NAŠI OBOJŽIVELNÍCI Obr.1.

Prezentace na téma: "NAŠI OBOJŽIVELNÍCI Obr.1."— Transkript prezentace:

1 NAŠI OBOJŽIVELNÍCI Obr.1

2 OBOJŽIVELNÍKY DĚLÍME NA DVĚ SKUPINY:
obojživelníci ocasatí ti, kteří mají ocas zachovaný po celý život MLOCI, ČOLCI obojživelníci bezocasí ti, kteří v dospělosti ocas nemají ŽÁBY

3 ČOLEK OBECNÝ, HORSKÝ - pohlavní dimorfismus = samec pestřeji zbarvený než samice - potrava: hmyz, drobní korýši, pavouky, červy - noční živočichové

4 MLOK SKVRNITÝ - výskyt: vlhká místa v lese - je živorodý, samička rodí pulce do vody zjara - noční živočich - potrava: hmyz, žížaly, slimáci

5 ROPUCHA OBECNÁ - největší naše žába (až 15 cm) - většinou jen leze - žije ve vlhkých místech , často daleko od vody - potrava: hmyz, měkkýši, žížaly

6 ROZMNOŽOVÁNÍ ROPUCHY OBECNÉ -vajíčka slepuje hlenem do šňůrek (několik metrů)

7 SKOKAN HNĚDÝ - nejhojnější náš skokan (10cm) - má silně vyvinuté zadní nohy, délka skoku až 1m - žije na souši ( louky, zahrady, pole) – daleko od vody

8 SKOKAN ZELENÝ (10 cm) - výskyt: tůně, rybníky, hustě zarostlé břehy - samečkové vydávají skřehotavý zvuk, který je zesilován ozvučenými měchýřky u koutků úst

9 Skokan zpívá

10 KUŇKA ŽLUTOBŘICHÁ - vývojově nejstarší skupinou žab - mají bradavičnatou kůži - výskyt: tůně, rybníky, kaluže potrava: hmyz, červy, drobní živočichové

11 ROSNIČKA ZELENÁ – ( 6cm ) - žije na stromech a keřích - na koncích prstů jsou přísavné terčíky - výskyt: vlhké listnaté a smíšené lesy s tůňkami a rybníky - přizpůsobuje se barvou prostředí - samečkové mají na hrdle ozvučenou blánu, která se při skřehotání nafukuje potrava: hmyz

12 OCHRANA OBOJŽIVELNÍKŮ
Obojživelníci jsou velmi citliví na čistotu vod. V důsledku rostoucího znečištění vodních zdrojů obojživelníků ubývá. Proto jsou u nás v ČR chráněni.

13 Žáby se přizpůsobily prostředí tropů
Na dlouhých prstech mají přísavné polštářky s lepkavým povrchem – díky tomu se pevně drží na rostlinách, šplhají po větvích a listech. Zbarvení kůže jim slouží k maskování nebo vystrašení nepřítele (predátora). Některé žáby dokážou plachtit (šíronožky) – jejich velká chodidla a dlouhé prsty spojené plovací blánou fungují jako padák.

14 ŠÍPOVÉ ŽABKY získávají jed od roztočů – samy ho nevytváří - kuráre = jed, kterým napouští domorodci své šípy výskyt: Jižní Amerika (Amazonie)

15

16 zápis do sešitu: Naši obojživelníci
Podtřída: OCASATÍ: Řád: ČOLCI – samci čolků se v době rozmnožování nápadně liší od samičky = pohlavní dvoutvárnost (dimorfismus) Druhy: Čolek obecný a horský Řád: MLOCI Druhy: Mlok skvrnitý -> je živorodý Podtřída: BEZOCASÍ Řád: ŽÁBY: Druhy: Kuňka žlutobřichá a Skokan zelený -> žijí u vody Skokan hnědý a Ropucha obecná -> ve vodě jsou pouze v době rozmnožování Rosnička zelená – žijí na stromech

17 ZDROJE: není-li uvedeno jinak, vlastní práce autora Obrázek 1 je dostupný pod licencí Microsoft Office 2007.com Ostatní obrázky se souhlasem Renaty Daňkové