Název projektu: Živá příroda ve škole

Prezentace na téma: "Název projektu: Živá příroda ve škole"— Transkript prezentace:

1 Název projektu: Živá příroda ve škole
projekt spolufinancován ze státního rozpočtu ČR a Evropským sociálním fondem Název projektu: Živá příroda ve škole Číslo projektu : CZ.1.07/1.1.20/ Datum : Téma : Krkonoše Název : Plazi Krkonoš Ročník : Autor : Mgr. Jan Šváb

2 Anotace Tento digitální vzdělávací materiál (DVM) bude sloužit jako doplňkový materiál k výuce přírodopisu v 6., 7. a 8.ročníku v rámci učiva: ,,Vývoj, vývin a systém živočichů´´ ,,Významní zástupci jednotlivých skupin živočichů - strunatci (paryby, ryby, obojživelníci, plazi, ptáci)´´ ,,Rozšíření, význam a ochrana živočichů´´ ,,Projevy chování živočichů´´ ,,Stavba těla, stavba a funkce jednotlivých částí těla´´ Zdroj témat: ŠVP Škola pro každého č.j. 27/2007/b/upravená verze

3 Plazi Krkonoš

4 O Krkonoších obecně Jedná se o nejvyšší pohoří České republiky (nejvyšší horou je Sněžka s 1602m). Krkonoše se nacházejí na S Čech, zasahují až do Polska. Jejich rozloha je 631km2 (z toho 177 v Polsku). V Krkonoších pramení řeky Labe, Úpa či Mumlava a na jejich polské straně najdeme jezera Wielki a Mały Staw.

5 Přírodní podmínky Krkonoš
Podnebí je v Krkonoších drsné průměr vrstvy sněhu až 2m (ten vydrží i 6 měsíců) průměrná roční teplota je pak 0 až 2°C silný vítr a mlhy V nižších polohách je les (do 1300m), poté louky a kosodřeviny, rašeliniště a porosty zejména v okolí pramenišť, svahů a jam, kameny.

6 Ochrana Krkonoš Krkonoše jsou
ptačí oblastí (ochrana volně žijících ptáků, v rámci programu EU NATURA 2000, v ČR jich funguje 41, dohromady zabírají téměř 10% rozlohy státu, snaží se o šetrnost při hospodaření) významným ptačím územím (chráněné území v rámci programu Mezinárodní rady na ochranu ptáků, ten funguje od roku 1987) biosferickou rezervací vyhlášenou OSN (ochrana přírody, rozvoj obyvatel, vědy a výchovy) nachází se tu Krkonošský národní park (KRNAP, od roku 1963) a Karkonoski Park Narodowy (KPN, od roku 1959)

7 Plazi Krkonoš Mezi plazy, které můžeme nalézt v Krkonoších, patří:
ještěrka obecná ještěrka živorodá užovka obojková užovka hladká slepýš křehký zmije obecná

8 Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
↓ Čeleď – Ještěrkovití (Lacertidae) Rod – Ještěrka (Lacerta) Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) Podkmen – obratlovci (Vertebrata) Třída – plazi (Reptilia) Řád – šupinatí (Squamata) Podřád - ještěři (Sauria)

9 Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
délka – 20 až 25cm (tělo ale jen zhruba 10cm) nohy – krátké s 5 prsty s drápky (díky tomu pohyb po kamenech, apod.) hlava – široká, na ní krátký čumák ocas – důležitý pro dynamiku jejího pohybu, ale i útěk (oddělení při nebezpečí v místě porušení, tak zmatení nepřítele, např. liška, čáp, aj., následně dorůstání) Výskyt: v ČR – ohrožený druh (zákaz odchytávání, chovu i prodeje) V a střední Evropa, Asie (úbytek stanovišť!) Aktivita – ráno a večer. Zimní spánek – probouzení v dubnu, např. opuštěné nory savců, skuliny, aj.

10 Ještěrka obecná (Lacerta agilis)
Prostředí: suché a slunné, např. stráně, aj. do 2500m při teplotních výkyvech v úkrytu Potrava – např. hmyz, pavouci, plži, aj. (drobná – polykání). Lov – za slunného dne (i létající kořist). Rozmnožování: v létě, od května do června počet vajec (kožovitá) – 3 až 15, jejich velikost je zhruba 1,5 na necelý 1cm vejce kladena do jamky, např. v hlíně či mechu, aj. líhnutí – po zhruba 56 dnech mláďata – veliká přibližně 5cm, samostatná pohlavní dospělost – okolo 2. roku

11 Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
↓ Čeleď – Ještěrkovití (Lacertidae) Rod – ještěrka (Zootoca) Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) Podkmen – obratlovci (Vertebrata) Třída –plazi (Reptilia) Řád – šupinatí (Squamata) Podřád - ještěři (Sauria)

12 Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
délka pod 15cm (bez ocasu, tedy + zhruba 1,5x délka těla) nohy – krátké, zakončeny dlouhými prsty (dobré pro šplhání) ocas i krk – silnější barva – nejčastěji hnědá, dále šedá, apod. samec (v porovnání se samicí) – štíhlejší, často bez pruhů (tmavé) na bocích a hřbetě a skvrny (opět tmavé) na břiše, to ale více zbarvené Hibernace – pouze v chladných oblastech, od konce září do února, většinou pod zemí. Aktivita – během dne, často vyhřívání na slunných místech.

13 Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
4 poddruhy – slovinská, panonská, sachalinská, evropská. Výskyt: jeden z nejrozšířenějších plazů světa v ČR – ohrožený druh (zákaz odchytávání, chovu i prodeje) Evropa (málo ve Středomoří a okolí Černého moře), Z a V Asie Prostředí: až k Polárnímu kruhu, tedy severní oblasti často vysoké polohy, do 2000m (někdy až 3000m, např. Alpy,aj.) dobrá přizpůsobivost! např. lesy, louky, bažiny, aj. Potrava – např. hmyz, aj. Predátoři – např. hadi, ptáci (tedy dravci), aj.

14 Ještěrka živorodá (Zootoca vivipara)
Rozmnožování: páření – od dubna do května pohlavní dospělost – savec ve 2 letech samice ve 3 letech samec – stisknutí samice (nepřipravená pro páření – kousnutí samce) vývoj mláďat v těle samice – zhruba 3 měsíce posléze porod živých mláďat – většinou v červnu (někde ale kladení vajec) počet mláďat - 3 až 10, velká přibližně 4cm černě zbarvená délka života – až 15 let

15 Užovka obojková (Natrix natrix)
↓ Čeleď – užovkovití (Colubridae) Rod – užovka (Natrix) Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) Podkmen – obratlovci (Vertebrata) Třída – plazi (Reptilia) Řád – šupinatí (Squamata) Podřád - hadi (Serpentes)

16 Užovka obojková (Natrix natrix)
Výskyt – Evropa (mimo Irsko), SZ Afrika, JZ Asie, hlavně nížiny. V ČR – nejběžnější druh hada. nejedovatá (v nebezpečí – tvorba zapáchající tekutiny nebo předstírání smrti, ale i útoku a kousání) jedovaté sliny (vliv např. na obojživelníky, aj.) tělo – štíhlé, dlouhé 100 až 120cm, šupinaté samice (oproti samci) – více odlišená od krku (širší), ne tak protáhlá, zploštělá délka života – většinou 10 let zbarvení – tmavě zelené, hnědé i dočerna (světlejší břišní oblast) v místě za hlavou – půlměsíčité skvrny (žluté až oranžové) lemovány bíle a černě Predátoři – člověk, ptáci (dravci), apod.

17 Užovka obojková (Natrix natrix)
Prostředí – v okolí vod, ale někdy i blízko lidí. Potrava – obojživelníci, ryby, drobní savci, hmyz, apod. Hibernace – v zimě, zjara svlékání. Rozmnožování: páření – na jaře, od dubna do května kladení vajec – v rozmezí červen až červenec, do naplavenin řek, hromad listí, apod. počet vajec – 8 až 50, kožovitá, vysoká až 3cm líhnutí (při teplotě alespoň 21°C ) – po 6 až 10 týdnech mláďata – dlouhá až 20cm, zcela samostatná

18 Užovka hladká (Coronella austriaca)
↓ Čeleď – užovkovití (Colubridae) Rod – Coronella Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) Podkmen – obratlovci (Vertebrata) Třída – plazi (Reptilia) Řád – šupinatí (Squamata) Podřád - hadi (Serpentes)

19 Užovka hladká (Coronella austriaca)
nejedovatá živorodá (jako jediný druh užovky) délka – 50 až 60cm (někdy více) délka života – většinou do 10 let (někdy více) hlava – zploštělá, téměř nerozlišitelná od krku šupinatá (hladce) zbarvení – u samců hnědé nebo dočervena, u samic hnědé nebo došeda skvrna (tmavá) v oblasti za hlavou, po jejích stranách pak pásy (opět tmavé, na konci někdy spojení) zorničky – kulaté Výskyt – Evropa (mimo Irsko), až ke Kaspickému moři, Malá Asie.

20 Užovka hladká (Coronella austriaca)
Prostředí: stráně, skály, apod. suchá, slunná místa s kameny a křovinami Aktivita – během dne. Potrava – ještěrky, apod., ale i hmyz (v mladém věku). Hibernace – během zimy. Rozmnožování: na jaře, nejčastěji v dubnu délka březosti – 3 až 4 měsíce živorodost – mláďata dlouhá až 20cm, počet od 8 do 14 Ohrožení – tvorba zapáchající tekutiny i kousání, dále syčení či nafouknutí krku.

21 Slepýš křehký (Anguis fragilis)
↓ Čeleď – slepýšovití (Anguidae) Rod – slepýš (Anguis) Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) Podkmen – obratlovci (Vertebrata) Třída – plazi (Reptilia) Řád – šupinatí (Squamata) Podřád - ještěři (Sauria)

22 Slepýš křehký (Anguis fragilis)
beznohá ještěrka neškodný délka – od 30 do 45cm hlava – malá, zakulacená, neoddělená od těla šupinatý zbarvení – hnědé s pruhy (tmavé, od 1 do 3), někdy i žlutavé nebo měděné břicho – samice modročerné, samci šedožluté Samci někdy modré skvrny v oblasti boků. Aktivita – za soumraku (za dne ukrývání, např. v kamení, listí, aj., kvůli pomalosti), hodně po dešti (hledání potravy, např. žížaly, aj.), ale i za slunečného dne. Potrava – např. žížaly, slimáci, larvy, aj.

23 Slepýš křehký (Anguis fragilis)
Výskyt – Evropa (mimo Irsko a středomořské ostrovy), Malá Asie, S Afrika. V ČR – ohrožený druh, proto chráněný. Prostředí (jedinec jej většinou nemění): nížiny i podhůří (okolo 1000m) lesy, paseky, stráně, louky křovinaté, vlhké oblasti Hibernace (spolu s dalšími slepýši či jinými plazy) – v zimě, do března až května (dle počasí), např. skalní štěrbiny, opuštěné nory hlodavců, aj. V nebezpečí – oddělení části ocasu, tím zmatení nepřítele (následně částečná regenerace ocasu). Slepýš křehký – vejcoživorodý (páření po hibernaci), porod až 15 mláďat v rozmezí července a srpna.

24 Zmije obecná (Vipera berus)
↓ Čeleď – zmijovití (Viperidae) Rod – zmije (Vipera) Říše – živočichové (Animalia) ↓ Kmen – strunatci (Chordata) Podkmen – obratlovci (Vertebrata) Třída – plazi (Reptilia) Řád – šupinatí (Squamata) Podřád - hadi (Serpentes)

25 Zmije obecná (Vipera berus)
nejrozšířenější had světa 2 poddruhy – obecná a obecná bosenská (výskyt na Balkáně, jedovatější, opět 2 formy, a to horská (samci šedě zbarvení) a nížinní (samci hnědě zbarvení)) jedovatá (jako jediný had v ČR, nebezpečné např. pro hlodavce, aj., pro člověka – pouze v případě alergie, u dětí, starých nebo nemocných lidí) Smrtelná dávka jedu – 15mg (zmije – pouze 10mg, schopná uvolnit ale jen 1/3). V případě černého zbarvení – bez tmavé klikatící se hřbetní čáry. Potrava – např. malí hlodavci, obojživelníci, malí ptáci a jejich vejce, apod. Hibernace – v zimě, většinou do dubna, v zemi (až 2m pod povrchem).

26 Zmije obecná (Vipera berus)
– plachá, v nebezpečí stočení do spirály a výpady hlavou proti nepříteli (x uštknutí, to v případě braní do ruky či šlápnutí na hada) Výskyt: Evropa, Asie v ČR chráněna Prostředí: velice odolná vůči chladu (výskyt až k polárnímu kruhu) vlhká a slunná místa lesy, stepi, stráně i rašeliniště i horské oblasti (většinou nad 600m) Aktivita – v noci (lov potravy, na horách ale během dne v důsledku chladných nocí), za dne v úkrytu či vyhřívání.

27 Zmije obecná (Vipera berus)
Rozmnožování: na jaře (po hibernaci) souboje mezi samci, např. přetlačování, aj. živorodé/vejcoživorodé (vývoj vajec v těle matky, výživa placentou) mláďata – klubání hned po porodu (ten v srpnu nebo září) počet mláďat – 5 až 20, dlouhá max. 20cm délka – samice 70 až 100cm (někdy i více), samec do 60cm samec – menší než samice délka života – 20 až 25 let zbarvení – šedé (domodra) s tmavou klikatící se hřbetní čárou někdy i černé nebo červené tvar zorničky – štěrbinovitý

28 Citace obrázků Slide 3: ŠJŮ. Wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 4: PALOCH, David. Wikipedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 5: ROLETSCHEK, Ralf. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 7: ŠJŮ. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 8: NORDELCH. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 11: FISCHER, Christian. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

29 Citace obrázků Slide 12: KRUMBHOLZ, Mathias. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 14: SPAANS, Piet. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 15: JEFFDELONGE. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 17: AIWOK. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 18: SPAANS, Piet. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 21: BYDG, Marek. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: Slide 24: FRIC, Zdeněk. Wikimedia.org [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: