doba Jiřího z Poděbrad a vláda jagellonců

Prezentace na téma: "doba Jiřího z Poděbrad a vláda jagellonců"— Transkript prezentace:

1 doba Jiřího z Poděbrad a vláda jagellonců
Anotace: Materiál je určen k výuce dějepisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky s pojmy a informacemi o vládě Jiřího z Poděbrad a dynastii Jagellonců na českém trůně.

2 Základní pojmy pohrobek bezvládí landfrýd stavy gubernátor kališník
dvojí lid kacíř vzdorokrál stavovská monarchie

3 Situace po husitských válkách
Zikmund Lucemburský se stal českým králem až po přijetí basilejských kompaktát (1436) jako zemského zákona otevřela se tak cesta k soužití katolíků a kališníků (husitů) po krátké vládě Albrechta II. Habsburského ( ) český a uherský trůn osiřel obr. 1

4 Situace po husitských válkách
následník trůnu Ladislav se narodil až po smrti svého otce Albrechta, a proto dostal přídomek Pohrobek (lat. Posthumus) jako malé dítě nemohl vládnout, v zemích Koruny české nastalo bezvládí snahy zemského sněmu zvolit českým králem zástupce z jiných evropských panovnických dynastií ztroskotaly alespoň byl vyhlášen tzv. landfrýd = mírný list (1440), jímž se stavy (šlechta a měšťané) zavázaly udržovat v zemi pořádek až do volby příštího krále

5 Zápis do sešitu Jiří z Poděbrad a Jagellonci
Situace po husitských válkách Zikmund Lucemburský českým králem až po přijetí basilejských kompaktát následník Albrecht II. Habsburský brzy zemřel jeho syn Ladislav se narodil až po jeho smrti => přídomek Pohrobek dítě nemůže vládnout → bezvládí vyhlášen tzv. landfrýd = mírný list → stavy udrží v zemi pořádek až do volby krále

6 Ladislav Pohrobek zemským správcem (gubernátorem), byl roku 1448 jmenován Jiří z Poděbrad svůj úřad zastával velmi dobře až do roku 1453, kdy na český trůn nastupuje Ladislav Pohrobek ( ) Ladislav byl zvolen i králem uherským, v Uhrách se však střetl s odporem mocichtivého rodu Hunyadiů když se konečně odhodlal udělat v zemi pořádek a obnovit panovnickou autoritu, zemřel ve věku 17 let na leukémii obr. 2

7 Zápis do sešitu Ladislav Pohrobek
gubernátorem byl jmenován Jiří z Poděbrad na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek v Uhrách odpor rodu Hunyadiů Ladislav umírá v 17 letech (leukémie)

8 Jiří z Poděbrad novým českým králem zvolil roku 1458 zemský sněm, v němž dominovali kališníci, bývalého zemského správce, umírněného kališníka Jiřího z Poděbrad Jiří z Poděbrad nepocházel z žádného královského rodu – novinka v Uhrách nebyl přijat, zde stavy zvolily králem Matyáše Korvína z rodu Hunyadiů, který se jako katolík těšil oblibě nejen katolické menšiny v Čechách, ale i papeže obr. 3

9 Jiří z Poděbrad byl „králem dvojího lidu“ – snaha o udržení smíru mezi katolíky a kališníky základem jeho politiky byla basilejská kompaktáta jako kališník se znelíbil papeži Piovi II., který ho považoval nadále za kacíře se svými rádci vypracoval Jiří návrh na mírový svaz evropských panovníků, jemuž by předsedal francouzský král – neuspěl na domácí politické scéně úspěšně bojoval s tzv. zelenohorskou jednotou katolických pánů

10 Jiří z Poděbrad soupeřil i s uherským králem Matyášem, který obsadil Moravu, Slezsko a Lužici a který se v Olomouci nechal katolickými pány zvolit českým králem (vzdorokrál) od roku 1469 má tedy česká koruna dva panovníky: kališníky zvoleného Jiřího z Poděbrad a katolíky uznávaného Matyáše Korvína ještě před svojí smrtí roku 1471 nabídl Jiří následnictví polským Jagelloncům obr. 4

11 Zápis do sešitu Jiří z Poděbrad
králem zvolil zemský sněm Jiřího z Poděbrad (umírněný kališník) v Uhrách nebyl přijat, zde stavy zvolily Matyáše Korvína (katolík) „král dvojího lidu“ papežem považován nadále za kacíře návrh na mírový svaz evropských panovníků – neuspěl bojoval se zelenohorskou jednotou katolických pánů boj s uherským králem Matyášem – obsadil Moravu, Slezsko a Lužici a stal se vzdorokrálem česká koruna má dva panovníky Jiří nabídl následnictví Jagelloncům

12 Jagellonci před svou smrtí doporučil Jiří z Poděbrad českým stavům zvolit novým králem Vladislava II. z polské dynastie Jagellonců Vladislav se nedokázal tolik prosadit jako Jiří, královská moc slábla, jen stěží král rozsuzoval vleklé spory mezi šlechtou a královskými městy obr. 5

13 Jagellonci česká šlechta se rozhodla podnikat (stavba rybníků, pivovarů); to se nelíbilo královským městům, která se cítila omezována ve svých privilegiích (zejména právo pivovárečné) později byl uzavřen v tzv. svatováclavské smlouvě kompromis: šlechtě poskytl výsady v podnikání, měšťané mohli znovu zasednout v zemském sněmu české království bylo nadále státem, kde se král musí dělit o moc se zástupci stavů – pánů, rytířů a měšťanů (královských); takový systém nazýváme stavovskou monarchií po smrti Matyáše Korvína roku 1490 se Vladislav stal také králem uherským, obě království (české a uherské) byla spojena v unii (česko-uherské soustátí), král přesídlil z Prahy do Budína (část dnešní Budapešti)

14 Zápis do sešitu Jagellonci polská královská dynastie
Vladislav II. doporučen Jiřím z Poděbrad královská moc slábne česká šlechta podniká (stavba rybníků, pivovarů) města se cítí omezována ve svých privilegiích české království se král musí dělit o moc se zástupci stavů – stavovská monarchie unie českého a uherského království, přesun hl. města do Budína

15 Jagellonci Vladislavovým nástupcem se stal jeho syn, Ludvík Jagellonský roku 1526 vpadla do Uher silná turecká armáda, Ludvíkovi se nepodařilo shromáždit dostatečně silné vojsko, které by mohlo Turkům účinně vzdorovat v bitvě u města Moháče (v dnešním Maďarsku) bylo Ludvíkovo vojsko poraženo, sám král na útěku z bitevního pole utonul v bažinách obr. 6

16 Jagellonci za vlády Jagellonců vzniklo mnoho památek v tzv. pozdně gotickém slohu tomuto slohu se také říká vladislavská nebo jagellonská gotika byl postaven např. Vladislavský sál na pražském hradě, Prašná brána nebo chrám sv., Barbory v Kutné hoře obr. 7

17 Zápis do sešitu nástupce Ludvík válka proti Turkům
v bitvě u Moháče Ludvíkovo vojsko poraženo, král na útěku utonul v bažinách vladislavská (jagellonská) gotika: Vladislavský sál, Prašná brána, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

18 OPAKOVÁNÍ Jiří z Poděbrad a Jagellonci Jiří z Poděbrad
Situace po husitských válkách Zikmund Lucemburský českým králem až po přijetí basilejských kompaktát následník Albrecht II. Habsburský brzy zemřel jeho syn Ladislav se narodil až po jeho smrti smrti => přídomek Pohrobek dítě nemůže vládnout → bezvládí vyhlášen tzv. landfrýd = mírný list → stavy udrží v zemi pořádek až do volby krále Ladislav Pohrobek gubernátorem byl jmenován Jiří z Poděbrad na trůn nastupuje Ladislav Pohrobek v Uhrách odpor rodu Hunyadiů Ladislav umírá v 17 letech (leukémie) Jiří z Poděbrad králem zvolil zemský sněm Jiřího z Poděbrad (umírněný kališník) v Uhrách nebyl přijat, zde stavy zvolily Matyáše Korvína (katolík) „král dvojího lidu“ papežem považován nadále za kacíře návrh na mírový svaz evropských panovníků – neuspěl bojoval se zelenohorskou jednotou katolických pánů boj s uherským králem Matyášem – obsadil Moravu, Slezsko a Lužici a stal se vzdorokrálem česká koruna má dva panovníky Jiří nabídl následnictví Jagelloncům

19 OPAKOVÁNÍ Jagellonci polská královská dynastie Vladislav II. doporučen Jiřím z Poděbrad královská moc slábne česká šlechta podniká (stavba rybníků, pivovarů) města se cítí omezována ve svých privilegiích české království se král musí dělit o moc se zástupci stavů – stavovská monarchie unie českého a uherského království, přesun hl. města do Budína nástupce Ludvík válka proti Turkům v bitvě u Moháče Ludvíkovo vojsko poraženo, král na útěku utonul v bažinách vladislavská (jagellonská) gotika: Vladislavský sál, Prašná brána, chrám sv. Barbory v Kutné Hoře

20 Otázky a úkoly Proč dostal Ladislav přídomek Pohrobek?
Vysvětli, co znamená pojem landfrýd. Jakým způsobem se Jiří z Poděbrad stal králem? Proč se Jiřímu z Poděbrad říkalo „král dvojího lidu“ nebo „husitský král“? Jak je možné, že v této době měla česká země dva krále? Objasni, jakým způsobem se rod Jagellonců dostal na český trůn. Kdo byl posledním jagellonským panovníkem na českém trůně? Vyjmenuj alespoň dvě památky postavené ve slohu tzv. vladislavské gotiky.

21 Zdroje Webová stránka: MIKOLÁŠ, David. Web pro podporu výuky a poskytování informací [online]. Roudnice nad Labem, 2006, [cit ]. Dostupné z:  Použitá literatura: kolektiv autorů. Dějepis 7 pro základní školy a víceletá gymnázia: učebnice. 1. vydání. Redaktor Václav Fronk. Plzeň: Fraus, 2009, 160 s. ISBN [ ] obr. 1 – Albrecht Habsburský s manželkou Alžbětou Lucemburskou obr. 2 – Ladislav Pohrobek obr. 3 – Jiří z Poděbrad obr. 4 – Matyáš Korvín obr. 5 – Vladislav Jagellonský obr. 6 – Ludvík Jagellonský obr. 7 – chrám sv. Barbory v Kutné Hoře