Botanika bezcévných rostlin 6

Prezentace na téma: "Botanika bezcévných rostlin 6"— Transkript prezentace:

1 Botanika bezcévných rostlin 6
Botanika bezcévných rostlin 6. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů "říše" Plantae; „podříše“ Viridiplantae Oddělení: Chlorophyta a) Pediastrum, Desmodesmus, Scenedesmus (PP) b) Volvox (TP) c) Draparnaldia (TP) d) Chlorella (PP) e) Prasiola (PP) f) Apatococcus (PP) g) Ulva (PP) h) Cladophora (PP)

2 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA
ŘÍŠE: Plantae (= Archaeplastida) ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Trebouxiophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA skupina definovaná primárně na základě molekulárních znaků stélka kokální, kapsální, trichální nebo pseudoparenchymatická převážně půdní a aerofytické řasy, patří sem většina endosymbiontů lišejníků; některé druhy sladkovodní či mořské Leliaert et al., 2012, Crit. Rev. Pl. Sci. 31: 1-46

3 ŘÍŠE: Plantae (= Archaeplastida) ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Chlorophyceae
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: velká morfologická variabilita - od monadoidních po sifonální stélky bičíkové kořeny mají uspořádání CW nebo DO uzavřená mitóza téměř výhradně sladkovodní a terestrické organizmy zatím známo několik tisíc druhů

4 třída Chlorophyceae, řád Sphaeropleales
rody Desmodesmus, Pediastrum, Scenedesmus, Acutodesmus a další (přírodní populace) Cenobiální sphaeropleální řasy patří mezi dominanty eutrofního sladkovodního fytoplanktonu (rybníky v antropogenizované krajině, střední a dolní toky evropských řek, aj.) Cenobium - speciální typ organizované kolonie; primitivní mnohobuněčný organismus; obsahuje vždy 2n buněk. osten pyrenoid Desmodesmus 4-buněčné cenobium Scenedesmus 8-buněčné cenobium Pediastrum s.l. 16-buněčné cenobium

5 Volvox (trvalý preparát)
Cenobiální bičíkatá řasa z řádu Chlamydomonadales; oogamické pohlavní rozmnožování; nepohlavní tvorba dceřinných cenobií. mateřské cenobium dceřinná cenobia Výskyt: plankton stojatých sladkých vod, častější v (sub-)tropech.

6 Draparnaldia Heterotrichální stélka v řídkém slizu
(trvalý preparát) větvená boční vlákna soudkovité buňky osního vlákna Heterotrichální stélka v řídkém slizu Výskyt: oligotrofní tekoucí a stojaté sladké vody

7 Chlorella (příprava preparátu z živé kultury)
Kokální typ stélky, buňky o prů-měru do 12 m, jeden hrncovitý chloroplast s výrazným pyre-noidem, rozmnožování tvorbou autospor.  Výskyt: v půdě, aerofyticky na povrchu kamenů a jiných substrá-tech, složka aeroplanktonu, endo-symbiont lišejníků, slunivek či mořských bezobratlých.

8 Prasiola crispa (přírodní populace) Ontogeneze zahrnuje vláknitá nevětvená stádia a pseudoparenchymatické lístkovité stélky; chloroplast je vždy centrální s pyrenoidem. směs vláknitých a pseudoparenchymatických stélek mladé pseudoparenchymatické stélky Výskyt: hypertrofní (nitrogenizované) subaerické mikrobiotopy

9 Apatococcus (přírodní populace)
Sarcinoidní kolonie kokálních buněk. Rozmnožování: fragmentace stélek, dvoubičíkaté zoospory. Mixotrofní výživa (fotosyntéza + osmotrofní příjem organických látek z prostředí) mladá 4-buněčná kolonie Výskyt: subaerické mikrobiotopy (kůra stromů, povrch skal a kamenů, atd.)

10 ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA:
ŘÍŠE: Plantae (= Archaeplastida) ODDĚLENÍ: Chlorophyta TŘÍDA: Ulvophyceae ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: stélka typicky vláknitá, sifonální nebo sifonokladální uzavřená mitóza většinou mořské makroskopické organizmy s centrem diverzity v teplých mořích sekundární invaze do sladkovodních či terestrických ekosystémů Leliaert et al., 2012, Crit. Rev. Pl. Sci. 31: 1-46

11 Ulva (přírodní populace
Stélky tvořené pseudoparenchymatickými trubicemi; někdy sekundárně srostlé do dvouvrstevné listovité plochy. Výskyt: epiliticky v mořském litorálu a svrchním sublitorálu, zejména na exponovaných místech, sekundárně i ve volné vodě; toleruje i brakické vody; kosmopolitní druh.

12 Cladophora (přírodní populace) Sifonokladální řasa se síťovitým chloroplastem a početnými pyrenoidy, nepohlavní rozmnožování dvoubičíkatými zoosporami Výskyt: mořský litorál, menšina druhů pak také v tekoucích sladkých vodách – fytobentos eutrofních potoků a řek