Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 1. část

Prezentace na téma: "Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 1. část"— Transkript prezentace:

1 Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 1. část
Střední odborná škola Otrokovice Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 1. část Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Mgr. Markéta Kraváčková Dostupné z Metodického portálu ISSN:  , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2 Charakteristika DUM Název školy a adresa
Střední odborná škola Otrokovice, tř. T. Bati 1266, Otrokovice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ /1 Autor Mgr. Markéta Kraváčková Označení DUM VY_32_INOVACE_SOSOTR-Mn-ZCR/3-PV-2/16 Název DUM Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 1. část Stupeň a typ vzdělávání Středoškolské vzdělávání Kód oboru RVP 63-41-M/01 Obor vzdělávání Management hotelových a turistických služeb Vyučovací předmět Zeměpis cestovního ruchu Druh učebního materiálu Výukový materiál Cílová skupiny Žák, 17 – 18 let Anotace Výukový materiál je určený k frontální výuce učitelem, případně jako materiál pro samostudium, nutno doplnit výkladem, náplň: Rajonizace cestovního ruchu v České republice, kulturní oblasti I. kategorie v České republice Vybavení, pomůcky Dataprojektor , atlas ČR Klíčová slova Rajonizace, cestovní ruch, oblasti I. kategorie CR, Praha, Západočeské lázně Datum

3 Oblasti I. kategorie cestovního ruchu v ČR – 1. část
Náplň výuky Administrativní členění ČR Rajonizace cestovního ruchu v ČR Oblasti I. Kategorie CR v ČR Praha Západočeské lázně

4 Administrativní členění ČR
km² (113 místo na světě) (78 místo na světě, leden 2012) ČR se tradičně rozděluje na historické země – Čechy, Morava a Slezsko, které však netvoří žádné správní celky a nemají ani pevně vymezené hranice. Jelikož je ČR unitární stát (opakem jsou federace), existuje pouze jeden stát. Orgány státní správy mají svá sídla v Praze (prezident, vláda, ministerstva, poslanecká sněmovna, senát ...)

5 NUTS Co to je NUTS? - územní celky vytvořené pro statistické účely Eurostatu (statistický úřad EU) (z fran. Nomenclature des Unites Territoriales Statistique). Tyto územní celky se nejvíce využívají při regionální politice, zejména při využívání fondů EU. NUTS má několik úrovní označené číslem. NUTS-0: stát (Česká republika) NUTS-1: území nad 3 mil. obyvatel (takové samostatné území není na našem území, proto se spojuje s NUTS-0) NUTS-2: region nad 800 tis. obyvatel (podmínku splňují pouze některé kraje, menší kraje jsou spojovány dohromady) NUTS-3: kraj NUTS-4: okres NUTS-5: obec Na našem území bylo stanoveno celkem 8 regionů NUTS-2: Praha, Střední Čechy, Severozápad, Severovýchod, Jihozápad, Jihovýchod, Střední Morava, Moravskoslezsko.

6 NUTS

7 Kraje V roce 2000 bylo na ústavním zákonem zřízeno 14 krajů.
Hlavou každého kraje je hejtman; pouze hlavou Prahy je primátor. Hlavní město Praha Středočeský Praha Jihočeský České Budějovice Plzeňský Plzeň Karlovarský Karlovy Vary Ústecký Ústí nad Labem Liberecký Liberec Královehradecký Hradec Králové Pardubický Pardubice Vysočina Jihlava Jihomoravský Brno Olomoucký Olomouc Moravskoslezský Ostrava Zlínský Zlín Kraje se dále člení na okresy (76 + Praha) a nejnižší jednotkou jsou obce (6253).

8 Rajonizace cestovního ruchu
Pro potřeby CR byla zavedena v r Rajonizace cestovního ruchu, aktualizovaná byla v r Území ČR bylo rozděleno na oblasti vhodné pro CR – 47 oblastí, ¾ území, které se dále rozdělovaly na I, II., III., IV. kategorii. Zbylé území se označovalo jako nevhodné pro CR. např. vojenské prostory, průmyslové zóny apod.  Kritéria pro hodnocení oblastí: vyhodnocení přírodních podmínek a jejich využití vyhodnocení kulturně-historických památek a zařízení vybavenost z hlediska dopravy vybavenost službami (ubytování, stravování, animace…) vyhodnocení negativních vlivů (průmysl, zemědělství...)

9 Oblasti I. kategorie Dnes již Rajonizace nevyhovuje potřebám CR, v 80. – 90. letech došlo ke změnám v hodnocení atraktivit i v pojetí moderního CR (zařazení aktivních forem turistiky – cyklo, vodáctví, dobrodružných sportů, folklórních slavností, otevření nových památek apod.). Oblasti bez CR téměř vymizely. V r Česká centrála CR vyčlenila 14 turistických regionů (viz kraje) a v nich další turistické podoblasti. Do budoucna se uvažuje o přesnějším členění oblastí. Oblasti I. kategorie CR   oblasti mezinárodního a celostátního významu, velký podíl zahraničních turistů  Řadíme sem oblasti s převažujícími přírodními faktory – Krkonoše, Šumava, Jeseníky, Beskydy a Valašsko  oblasti převážně kulturně historické – Praha, Západočeské lázně

10 Praha 1. PRAHA MPR, zařazena do UNESCO 1992 – historické jádro města
Hradčany s Pražským hradem Malá Strana Staré město Nové město Josefov Vyšehrad

11 Hlavní památky Prahy Hradčany
Pražský hrad – NKP, budovaný více než 1000 let, zapsán v Guinessově knize rekordů jako největší hradní komplex světa (570 m na délku, 130 m šířky), nejnavštěvovanější kulturní památka ČR (přes 2 mil turistů/rok), mezi hlavní části patří: bazilika svatého Jiří, katedrála svatého Víta (korunovační klenoty, hroby panovníků), Vladislavský a Španělský sál, Zlatá ulička… Strahovský klášter, poutní místo Loreta, renesanční a barokní paláce – Černínský, Šternberský (Národní galerie), Toskánský, Schwarzenberský…

12 Pražský hrad

13 Hlavní památky Prahy Malá Strana (Chrám sv. Mikuláše, Petřín, kostel P. Marie, Kampa, Královská cesta, Staré zámecké schody, Malostranské náměstí) Josefov (židovské město a hřbitov, Židovská radnice a 6 synagog – např. Klausova, Maiselova a Pinkasova) Staré Město (Karlův most, Staroměstské náměstí s Pražským orlojem, Týnský chrám, Anežský klášter) Nové Město (Václavské náměstí, Národní muzeum, Národní divadlo, Novoměstská radnice, Tančící dům) Vyšehrad (rotunda sv. Martina, chrám sv. Petra a Pavla, Slavín)

14 Tančící dům Orloj, Chrám sv. Martina Petřín

15 Západočeské lázně (Karlovarský kraj)
Karlovy Vary – termální a minerální prameny (Vřídlo, Libuše, Kníže, Mlýnský, Rusalka, Karla IV…) léčba zejména zažívacího a pohybového ústrojí (Mlýnská kolonáda) kulturní akce a festivaly, kongresová turistika, letiště Olšová vrata sklárna Moser, likérka Becherovka, kasina, dostihy, golf Mariánské Lázně – minerální (40 pramenů na území města, např. Mariin pramen), pohybová, trávící a vylučovací ústrojí, Zpívající fontána Františkovy Lázně – MPR, termální a rašelinné lázně, oběhová, pohybová soustava a ženské nemoci Jáchymov (radioaktivní lázně, pohyb), Kynžvart (dětské lázně, dýchací ústrojí), Konstantinovy lázně (minerální lázně, oběhová soustava) Nominace UNESCO – Karlovy Vary, Mariánské lázně, Františkovy lázně + Luhačovice

16

17 Kulturní a přírodní zajímavosti regionu
Cheb – MPR, historické jádro města, Špalíček – soubor kupeckých domů, falc, opevnění Loket – MPR, gotický hrad (sklo, porcelán, keramika) Bečov nad Teplou – barokní zámek Teplá – klášter řádu premonstrátů Řada CHÚ – souvisí zejména se 3-4h sopečnou činností, např. Komorní a Železná hůrka (nejmladší sopky ČR), PR Soos – bahenní sopky, CHKO Slavkovský les (mofety, rašeliniště) Možnost lyžování (Krušné hory – skiareál Klínovec, Boží dar…), golfová hřiště (Karlovy Vary, Mariánské lázně), Ohře – vodáctví, Nádrž Jesenice (surfing, jachting, potápění)

18 Chebský špalíček

19 Loket - hrad

20 Kontrolní otázky: Proč je Rajonizace cestovního ruchu v současné době nevyhovující? Které pražské čtvrti jsou zapsané do UNESCO? Vyjmenuj významné západočeské lázně. Které přírodní zajímavosti může region Západních Čech nabídnout? Co je NUTS?

21 Seznam obrázků: Obr 1: Stefan Bauer, [vid ], dostupné z: Obr 2: anonym, [vid ], dostupné z: Obr 3: anonym, [vid ], dostupné z: Obr 4: Dino Quinzani [vid ], dostupné z: Obr 5: Stefan Bauer, [vid ], dostupné z: Obr 6: Rodge500, [vid ], dostupné z:

22 Seznam obrázků: Obr 7: Stefan Bauer, [vid ], dostupné z: Obr 8: Filip Maljkovic, [vid ], dostupné z: Obr 9: Walter J. Pilsak, [vid ], dostupné z: Obr 10: anonym, [vid ], dostupné z: Obr 11: Karelj [vid ], dostupné z: Obr 12: anonym, [vid ], dostupné z:

23 Seznam použité literatury:
[1] Holeček M., Mariot P., Střída M. Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, Praha, 1999, ISBN [2] Drobná D., Morávková E., Cestovní ruch pro střední školy a veřejnost, Fortuna, Praha, 2004, ISBN