SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ

Prezentace na téma: "SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ"— Transkript prezentace:

1 SVĚTOVÁ LITERATURA 1. POLOVINY 20. STOLETÍ
CHARAKTERISTIKA DOBY SECESE MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY Mgr. Michal Oblouk

2 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE
složitost doby: boj o trhy, expanzivita, dokončeno koloniální dělení světa (velmoci x koloniální země + rozpory mezi velmocemi – mocenské zájmy) počátkem 20. století vznikly 2 nepřátelské bloky: Trojspolek (Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie) a Trojdohoda (Velká Británie, Francie, Rusko), mimo Evropu nejvýznamnější USA a Japonsko optimismus a víra v pokrok, demokratizace x kolonialismus, nacionalismus – napětí, zbrojení – 1. světová válka (1914 – 1918) a revoluční události, porážka Německa, rozpad Rakouska-Uherska poválečná konjunktura vystřídána světovou hospodářskou krizí (1929 – 1933) extrémní politické proudy – fašismus v Itálii, Španělsku, Portugalsku, nacionální socialismus v Německu, komunistický režim v SSSR – rozdělení světa na státy s totalitními režimy a státy demokratické sociální nepokoje, úsilí o fyzickou likvidaci židů, militarizace, otevřená agrese, zvl. Německa a Japonska

3 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE
španělská občanská válka (1936 – 1939), 2. světová válka (1939 – 1945) rozvoj vědy (zvl. Einsteinova teorie relativity, Freudova psychoanalýza) rozvoj techniky a civilizace – automobilový a letecký průmysl, komunikace (telefon, telegraf, rozhlas) film – ve 20. letech němý (bratři Lumiérové), pak ozvučený, ve 30. letech barevný, Sergej Ejzenštejn, Charlie Chaplin, Walt Disney, dokumentární film filozofie ovlivňující literaturu - pragmatismus (filozofie praktického života, za dobré a pravdivé je považováno to, co se osvědčí v praxi), unanimismus (víra v přirozený kolektivismus, jednotnou mysl a lidské společenství), marxismus (sociální a politické zaměření, německý filozof Karel Marx, vliv na levicově orientovanou literaturu)

4 S E C E S E z lat. secessio = odloučení, odstoupení, oddělení se od celku přelom 19. a 20. století poslední univerzální umělecký sloh – ve všech oblastech kultury (v umění i životním stylu), především v dekoraci a užitém umění reakce na rozvoj vědy, techniky a civilizace výzva k návratu k přírodě, rozchod s dosavadními tradicemi, úsilí o celistvou kultivaci moderního prostředí ornamentálnost, dekorativnost, stylizované rostlinné motivy, asymetričnost, plošnost, záliba v neobyčejných barvách a estetickém využití rozličných materiálů secesní linie je plynulá vlnící se křivka, jež vyvolává v divákovi dojem nenásilného pohybu v ploše, vyhledává neobvyklé barevné odstíny a váže je podle principu harmonie a kontrastu, obrací se přímo k přírodním tvarům (listy, květy, lidské a zvířecí tělo) výrazně ovlivnila životní způsob konce 19. a začátku 20. století, neopakovatelně se zapsala do tváře mnoha evropských měst jako Praha, Brno, Paříž, Vídeň, Mnichov nebo Berlín

5 S E C E S E architektonický směr objevující se v 80. letech 19. století v Anglii zásadně ovlivnila ranou modernu, dílo Bauhausu (spolupráce umění a průmyslu) a připravil půdu pro funkcionalismus (užitkovost, prostornost) významné stavby: Barcelona - kostel Sagrada Família, Hlavní nádraží v Praze, Obecní dům v Praze, Vila Primavesi v Olomouci, Muzeum Východních Čech v Hradci Králové, Národní dům v Prostějově, lázeňské domy v Luhačovicích, Mohyla míru na Slavkovském bojišti,… v architektuře – přemíra dekoru (fasády, mříže, zábradlí), rostlinné ornamenty, kombinace nových materiálů (sklo, keramika, železo, ocel, beton, dřevo), tvarová pestrost, prostornost a zdánlivá beztížnost, průhlednost, výstavba vil a kulturních budov, Antonio Gaudí, Jan Kotěra, Josef Fanta, Kamil Hilbert, Dušan Jurkovič, Adolf Loos v malířství a sochařství – rostlinné motivy, ornament, geometrické tvary (leknín, lilie), krása ženské postavy, Gustav Klimt, Alfons Mucha, Max Švabinský, František Bílek

6

7 AVANTGARDA z francouzštiny l´avant-garde = přední stráž, předvoj
kulturní a umělecké hnutí v 1. polovině 20. století vzniká během 1. světové války uplatňuje se současně ve výtvarném umění, literatuře, divadle a filmu úsilí o experiment, odmítání sociální nespravedlnosti, kolektivismus, experimentování a hledání nových obsahů a forem během první světové války a po ní vzniklo ohromné množství různých avantgardních směrů, proudů a hnutí – abstraktivismus, dadaismus, expresionismus, futurismus, kubismus, kubofuturismus, funkcionalismus, surrealismus

8 VITALISMUS z lat. vita = život, vitalis = životní
umělecký směr, který vyzvedá a oslavuje život, radost z drobností a krásy světa vznikl jako reakce na hrozné zkušenosti vojáků v první světové válce projev hledání nové životní orientace v přírodě a společnosti reakce na prožitou válku, ztrátu ideálů a krizi všech hodnot – umění radovat se z maličkostí, z pouhé existence a elementárních životních prožitků srozumitelnost – obraz každodenního života, vřelých vztahů k lidem a věcem okouzlení životem – proti násilí, válce a smrti

9 EXPRESIONISMUS z lat. expressio = výraz
avantgardní evropský (německý) umělecký směr největší rozmach v letech vznikl jako protiklad impresionismu a naturalismu - odmítl umění zobrazující skutečnost i umění snažící zprostředkovat skutečnost pomocí dojmů německé umělecké skupiny Die Brücke (Most) a Der Blaue Reiter (Modrý jezdec) cíl: vyjádřit vlastní prožitky a vlastní pocity bez ohledu na jakékoli konvence, zavrhnout směry 19. století, reakce na civilizační krizi po 1. světové válce (pocity úpadku, marnosti, zkaženosti a beznaděje) v malířství: zvýraznění citového vyjádření, zaměření na vnitřní psychické stavy, zdůraznění pocitů úzkosti, osamění, obavy, znepokojení, tísně, deformace barev a tvarů, Vincent Van Gogh, Edvard Munch, Paul Klee, Oskar Kokoschka, Marc Chagall, Václav Špála, Bohumil Kubišta v literatuře: opozice proti naturalismu a impresionismu, snaha zachytit intenzivní prožitek, proti měšťáckému způsobu života, deformace reality, umění jako přímý výraz citových reakcí, vyjádření duševních pocitů, zejména v lyrice a v dramatu v architektuře používání kombinací skla, kovů a betonu, hudební skladatelé odmítali tradiční hudební prostředky, ve filmu dokázal vytvořit působivou hororovou atmosféru

10 FUTURISMUS - z lat. futurus = budoucí
avantgardní umělecký směr, populární především v Itálii a Rusku vznikl v roce 1909, kdy v Itálii vydal básník Filippo Tommaso Marinetti futuristický manifest v pařížském listu Le Figaro destrukce a odmítání dosavadních norem a tradic, důraz na novost formy, orientace na přítomnost a budoucnost, okouzlení světem techniky a civilizace, ruchem velkoměsta, cílem bylo ukázat moderní uspěchanou a rušnou dobu byl velice nacionální, schvaloval válku, kterou považoval za jediný možný způsob, jak očistit svět od jeho nešvarů dynamismus (rychlost pohybu a změna) – pohyb zachycen do časově následných fází – zkratkovitost dominantní postavení poezie – izolace slov a vět (tzv. osvobozená slova), uvolnění grafické podoby básně, volné sdružování představ, odstranění interpunkce výtvarné umění: velmi podobný kubismu, cílem bylo dostat zobrazovaný předmět do pohybu, přes tento pohyb se dostali až k abstrakci, Bohumil Kubišta, Otto Gutfreund, Marcel Duchamp

11 KUBOFUTURISMUS umělecký směr, který spojuje futuristický dynamismus a kubistickou mnohopohledovost důležitá je asociace - spojování slov vzdálených významů zachycení složité skutečnosti z mnoha úhlů pohledu polytematičnost (uvolnění dějových souvislostí, prolínání časových rovin, spontánní proud představ) báseň je geometricky uspořádána - působí jako obraz (kaligramy) a zcela postrádá logiku

12 DADAISMUS z francouzštiny dada = koníček, hračka, slovo nalezené po náhodném otevření slovníku špičkou nože avantgardní umělecký směr vzniklý ve Švýcarsku, velmi populární v letech 1916 – 1923 vznikl jako revolta skupiny umělců různých národností proti válečným hrůzám, byl prostředek, jak vyjádřit zmatek a strach z války pro díla je charakteristická úmyslná nerozumnost a odmítnutí převažujících standardů umění, propagovali totální anarchii v životě i v kultuře, absolutní svobodu tvorby a umění autoři se snažili, aby jejich díla neměla žádný význam – výklad jejich děl byl zcela závislý na divákovi, důraz na absurditu, nelogičnost, nesmysl, naivitu a primitivitu, snaha šokovat, provokovat, mystifikovat princip montáže a náhody, volné asociace (automatické texty), žádali zrušení všech literárních konvencí - prosazovali návrat spontánnosti ve výtvarném umění prosazovali osvobození věcí z jejich obvyklých vztahů a následné položení věcí do nových, nečekaných a zcela nelogických vztahů Marcel Duchamp, Max Ernst, Salvador Dalí, Paul Klee

13 SURREALISMUS z francouzštiny surréalisme = nadrealismus usiluje o osvobození mysli, zdůrazňuje podvědomí, snaží se o zachycení snů, představ, pocitů a myšlenek, bezprostředních subjektivních dojmů staví na spontánnosti, obrazotvornosti a fantazii vliv psychoanalýzy S. Freuda (teorie snu) odmítnutí realismu, logiky svět může být změněn a transformován do místa lásky, svobody a poezie absence pravidelného rytmu, rýmu metoda automatického textu (psychický automatismus) – volný tok obrazů bez rozumové kontroly r vydal André Breton Surrealistický Manifest Salvador Dalí, Luis Buňuel, Max Ernst, Paul Klee, Toyen, Jindřich Štýrský, Jan Švankmajer

14 EXISTENCIALISMUS z francouzštiny existence = bytí, jsoucno
filosofický a umělecký směr, který vznikl po první světové válce v Německu k rozšíření došlo především díky francouzským představitelům ve čtyřicátých letech 20. století a po druhé světové válce – v 50. a 60. letech se stal velice populární východiskem mu byl člověk jako jedinec izolovaný od společnosti, člověk bez vazeb, soustředěný na svoje vnitřní ego, plný úzkosti, pocitu nesmyslnosti existence a vědomí nevyhnutelnosti smrti, odcizení a naprosté osamělosti - v takové „nicotě“ se potom člověk pokouší překonat své zoufalství, dobírá se sebepoznání, volí si svými činy své bytí jako svobodu, protože člověk je takový, jakého sám sebe chce mít a jakým se činí obraz mezních životních situací, ohrožení, pocitu beznaděje, zoufalství, odporu – snaha osvobodit se člověk je k svobodě prakticky donucen (odsouzen), musí stále mezi něčím volit a vybírat kladen velký důraz na aktivitu vůči budoucnosti a sobě - popření Boha a tím i křesťanské morálky, jediná jistota tohoto světa je smrt návaznost na filozofii F. Niezscheho, S. Kierkegaarda, E. Husserla a M. Heideggera

15 IMAGISMUS z angličtiny image = obraz
básnický směr v Anglii a USA v období 1912 – 1917 zaměřen proti tradiční všeobecnosti poezie a usilující o maximální konkrétnost a zhuštěnost básnického obrazu - básně byly většinou nestrofické, hudební rytmus nahradil metrum autoři ovlivněni filozofií E. Husserla a H. Bergsona rozvinutá obrazotvornost, hovorové obraty, volný verš inspirace v antice a francouzském symbolismu IMAŽINISMUS – literární směr v ruské literatuře v období 1918 – 1927, návaznost na ruský kubofuturismus, osvobození slov z metrických a gramatických konvencí, prosazovali přednost básnického obrazu před smyslem básně, básně byly psány většinou volným veršem a často vyjadřovaly osobní pocity a bohémská témata

16 SOCIALISTICKÝ REALISMUS
umělecký směr, který byl schválen roku 1932 Ústředním výborem Komunistické strany Sovětského svazu jako oficiální směrnice pro literaturu, výtvarné umění a hudbu úsilí o zobrazení skutečnosti ve společenském vývoji a třídních rozporech odmítnutí formalismu, subjektivismu, naturalismu ideál nového hrdiny – pracovníka a bojovníka, tvůrce a budovatele nové spravedlivé společnosti sny o spravedlivější společnosti, patos, hrdinství, optimismus, kolektivismus, angažovanost a politizace tvorby v duchu stalinského režimu spojení realismu s revolučním romantismem sjednocení stylu a témat (předem dané schéma), konec tvůrčí svobody vliv levicových filozofií, zvl. marxismu v literatuře se projevoval budovatelskými romány a schematizací postav i prostředí – děj se většinou odehrává buď na venkově nebo v továrnách a kladné postavy jsou oddanými členy komunistické strany nebo dělníky, záporné pak intelektuálové, kulaci a „imperialisté“

17 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Secese