POHYBY ZEMĚ.

Prezentace na téma: "POHYBY ZEMĚ."— Transkript prezentace:

1 POHYBY ZEMĚ

2 1.Otáčivý ( rotační ) pohyb kolem vlastní osy
Země se otáčí od západu k východu doba otáčky = 1DEN ( střední sluneční den = 24 hodin ) ( hvězdný den = 23 h 56 min 4 s ) důsledkem je střídání dne a noci

3 2.Oběh Země kolem Slunce (po eliptické dráze)
jeden oběh trvá 1 ROK 365 d 5h 48 min 45,7 s ( TROPICKÝ ROK ) v praxi – rok = 365 dní → za 4 roky rozdíl 1 den → každý 4. rok má 366 dní ( tzv. přestupný rok – zařazen 29.únor ) –viz kalendář V Čechách přechod z juliánského kalendáře na gregoriánský v roce 1584 s oběhem souvisí střídání ročních období

4 STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ
Hlavní příčina – sklon zemské osy ( a dále samozřejmě oběh Země kolem Slunce ) Zemská osa svírá s rovinou oběžné dráhy Země kolem Slunce ( ekliptiky ) úhel 66,5° Zemská osa je odkloněna od kolmice k rovině ekliptiky o 23,5°

5 STŘÍDÁNÍ ROČNÍCH OBDOBÍ

6 VÝZNAMNÉ DNY ROVNODENNOST – den, kdy je Slunce v nadhlavníku nad rovníkem na celé planetě je den i noc 12 h JARNÍ ROVNODENNOST březen ( na severní polokouli začíná jaro) PODZIMNÍ ROVNODENNOST září (na severní polokouli začíná podzim )

7 VÝZNAMNÉ DNY SLUNOVRAT – den, kdy Slunce při svém zdánlivém pohybu dosáhne největší vzdálenosti od rovníku a začíná se vracet LETNÍ SLUNOVRAT (Slunce je v poledne v nadhlavníku nad obratníkem Raka) červen (na severní polokouli začíná léto, u nás nejdelší den (16h) a nejkratší noc (8h)) ZIMNÍ SLUNOVRAT (Slunce je v poledne v nadhlavníku nad obratníkem Kozoroha ) prosinec (na severní polokouli začíná zima, u nás nejdelší noc (16h) a nejkratší den (8h))

8 VÝZNAMNÉ DNY POLÁRNÍ DEN POLÁRNÍ NOC
Slunce nezapadá (22.6. na severním polárním kruhu) POLÁRNÍ NOC Slunce nevychází ( na severním polárním kruhu) Na pólech trvá polární den i noc půl roku. Severní pól : Polární den – ( ), polární noc – ( ) Jižní pól : Polární noc – ( ), polární den – ( )

9 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI
v = výška Slunce , φ = zem.šířka daného místa , δ = deklinace, tj.zem.šířka místa, kde v daný den vrcholí Slunce v nadhlavníku . příklad pro 50° s.š. : 21.3. a v = 90° - 50° = 40° 22.6. v = 90°- 50° + 23,5° = 63,5° max. hodnota u nás v = 90°- 50°- 23,5° = 16,5° min. hodnota u nás

10 VÝŠKA SLUNCE NA OBLOZE V KULMINACI v = 90 – φ ± δ
doplňte! 21.3. 22.6. 23.9. 22.12. 90°s.š. 0° 23,5° -23,5° 60°s.š. 30° 53,5° 6,5° 23,5°s.š. 66,5° 90° 43° 10°s.š. 80° 76,5° 56,5° 0°zem.š. 20°j.š. 70° 46,5° 86,5° 50°j.š. 40° 16,5° 63,5° 66,5°j.š. 47°

11 SOUMRAK A SVÍTÁNÍ nastává, je-li střed Slunce do 18° pod horizontem
do 6° občanský soumrak - lze bez osvětlení konat běžné činnosti. do 12° nautický soumrak - má význam pro námořnictvo (tma již umožňuje zaměření polohy lodě pomocí hvězd). do 18° astronomický soumrak - po jeho uplynutí již Slunce neovlivňuje pozorovanou oblohu, nastává astronomická noc.

12 ODKAZY