EIZ a digitální knihovny

Prezentace na téma: "EIZ a digitální knihovny"— Transkript prezentace:

1 EIZ a digitální knihovny
Miroslav Bartošek ÚVT MU x KIC MU

2 Osnova EIZ – obecně EIZ na MU Vědecké publikování – STI
Digitální knihovny EIZ = elektronické informační zdroje M.Bartošek, PřF MU,

3 1. Obecně o EIZ

4 1.1 EIZ – Co to je? profesionální informační databáze
významní nakladatelé velká přidaná hodnota pro vědu/výzkum/výuku obvykle komerční nejsou volně dostupné roční licenční smlouva výjimka – sdílení informací odborníky M.Bartošek, PřF MU,

5 1.2 Problém s cenou roční předplatné: stovky kKč / 1 EIZ
meziroční nárůst (5-7%) multioborová škola – desítky EIZ diskriminace malých VŠ potřeba státní podpory - LI, 1N efektivní získávání - konsorcia maximální využívání - propagace M.Bartošek, PřF MU,

6 1.3 Státní programy LI (2000-2003) 1N (2004-2008)
Informační infrastruktura výzkumu cca 130 miliónů Kč / rok konsorciální projekty, 4leté granty 21 projektů na nákup EIZ na VŠ MU v 17 z nich 4 hl.řešitel (CompSci, LION, latina, viz-umění) M.Bartošek, PřF MU,

7 1.4 Způsoby financování EIZ
roční licence institucionální JSTOR konsorciální WoS konsorcia – křížové reference SciDirect plošná (národní) EIFL zdroje financí plně z grantu LNCS grant + příspěvek školy WoS, LNCS z prostředků školy JSTOR MU: multioborové EIZ hradí KIC MU, specializované zdroje - fakulty M.Bartošek, PřF MU,

8 1.5 Způsob plateb za EIZ bezplatné (open access)
platba za jednotku (článek, dobu) pay-by-use, pay-as-you-go micropayment roční licence neomezený přístup omezený souběžný přístup přístup k celému zdroji jen k některým částem zdroje rozsah retrospektivy M.Bartošek, PřF MU,

9 1.6 Nosič/přístup k EIZ webové zdroje aktuální trend
standardní www-prohlížeč speciální databáze chemie speciální klientský program zdroje na CD/DVD minimum lokální přístup vzdálený přístup – CDROM server M.Bartošek, PřF MU,

10 1.7 Řízení přístupu Heslo Rozsah IP adres Proxy moc se nepoužívá
free-trials Rozsah IP adres celá MU – *.* vybraná fakulta, pracoviště, počítače Proxy přístup ze strojů mimo doménu muni.cz autentizace: login+heslo z IS MU nastavení www-prohlížeče M.Bartošek, PřF MU,

11 NE ! 1.8 Licenční podmínky Komerční zdroje – licenční smlouva
jen oprávnění uživatelé pro okamžitou osobní studijní a výzkumnou potřebu hromadné stahování článků budování lokálního archivu předávání třetí straně majitelé zdrojů – monitoring využívání + sankce ! NE ! M.Bartošek, PřF MU,

12 1.9 Typy EIZ terciální sekundární primární - fulltextové
„databáze databází“, soupisy EIZ portál STM sekundární bibliografické BookFind abstraktové Biological Abstracts citační, recenzové, … Mathematical Reviews primární - fulltextové časopisy ScienceDirect články (eprints, pre-prints, post-prints, …) Arxiv.org monografie Safari-O’Reilly encyklopedie, slovníky Oxford Reference Online smíšené, mega-zdroje ProQuest 5000 interlinking M.Bartošek, PřF MU,

13 2. EIZ na MU

14 2.1 Co máme na MU desítky mega-zdrojů přes 10.000 fultext-časopisů
multioborové konglomeráty EIZ ProQuest, EIFL Direct, JSTOR přes fultext-časopisů Elsevier - ScienceDirect SpringerLink, Wiley, … oborově specializované zdroje přírodní vědy, computer science, medicína, ekonomie, filosofie, lingvistika, sociální vědy, právo, pedagogika, literatura, sport, … + weby knihoven M.Bartošek, PřF MU,

15 2.2 Multioborové / megazdroje
ProQuest 5000 EIFL Direct Web of Science Scopus (roční free-trial) M.Bartošek, PřF MU,

16 2.3 Časopisy - plnotextové
Z oblasti STM (science-technology-medicine) ScienceDirect (Elsevier) SpringerLink Wiley ProQuest EIFL Direct ACS Journals (Accounts of Chemical Research ) Institute of Physics, … Další - JSTOR M.Bartošek, PřF MU,

17 2.4 Specializované - přírodověda
ChemNetBase Beilstein, Gmelin IOP – Institute of Physics INSPEC MathSciNet Biological Abstracts Zoological Records Georef GeoBase EnviroNetBase NASA Astrophysics, … M.Bartošek, PřF MU,

18 2.5 Specializované - CompSci
Lecture Notes in Computer Science (Springer) ACM Digital Library IEEE Computer Society INSPEC M.Bartošek, PřF MU,

19 3. Vědecké publikování – STI

20 3.1 STI a Internet STI = Scientific & Technical Information
Internet – z potřeby efektivnějšího šíření STI DL – další krok STI – experimentální oblast nových technologií a přístupů z oblasti e-publishing hlavním hnacím motorem pro publikování v STI není ekonomika (ve smyslu generovat profit) následné ekonomické zhodnocení – motor pro širší komerční nasazení STI = důležitá oblast současných aplikací DL M.Bartošek, PřF MU,

21 3.2 Vědecké publikování - změny
a) dříve b) nyní čtenář web knihovna nakladatel čtenář autor repozitář autor M.Bartošek, PřF MU,

22 3.3 Co zahrnuje STI? informace pro vědu/výzkum/vývoj (články, zprávy, datové soubory, software, obrázky, video) bílá literatura (knihy, časopisy, sborníky) autor a vydavatel = různé subjekty posuzování kvality (peer review) šedá literatura (grey literature) disertace, výzkum-zprávy, experimenty, články Inetu nedostupná běžnými prodejními kanály, produkovaná v omezeném množství, s nízkou či žádnou inzercí a s omezeným využitím prostor pro el-publikování M.Bartošek, PřF MU,

23 3.4 Pyramida STI články v časopisech články ve sbornících čas technické zprávy raw data video obrázky software notes pyramida publikovaných info leží na základech nepublikované STI M.Bartošek, PřF MU,

24 3.5 Důležitost šedé literatury
bílá literatura vysoký stupeň důvěryhodnosti snadná dostupnost – dlouhý čas mezi napsáním a publikováním – často jen výtah z podstatně většího materiálu některé technologie mohou zastarat dříve, než informace o nich pronikne z literatury „šedé“ do literatury „bílé“  M.Bartošek, PřF MU,

25 3.6 Řešení dle disciplin fyzika preprinty (arXiv.org)
matematika preprinty comp-science technické zprávy sborníky konferencí chemie stále časopisy, ale zásadně review M.Bartošek, PřF MU,

26 3.7 Ekonomika STI 20.000 vědeckých časopisů celosvětově (peer-rev)
1.2 mil recenzovaných článků / rok 2000 vydavatelů (giganti Elsevier, Springer) počet vědeckých publikací se zdvojnásobuje každých let (adekvátně roste i počet časopisů) rostoucí cena vědeckých časopisů (Chemical Abstract: desítky USD v 1950, USD dnes) velikost čtenářské obce konstantní, specializace stagnující či klesající rozpočty knihoven brzy knihovny nebudou moci „nic“ nakupovat  časopisy jsou přitom jen zlomek STI !?! M.Bartošek, PřF MU,

27 šance a motivace pro DL 3.8 Jak z toho ven ?
potřeba nových modelů pro šíření STI e-publishing, … nové ekonomické modely platí autor, čtenář zdarma (?) šance a motivace pro DL M.Bartošek, PřF MU,

28 4. Digitální knihovny

29 4.1 Digitální knihovny Technologie a postupy pro efektivní
pořádání uchovávání zpřístupnění informací v digitální podobě DL = Digital Library M.Bartošek, PřF MU,

30 4.2 Příklady „definice“ DL
Digitální knihovna je spravovaná sbírka informací spolu s odpovídajícími službami, přičemž informace jsou uloženy v digitální podobě a jsou dostupné prostřednictvím sítě [W.Y.Arms, 2000] - udržovaná, spravovaná dig. sbírka (maintained) - služby - vzdálený přístup Digitální knihovny jsou organizace, které poskytují zdroje (včetně specializovaného personálu) umožňující provádět výběr, strukturování a zpřístupnění sbírek digitálních prací, tyto práce dále distribuovat, udržovat jejich integritu a dlouhodobě uchovávat – a to vše s ohledem na snadné a ekonomické využití určitou komunitou nebo množinou komunit uživatelů [US Digital Library Federation, 1997] - DL jako „instituce“ (např. knihovna) - důraz na systematickou organizaci a služby - cílenost DL (využívání určitou komunitou) M.Bartošek, PřF MU,

31 4.3 DL x Web Proč DL? Máme přece Web a tam je „vše“ !
Je Web digitální knihovnou ? M.Bartošek, PřF MU,

32 ? 4.4 Web ano, ale … obrovské množství informací, snadný přístup
společná technologie pokroky v oblasti vyhledávání (Google) (přesnost vs odezva) autor sám sobě nakladatelem Ale: ochrana IPR dlouhodobá archivace autenticita kvalita cílenost … ? M.Bartošek, PřF MU,

33 obecná architektura DL
budování sbírek digitalizace born digital harvesting obecná architektura DL intelektuální vlastnictví & ekonomika vícejazyčný přístup k informacím metadata interoperabilita globální vyhledávání zdrojů zobecněný model dokumentu dlouhodobé uchovávání digitální informace

34 4.6 Typy DL - získání obsahu
Digitalizované konverze analogových inf-zdrojů American Memory, Manuscriptorium Born-digital materiál přímo (jen) v digitální podobě ArXiv.org, MeDiMed Sklízené (harvested) cílená sklizeň dokumentů z webu Internet Archive, WebArchiv M.Bartošek, PřF MU,

35 4.7 Příklady DL - volně dostupné
American Memory NSDL ICDL Internet Archive CiteSeer ArXiv.org Manuscriptorium Google Scholar Google Print M.Bartošek, PřF MU,

36 4.8 Technologie DL Metadata Identifikace Interoperabilita Interlinking
Dublin Core METS, MODS Identifikace DOI, PURL, Handle Interoperabilita OAI-PMH Z39.50 Interlinking OpenURL, SFX Systémy Greenstone, DSpace, Fedora, DigiTool, … M.Bartošek, PřF MU,

37 Děkuji za pozornost Dotazy ?