Náboženství jako cesta romantické touhy Zpracovali: Aleš Morávek Tereza Fatková Martina Mikolášová Magda Miláčková © 2012 ČZU v Praze.

Prezentace na téma: "Náboženství jako cesta romantické touhy Zpracovali: Aleš Morávek Tereza Fatková Martina Mikolášová Magda Miláčková © 2012 ČZU v Praze."— Transkript prezentace:

1 Náboženství jako cesta romantické touhy Zpracovali: Aleš Morávek Tereza Fatková Martina Mikolášová Magda Miláčková © 2012 ČZU v Praze

2 Romantická touha Pojem je úzce spjatý především s německým romantismem, který můžeme zařadit do první čtvrtiny 19.století. Romantismus jako umělecký a filozofický směr ovládal prakticky celou Evropu a částečně i severní Ameriku. Romantismus Umělecký a filozofický směr a životní postoj kultury konce 18. a začátku 19.století, Reakce na monopol rozumu v osvícenectví, strohost klasicismu. Výchozí podměty: středověk a exotické země. Základními pojmy: cit, individualita a duše. Protiklady: Rozum x iracionální cit Poznané mystérium X tajemství Racionalita X fantazie. Za vznikem romantismu stojí dvě umělecká hnutí: Anglický gotický román (pol.18.st.) Německé literární hnutí Sturm und Drang (Bouře a vzdor)

3 ROMANTISMUS Anglický: Literatura: G.G. Byron, W. Scott Francouzský: Literatura: Stendhal, V. Hugo, G. Sandová Malířství:E. Delacroix Hudba: H. Berlioz Německý: Literatura: H. Heine, Bratři Grimmové, G. F. Novalis, J.W.Göethe Hudba:F. Schubert, R. Schumann, R. Wagner Ruský: Literatura: A.S. Puškin, M.J. Lermontov Český: Literatura:Karel Hynek Mácha

4 SEHNSUCHT Německé synonymum pro romantickou touhu. Jedno z klíčových slov německé romantiky Později termínem i v anglofonní odborné literatuře. Několik významů: Touha (Verlangen Negativní vymezení: toužení, jemuž schází jasně pojmenovatelný předmět a jenž se zároveň projevuje jako choroba nebo závislost. Pozitivní vymezení: vize z vykoupení přízemních snah světské společnosti Saudade Významově nejbližší ekvivalent Sehnsucht. Stesk po něčem, co nikdy nebylo. Jeho prapůvod v Portugalsku 14.století. Novověk: V Portugalsku největší význam. Později se k termínu přihlásila i portugalská romantika. Oba pojmy se neliší z hlediska obsahu, pouze v kontextu, v němž se utvářely.

5 SEHNSUCHT Vymezení pojmu Negativní definice – co není Sehnsucht Melancholie: skleslost či zábava v zádumčivých náladách. Není to ale radost ve smutku. Pouhá touha: Spíše specifická podoba toužení k vzdáleným a zahaleným předmětům. Jen radost: Dvojpólový pohled - na jedné straně potěšení či slast a na druhé bodavá bolest, sevření a neutěšitelná touha. Nostalgie: Uměle vytvořený medicínský pojem ze 17.století - chorobný stek po domově. Fernweh - obracení se jak k domovu, tak i dálkám, včerejškům i zítřkům. Stesk: Nelze stýskat po neznámém budoucím, pouze po věcech vzdálených a blízkých zároveň.

6 SEHNSUCHT Vymezení pojmu Pozitivní definice – co je Sehnsucht: J.C.Lewis: Spojení smutku a radosti a unikání skutečného cíle dosažení a každý získaný předmět se ukazuje jako domnělý. C.S.Carnell: Zvláštní druh touhy, jež lze těžko popsat neboť: a) Je obklopena mlhavou neurčitostí, která patří neoddělitelně k jejípodstatě b) Bývá někdy vyjádřena s nádechem pohnutí a citovosti, jež může pohledem prózy působit jako přepjatě sentimentální c) Přichází se čtyřmi charakteristickými znaky projevu Sehnsucht: - Romantická touha - Extatický úžas - Bezdůvodná melancholie - Hledání ideálního předmětu (svatý grál) Sybille Reichertová: Napětí mezi vytrvalou silou vnitřní touhy a absencí jejího předmětu, ať už kvůli nepřítomnosti něčeho konkrétního vytouženého či kvůli zjištění, že žádný předmět nemůže nikdy dostačovat nevyčerpatelným silám lidského já. Tato zkušenost není podle autorky vynálezem německého romantismu,pouze se jí v tomto období dostává zvláštní pozornosti. D.G.Kehl: rozlišuje čtyři charakteristiky toužení: –Značná intenzita (otázkou je její měřitelnost) –Stále unikající tajemný předmět –Nenaplněná touha, která je sama o sobě svým naplněním –Oxymorická sladkobolnost Romantická touha = antropologická konstanta: v některých obdobích kulturách nachází častější vyjádření: - Německý romantismus - Angloamerická literatura - Portugalská zkušenost.

7 SEHNUCHT A ROMANTIKA Různé možnosti vymezení pojmu romantika: Touha po věčnosti a nekonečnosti jako nejdůležitějším aspektu lidského nitra. (Německo) Příliš mnohoznačný pojem, který by měl být vykázán z našeho slovníku (Lewis) Gernard Schulze: Romantika je mnohotvárná a je jí potřeba vymezit. a) V širším pojetí: vychází z německého literárního romantismu (1/3 19.st., ale přetrvávajícímu až do konce první světové války a do zrodu modernismu). b) V užším pojetí ve vztahu k Sehnsucht.

8 EMOCIONÁLNÍ STRÁNKA SEHNSUCHT Široké rozpětí od vypjaté radosti až po těžký smutek. Mezi oběma póly ale lze nalézt spoustu mezistupňů.

9 EMOCIONÁLNÍ STRÁNKA SEHNSUCHT Radost a smutek Moment setkání Nepamatuji se, že bych kdy prožil tak nevýslovnou extázi - byla ve své prudkosti až bolestivá. Mám nyní strach oddávat se svým snům, tak silným, že se podobají spíš vzpomínkám než představám, ačkoliv obvykle netrvají déle než půlhodinu. FITZERALD: Edvard Burne-Jones Několik rovin pohledu: Radostný pól, kdy se vytoužené jeví blízkým. Setkávání bolesti a rozkoše, sladkosti a smutku. Touze naopak často schází jasný předmět. Časté oxiometrické vyjádření radostného smutku a smutné radosti. Palčivý rozpor plnosti a hladu (Eduard Mörike) Dionýsovské rysy posvátného šílenství

10 EMOCIONÁLNÍ STRÁNKA SEHNSUCHT Radost a smutek Moment odloučení Jak je ve mně a kolem mě od té doby, cos odešel,prázdno a pusto; jako kdyby můj život ztratil veškerý smysl, jen v bolesti jej ještě cítím. Jak teď miluji tuto bolest; vždy znovu po ní zatoužím, jestliže mě opustila a kdykoliv se mne opětovně zmocňuje stará otupělost. HOFFMANN: Zlatý kořenáč Melancholický moment odloučení X extaticky prožívaný model setkání. V obou případech není předmět touhy nikdy zcela vlastněn. Spojení s bolestným zakoušením nepřítomnosti předmětu touhy. Touha je zakoušena, zvláště ve svém momentu odloučení jako duchovní bezdomovectví. (S. Reichertové)

11 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU DÁLKA Dálka a prostor Horizontála Znáš onu zem? Znáš onen vrch, kde mosty z mraků jsou? (GOETHE: Viléma Maistera léta učednická) Projev Sehnsucht jako stesku po vzdálené zemi a volání k cestě. Vytoužená dálka bývá často vnímaná jako bezbřehá a nedosažitelná. Jasnější tvar v podobě nenavštíveného, geograficky ne zcela určeného místa. (Orient, mystická zahrada, obrazy oceánu a země na obzoru či vzdálené hory a kopce.) Vertikála Nebyly příliš vzdálené, ale pro dítě naprosto nedosažitelné. Naučily mne touze – Sehnsucht, udělaly ze mě nadobro stoupence Modré květiny. LEWIS: Surprised by Joy Výšky a hloubky a svět hor a dolů. Kopce, vrcholky a horské štíty zahání jednotvárnost rovin a domestikovanost krajiny. Snaha o útěk od zabydleného a blízkého směrem vzhůru i dolů. Spojení s meditacemi o dálce, blízkosti a výšce a hloubce. Fernweh a Heimweh Všechno, co jí bezprostředně obklopovalo, nudný venkov,omezení maloměšťáci, všední prostředí života, jí připadalo jako výjimka, jako zvláštní náhoda, ve které ony je uvězněna, kdežto za jejími hranicemi se do nedozírna rozestírá nekonečná země blaženosti a vášně. FLAUBERT: Paní Bovaryová Dva protikladné principy, které člověka přitahují silou přímosměrnou tomu, jak je předmět vzdálen. Paradoxní touha po dálce i domově zároveň - touhy nemusí být v protikladu - často bývají vnímány jako jedna a tatáž. U některých autorů není předmět touhy v přitažlivé síle domova, ale v toužícím člověku. (Flaubert)

12 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU DÁLKA Dálka a čas Vzpomínka a očekávání Vzpomínky na minulou trýzeň bývají krásné. MACDONALD: Phantastes Odpor k přítomnosti a touha po včerejšcích a zítřcích. Úhlavních nepřítel přítomnost jako ničitelka snů. Romantické chvály na dětství, jinošství, dokonce i stáří. Střední věk absence chvály - rodina, kariéra a blízké úkoly - odvádí pohled od věcí vzdálených. Zlatý věk Právě toto jsem vždycky cítil, dokonce již jako chlapec. Dal jsem tomu tehdy jméno „vášeň minulosti“. Je stále se mnou, v krajině mě okouzluje dálka, obraz a minulost, ne bezprostřední dnešek, v němž se pohybuji. ACKROYD: Albion Současnost X přitahující forma dávnověku. Středověk (gotika): Nejcharakternější minulostí pro romantismus Někdy to bývá i antika. Mytický zlatý věk: pohled do minulostí, ale i do blízké budoucnosti, příp.na konec dějin. Politik: vyznávání nějaké formy utopie.

13 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU Dálka Dálka a láska Oči její zíraly v snivé touze stále v neznámou, nikdy nedostižnou dál. EYER: Král Kofétua Dálka spojována s milovanou a nedosažitelnou bytostí. Žena = vzdálený předmět. Láska je příznivější z odstupu, nekonzumovaná a nevyslovená, případně láska cizoložná, Manželství: rušivý element, zejména co se dálky týká. assai, rituál k cizoložné lásce z jižní Francie 12.st.. Milenec strávil na loži noc po boku milované ženy, aniž by došlo k intimnímu spojení. Zkušenost a přiblížení Čím víc mi unikáš, tím víc tě miluji. BAUDELAIRE: Květy zla Předmět romantické touhy se může zdát v některých extatických momentech na dosah, ale okamžik dosažení se může stát okamžikem ztráty. A to jak z hlediska prostoru, času, tak i milované bytosti. Každá z podob dálky vybízí romantickou touhu k cestě. Paradox přiblížení: pokus přiblížit se nevede k naplnění, ale pouze ke zjištění, že hledaný cíl Sehnsucht znovu unikl.

14 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU Zahalenost četnost negativních přívlastků = nevýslovná, nekonečná, nepopsatelná, neurčitá apod. Tak jako je Sehnsucht nevýslovná, nepojmenovatelná, neurčitá, i to, k čemu směřuje, je často neznámé a neviděné. Nadbytek záporných adjektiv souvisí s povahou romantické touhy. Slova nedokážou vystihnout ani touhu ani její cíl. Někteří spisovatelé vidí v její nevýslovnosti esenci romantiky. Do neurčita plout a ve vše doufat / i v neobsáhlé. (Zeyer) Konkrétní vyjádření = úpadková, nedořečenost, naznačování, otevřenost dálce Důležitý je prostor pro dokreslení celku. Slova znásobená neurčitostí jsou nejúčinnějším nástrojem, jak touhu vyjádřit.

15 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU Zahalenost Zahalenost a hudba Jazyk příliš opotřebovaný každodenním užíváním Jazyk nad jazykem = obstojí tam, kde slova selhávají Únik z těsných hranic všednosti Především instrumentální hudba (Beethoven) Dokáže pojmenovat jinak nepojmenovatelný předmět touhy, ale nedokáže ji nasytit, pouze ji rozjitří Instrumentální skladba je další podobou šerosvitného jazyka sloužícího k zprostředkování Sehnsucht. Pokud se k hudbě odkazuje jako neslyšené, vzdálené, zmizelé je účinek znásobený. „Slyšené melodie jsou sladké, ale ty neslyšené / sladší “ (Keats)

16 Zahalenost a prostor Přitažlivost určitého místa souvisí s jeho zahaleností – nový, neprozkoumaný prostor, který je zčásti ve stínu, nebo mlze Čerpá kouzlo z toho, co není vidět. Velkoměsto, přístav, les, hory x pole, nížiny, maloměsto, vesnice „Kdo nahlíží zvenčí do otevřeného okna, nikdy neuvidí tolik jako ten, kdo se dívá do okna zavřeného. Není věci hlubší, tajemnější, podnětnější, temnější i oslnivější nad okna osvětlená svíčkou. To, co možno uzřít v plném denním světle, nikdy není tak zajímavé jako to, co se odehrává za sklem okna.“Baudelair Plné denní světlo (odkouzlující) x světlo svíček (temnější, ale paradoxně oslnivější z tušení a očekávání) Odraz a zrcadlení vytváří odstup a převrací perspektivu, která by přímým pohledem byla příliš všední. Zrcadlení vytváří romantičtější a nedosažitelnější kopii originálu. POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU Zahalenost

17 Zahalenost a čas Období přechodu, kdy se známé a zdejší setkává s jiným a neznámým Příslib neznámého a náznak nového Příklad: středověk (období mezi temným dávnověkem a všední současností) Touhu přitahuje podzim, zima, jaro, v rámci dne příšeří, soumrak, úsvit a spíše než ve slunečných dnech za větru, deště a mlhy. Zahalenost a láska Pokud je předmětem touhy žena pak je neznámá nebo skrytá např. za závojem nebo v přeneseném významu, kdy je viděna jen krátkou dobu. Zkušenost odhalení Odkrytí zahaleného x ztrátě před poznáním zahaleného Prozkoumat, poznat = ztratit „Do krásných očí paní své ne víc než chvilku hleď, jinak sláva odletí a spácháš křivdu hned.“ (McDonald)

18 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU Ach! kéž bych nikdy nevkročil do vašich škol! Vědění, do jehož temné sluje jsem sešel a od něhož čekal jsem v mladistvém blouznění stvrzení čiré radosti, všechno mi zničilo. (...) Ó bohem je člověk, když sní, však stane se žebrákem, jakmile začne přemýšlet.“ Odpor k vědě a osvícenství Dětství je pro romantiky hodnotnější než dospělost, nevědomost je spojena s čistotou srdce Posun vnímání biblického vyprávění o prvním hříchu. Pro sv. Augustina je podstatou biblického příběhu lidská neposlušnost vycházející z pýchy a vzpoury proti Bohu; jablko v Ráji je chápáno především jako předmět zkoušky. Romantika vyzdvihne skutečnost, že strom, z něhož Adam s Evou jedli, byl stromem poznání. Romantický pád není trestem za neposlušnost, ale za zvědavost. Ztracená nevinnost = ztracené nevědomosti, ne hříchu.

19 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU Homo desiderans vs. Homo contentus Každodennost, rutina x mýtický jinosvět Odpor k usedlému životu, vnitrosvětské spokojenosti 2 základní lidské typy: Člověk spokojený (homo contentus) x Člověk toužící (homo desiderans) Homo contentus - spokojenost s všedností a oproštění se od různých prahnutí Role otec x syn Dlouhý, vyrovnaný život x předčasná smrt Homo contentus se díky romantické iniciaci stává homo desiderans, pro kterého je touha dominantní (obrácení od spokojenosti k touze - ústřední motiv života)

20 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K PŘEDMĚTU Homo desiderans vs. Homo contentus Homo contentus: měšťan spokojený, mající rodinu a budující si kariéru. Romantický hrdina se nejvíce děsí úřednické dráhy. Není méně romantičtějšího místa než kancelář. Podobně také je nahlížena venkovská krajina. „Rytíř nekonečné rezignace“ – vzdá se všeho mimo předmětu nejhlubší touhy, odmítnutí náhražek Novalis: Jindřich z Ofterdingen x Goethe: Viléma Meistera léta účednická Útěk mimo společnost x návrat ke spokojenému životu

21 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K SUBJEKTU Vydělenost Zasvěcenec touhy, kterého odstředivá síla touhy vytrhla z bezpečného středu lidské společnosti, se jen těžko vrací k tomu „jak žijí ostatní“ „Cítil se všecek zhnusen, jak se mu ošklivily sprosté rysy těch tváří, ty hloupé řeči, ta pitomá spokojenost, jež sálala ze zpocených čel! Ale vědomí, že on je něco víc než tito lidé, přece jen zmírňovalo tíživost té podívané.“ Flaubert Závist vůči těm koho touha netrápí x povýšenost, nadřazenost Pohrdání vším neromantickým „I moje hoře, tak zvláštní ve své podstatě, mělo v sobě jakýsi lék, jakousi úlevu. Člověk si rád libuje v tom, co není všední, byť to bylo třeba neštěstí.“ Chateaubriand

22 POVAHA SEHNSUCHT VE VZTAHU K SUBJEKTU Zkušenost zevšednění Podobně těžce pociťuje homo desiderans zkušenost zevšednění, jakéhosi odkouzlení světa, jeho opotřebování skrze zkušenost. Romantik obklopen všedností propadá melancholii, neboť nenachází nic, k čemu by mohl upnout svou touhu, kterou však nepřestává zakoušet. Zevšednění se snaží různě zabránit: vyhýbáním se měšťanskému životu a manželství.

23 Poutníci Obraz romantického poutníka, tedy člověka, který se nechává vést od jedné věci, k níž ho touha připoutá a která ho posléze zklame, k další a tak stále dál. Jedná se o poutníka a ne o tuláka, neboť cesta zde není bezcílným blouděním, nýbrž úsilím, byť tápavým, o dosažení jediného, vždy unikajícího cíle

24 Poutníci S jedním příkladem takového poutníka se setkáme v Shelleyově básni Alastor. Hrdina, jenž je zde volán pouze jako Poet, se na počátku své cesty setkává s s tajemnou dívkou v roušce, která je zde právě skrze svou zahalenost obrazem ideálu, a prožívá s ní noc nevýslovné radosti. Dalším, ještě vyhrocenějším příkladem romantického poutníka, který končí ve zklamání a později ve vzpouře proti řádu světa, může být Hoffmannův Don Juan.

25 Percy Bisshe ShelleyE.T.A. Hoffmann

26 Tvůrce Romantický tvůrce je člověk, který na rozdíl od poutníka seznal, že ve světě odpověď nenajde – zkouší si ji tedy vytvořit sám. Jedním způsobem, jak lze zkoušet zachytit ideál, je umění neboli vytváření alternativního snového světa, druhým je politika neboli uskutečňování utopického snu ve světě.

27 Tvůrce William Morrise a Edward Burne-Jones Stejně jako hledání poutníků ve světě, končí i snahy romantických tvůrců o realizaci ideálu v umění nebo ve společnosti nezdarem, ve druhém případě dokonce fatálním pro miliony lidí.

28 William MorriseEdward Burne-Jones

29 Snílci Poutníci chtěli ideál někde nalézt, tvůrci alespoň vytvořit. Romantický snílek je však zároveň romantický skeptik. Domnívá se, že ideál je ze své podstaty „to vzdálené“ a nemůže být „tím blízkým“, neboť by již nebyl ideálem.

30 Uctívači model Modloslužba znamená zbožšťovat a jako božské uctívat to, co není Bůh. Romantický modloslužebník takto přistupuje k touze – rezignoval již na možnost naplnění a žádá touhu jen pro ni samu. Dělá všechno proto, aby si ji uchoval a k tomu patří praxe záměrného nepřibližování se k věci, místu nebo člověku, v němž člověk spatřuje ideál a po němž touží, s vědomím, že by takové přiblížení přineslo jen zklamání. Je podobný snílkům, ale vypočítavější.

31 Uctívači model William WordsworthGérard de Nerval

32 Mystik Mystik jako poutník k nekonečnu –srovnání obrazů Caspar Gustav Caruso X Burne Jones

33

34 Mystik Mystik jako uctívač noci –Pro řadu romantických mystiků jsou vnitrosvětské pokusy o nekonečné přibližování k nekonečnu příliš pomalé a neúčinné a tvrdí, že friedrichovské poutnictví příliš přistupuje na kompromis se světem –Př. Goethova Mignon a Novalisovo dílo Oftendingenovi a Hymny noci

35 Mystik Mystik jako milenec smrti –Duchem romantické mystiky je také důsledně chápaná romantická láska snící o splynutí duší a hledající naplnění ve smrti, nikoliv v manželství. –Tušení toho, že milenci nemohou blaženosti, dosáhnout v tomto světě a posléze ve zmíněném zjevení mrtvé milenky. –Příklad: Opera Richarda Wagnera Tristan a Isolda

36 Mystik Mystik jako vypočítavý sebevrah –ne všichni se chtějí zabít z důvodu nešťastné lásky jako v knize Paní Bovaryová –Příklad: Drama Villierse d’Isle-Adam Axel

37 Kritikové romantické touhy Klasicista Ateista Teolog

38 Křesťanský romantik aneb kritikův kritik (křesťanský romantismus) Vyzdvihování Sehnsucht a zároveň varování před jejími možnými hrozbami Oxfordští spisovatelé C.S.Lewis, J.R.R. Tolkien, George MacDonald, G.K.Chesterton Odmítání lineární cesty Senhsucht až k nebi, odmítání též toho, že by Senhsucht znamenala pouze duchovní bloudění

39 Děkujeme za pozornost