ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA

Prezentace na téma: "ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA"— Transkript prezentace:

1 ČESKÁ LITERÁRNÍ MODERNA
PŘEDSTAVITELÉ Mgr. Michal Oblouk

2 SPOLEČENSKO-HISTORICKÁ SITUACE 90. LET
rozvoj průmyslu v českých zemích – růst měst, prohloubení politické krize, vrcholí národně politický boj s Vídní (nedořešeno úsilí o politickou svobodu národa), sociální rozpory – radikalizace dělnictva i inteligence skepse a pocity hořkého zklamání, rozchod kultury s vládnoucí společností, program negace dosavadních společenských a uměleckých ideálů starší generace (představitelka národně obrozeneckých tradic) x mladší generace (vliv zahraniční literatury, zvl. francouzských prokletých básníků, obdiv k individualismu, nové způsoby vyjádření, projevy moderních uměleckých směrů)

3 ČESKÁ MODERNA 1895 – vyšel Manifest České moderny v časopise Rozhledy
generace básníků, literárních kritiků a politických novinářů v české literatuře v 90. letech 19. a na počátku 20. století 1895 – vyšel Manifest České moderny v časopise Rozhledy autoři – J. S. Machar, F. X. Šalda (literární kritik), podepsali ho např. A. Sova, O. Březina, V. Mrštík volné sdružení spisovatelů, bez jednotného uměleckého programu různorodost umělecká i názorová – důraz na individualitu, osobité pojetí tvorby jednotící prvek = nonkonformismus, rozchod s vládnoucí politikou, polemické srážky s představiteli politiky (proti církvi, mladočechům) návaznost na Havlíčka a Nerudu, útoky proti lumírovcům i realistům kritizovali nacionalismus, žádali všeobecné hlasovací právo, podporovali dělnické hnutí a ženskou emancipaci pronikání nových uměleckých směrů = tvůrčí inspirace, ne napodobování nové pojetí literární kritiky (svébytná literární tvorba)

4 JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864 – 1942)
- básník (autor politické poezie), satirik a publicista, spoluautor Manifestu České moderny, představitel kritického realismu narodil se v Kolíně v rodině mlynáře vystudoval gymnázium v Praze po roční vojenské službě odešel jako bankovní úředník do Vídně, kde zůstal přes 30 let sblížil se s Masarykem a stal se členem Realistické strany, na Masarykovo přání se po r vrátil do Československa přijal úřad generálního inspektora československé armády, funkce se však r vzdal, protože měl názorové rozpory s Masarykem, později se stal stoupencem krajní pravice patřil mezi svobodné zednáře, byl také navržen na Nobelovu cenu za literaturu zemřel v Praze

5 MACHAROVO DÍLO Confiteor I. – III. – z lat. zpovídám se, vyznávám, sbírka politické a společenské lyriky Čtyři knihy sonetů – společenská lyrika, kritika české společnosti, měšťanství, jednání politiků a falešné morálky Tristium Vindobona – Žalozpěvy z Vídně, politická poezie, vrchol Macharova díla, poukázal na neutěšené postavení národa v Rakousko-Uhersku, na znehybnění českého politického a národního života a vady našeho národního života Zde by měly kvést růže – veršované povídky, příběhy žen a jejich neutěšené postavení ve společnosti Svědomím věků – devítidílný básnický cyklus, věnuje se historickému vývoji morálky

6 ANTONÍN SOVA (1864 – 1928)

7 ŽIVOT A. SOVY básník a prozaik, impresionista a symbolista
obliba jižních Čech a Vysočiny – básník české krajiny narodil se v Pacově v rodině venkovského učitele maturoval na gymnáziu v Písku, poté odešel do Prahy studovat práva, ale pro nedostatek peněz se musel vrátit domů díky A. Heydukovi a J. Vrchlickému se uchytil v Ottově slovníku naučném aktivně se účastnil práce ve spolku beletristů Máj a v literárním odboru Umělecké besedy r navštívil Itálii r podepsal Manifest České moderny v letech 1898 – 1920 byl 1. ředitelem pražské Městské knihovny (navštívil knihovny v Německu a Belgii) před 1. světovou válkou se u něj projevila těžká a bolestná choroba (nejspíš syfilis), která mu nakonec znemožnila volný pohyb zemřel v Pacově

8 SOVOVO DÍLO Květy intimních nálad – impresionistická přírodní lyrika, obrazy české krajiny, do krajiny promítá své duševní stavy Z mého kraje – subjektivní a přírodní lyrika, básnický portrét rodného kraje, Pacovska a Lukavecka Zlomená duše - symbolistická sbírka, rozpor mezi snem a skutečností, v tomto díle se rozchází se společností, psáno volným veršem Vybouřené smutky, Údolí Nového království, Ještě jednou se vrátíme – symbolistické sbírky Zpěvy domova - vlastenecká poezie, reakce na 1. světovou válku , odpor k válce, obavy o osud národa, přimknutí k základním hodnotám - rodině, tradici a české krajině Ivův román – psychologický román

9 OTOKAR BŘEZINA (1868 – 1929)

10 ŽIVOT O. BŘEZINY básník, představitel symbolismu
vlastním jménem Václav Jebavý narodil se v Počátkách v rodině venkovského ševce po maturitě složil učitelské zkoušky a stal se učitelem v Nové Říši, později v Jaroměřicích nad Rokytnou v letech 1892–1893 převládá v Březinově rozpoložení deprese, melancholie, pochybnosti o smyslu tvorby - přijal Šaldovy teoretické zásady a zcela odmítl svou dosavadní tvorbu r se stal členem České Akademie a získal čestný doktorát Karlovy univerzity r odešel do výslužby - učitelství považoval za nutné zlo vedl samotářský život byl osmkrát navržen na Nobelovu cenu za literaturu zemřel na vrozenou srdeční vadu v Jaroměřicích nad Rokytnou, náhrobek vytvořil Březinův přítel, sochař František Bílek

11 BŘEZINOVO DÍLO Tajemné dálky – intimní lyrika, píše o svém trpkém mládí (musel si vše zařídit sám) a o zbytku trpkosti svého života, snaží se přiblížit k „dokonalému principu“ a nalézt spojení mezi člověkem a vesmírem Svítání na západě – oxymorón (západ = symbol smrti), naděje v podobě víry, smrt je začátek něčeho nového Větry od pólů - objevuje se velký mysticismus, hledá odpověď na otázku, která tajemná síla řídí svět, odpověď nenajde, ale každý člověk má pocit tajemné viny, překonat vinu pomůže pouze přátelství Stavitelé chrámu – vedle reflexí se vyskytují lyrické básně a monumentální epika, nejgeniálnější jedinci ve společnosti jsou nositelé pokroku Ruce – překonání individualismu, mlhavá představa o sbratření lidstva, každý člověk je nositelem pokroku a je přínosem pro svět

12 JIŘÍ KARÁSEK ZE LVOVIC (1871 – 1951)
český básník, spisovatel a kritik, přední představitel české dekadence narodil se v Praze jako Josef Karásek vystudoval gymnázium po r nastoupil jako úředník k poště, pak byl jmenován ředitelem knihovny ministerstva pošt a ředitelem Poštovního muzea a archivu v roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou knihovnu a sbírku slovanského umění a grafiky duchovní souznění ho spojovalo s malířem Janem Zrzavým zemřel v Praze na zápal plic dílo: ZAZDĚNÁ OKNA – básnická sbírka SODOMA – sbírka, cenzurou zakázaná

13 KAREL HLAVÁČEK (1874 – 1898) básník a výtvarník, významný český dekadent a představitel symbolismu narodil se v Praze svá literární díla publikoval v časopise Moderní revue, zde otiskoval své výtvarné kritiky za svého života se příliš neprosadil a celý život bojoval s finančními problémy působil jako první předseda a zakládající člen sokolské organizace v Praze – Libni zemřel v Praze na tuberkulózu dílo: POZDĚ K RÁNU – baladická melancholická poezie, zajímavá zvuková stavba a melodie MSTIVÁ KANTILÉNA – 12 básní inspirovaných historickou událostí (postavy Gézů – zchudlých potomků nizozemské šlechty ze 16. století)

14 FRANTIŠEK XAVER ŠALDA (1867 – 1937)
český literární kritik, novinář a spisovatel narodil se v Liberci studoval práva, ale studium nedokončil od roku 1919 působil jako profesor románských literatur na FFUK v Praze bývá považován za vůdčí osobnost literární generace 90. let, byl spoluautorem Manifestu České moderny přispíval do mnoha časopisů, od roku 1925 vydával časopis Tvorba v letech 1928 – 1937 vydával Šaldův zápisník, ve kterém uveřejňoval především své umělecké kritiky a eseje, ale také básně, prózu a politickou publicistiku zemřel v Praze dílo: BOJE O ZÍTŘEK, DUŠE A DÍLO – eseje, úvahy

15 RUDOLF TĚSNOHLÍDEK ( ) - český spisovatel, básník, dramatik, novinář a překladatel, narodil se v Čáslavi, zemřel v Brně (spáchal sebevraždu - zastřelil se), 8 let žil v Bílovicích nad Svitavou (tradice vánočních Stromů republiky se sbírkou na pomoc dětem bez domova), dílo: LIŠKA BYSTROUŠKA - lyrická pohádka, podle které napsal Leoš Janáček operu Příhody lišky Bystroušky RŮŽENA SVOBODOVÁ ( ) - česká spisovatelka, její dílo je ovlivněno impresionismem, hlavním hrdinou jejích knih bývá žena nebo dítě, např. PŘETÍŽENÝ KLAS, ČERNÍ MYSLIVCI

16 ZDROJE http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Svatopluk_Machar