Žaludeční vřed v experimentu

Prezentace na téma: "Žaludeční vřed v experimentu"— Transkript prezentace:

1 Žaludeční vřed v experimentu
2. března 2005 Julie Vašků, Mgr. Lukáš Pácal

2

3

4 Proulcerogenní faktory
NSAID Psychologický stress Fyzický stres (popáleniny) Infekce Helicobacter pylori Kouření

5 Peptický vřed - definice
Termín popisující skupinu ulcerativních onemocnění, která se vyskytují v oblastech horního GIT vystavených působení HCl a pepsinu 10% obyvatel mělo nebo má nebo v budoucnu získá žaludeční vřed

6 Antiulcerogenní faktory
Žaludeční a duodenální slizniční bariéra (slizniční hlen, tight junctions mezi slizničními buňkami, sekrece HCO3- ) prostaglandiny

7 Mechanismy sekrece HCl

8 Regulace žaludeční sekrece
Parietální buňky – horní 2/3 žaludku, produkce HCl a intrinzického faktoru Zymogenní buňky – pepsinogen G buňky – hlen tvořící žaludeční slizniční bariéru, gastrin

9 Slizniční bariéra Chrání žaludeční sliznici před poškozením toxickými noxami, např. alkoholem, NSAID (aspirin), kouřením, žlučovými solemi, atd… Na její tvorbě se významnou měrou podílejí prostaglandiny, které zvyšují tvorbu hlenu zvýšením průtoku krve žaludeční sliznicí

10 Duodenum Duodenální sliznice obsahuje Brunnerovy žlázky produkující alkalický sekret, jinak je struktura obranných mechanismů sliznice velmi podobná sliznici žaludeční

11

12 Helicobacter pylori

13 H. pylori

14 Helicobacter pylori

15

16

17 Akutní gastritida

18 Chronická gastritida

19 Chronická gastritida

20 Mechanismy ovlivnění syntézy kys
Mechanismy ovlivnění syntézy kys. arachidonové pomocí NSAID a kortikoidů

21 Faktory ovlivňující vznik peptického vředu
Agresivní faktory Protektivní faktory acidopeptický účinek žaludeční šťávy normální skladba a množství žaludečního hlenu H. pylori intaktní mikrocirkulace v žaludeční sliznici ulcerogenní vliv některých léků alkalická sekrece bikarbonátů v žaludeční šťávě škodlivý vliv duodenálního sekretu při duodenogastrickém refluxu regenerační schopnost buněk žaludečního epitelu kouření normální sekrece endogenních prostaglandinů porucha mikrocirkulace ve sliznici a submukóze

22 Etiopatogeneze žaludečního a
dvanáctníkového vředu

23 Peptický vřed - komplikace
Perforace Penetrace Krvácení (→anemizace pacienta) Striktura – obstrukce (→ileus)

24

25 Terapeutické ovlivnění peptického vředu
Antacida Blokátory H2 receptorů (ranitidin, cimetidin) Blokátory protonové pumpy (omeprazol, pantoprazol) Atb k eradikaci H. pylori (amoxicilin…)

26 Materiál, metody laboratorní potkani o váze g fyziologický roztok diethylether pro narcosi RANITAL® INDREN® stříkačky 5 a 10 ml žaludeční sonda

27 Metody II Potkany necháme 24 hodin hladovět, poté je uvedeme do lehké etherové narkozy a sondou do žaludku podáme fyziologický roztok nebo RANITAL® (25mg/ml ranitinu) v dávce 0,4 ml/100g. Za 0,5 hodiny potkany opět narkotizujeme etherem a sondou podáme do žaludku 1,00% suspenzi indometacinu (2 tobolky INDREN® rozmícháme v 5 ml vody) v dávce 1 ml/100g. Za 24 hodin potkany utratíme předávkováním etherové narkózy. Žaludek vyjmeme a rozstřihneme podél velké kurvatury. Sliznici opláchneme vodou a řasy vyhladíme stisknutím mezi skla. Žaludek napneme pomocí špendlíků na korek (sliznicí nahoru) a fixujeme 24 hodin v 10% roztoku formaldehydu. Po fixaci preparáty opláchneme vodou a leze vyhodnotíme. Spočítáme počet lézí a plochu lézí změříme pomocí programu LUCIA. Průměrné počty lezí a jejich relativní plochy porovnáme u léčených a neléčených zvířat neparametrickým Wilcoxonovým testem

28 Cíl praktika Vytvořit model peptické ulcerace žaludku podáním blokátoru cyklooxygenasy 1 indometacinu. Prokázat antiulcerózní efekt ranitidinu