U jednobuněčných je tělo tvořeno jedinou buňkou  na změnu prostředí reaguje buňka.  tělo mnohobuněčných je tvořeno mnoha specializovanými skupinami.

Prezentace na téma: "U jednobuněčných je tělo tvořeno jedinou buňkou  na změnu prostředí reaguje buňka.  tělo mnohobuněčných je tvořeno mnoha specializovanými skupinami."— Transkript prezentace:

1

2 U jednobuněčných je tělo tvořeno jedinou buňkou  na změnu prostředí reaguje buňka.  tělo mnohobuněčných je tvořeno mnoha specializovanými skupinami buněk  každá buňka plní individuální funkci jednotlivé buňky reagují na různé podněty různým způsobem nutnost vzájemné integrace a koordinace všech buněk organismu

3  Hormonální a nervová soustava jsou v úzkém propojení a jsou důležité pro činnost jak samostatných orgánů, tak organismu jako celku. Porušením jedné z těchto soustav může dojít k trvalým život organismu ohrožujícím nebo omezujícím následkům nebo až ke smrti. Jsou to tedy mimořádně citlivé soustavy. Podstata nervové a hormonální soustavy je velice složitá a stále není úplně ve všech směrech objasněná. NERVOVÉ ŘÍZENÍ ENDOKRINNÍ ŘÍZENÍ NEUROENDOKRINNÍ ŘÍZENÍ U mnohobuněčných organismů existují tři hlavní vzájemně propojené řídící systémy, které zpracovávají fyziologické informace. homeostáza reprodukce vývoj

4  fylogeneticky mladší signály: elektrické impulzy (vzruchy) signály: chemické látky (hormony) fylogeneticky starší rychlejší působení pomalejší působení širší oblast působnosti užší oblast působnosti přenos nervovými vlákny přenos cévní soustavou

5 neexistuje mezi nimi ostrý předěl co do způsobu sekrece aktivní látky NEUROSEKRECE (schopnost nervových buněk tvořit hormony) je obecně rozšířenější u bezobratlých, je evolučně starší než endokrinní systém (ten je, na rozdíl od nervového, závislý na dokonalosti oběhové soustavy) u všech živočichů je však neurosekrece propojením nervového a endokrinního řízení prvotní stimul pro hormonální zásah přichází nejčastěji z mozkových neurosekrečních struktur (obratlovci: hypotalamohypofyzární komplex, bezobratlí: neurosekreční buňky mozku)  na tento povel reagují cílové tkáně nebo podřízené žlázy další sekrecí hormonální aparát je tedy často podřízen zásahům nervovým

6 signální látky působí kaskádovitě, v několika úrovních tyto sekvence navazujících hormonů se označují jako „osy“ někalikapatrové řízení poskytuje prostor pro: amplifikaci látkového signálu (jedna molekula může iniciovat sekreci mnoha navazujících) zpětnovazebnou kontrolu (produkovaní látka může tlumit vlastní sekreci tím, že inhibuje nadřazenou žlázu a tím udržuje svoji hladinu) Kaskádovitý princip řízení je přítomen u obratlovců i bezobratlých. U obratlovců však může být jednotlivých pater více ….

7 Nervový systém obecně využívá řídící smyčku I. řádu (přímý účinek na cílový orgán = efektor). Neuroendokrinní systém bezobratlých využívá řídící smyčku I. řádu (přímý účinek na cílový orgán = efektor). smyčky I.řádu u obratlovců jsou vzácné Neurosekrece zpravidla neovlivňuje přímo cílový orgán, ale sekreci endokrinní žlázy. To je smyčka II. řádu (běžná u obratlovců i bezobratlých). Smyčky III. řádu nalézáme spíše jen u obratlovců. Přímé ovlivnění endokrinní žlázy bez účasti neurohormonu. SCHÉMA

8 podnět čidloCNS akční potenciál efektor odpověď neurohormon hormon 1 hormon 2 hormon neurohormon akční pot. endokrinní žláza