Dopravní zeměpis Korejského poloostrova a Mongolska Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Petr Hospodarz. Dostupné z Metodického.

Prezentace na téma: "Dopravní zeměpis Korejského poloostrova a Mongolska Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Petr Hospodarz. Dostupné z Metodického."— Transkript prezentace:

1 Dopravní zeměpis Korejského poloostrova a Mongolska Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Petr Hospodarz. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Korejský poloostrov na konci 2. světové války byla Korea rozdělena podél 38. rovnoběžky na: –severní část, jež byla okupována Sovětským svazem –jižní část, jež byla okupována Spojenými státy obě části založily vlastní vlády v roce 1948

3 Korejská válka v červnu 1950 překročila vojska KLDR hraniční rovnoběžku, a zahájila tak válku jih podporovaný USA a OSN a sever zaštiťovaný komunistickým blokem se po letech bojů dostaly do slepé uličky v roce 1953 podepsáno příměří, Korejský poloostrov byl rozdělen demilitarizovanou zónou přibližně v oblasti původní demarkační linie během války zahynuly 3 miliony lidí

4 Korejská republika Zdroj: 1

5 Korejská republika (Jižní Korea) 99 173 km 2 48 508 972 obyvatel Soul 10 500 000 Pusan 2 600 000 Taegu 2 400 000 Inčchon 2 000 000

6 Zdroj: 2

7 Přírodní poměry poloostrov má dlouhé pobřeží povrch členitý, ale hory nikde nepřevyšují 2 000 m na západě hustě osídlené nížiny podnebí je mírné, na jihu subtropické v zimě pod vlivem chladného kontinentálního vzduchu z východní Sibiře na jihu je klima více oceánské teplý JV vítr v létě od Tichého oceánu přináší velké množství srážek –nejvíce srážek během monzunu (červen až září) 2/3 plochy jsou lesy

8 Průmysl nově industrializovaný stát, který na konci 80. let dosahoval více než 10 % roční míry ekonomického růstu a byl nazýván ekonomickým zázrakem dnes má Korejská republika vyspělou tržní ekonomiku vyrábí se zde ocel (přední místo ve světě) v průmyslu vyniká loďařství (s Japonskem soutěží o prvenství ve světě) rozvinutý automobilový průmysl Jaké znáte jihokorejské obchodní značky?

9 Zemědělství význam zemědělské výroby se prakticky omezuje jen na zajištění potravinové soběstačnosti a na celkovém HDP se podílí asi jen 5 % orná půda zaujímá asi pětinu rozlohy zemědělství je vyspělé a mechanizované hlavní plodinou je rýže, dále se pěstují batáty, ječmen a sója Jižní Korea je na předním místě v produkci mandarinek chovají se zejména vepři a skot, důležitý je rybolov

10 Železniční doprava 3 381 km železničních tratí o rozchodu 1 435 mm 1 843 km tratí je elektrifikováno (2008) Korea Train Express (KTX) –412 km normálního rozchodu –tratě jsou projektované až na rychlost 350 km/h –38 % trati vede tunelem –po dokončení spojí 10 největších korejských měst –v budoucnosti napojení na TCR (Trans-China Railway) a TSR (Trans-Siberian Railway) propojení Asie a Evropy

11 Vysokorychlostní trať Gyeongbu pouze pro vlaky KTX Soul – Daegu – Pusan –trať ze Soulu do Daegu měří 292 km –celá trať do Pusanu měří asi 410 km –KTX vlaky z Daegu do Pusanu používají klasické tratě do dokončení vysokorychlostního propojení do Pusanu –ve stanicích mají cestující možnost přestupu na metro

12 Trať Honam Soul – Daegu – Mokpo –vysokorychlostní trať po stanici Daejeon po trati Gyeongbu –od Daejeonu jezdí vlaky po klasické trati –v plánu je trať pro segregovaný provoz vlaků KTX až do stanice Mokpo Mokpo Zdroj: 3

13 Hlavní tratě v Korejské republice Zdroj: 4

14 Stanice vlaků KTX Yongsan v Soulu Zdroj: 5

15 Jízdenka na KTX Zdroj: 6

16 Vysokorychlostní vlaky KTX I –produkt firmy Alstom –prvních 12 souprav bylo vyrobeno ve Francii –dalších 34 souprav bylo vyrobeno v Korejské republice –na obou koncích jsou trakční vozidla –18 vozů pro cestující –maximální rychlost souprav je 305 km/h

17 KTX II –Hyundai Rotem v roce 2006 vyrobil 19 souprav –určeno pro trať do města Mokpo –konstrukční rychlost až 330 km/h KTX III –budou určeny pro trať Soul – Pusan –maximální rychlost 350 km/h –nasazení se předpokládá v roce 2015 Vysokorychlostní vlaky

18 KTX I Zdroj: 7

19 KTX II Zdroj: 8

20 Městská doprava

21 Metro Soul –13 linek –další 4 linky v realizaci Inčchon –1 linka integrovaná do systému Soulu –1 linka v realizaci Daejeon –1 linka Gwangju –1 linka Pusan –3 linky –další 3 linky v realizaci Daegu –2 linky –1 linka v realizaci Najděte tato města na mapě!

22 Rozsáhlý systém linek metra v Soulu Zdroj: 9

23 Zdroj: 10 Stanice metra v Soulu

24 Vlak metra v Soulu Zdroj: 11

25 Silniční doprava rozsáhlá a hustá síť dálnic přes 103 000 km většinou kvalitních silnic –přes 80 000 km zpevněných silnic –přes 14 000 km rychlostních komunikací –3 367 km dálnic dálnice číslo 1 – Gyeongbu Expressway –Soul – Pusan délka je 416 km vede přes Daejeon, Daegu, s odbočkou na Ulsan Zdroj: 12

26 Zdroj: 13 Dálnice číslo 1

27 Dálnice z Inčchonu do Soulu Zdroj: 14

28 Námořní doprava korejskému námořnímu loďstvu patří 7. místo ve světové námořní dopravě Korejská republika má celkem 50 přístavů –rozhodující význam má 12 námořních přístavů –největší je Pusan (druhé největší město v zemi) téměř veškerý korejský zahraniční obchod se uskutečňuje přes moře hlavními rejdařskými firmami jsou Hyundai Merchant Marine a Hanjin Shipping Co., Ltd.

29 Pusan –10. největší přístav na světě –trajekty do Japonska Gwangyang –15. největší přístav na světě Ulsan –19. největší přístav na světě Námořní přístavy

30 Přístav Pusan Zdroj: 15

31 Inčchon –24. největší přístav na světě –přístav nejblíže k hlavnímu městu Pohang –67. největší přístav na světě –severně od přístavu Ulsan Mokpo Námořní přístavy

32 Zdroj: 16

33 Letecká doprava mezinárodní leteckou dopravu provozují dvě velké letecké společnosti: –Korean Air se 117 letadly, která zajišťují přepravu osob i zboží do 86 měst v 30 státech –Asiana Airlines, která má vzdušnou flotilu 61 letadel a létá do 54 měst v 17 státech obě společnosti provozují domácí i mezinárodní spoje Korean Air je členem Sky Team (spolu s ČSA) Asiana je členem Star Alliance V rámci domácí přípravy zjistěte všechny společnosti Sky Teamu a Star Alliance.

34 Inčchon International Airport leží 70 km od hlavního města otevřeno v roce 2001 odbaví přibližně 30 mil. cestujících –ve čtvrté desítce největších letišť světa 4. největší letiště na světě z hlediska odbaveného nákladu napojení na Soul a letiště Gimpo je realizováno dvěma linkami metra

35 Letiště Inčchon Zdroj: 17

36 Gimpo International Airport 2. největší letiště v Korejské republice umístěno v západní části Soulu název odvozen od města Gimpo přes 13 mil. odbavených cestujících napojení na město prodloužením linky 9 metra Zdroj: 18

37 AREX Airport Express železniční trať spojující letiště Gimpo s letištěm Inčchon budoucí napojení na železniční stanici Soul –konec roku 2010 –po dokončení celková délka 58 km elektrifikované trati normálního rozchodu vlaky mají konstrukční rychlost 120 km/h

38 Zdroj: 19 AREX

39 Gimhae International Airport na západě města Pusan v roce 2007 otevřen nový mezinárodní terminál letiště odbaví asi 8 mil. cestujících v roce 2011 napojení letiště a města železniční dopravou –Busan-Gimhae Light Rail Transit Zdroj: 20

40 Zdroj: 21 Korejská lidově demokratická republika

41 KLDR (Severní Korea) 122 400 km 2 22 665 343 obyvatel Pchjongjang 2 650 000

42 Zdroj: 22

43 Přírodní poměry podstatně členitější západní pobřeží poloostrova omývá na západě Žluté moře na východě spadají příkré svahy k Japonskému moři přes blízkost moři je klima spíše kontinentální severozápadní proudění prudce snižuje teplotu –v severních horách až na −40 °C letní monzuny přinášejí teplý a vlhký vzduch od Tichého oceánu 75 % území zaujímají lesy

44 Hospodářství průmyslový stát se socialistickou ekonomikou značné nerostné bohatství, patří mezi ně hlavně železná ruda a uhlí vyniká těžké strojírenství pro vojenskou výrobu zemědělství je kolektivizováno a v rostlinné výrobě se orientuje na intenzivní pěstování brambor s ohledem na potravinový deficit v živočišné výrobě je orientace na pěstování koz a králíků pěstují se plodiny obilnářského charakteru KLDR dováží velké procento potravin

45 Cestování po KLDR možnosti cestování po KLDR jsou velmi omezené cestovat mimo hlavní město je možné jen se souhlasem příslušných orgánů a pouze do míst cizincům přístupným zajištění vlastního dopravního prostředku je nezbytné je možný pronájem vozu s řidičem platby a účty se realizují převážně v EUR, USD, CNY a JPY jsou v obchodech rovněž akceptovány Jaké měny se „skrývají“ za zkratkami USD, CNY a JPY?

46 Železniční doprava v zemi je 5 235 km železnic normálního rozchodu –35. místo na světě –3 500 km tratí je elektrifikováno nejvýznamnější železnice vedou podél obou moří železniční spojení vede do míst největšího soustředění obyvatelstva severokorejští političtí vůdcové používají vlak často i při svých zahraničních cestách síť je nekvalitní – mnoho mostů a tunelů hrozí zřícením

47 výstavba tranzitního spojení mezi Ruskem a Korejskou republikou již začala, ale pokračuje velmi pomalu čtyřikrát týdně jezdí vlak do Pekingu hlavní přechod z Číny do KLDR je přes Sino-korejský most přátelství další přechody vedou do Číny, Korejské republiky a do Ruska částečně je realizováno i lokální propojení železnice na hranici KLDR a Korejské republiky Železniční doprava

48 Sino-korejský most přátelství Zdroj: 23

49 Silniční doprava v zemi je 25 544 km silnic silnic se zpevněným povrchem je velmi málo silnice lepší kvality vycházejí z hlavního města zejména z hlavního města do přístavu Wonsan velmi málo čerpacích stanic, osobní vlastnictví automobilů prakticky neexistuje většina vozidel patří severokorejské armádě silniční přechody do Číny, Ruska a Korejské republiky

50 Silniční mapa KLDR Zdroj: 24 Sino-korejský most přátelství

51 Místní komunikace v Pchjongjangu Zdroj: 25

52 Metro Pchjongjang začátek provozu v roce 1973 dvě linky –10 a 12 km 17 stanic celková délka 22 km rozchod 1 435 mm použité vlaky z U-Bahn Berlin Zdroj: 26

53 Stanice a vlaky metra Pchjongjang Zdroj: 27

54 Trolejbus v Pchjongjangu Zdroj: 28

55 České tramvaje v Pchjongjangu Zdroj: 29

56 Námořní doprava námořní flotilu tvoří 165 lodí nejvýznamnější přístavy: –Chongjin –Wonsan kapacita přístavů je odhadována na 35,5 mil. tun nakládky v KLDR a Korejské republice bude otevřeno 7 přístavů pro lodě druhé země doposud zajišťovaly přepravu mezi zeměmi lodě třetích států –přímé spojení jen při katastrofách Najděte na mapě severokorejské přístavy!

57 Letecká doprava KLDR má jedno mezinárodní letiště a dvě pro domácí linky, ale vnitrozemská doprava se omezuje na charterové lety domácí letecká společnost Air Koryo zajišťuje letecké spojení zejména s Pekingem (třikrát týdně) Air China provozuje dva lety do Pekingu týdně, v letní sezoně tři lety týdně řada polních letišť a přistávacích ploch pro vojenská letadla

58 Sunan International Airport letiště pro Pchjongjang neexistuje nepřetržitý provoz spojení s městem autobusovou dopravou letiště má parkoviště, obchodní centrum, prodejnu bezcelního zboží, společenskou místnost, stanoviště taxi, letištní restaurace a bar Duty Free Shop Zdroj: 30

59 Zdroj: 31 Mongolsko

60 1 566 500 km 2 3 141 000 obyvatel Ulánbátar 847 000

61 Zdroj: 32

62 Hospodářství téměř 4/5 území jsou suché stepi, kde se daří dobytku (ovce, kozy, koně a skot) obděláváno necelé procento území, zcela dominuje pastevní chov na téměř 80 % území rostlinná výroba je druhořadá živočišná produkce tvoří 70 % produkce sektoru mléko a maso se produkuje hlavně pro místní trh v zemědělském sektoru je zaměstnáno asi 40 % obyvatelstva nebezpečím pro zemědělství jsou nepříznivé klimatické podmínky (sucho)

63 základ mongolského průmyslového sektoru spočívá v těžbě měděné rudy, ale také zlata a uhlí těží se řada dalších nerostů –wolfram, molybden, ropa, zinek, cín, stříbro –předpokládá se i těžba uranové rudy zvyšování soukromého sektoru v ekonomice úmyslem vlády je vyrovnávání rozdílů mezi městem a venkovem Mongolsko je turisticky nově objevenou destinací –úroveň služeb je zatím na průměrné úrovni –vláda podporuje agentury a programy cestovního ruchu Hospodářství

64 Železniční doprava vlaky jsou v Mongolsku důležitými dopravními prostředky délka sítě činí 1 810 km rozchodu širokého 1 520 mm Transmongolská magistrála spojuje Transsibiřskou magistrálu z města Ulan-Ude přes Ulánbátar a Čínu na magistrálu jsou také napojeny měděné doly v oblasti Edernet samostatná kratší železniční trať spojuje město Čojbalsan na východě země s Ruskem

65 železniční doprava má nadpoloviční podíl osobní dopravy a zabezpečuje také značnou část nákladní přepravy dynamicky se zvyšuje zejména podíl tranzitní přepravy mezi Ruskem a Čínou Zdroj: 33 Železniční doprava

66 Zdroj: 34

67 Silniční doprava Mongolsko má téměř 50 000 km silnic pouze něco přes 2 824 km má pevný povrch nezpevněných komunikací je 46 426 km –1 994 km má štěrkový povrch –1 874 km má vylepšený povrch v roce 2001 byl zahájen projekt výstavby tzv. Cesty tisíciletí, která má rovnoběžníkovým směrem protnout celou zemi –větší ekonomický význam by měla kvalitní silnice do Číny

68 Vnitrozemská plavba Mongolsko má 580 km vodních cest k nákladní dopravě se používá především jezero Chövsgöl (v blízkosti ruských hranic) řeka Selenga je sice splavná v délce 270 km, ale její použití je minimální další splavnou řekou je Orhon v délce175 km jezera a řeky obvykle zamrznou v období od září do května Najděte na mapě Orhon a Chövsgöl!

69 Chinggis Khaan International Airport mezinárodní letiště sloužící pro Mongolsko v blízkosti Ulánbátáru známé pod dřívějším názvem Buyant Ukhaa Zdroj: 35

70 1. V kterém roce skončila Korejská válka? A.1945 B.1948 C.1970 D.1953

71 2. Jaký je rozchod klasických železničních tratí v Korejské republice? A. 1 067 mm B. 1 000 mm C. 1 520 mm D. 1 435 mm

72 3. Dálnice číslo 1 v Korejské republice končí: A. v Pusanu B. v Pchjongjangu C. v Ulsanu D. v Daegu

73 4. Který přístav neleží v Korejské republice? A.Ulsan B.Inčchon C.Wonsan D.Gwangyang

74 5. Jaký je rozchod mongolských železnic? A. 1 435 mm B. 1 520 mm C. 1 000 mm D. 1 067 mm

75 HOSPODARZ, P.: Dopravní zeměpis. 2. vyd. Praha, s. 46 – 48. MZV České republiky. Encyklopedie států, Asie, Korejská republika [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný na WWW:.http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/korejska_republika/ekonom ika/index.html MZV České republiky. Encyklopedie států, Asie, Korejská lidově demokratická republika [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný na WWW:.http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/korejska_lidove_demokratic ka_republika/ekonomika/index.html MZV České republiky. Encyklopedie států, Asie, Mongolsko [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný na WWW:.http://www.mzv.cz/jnp/cz/encyklopedie_statu/asie/mongolsko/ekonomika/inde x.html Použité zdroje

76 CIA: The World Factbook – Korea South [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný na WWW:.https://www.cia.gov/library/publications/the-world- factbook/geos/ks.html CIA: The World Factbook – Korea North [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný na WWW:.https://www.cia.gov/library/publications/the-world- factbook/geos/kn.html CIA: The World Factbook – Mongolia [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný na WWW:.https://www.cia.gov/library/publications/the-world- factbook/geos/mg.html

77 1. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_South_Korea.svg 2. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Korea,_South-CIA_WFB_Map.png 3. Bcody80. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yudalsan2.jpg 4. Ksaiom. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:General_map_of_South_Korea.png 5. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Yongsansta01.jpg 6. Excretion. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 2.0 Generic na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Korail_ms_test.JPG 7. Subway06. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:KTX.jpg 8. G43. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Korail_KTX-2.jpg 9. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Seoul_subway_linemap_ko-hanja.png 10. by http2007. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 2.0 Generic na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Korea-Seoul-Subway-01.jpg 11. Svdmolen. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Subway_seoul_%28xndr%29.jpg Zdroje obrázků

78 12. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Korea_Expressway_No.1.svg 13. Ksaiom. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:General_map_of_South_Korea.png 14. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NoojiJCT_IncheonInternationalAirportExpressWay.jpg 15. Bergmann. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Busan-port-from-Busan-tower-2.jpg 16. Ksaiom. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:General_map_of_South_Korea.png 17. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Incheon_Departures.jpg 18. Subway06. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:RKSS_Domestic.jpg 19. Subway06. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:AREX_EMU2000.jpg 20. nsq. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Gimhae_Airport_20091031.jpg 21. Skopp. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_North_Korea.png Zdroje obrázků

79 22. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikim\edia.org/wiki/File:North_Korea_map.png 23. Prince Roy. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Uveďte autora 2.0 Generic na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Dandong,_Liaoning_Province.jpg 24. Voland77. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:NKroads.svg. 25. Kristoferb. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyongyang_roadway.JPG 26. Ktoetx. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyongyang_Metro_Map_2.svg 27. Lawboy25. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyongyang_Metro.JPG 28. AgainErick. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Pyongyang_bus.jpg 29. AgainErick. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tram_North_Korea_PY_3.jpg 30. Kristoferb. Wikipedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://en.wikipedia.org/wiki/File:Pyongyang_airport.JPG Zdroje obrázků

80 31. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flag_of_Mongolia_%28WFB_2004%29.png 32. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mongolia-CIA_WFB_Map.png. 33. Uugii. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora-Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zamyn_Uud_traders.jpg 34. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-10-01]. Dostupný pod licencí Public domain na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Mongolia_1996_CIA_map.jpg. 35. Commons.wikimedia.org [online]. [cit. 2010-09-20]. Dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora- Zachovejte licenci 3.0 Unported na WWW:.http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ulaan_Bataar_-_Airport.JPG Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Ing. Petr Hospodarz. Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.