Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Prezentace se nahrává, počkejte prosím

Zmije růžkatá (Vipera ammodytes) Lovečková Adéla.

Podobné prezentace


Prezentace na téma: "Zmije růžkatá (Vipera ammodytes) Lovečková Adéla."— Transkript prezentace:

1 Zmije růžkatá (Vipera ammodytes) Lovečková Adéla

2 Obsah Taxonomická klasifikace Poddruhy Základní informace – Vzhled Vzhled – Výskyt Výskyt – Způsob života: chování, potrava a pářeníchovánípotrava a páření – Jed a jeho účinky, účinky na člověka Jed a jeho účinkyúčinky na člověka Doplňující informace – chov v zajetí Fotogalerie Bibliografické údaje Odkazy na použité fotografie

3 Taxonomická klasifikace Třída: Reptilia Laurenti, 1768 Řád: Squamata Oppel, 1811 Podřád: Serpentes Linnaeus, 1758 Čeleď: Viperidae Oppel, 1811 Podčeleď: Viperinae Rod: Vipera Druh: Vipera ammodytes (Linnaeus, 1758) Pro tento druh užovky existuje spousta synonym. V roce 1758 ho Linnaeus popsal jako Coluber Ammodytes.

4 Poddruhy Vipera ammodytes ammodytes (Linnaeus, 1758) – konec ocasu je oranžový, je hojně rozšířena Vipera ammodytes gregorwallneri Sochurek, 1974 – konec ocasu vždy červený, vyskytuje se jen vzácně ve Štýrsku a Korutanech Vipera ammodytes meridionalis Boulenger, 1903 – konec ocasu žlutý nebo žlutozelený, u samic může být v různé míře redukována kresba Vipera ammodytes montandoni Boulenger, 1904 – konec ocasu zelený nebo žlutozelený Vipera ammodytes transcaucasiana Boulenger, 1913 – Kresba je podobná zmiji Vipera aspis aspis (Linnaeus, 1758), konec ocasu je zelený a na spodní straně žlutý. Vyskytuje se v Turecku a dále na východě (Kavkaz, Ázerbajdžán)

5 Vzhled Hlavním znakem této zmije je růžek vyrůstající nad nozdrami. Na dotek je měkký a flexibilní, tvoří ho 9-17 šupin a dosahuje délky 5mm. Zmije růžkatá dorůstá maximální délky 90cm (někteří jedinci tuto normu překračují). Samice jsou z pravidla delší a mohutnější než samci. Trojúhelníková hlava je velmi zřetelně odlišena od těla. Střední část těla tvoří kýlnatých šupin. Oko je velmi zřetelné, má štěrbinovitou zřítelnici a zlatavou barvu. Rozeklaný jazyk je z pravidla černý. Na Kykladských ostrovech se nachází trpasličí forma této zmije, která dosahuje délky jen okolo 40cm.

6 Vzhled Zbarvení těla je dalším charakteristickým znakem, který je ovšem velmi proměnlivý od jedince. Známé jsou různé odstíny černé (od bílé podkladové barvy s černou klikatou čárou až po skoro černé jedince), měděné, nažloutlé, hnědé atd. Zbarvení se liší také dle pohlaví. U samců je hlava tmavá s černým znakem nepravidelného tvaru nebo tvaru písmena „V“. Na tento znak navazuje úzký černý pruh začínající za očima a pokračující přes celé tělo. Má tvar klikaté čáry. Samice jsou zbarveny stejně, ale jsou mnohem světlejší a klikatá čára je zbarvena spíše dohněda. Spodní strana konce ocasu může být zbarvena žlutě, oranžově či jinak výraznými barvami. Juvenilní jedinci jsou zbarveni stejně jako adultní. Melanismus je relativně vzácný, nicméně se objevuje.

7 Výskyt Obecně se vyskytuje v nadmořských výškách do 2000 m.n.m. Obývá suché a kamenité biotopy s řídkou vegetací. Někdy ji můžeme nalézt u lidských sídel, na polích, ve vinných révách atd. Vyskytuje se v Itálii, obecně na Balkáně, v Turecku, Sýrii, zmínky jsou i ze Slovenska a Rumunska.

8 Způsob života - chování Vipera ammodytes je aktivní přes den. Ráno vylézá z úkrytů a nabírá energii vyhříváním na slunci. Pohybuje se pomalu, při ohrožení ale dokáže rychle utéct. Není to příliš agresivní had, při vyrušení začne velmi hlasitě syčet, poté buď prudkými pohyby rychle uteče nebo docela často přijde i na kousnutí, které může mít fatální následky (viz Jed a jeho účinky). Okolo října začíná vyhledávat vhodné místo k přezimování, což mohou být i díry hlodavců. Zimování trvá 2-6 měsíců a je následováno pářením (někdy v období dubna)

9 Způsob života - potrava a páření Základní složku potravy tvoří drobní savci a ptáci. Juvenilní jedinci se živí převážně ještěry a rovnokřídlým hmyzem. Potravní chování je závislé na velikosti těla kořisti. Větší kořist je usmrcena jedem, naproti tomu drobnější kořisti had usmrtí bez jeho použití. Po zimování přichází páření, které je uvedeno namlouváním a často i souboji mezi samci. Rozmnožování tedy probíhá na jaře. Tato zmije je vejcoživorodá, mláďat se rodí od 1 do 20ti kusů. Čerstvě vylíhnutý had měří okolo cm. Svlékají se brzo po narození.

10 Jed a jeho účinky Zmije růžkatá je jeden z největších a nejobávanějších hadů v Evropě. Její jed je toxický, neurotický (napadá nervovou soustavu) a obsahuje hemotoxiny, které zabraňují srážení krve. Je podobný složením i svou sílou jedu chřestýšovitých hadů (podčeleď Crotalinae) Působí převážně na ptáky a savce (vč. člověka). Na ještěry, stejně jako na některé specializované evropské hady, neúčinkuje. Používá se na výrobu protijedů na kousnutí některých jiných evropských hadů. Proto je zmije chována v relativně velkých počtech.

11 Jed a jeho účinky na člověka Většinou nekončí smrtí, pokud nejsou zasaženy přímo důležité orgány či hlava. Následky jsou závislé na množství vstříknutého jedu. Praxe: od místa kousnutí se začíná vytvářet značný otok, který je velmi bolestivý, stejně jako nejbližší mízní uzliny. Objevit se může zvracení a silné průjmy, problémy s akomodací oka, vyrážka, ospalost atd. Otok může přetrvávat i několik dní. Nakonec se musí nechat rána v nemocnici vyčistit (do hloubky). Pokud není podán včas protijed (co nejdříve po zasažení), může dojít k trvalému poškození některých orgánů. Fotografie dokumentuje zranění 2 dny staré od 70cm zmije růžkaté (soukromý chov).

12 Doplňující informace – chov v zajetí I přes to, že chov zmije růžkaté, i její pořízení, není nákladné, je třeba si uvědomit, jak může být tento had nebezpečný. Terárium: pro pár hadů postačí velikost 50x50cm, výška není rozhodující. Jako substrát se můžeme použít cokoliv. Chovná nádrž by měla mít dobře uzavíratelné víko, mladé zmije dokáží šplhat i po stěnách terária. Manipulace: pomocí háku, s rukavicemi (pozor na tloušťku rukavic!), vhodné je umístit na terárium také zámek, aby se zabránilo otevření nádrže jiným člověkem. Krmení: mláďata, která jsou rozkrmená, dostávají 2 holátka týdně, přičemž přecházíme stále na větší potravu. Nakonec můžou zmije dostávat i menší potkany a mladé kuřata. Touto potravou krmíme jen 1x týdně. Pro chov jedovatých hadů obecně je nutné vyřídit povolení na krajské veterinární zprávě, která zkontroluje vhodnost chovu a chodí na pravidelné kontroly. Chovat jedovatého hada je povoleno od 18ti let.

13 Doplňující informace – chov v zajetí

14 Fotogalerie

15

16

17 Bibliografické údaje Vipera ammodytes, Wikipedia, The Free Encyclopedia [online], , [cit ], dostupné z: Balej Petr & Jablonski Daniel, 2006–2008, Vipera ammodytes, zmije růžkatá, Balcanica.cz [online], [cit ], dostupné z: Balej Petr, 2006, Jak (ne)začít s chovem jedovatých hadů: Vipera ammodytes, Reptárium [online], , [cit ], dostupné z: Občanské sdružení Reptárium, , Taxonomie, Reptárium [online], [cit ], dostupné z: Šimeček Jiří, , Subspecie, Osobní stránky Jiřího Šimečka [online], , [cit ], dostupné z:

18 Odkazy na použité fotografie


Stáhnout ppt "Zmije růžkatá (Vipera ammodytes) Lovečková Adéla."

Podobné prezentace


Reklamy Google