Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Dějiny českého dějepisectví (historiografie) – část 2. novověk 16. století – kronikáři, dále historiografové, kteří se zaměřují jen na určitý úsek dějin,

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Dějiny českého dějepisectví (historiografie) – část 2. novověk 16. století – kronikáři, dále historiografové, kteří se zaměřují jen na určitý úsek dějin,"— Transkript prezentace:

1

2 Dějiny českého dějepisectví (historiografie) – část 2. novověk 16. století – kronikáři, dále historiografové, kteří se zaměřují jen na určitý úsek dějin, na širší vlastivědný okruh atd.

3 Autoři historických textů ze 16. století: Dějiny omezené na určitý úsek či místo. Bartoš písař – Knihy o pozdvižení jedněch proti druhým – náboženské střety koncem 15. století Sixt z Ottersdorfu (kancléř Starého Města Pražského) – Historie dvou nepokojných let v Čechách – o 1. protihabsburském povstání r Archiv bratrský – sebrané dokumenty a prameny od Jednoty bratrské (Jan Blahoslav) – v Lešně objevil po 200 letech Jan Evangelista Purkyně Bartoloměj Paprocký z Hlohol – Diadochus – kniha o šlechtických rodech v Čechách v 16. století (i se zajímavými příběhy a osudy šlechticů) Václav Březan – Životy posledních Rožmberků Mikuláš Dačický z Heslova – Paměti – dílo o Kutné Hoře v 15. a 16. století

4 Klasičtí kronikáři 16. století Martin Kuthen (úředník Starého Města Pražského) – Kronika o založení země české – nové zde je, že jako první nezačíná od Praotce Čecha, ale uvádí zde i Bóje a Markomany Václav Hájek z Libočan – Česká kronika – velmi poutavá a čtivá a ve své době velmi populární. Autor si ale velmi vymýšlí. Tam, kde Kosmas zná stěží jméno, Hájek zná i datum a přesné místo konání. Tak např. uvádí přesné datum příchodu Praotce Čecha na Říp atd. Nebo kdo ze šlechticů si chystanou knihu předplatil, tak jeho rod v kronice vychválil, že už od pradávna byli štědří a že třeba přišli už s Čechem do naší země, jiné zase naopak haněl. Kladem této kroniky je, že vedle bible byla jednou z nejčtenějších knih v Čechách, a že i v době pobělohorské mohla pozvedávat české historické povědomí a vlastenectví, protože byla jako kniha katolického autora povolena. V kronice jsou i pověsti, které nejsou u Kosmy (o Horymírovi a Šemíkovi atd.)

5 Doba bělohorská a pobělohorská Vilém Slavata z Chlumu – popsal historii České války (1618 – 1620) a defenestrace z katolického pohledu (byl jedním z defenestrovaných) – dílo má 14 svazků Pavel Skála ze Zhoře (úředník v Žatci) – Historie církevní – celkem 10 svazků – část vyšla tiskem pod názvem Historie česká – je to stejné období z nekatolického pohledu Pavel Stránský – Respublika Bohemiae (O státě českém) – vyšla v emigraci za třicetileté války a popisuje český stát před válkou po všech stránkách – zeměpisné, politické, hospodářské, historické atd. Jan Beckovský – katolický barokní pobělohorský autor – Poselkyně starých příběhů českých – české dějiny hodně v katolickém mystickém duchu – vyzdvihuje například různé zázraky, kult Jana Nepomuckého atd. Bohuslav Balbín – český vlastenecký jezuita, pobýval v Hradci Králové a Jičíně. Psal např. o Arnoštu z Pardubic, Dále dílo Bohemia docta (Učené Čechy) – dílo ale nevyšlo tiskem, protože tam uvádí i české nekatolické předbělohorské učence, Obrana jazyka slovanského, zvláště pak českého, která též nevyšla tiskem za jeho života, ale až za 100 let díky Pelclovi.

6 Doba národního obrození Autoři osvícenští – Gelasius Dobner – kritika Hájkovy kroniky, Josef Dobrovský – kromě známého jazykového díla kratší historické studie o osobnostech, František Martin Pelcl – psal o Karlu a Václavu IV., dále Novou kronyku českou, tiskem také vydal Balbínovu Obranu. Autoři romantičtí – Pavel Josef Šafařík – Slovanské starožitnosti – že evropská kultura nebyla jen dílem Románů a Germánů, ale i Slovanů, Národopis slovanský – popsal všechny slovanské národy, ukázal jejich velikost.

7 Gelasius Dobner a P. J. Šafařík

8 Vrchol historiografie v době národního obrození František Palacký – českobratrský evangelík rodem z Moravy (ves Hodslavice – tam je dodnes jeho rodný domek jako muzeum), jako historika si ho vybrala česká šlechta, aby sepsal moderně české dějiny, první z historiků, který třídí a hodnotí staré prameny, řadu historických pramenů také vydal tiskem (pro lepší zpřístupnění) – např. Staré letopisy české, Archív český, vydal také soupis všech měst, osad a samot v Čechách. Je zajímavé, že jako první Čech (ač evangelík) získal přístup do vatikánského archívu. V roce 1836 vyšel německy 1. díl jeho stěžejního díla Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě. Další čtyři díly vyšly už česky a první díl byl také do češtiny přeložen. Celé dílo dokončil v březnu 1876 a v květnu téhož roku zemřel. Popisuje české dějiny od počátku do roku 1526, tedy do nástupu Habsburků. Z pěti dílů tři jsou věnovány době husitské. Dobu husitskou viděl jako vrchol českých dějin, byl to pro něho vrchol českého demokratismu – český národ si vybojoval právo na svůj vlastní názor a pohled a Čechy byly jedinou zemí v Evropě, kde jste si zcela svobodně mohli vybrat ze dvou náboženství, tedy byla zde pluralita, zatímco jinde byla totalita – tedy pouze jediný názor, jediné náboženství. Dále typickým rysem českých dějin je podle něho stýkání a potýkání českého živlu se živlem německým. V tomto stýkání a potýkání český národ sílil a nezakrněl.

9 František Palacký portrét a pomník v Praze

10 Dějiny české historiografie - test 1. Uveď dva autory z 16. stol., kteří se zabývali náboženskými a jinými střety do poloviny 16. století. 2. Kdo napsal příručku o šlechtických rodech v 16. století a jak se nazývala? 3. Kdo se zabýval posledními Rožmberky v 16. století? 4. Jak se jmenoval v 16. století známý milovník žen a vína, který napsal dílo o Kutné Hoře? 5. Ve kterém díle kterého autora se u nás poprvé uvádějí Bójové a Germáni? 6. Která byla u nás nejčtenější kronika v 16. století i později? Čím je charakteristická?

11 Dějiny české historiografie – test pokračování 7. Kdo popsal českou válku 1618 – 1620 z nekatolického pohledu? 8. Kdo popsal stav českého státu před třicetiletou válkou po stránce zeměpisné, politické, ekonomické atd.? 9. Uveď dva známé české barokní historiky a nějaké jejich dílo. 10. Který osvícenský historik zkritizoval Hájkovu kroniku a kdo napsal „Novou kronyku českou“? 11. Kdo byl v 1. pol. 19. stol. významným vědcem v oboru slavistiky a jaká dvě díla napsal? 12. Kdo byl nejznámějším českým historikem 19. století a jaké je jeho stěžejní dílo? Do které doby své dílo dovedl? 13. Kterou dobu viděl Palacký jako vrchol českých dějin a proč?

12 Dějiny české historiografie – test -řešení 1. Uveď dva autory z 16. stol., kteří se zabývali náboženskými a jinými střety do poloviny 16. století – Bartoš písař, Sixt z Ottersdorfu – 2 body 2. Kdo napsal příručku o šlechtických rodech v 16. století a jak se nazývala? – Bartoloměj Paprocký z Hlohol, Diadochus – 2 body 3. Kdo se zabýval posledními Rožmberky v 16. století? – Václav Březan – 1 bod 4. Jak se jmenoval v 16. století známý milovník žen a vína, který napsal dílo o Kutné Hoře? – Mikuláš Dačický z Heslova – 1 bod 5. Ve kterém díle kterého autora se u nás poprvé uvádějí Bójové a Germáni? – Kronika o založení země české, Martin Kuthen – 2 body 6. Která byla u nás nejčtenější kronika v 16. století i později? Čím je charakteristická? –Česká kronika Václava Hájka z Libočan, autor si vymýšlí – 3 body

13 Dějiny české historiografie – test – řešení (pokračování) 7. Kdo popsal českou válku 1618 – 1620 z nekatolického pohledu? – Pavel Skála ze Zhoře, Historie česká – 2 body 8. Kdo popsal stav českého státu před třicetiletou válkou po stránce zeměpisné, politické, ekonomické atd.? – Pavel Stránský – 1 bod 9. Uveď dva známé české barokní historiky a nějaké jejich dílo. – Jan Beckovský – Poselkyně starých příběhů českých, Bohuslav Balbín – Bohemia docta atd. – 4 body 10. Který osvícenský historik zkritizoval Hájkovu kroniku a kdo napsal „Novou kronyku českou“? – Gelasius Dobner, F. M. Pelcl – 2 body 11. Kdo byl v 1. pol. 19. stol. významným vědcem v oboru slavistiky a jaká dvě díla napsal? – Pavel Josef Šafařík – Slovanské starožitnosti, Národopis slovanský – 3 body 12. Kdo byl nejznámějším českým historikem 19. století a jaké je jeho stěžejní dílo? Do které doby své dílo dovedl? – František Palacký – Dějiny národu českého v Čechách i v Moravě, do r – 3 body 13. Kterou dobu viděl Palacký jako vrchol českých dějin a proč? – Husitství, vrchol českého demokratismu a plurality – 2 body

14 Použitá literatura a obrázky Kutnar, František; Marek, Jaroslav. Přehledné dějiny českého a slovenského dějepisectví : od počátků národní kultury až do sklonku třicátých let 20. století. 2. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny,


Stáhnout ppt "Dějiny českého dějepisectví (historiografie) – část 2. novověk 16. století – kronikáři, dále historiografové, kteří se zaměřují jen na určitý úsek dějin,"

Podobné prezentace


Reklamy Google