L I S T N A T É S T R O M Y.

Prezentace na téma: "L I S T N A T É S T R O M Y."— Transkript prezentace:

1 L I S T N A T É S T R O M Y

2 Vysvětlivky Klikněte myší Návrat do hlavního menu

3 S T R R P O O M Z N Á N Í význam stromů jaro herbář plody atlas podzim
zajímavosti Í

4 S T R R P O O M Z N Á N Í význam stromů jaro herbář plody atlas podzim
zajímavosti Í

5 Jaký je význam stromů? Stromy nejen že produkují kyslík, ale také odstraňují částečky a plyny z atmosféry, včetně oxidu uhličitého (CO2), který je hlavní příčinou vzniku skleníkového efektu a který poškozuje celosvětové klima a mění počasí Zadržují v půdě vláhu Svými kořeny zabraňují erozi (drží půdu pohromadě) Poskytují útočiště a potravu pro zvěř Poskytují stín Zdroj dřeva na výrobu nábytku, na topení …

6 Proč je listí na podzim barevné?
Zelené zbarvení listů je způsobeno chlorofylem (tato barviva získala svůj název z řeckého chloros - zelený). Ten v době vegetace zachycuje sluneční záření a díky fotosyntéze vytváří látky důležité pro stavbu rostliny. Není to ale jen chlorofyl, který je v listech obsažen. Je v nich i několik žlutých a oranžových barviv. S odcházejícím létem klesá aktivita fotosyntézy a pomalu se začíná rozkládat i zelený chlorofyl. Ten uvolňuje místo pro žlutá a oranžová barviva. Tato barviva jsou proti rozkladu podstatně odolnější a zůstávají proto v listech i po rozkladu chlorofylů.

7 Opadávání listů Změna ve zbarvení není jedinou změnou, která se v listech před příchodem zimy odehrává. V listech se nachází mnoho důležitých látek - cukrů, bílkovin a minerálních látek, které by byly po opadu listů ztraceny. Proto před tím, než list opadne, je alespoň část těchto látek odvedena z listů do vytrvalých částí rostliny, do větví, kmene a kořenů, kde jsou po dobu zimního klidu uloženy. Poté, co jsou látky z listů odvedeny, listy opadávají. V tomto období jsou již dřeviny připraveny na přežití nepříznivých podmínek zimního období. V jarním období, kdy stromy raší, jsou tyto zásoby opětovně využity ke tvorbě nových listů a květů.

8 Atlas Buk lesní Lípa malolistá Šeřík obecný

9 Lípa malolistá (Tilia cordata)
plod

10 Buk lesní (Fagus sylvaticus)
plod

11 Šeřík obecný (Syringa vulgaris)
plod

12 Lípa malolistá (Tilia cordata)
plodem je vejčitě kulovitý oříšek, hladký, bez zřetelného nebo jen slabě vyniklého žebrování atlas

13 Buk lesní (Fagus sylvatica)
plody jsou trojboké nažky s tvrdou skořápkou atlas

14 Šeřík obecný (Syringa vulgaris)
Plodem je tobolka, semena jsou plochá, podlouhlá, lemovaná blanitým křídlem atlas

15 Jak si vytvořit herbář? Co je vlastně herbář? Je to sbírka lisovaných sušených rostlin nebo jejich částí, uložená na arších papírů a pečlivě popsaná. Jak na to? Nejdříve si musíte pořídit nějaký sešit, který bude sloužit jako základ herbáře. Pokud již máte nějaký hezký pořízený můžete vyrazit na lov. Vyhlídnuté listy stromů nebo keřů dejte vylisovat mezi dvě čisté stránky, které zatížíte knížkami. Pak jen čekáte a čekáte. Až bude list vylisován opatrně jej vlepte pomocí průhledné lepenky do herbáře. Ke každému úlovku ještě napište český název, latinský název a nějaké poznámky. Například, kde byl list nalezen či kdy. Herbář – nejen v knižní podobě Pokud máte počítač a digitální fotoaparát, můžete si udělat herbář i v elektronické podobě. Nebude listy sbírat, ale fotografovat je, pak si je vložíte například do Wordu a jen připíšete potřebné informace.

16 Pučící větvičky stromů
Stromy začínají na jaře nový růst pučením listí a výhonů

17 Plody

18 Určování stáří stromů (1/2)
Určení stáří stromu je oříšek i pro zkušené dendrology. Pro naše potřeby si uvedeme jen ty nejjednodušší postupy. Pokud je strom již pokácen, pak určíme stáří stromu podle tzv. "let" či letokruhů na pařezu. Na pařezu si vybereme takový směr počítání, kde jsou kruhy od středu až k okraji nejvíce zřetelné:

19 Určování stáří stromů (2/2)
Spočteme všechny letokruhy od středu a dostaneme přesné stáří stromu. V našem případě tedy byl strom (smrk) pokácen v 63 letech života.