M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LOMIKAMENOVITÉ, ROSNATKOVITÉ, BOBOVITÉ

Prezentace na téma: "M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LOMIKAMENOVITÉ, ROSNATKOVITÉ, BOBOVITÉ"— Transkript prezentace:

1 M1: LESNICKÁ BOTANIKA ČELEĎ: LOMIKAMENOVITÉ, ROSNATKOVITÉ, BOBOVITÉ
Autor modulu: Ing. Radim Církva

2 ČELEĎ: LOMIKAMENOVITÉ
plodem je tobolka v zahradách se často pěstuje bergenie a dlužicha některé jsou skalničky

3 mokrýš střídavolistý – Chrysosplenium alternifolium
V: do 20 cm S: čtyřhranný L: ledvinovité, vroubkované, dlouze řapíkaté, světle zelené K: koruna chybí, pouze drobný žlutý kalich, podepřený listeny žlutozelenými, kvete III-V, jarní aspekt E: nitrofilní druh, vlhké půdy (luhy, prameniště, podél potoků), polostinný Z: květy opylují slimáci

4 ČELEĎ: ROSNATKOVITÉ hmyzožravé rostliny (živiny získávají z těla hmyzu) hmyz se přilepí na lepkavé žlázky na listech tzv. TENTAKULE, které vylučují trávicí enzym rozkládající tělo hmyzu přes žlázky se produkty rozkladu (dusíkaté látky) dostanou do těla rostliny plodem je tobolka

5 rosnatka okrouhlolistá – Drosera rotundifolia
V: do 20 cm S: stvol L: okrouhlé s červenými paličkovými lapacími žlázkami, dlouze řapíkaté, v přízemní růžici K: bílé, kvete VI-VIII E: rašeliniště, minerálně chudé půdy, (Třeboňsko, Krkonoše, Rejvíz, Doksy) Z: chráněná jako silně ohrožený druh

6 ČELEĎ: BOBOVITÉ plodem je lusk nebo struk (zaškrcovaný na jednosemenné části) byliny i dřeviny dříve motýlokvěté nebo vikvovité květ složený z 5 tvarově rozlišených korunních lístků (horní pavéza, dvě postranní křídla a dva dolní srostlé v člunek) v kořenových hlízkách žijí symbiotické nitrogenní bakterie patří sem i jetel, vikev, hrách, fazole, čočka, podzemnice aj.

7 kručinka německá – Genista germanica
V: do 60 cm, polokeř S: kmínek poléhavý, větve trnité L: kopinaté, drobné K: žluté, kvete V-VI plodem je chlupatý lusk E: teplomilný druh (1.–2. vls), minerálně chudé a kyselé půdy, suché (bory, kyselé doubravy), světlomilná Z: jedovatá

8 kručinka barvířská – Genista tinctoria
V: do 60 cm, polokeř S: kmínek přímý nebo vystoupavý, větve nejsou trnité L: kopinaté a delší s čárkovitými palisty K: žluté, kvete V-VIII plodem je lysý lusk E: teplomilný druh, minerálně chudé až středně bohaté půdy, suché, světlomilná, hojnější a pospolitý výskyt Z: jedovatá, obsahuje žluté barvivo, používala se k barvení látek

9 hrachor (lecha) jarní – Lathyrus vernus
V: do 40 cm S: hranatý L: sudozpeřené (2–4 páry lístků), vejčitě kopinaté, širší, špičaté K: nejdříve červené, později modro fialové, kvete IV-V, jarní aspekt E: minerálně středně bohaté půdy, středně vlhké, polostín až světlomilný Z:

10 hrachor černý – Lathyrus niger
V: do 60 cm S: hranatý L: sudozpeřené (4–8 párů lístků), eliptické a zakončené hrotem, užší K: červenofialové, později modré, kvete V-VII E: teplomilný druh (1.–2. vls), minerálně středně bohaté až bohaté, suché půdy, polostinný Z: sušením rostlina černá

11 vlčí bob mnoholistý – Lupinus polyphyllus
V: do 1,5 m L: dlanitě složené (8-16 lístků), lístky úzce kopinaté K: modré až fialové, květenství v bohatých hroznech, kvete VI-VIII E: původem ze Severní Ameriky, u nás zplaněla a zdomácněla, vlhké půdy a světlomilná Z: krmivo pro zvěř, zpevňuje náspy, okrasné barevné kultivary (žluté, růžové, červené, bílé)

12 Úkoly na příště 1. Uveďte morfologické a fyziologické zajímavosti rosnatky? 2. Popište květ a způsob výživy bobovitých rostlin? 3. Porovnejte morfologické znaky a ekologické nároky kručinek a hrachorů? 4. Prostudujte si učebnici str. 66 až 69.