skřelemi CS: uzavřená, srdce, ve kterém se vyskytuje pouze okysličená krev, srdce 1+1 – žilní splav a tepenný násadec

18 3.OBRATLOVCI Ryby NS: malý mozek, primitivní, mícha SmS: zrak, čich, hmat (fousky), hydrostatický orgán (=plovací měchýř), statokinetický orgán ve vnitřním uchu, postranní čára ( proudový orgán), chuť (v tlamě a na fouscích) Rozmnožování: gonochoristé, vnější – tření, samička má jikry, sameček mlíčí, mořský koník – živorodý sameček, tlamovci – do doby vylíhnutí oplozená vajíčka nosí v tlamě Migrace kvůli rozmnožování: Katadromní – sladkovodní, ale chodí se třít do moře (úhoř) Anadromní – mořské, ale páří se v horách (jeseter, losos)

19 3.OBRATLOVCI Ryby Pásma řek: Pstruhové pásmo – nejchladnější, nejrychlejší, nejvíce prokysličená voda, ostré koryto v horách, pstruh Lipanové pásmo – hlubší koryto, pomalejší voda, méně okysličená, lipan Parmové pásmo – střední toky řek, pomalejší voda, parma, štika, okoun Cejnové pásmo – dolní toky řek, stojatá voda, cejn, kapr, karas, amur, lín, sumec

20 3.OBRATLOVCI Ryby Řád bichiři Žijí v Africe, velké množství hřbetních ploutviček Bichoř pruhoploutvý Řád jeseteři Chrupavčitá kostra, mořští i sladkovodní Vyza velká Jeseter malý – v Dunaji, loven pro kaviár - ohrožen

21 3.OBRATLOVCI Ryby Řád holobřiší Protáhlé, hadovité tělo, většinou bez šupin, ocasní ploutev – lem Muréna obecná Muréna nosatá Úhoř říční – po vytření smrt, larva monte Řád bezostní Hospodářský význam – konzervy, obrovský migrující hejna Sleď obecný Sardinka obecná

22 3.OBRATLOVCI Ryby Řád maloostní Sladkovodní, ploutve částečně vyzružené, Véberův orgán – přenášení vibrací z plynového měchýře do vnitřního ucha Kapr obecný Lín obecný Mřenka mramorová Karas obecný

23 3.OBRATLOVCI Ryby Řád sumci Sladkovodní, pečují o potomstvo, většinou hodně fousků Sumec velký Řád štiky Štika obecná Řád lososi Losos obený Pstruh duhový

24 3.OBRATLOVCI Ryby Řád ďasové Mořští, žijí ve velkých hloubkách, široká hlava a sploštělé tělo, první paprsek hřbetní ploutve je přetažený před hlavu a používají ho k lovu – udice Trpasličí samci – celý život přilepeni na těle samice Ďas mořský Řád ostnoploutví Okoun říční Candát obecný

25 3.OBRATLOVCI Ryby Řád čtverzubcovi Tropičtí, zuby a čelisti srostlé až do zobáku Mají vychlípeninu střeva, jestliže mají pocit ohrožení, nafouknou se, občas mají i ostny Ježík mořský Čtverzubec zelený