Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství

Prezentace na téma: "Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství"— Transkript prezentace:

1 Mgr. Lubomír Šára: Přírodní společenství
Ve vodě a u vody

2 savci - bobr evropský Obývá stojaté a pomalu tekoucí vody, kde si z větví a trávy buduje hráze. V březích si vyhrabává nory s chodbou vedoucí pod vodu. Samice zde vrhá 4 až 7 mláďat, která hned po narození vidí. Bobr žije v párech, ale zdržuje se ve společnostech. Živí se různými rostlinami, výhonky, pupeny a větvičkami.

3 savci - rejsec vodní Žije u stojatých i tekoucích vod. V březích si vyhrabává doupata. Samice ve vystlaném hnízdě vrhne dvakrát nebo třikrát v roce 4 až 10 holých a slepých mláďat. Rejsec si potravu vyhledává většinou ve vodě. Je dobrý plavec. V noci loví červy, plže, malé rybky, žáby, čolky, korýše, měkkýše i hmyz.

4 obojživelníci - čolek obecný
Žije v tůňkách. Samice klade až 250 vajíček jednotlivě na vodní rostliny. Larvy se líhnou za 2 týdny, živí se drobnými korýši a za 3 měsíce se přeměňují v jedince, kteří dýchají plícemi. Ti se živí hmyzem, žížalami, plži a drobnými pulci. Čolek přezimuje pod listím, pod pařezem, v bahně či v zemních děrách.

5 obojživelníci - kuňka obecná
Vyskytuje se v rybnících a tůňkách. Samice klade vajíčka několikrát v roce, hlavně v květnu a červnu, na vodní rostliny a kameny. Za týden se líhnou pulci, kteří se v září mění v žáby a opouštějí vodu. Přezimují v děrách, dutinách a pod listím. Na jaře opět přecházejí do vody. Živí se drobnými vodními živočichy, především hmyzem.

6 obojživelníci - mlok skvrnitý
Zdržuje se ve vlhkém prostředí v děrách a mezi kameny v blízkosti vody. Večer vylézá z úkrytu za potravou. Žere žížaly, plže, hmyz a pavouky. V dubnu a květnu se samice ponoří do potočních pramenů a klade tu až 70 vyvinutých larev. Za 2 až 4 měsíce larvy ukončí proměnu a mladí jedinci opouštějí vodu.

7 obojživelníci - ropucha obecná
Přes den se ukrývá, za potravou vychází za soumraku. Loví měkkýše, žížaly, pavouky, hmyz, myši. Zimu přespává v suchých děrách. Zjara přichází do rybníku či tůně a samice tu klade dvě šňůry spojených vajíček (až 12 tisíc). Pulci se líhnou po dvanácti dnech a drží se pohromadě. Za tři měsíce se přemění v žabky, které vylézají na souš.

8 obojživelníci - rosnička zelená
Zdržuje se na keřích, kde obratně a daleko skáče z listu na list. Od dubna do června přichází do vody, kde samice klade v chomáčcích až 1000 vajíček. Přeměna z pulce na žábu trvá 90 dní a poté malé žabky vylézají na souš. Rosnička se živí hmyzem, jeho larvami a pavouky. Zimu přečkává v děrách, pod kameny a v bahně.

9 obojživelníci - skokan hnědý
Vyskytuje se v blízkosti vody. Samice klade do vody až 4000 vajíček. Za 4 týdny se z nich vylíhnou drobní pulci a po třech měsících se přemění v žabky, které vylézají na souš a rozlezou se do širokého okolí. Potrava skokana sestává z hmyzu, pavouků, měkkýšů a žížal. Za kořistí se vypravuje především v noci.

10 Mlži - škeble rybničná Vyskytuje se ve stojatých a mírně tekoucích vodách. Žije na dně v bahně, kde se živí mikroorganismy. Je obojetník, každý jedinec naklade ročně až 400 tisíc vajíček. Larvy se přichycují háčky na několik týdnů na kůži ryb a zde se vyvíjejí. Škeble hraje významnou úlohu při udržování čistoty vody za hodinu profiltruje více než 20 litrů vody.

11 Plži - okružák ploský Vyskytuje se v tůňkách, rybnících, jezerech i mírně tekoucích vodách. Musí pravidelně vystupovat k hladině, aby se nadechl vzduchu. Má terčovitou ulitu. Zdržuje se na vodních rostlinách, jejichž částmi se živí. Dožívá se až tří let. Při vysychání tůní se uzavírá blankou. Přezimuje v bahně.

12 Korýši - beruška vodní Je hojná ve stojatých i mírně tekoucích vodách. Nejčastěji ji najdeme na dně mezi spadaným listím, k jehož rozkladu přispívá. Rychle leze, dovede i plavat. Stará se o své potomstvo, mláďata zůstávají delší dobu v hrudním vaku samice. Při vyschnutí vody přečkává nepříznivé období ve spánku v bahně.

13 Korýši - rak říční Obývá čisté potoky, řeky a jezera. Dorůstá délky 22 cm. V březích si vyhrabává díry, ve kterých se přes den ukrývá. Na lov se vydává po soumraku. Loví hmyz, pulce, mlže, plže, ryby, rád hoduje i na mase mrtvých živočichů. Samice klade 6 až 150 vajíček a nalepuje si je v chomáčcích na zadečkové nožičky.

14 Pavoukovci – čelistnatka rákosní
Je to hojný pavouk s nápadně protaženým tělem a nazelenale žlutým zadečkem se zlatými a stříbrnými lesky. Na vlhkých místech mezi rákosím u rybníků a potoků si natahuje své sítě, které mají volný střed. Loví různý hmyz.

15 Pavoukovci – lovčík vodní
Patří k našim největším pavoukům. Žije u klidných vodních tůněk a na březích rybníků. Kromě hmyzu je schopný lovit i drobné obratlovce - rybí potěr a žabí pulce. Vstříknutím jedu kořist v několika vteřinách usmrtí, odnese na souš a zde spořádá. Dokáže zmizet přímo pod hladinou či běhat po vodní hladině.

16 Pavoukovci – zápředník rákosní
Šedohnědý pavouček žije na bujné vegetaci - většinou na rákosu kolem drobných vodních toků. Dovede dvojnásobně ohnout mohutný list rákosu tak dovedně, že z něho pomocí spojovacích pavučinových vláken vytvoří ideální úkryt pro sebe a svůj kokon. Živí se drobným hmyzem.

17 Hmyz – vážka ploská Objevuje se od května do srpna u málo zarostlých rybníků a řek. Loví létající hmyz. Na kořist číhá vsedě na kameni či stéble, kořist uchopí v letu nohama a okamžitě ji pozře. Samička klade vajíčka na hladinu stojatých vod. Krátké tlusté larvy žijí na dně vod po dva roky a jsou dravé.

18 Hmyz – vodomil černý Je to obrovitý vodní brouk. Obývá stojaté, hustě zarostlé vody. Živí se převážně vodními rostlinami, ale občas sežere i pár rybích jiker. Jeho larvy jsou ovšem dravé, loví vodní měkkýše. Larvy se líhnou z vajíček, která samice naklade do lodičkovitého pouzdra. Kuklí se v zemi.

19 Hmyz – šídlo královské Jedno z největších šídel. Setkáme se s ním od června do srpna u řek, potoků a rybníků. Je to výborný a rychlý letec s vynikajícím zrakem. V letu loví mouchy. Samice klade vajíčka do vodních rostlin. Larvy žijí na dně stojatých vod, jsou dravé a pronásledují jiný hmyz, pulce i rybičky.

20 Hmyz – potápník vroubený
Obývá hustě zarostlé rybníky, tůně a jezírka. Při pobytu ve vodě uchovává vzduch pod krovkami. Samička vsunuje do stvolů vodních rostlin vajíčka. Vylíhlá larva je dravá, loví a vysává pulce a rybičky. Larvy se kuklí v zemi na břehu. Také brouci jsou draví - napadají vodní hmyz, rybí potěr i čolky. Za teplých večerů létají.

21 Hmyz – ovád hovězí Zdržuje se hlavně v okolí rybníků, jezer a řek. Sameček se živí nektarem, samička rychle a potichu poletuje a svým bodavým ústrojím napadá teplokrevné savce a saje jejich krev. Tu potřebuje k vývoji až vajíček, která pak klade na vodní rostliny. Vylíhlé larvy žijí v bahně a jsou dravé. Loví hlavně larvy komárů a drobné plže.

22 Hmyz – motýlice lesklá Poletuje od května do září kolem rybníků, tůní a řek Samička klade vajíčka pod vodou do rostlin a přitom se celá potopí. Larva žije ve vodě dva roky, potom vylézá na rákosí, pevně se přichytí, praskne jí na hřbetě pokožka a vyleze dospělý jedinec. Motýlice má svůj revír, který ohraničuje bzučivým letem.

23 Hmyz – komár pisklavý Dlouhonohý, nenápadný, ale o to obtížnější hmyz se vyskytuje všude kolem vody. Krev sají pouze samičky, samečkové sají pouze rostlinné šťávy a vodu. Samičky kladou na vodu balíčky vajíček. Larvy loví na hladině drobnou potravu pomocí chomáčků brv na hlavě. Ve vodě se také zakuklí.

24 Hmyz – jepice obecná V květnu až srpnu za teplých večerů poletuje ve velkém množství v blízkosti vod. Larvy žijí dva roky na dně tekoucích vod v obytných rourkách. Živí se drobnými vodními živočichy a řasami. Dospělí jedinci žijí jen několik hodin až dva dny a potravu nepřijímají.

25 Hmyz – chrostík kosníkový
Objevuje se od května do září u vody. Larvy přebývají ve schránkách ze dřev a listů v potocích a řekách. Kuklí se pod vodou. Kukla vypluje na hladinu, uvolní se dospělý chrostík a večer pořádá nad hladinou svatební reje. Larvy jsou významnou potravou ryb.

26 Zopakujeme si 1) Který savec žijící ve vodě je býložravec? Bobr evropský. 2) Který obojživelník se zdržuje na keřích u vody, skáče z listu na list? Rosnička zelená. 3) Kdo z vodních živočichů filtruje a tím čistí vodu? Škeble rybničná. 4) Jeden z vodních brouků je dravý, napadá drobné živočichy. Jak se jmenuje? Potápník vroubený.

27 Zdroje V prezentaci byly použity s laskavým svolením autora obrázky a fotografie z výukového programu Přírodní společenství (vydala firma Pachner Praha, 2002).